dnes je 2.12.2022

Input:

§ 21f ZDP Použití ustanovení o vkladech u svěřenských fondů, fundací a ústavů

31.3.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.1.3.4.1
§ 21f ZDP Použití ustanovení o vkladech u svěřenských fondů, fundací a ústavů

Ing. Martin Děrgel

Úplné znění

Ustanovení související

  • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ)

    • - § 303 až 401
    • - § 401 až 418
    • - § 1448 až 1474
  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

    • - § 4a
    • - § 8
    • - § 10
    • - § 17
    • - § 19b
    • - § 21c
    • - § 22
    • - § 28
    • - § 36
  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ZoÚ)

    • - § 1
    • - § 4a
    • - § 9
    • - § 38a
Komentář

Komentář k § 21f ZDP

Nový občanský zákoník obecně rozlišuje tři typy právnických osob, který se mnohačetně dále člení:

  1. Korporace (jejich označení vychází z latinského slova "corpus" neboli "tělo", což předznamenává, že je pro ně příznačná a určující osobní složka, představují společenství osob tvořené členy nebo společníky):
    1. 1.1. Obchodní korporace
      1. 1.1.1. Obchodní společnosti (§ 1 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích pro ně zavádí zkratku "společnost"; co se v praxi plete s pojmem "společnost" podle § 2716 až 2746 NOZ, což je pohrobek dřívějších oblíbených sdružení – převážně fyzických osob – bez právní subjektivity)
        1. 1.1.1.1. Osobní společnosti
          1. 1.1.1.1.1. Veřejná obchodní společnost
          2. 1.1.1.1.2. Komanditní společnost
        2. 1.1.1.2. Kapitálové společnosti
          1. 1.1.1.2.1. Společnost s ručením omezeným
          2. 1.1.1.2.2. Akciová společnost
        3. 1.1.1.3. Evropská společnost (ve smyslu nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 o statutu evropské společnosti, a zákona č. 628/2004 Sb., o evropské společnosti)
        4. 1.1.1.4. Evropské hospodářské zájmové sdružení (upravuje nařízení Rady (EHS) č. 2137/85 o zřízení Evropského hospodářského zájmového sdružení, a zákon č. 360/2004 Sb., o EHZS)
      2. 1.1.2. Družstva
        1. 1.1.2.1. Družstvo (ZOK ještě speciálně upravuje tzv. bytové družstvo a sociální družstvo)
        2. 1.1.2.2. Evropská družstevní společnost (viz nařízení Rady (ES) č. 1435/2003 o statutu evropské družstevní společnosti, a zákon č. 307/2006 Sb., o evropské družstevní společnosti)
    2. 1.2. Spolky (zpravidla se jedná o dřívější občanská sdružení, pokud nepřijala jinou právní formu)
    3. 1.3. Další typy (např. společenství vlastníků jednotek)
  2. Fundace (jejich základ neboli "fundus" tvoří majetek určený k určitému účelu, zjednodušeně lze říci, že jde o majetek vyčleněný k určitému úkolu, který má právní subjektivitu – na rozdíl od svěřenského fondu)
    1. 2.1. Nadace
    2. 2.2. Nadační fondy
  3. Ústavy (v nich je osobní i majetková složka propojena, ústav nemá členy jako korporace, ale zaměstnance, a majetek ústavu není tak chráněn jako u fundací, slouží k provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky, z doby před rokem 2014 by do této kategorie patřily např. obecně prospěšné společnosti)

Třebaže svěřenský fond nemá právní osobnost (není právnickou osobou), jedná se o účetní jednotku a rovněž o (samostatného) poplatníka daně z příjmů právnických osob, za což zodpovídá svěřenský správce.

Do konce roku 2014 byly příjmy z vyčlenění majetku do svěřenského fondu nebo jeho zvýšení smlouvou nebo pořízením pro případ smrti vyjmuty z předmětu daně z příjmů, což návazně působilo výkladové potíže při daňovém uplatnění nákladů svěřenský fondem (zejména bylo sporné, zda může majetek daňově odpisovat). Proto je od roku 2015 v tomto speciálním ustanovení zavedeno obecné pravidlo, že se pro účely zákona o daních z příjmů na tyto skutečnosti nahlíží obdobně jako na vklad do obchodní korporace, čímž je současně také řečeno, že tyto příjmy nelze považovat za bezúplatné nabytí majetku. Z důvodu právní jistoty se toto ustanovení vztahuje také na fundace a ústavy, jejichž daňový režim doposud vycházel pouze z účetnictví.

Poznamenejme, že u obchodních korporací se vklad do obchodní korporace považuje za úplatnou operaci, neboť akcionář či společník získávají za vložené prostředky podíl na společnosti. U svěřenských fondů a fundací obdobné protiplnění sice většinou chybí, ale vyčlenění majetku je nutným předpokladem pro jejich vznik a nelze tedy na ně nahlížet jako na dar. V tomto směru je možné tento výklad podpořit také analogií s účetními postupy, kdy jak vklady do obchodních korporací či do právnických osob obecně, tak vyčlenění majetku do svěřenského fondu, jsou účtovány rozvahově a nevzniká tedy "výnos" tudíž obecně ani příjem ve smyslu § 23 odst. 1. ZDP, neboli jinak

Nahrávám...
Nahrávám...