dnes je 4.7.2022

Input:

§ 100 Evidence pro účely daně z přidané hodnoty

22.2.2013, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.14.100
§ 100 Evidence pro účely daně z přidané hodnoty

Ing. Olga Hochmannová

§ 100

Evidence pro účely daně z přidané hodnoty

  1. Plátce nebo identifikovaná osoba jsou povinni vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty veškeré údaje vztahující se k jejich daňovým povinnostem, a to v členění potřebném pro sestavení daňového přiznání nebo souhrnného hlášení.
  2. Plátce je povinen vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty u přijatých zdanitelných plnění, která použije pro uskutečňování plnění s nárokem na odpočet daně, také daňové identifikační číslo osoby, která uskutečňuje plnění, s výjimkou plnění, u nichž byly vystaveny zjednodušené daňové doklady.
  3. Plátce je povinen vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty přehled
    1. c) uskutečněných plnění, která jsou osvobozena od daně nebo nejsou předmětem daně,
    2. d) obchodního majetku.
  4. Plátci, kteří podnikají společně na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy, jsou povinni vést evidenci pro účely daně z přidané hodnoty za činnost, pro kterou se sdružili, odděleně. Tuto evidenci vede za sdružení určený účastník sdružení, který za sdružení plní všechny povinnosti a uplatňuje práva vyplývající z tohoto zákona pro ostatní jednotlivé účastníky.
  5. V evidenci pro účely daně z přidané hodnoty vede člen skupiny odděleně plnění, která uskutečnil pro ostatní členy skupiny.
  • - Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
    • § 13

    • § 14

    • § 21-25

    • § 72-79

    • § 100a

Směrnice Rady 2006/112/ES čl. 242–243

Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád

V § 100 je stanoven způsob vedení evidence pro účely daně z přidané hodnoty.

K § 100 odst. 1

Podle odstavce 1 je plátce povinen vést v evidenci veškeré údaje, které se vztahují k jeho daňové povinnosti k DPH. Evidenci vede v takovém členění, aby mohl sestavit daňové přiznání a pokud dodal zboží do jiného členského státu nebo poskytl služby s místem plnění v jiném členském státě dle § 9 odst. 1, je povinen vést evidenci tak, aby mohl sestavit i souhrnné hlášení.

V evidenci pro účely DPH je plátce povinen vést u přijatých zdanitelných plnění, která použije k uskutečňování svých plnění s nárokem na odpočet daně, také DIČ poskytovatele plnění. Tento údaj však nemusí vést u přijatých zjednodušených daňových dokladů.

K § 100 odst. 2

Jedná se o novou povinnost v evidenci pro účely DPH, dosud plátci nebyli povinni DIČ poskytovatele v evidenci uvádět a v praxi bylo časté, že přijatá zdanitelná plnění vykazovali pouze podle čísla faktury (či jiného přijatého daňového dokladu). Pokud plátci dosud neuváděli DIČ v evidenci přijatých daňových dokladů pro účely DPH, budou si muset upravit software a tento údaj do evidence doplnit.

K § 100 odst. 3

Plátce je povinen vést v evidenci pro účely DPH také přehled uskutečněných plnění, která jsou osvobozena od daně nebo nejsou předmětem daně, a dále přehled obchodního majetku. Pojem „uskutečněná plnění“ (která nejsou předmětem daně) je v souvislosti s vedením evidence poněkud sporný – pro účely daňového řízení je vhodné spíše to, aby v daňové evidenci byl veden nejen přehled „plnění“, která nejsou předmětem daně (např. bezúplatné poskytnutí reklamního nebo propagačního předmětu), ale i přehled příjmů nebo výnosů, které nejsou předmětem daně, i když se nejedná o žádné „plnění“ ze strany plátcenapř. přijaté náhrady škod, přijaté úroky z prodlení a penále atd. Pomocí takového přehledu může plátce správci daně v případě potřeby prokázat případný rozdíl mezi

Nahrávám...
Nahrávám...