dnes je 18.2.2025

Input:

359/1999 Sb., Zákon o sociálně-právní ochraně dětí

č. 359/1999 Sb., Zákon o sociálně-právní ochraně dětí
ZÁKON
ze dne 9. prosince 1999
o sociálně-právní ochraně dětí
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Sociálně-právní ochrana dětí
(1)  Sociálně-právní ochranou dětí (dále jen „sociálně-právní ochrana”) se rozumí zejména
a)  ochrana práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu,
b)  ochrana oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění,
c)  působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny.
(2)  Nedotčeny zůstávají zvláštní právní předpisy, které upravují též ochranu práv a oprávněných zájmů dítěte.
§ 2
(1)  Pro účely tohoto zákona se dítětem rozumí nezletilá osoba.1)
(2)  Sociálně-právní ochrana se poskytuje dítěti, které na území České republiky
a)  má trvalý pobyt,
b)  má povolen trvalý nebo dlouhodobý pobyt; dlouhodobým pobytem se pro účely tohoto zákona rozumí pobyt cizince na území České republiky hlášeného k pobytu podle zvláštních právních předpisů upravujících pobyt cizinců na území České republiky, a to ode dne, kterým uplynulo 90 dnů ode dne hlášení,
c)  podalo návrh na zahájení řízení o udělení azylu, nebo
d)  je oprávněno trvale pobývat.2)
(3)  V rozsahu stanoveném tímto zákonem (§ 37 a 42) se sociálně-právní ochrana poskytuje také dítěti, které nemá na území České republiky povolen trvalý nebo dlouhodobý pobyt ani není oprávněno podle zvláštního právního předpisu2) trvale pobývat na území České republiky.
§ 3
(1)  Zřizuje se Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí (dále jen „Úřad”) se sídlem v Brně. Úřad je správním úřadem s celostátní působností; je podřízen Ministerstvu práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo”).
(2)  V čele Úřadu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr práce a sociálních věcí.
§ 4
(1)  Sociálně-právní ochranu zajišťují orgány sociálně-právní ochrany, jimiž jsou
a)  okresní úřady,
b)  obce v přenesené působnosti (dále jen „obec”),
c)  ministerstvo,
d)  Úřad.
(2)  Sociálně-právní ochranu dále zajišťují
a)  obce v samostatné působnosti,
b)  další právnické a fyzické osoby, jsou-li výkonem sociálně-právní ochrany pověřeny, (dále jen „pověřená osoba”).
ČÁST DRUHÁ
ZÁKLADNÍ ZÁSADY SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY
§ 5
Předním hlediskem sociálně-právní ochrany je zájem a blaho dítěte.
§ 6
(1)  Sociálně-právní ochrana se zaměřuje zejména na děti,
a)  jejichž rodiče
1.  zemřeli,
2.  neplní povinnosti plynoucí z rodičovské zodpovědnosti,3) nebo
3.  nevykonávají nebo zneužívají práva plynoucí z rodičovské zodpovědnosti;
b)  které byly svěřeny do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče, pokud tato osoba neplní povinnosti plynoucí ze svěření dítěte do její výchovy;
c)  které vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom, že zanedbávají školní docházku, nepracují, i když nemají dostatečný zdroj obživy, požívají alkohol nebo návykové látky, živí se prostitucí, spáchaly trestný čin nebo, jde-li o děti mladší než patnáct let, spáchaly čin, který by jinak byl trestným činem,4) opakovaně nebo soustavně páchají přestupky5) nebo jinak ohrožují občanské soužití;
d)  které se opakovaně dopouští útěků od rodičů nebo jiných fyzických nebo právnických osob odpovědných za výchovu dítěte;
e)  na kterých byl
Nahrávám...
Nahrávám...