dnes je 5.7.2022

Input:

Autorské honoráře z pohledu daně z příjmů

22.11.2007, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     Práva autora k jeho autorskému dílu a práva související s právem autorským upravuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, ve znění pozdějších předpisů. Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (dále jen „dílo“). Dílem je zejména dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické. Za dílo se považuje též počítačový program, je-li původní v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem. Předmětem práva autorského je také dílo vzniklé tvůrčím zpracováním díla jiného, včetně překladu díla do jiného jazyka.

     Příjem autora za jeho dílo - autorský honorář - je z hlediska daně z příjmů příjmem podle § 7 odst. 2 písm. a) zákona o daních z příjmů. Citované ustanovení stanoví, že příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6 (tj. příjmů ze závislé činnosti), jsou příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem.

1. PŘÍJMY AUTORŮ ZA PŘÍSPĚVKY DO LIMITU 3 000 KČ

     Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), v § 7 odst. 8 stanoví, že příjmy autorů za příspěvky do novin a časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území ČR (dále jen „příspěvek“) jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou podle § 36 zákona ve výši 10 %. Daň srazí plátce a odvede příslušnému správci daně. Tyto příjmy se do daňového přiznání autora neuvádí. Takto je možno postupovat, pokud se jedná o příjmy uvedené v § 7 odst. 2 písm. a) zákona o daních z příjmů, tj. o příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, včetně práv příbuzných právu autorskému, a jestliže úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 3 000 Kč.

     Příspěvkem se rozumějí příspěvky autorů a umělecké výkony využité k tvorbě těchto příspěvků. Tvorba příspěvků může být zprostředkována i pověřenou produkční firmou.

     Jestliže je vyplácený příjem vyšší než 3 000 Kč, uvede ho poplatník do daňového přiznání jako příjem podle § 7 zákona.

UPOZORNĚNÍ

     Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, přináší do této oblasti změnu. S účinností od 1. ledna 2008 budou srážkové dani podle § 36 zákona o daních z příjmů podléhat výše uvedené autorské honoráře za příspěvky do limitu 7 000 Kč. Daň vybíraná srážkou se v roce 2008 zvýší na 15 % a od r. 2009 bude činit 12,5 %.

Příklad č. 1

Obchodní společnost provozuje internetové stránky a autorům odborných příspěvků bude vyplácet honoráře. Otázkou je, zda se vztahuje na tyto honoráře také srážková daň ve výši 10 % podle § 36 odst. 2 písm. e) zákona o daních z příjmů jako na příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu a televize.

Mnohé časopisy jsou vydávány nejen v tištěné - papírové, podobě, ale i v podobě elektronické, ať již na CD nosičích nebo na různých paměťových nosičích, anebo jsou také zveřejňovány prostřednictvím internetu na různých webových stránkách. Zákon o daních z přííjmů v § 7 odst. 8 nestanoví, že by se postup při zdanění příslušných příjmů týkal pouze příspěvků do novin a časopisů vydávaných v tištěné podobě.

Z výše uvedeného ustanovení plyne, že i příjmy autorů za příspěvky do novin a časopisů zveřejňované prostřednictvím internetu jsou zdaňovány 10% srážkovou daní podle § 36 zákona o daních z příjmů, jsou-li splněny podmínky dané § 7 odst. 8 zákona (tj. autorské honoráře nepřesáhnou měsíčně 3 000 Kč).

Příklad č. 2

Poplatník obdržel za příspěvek do rozhlasu autorskou odměnu 2 000 Kč. Pokud by provozovatel, tj. rozhlas, neprovedl srážku daně, musí autor podat daňové přiznání?

Autor daňové přiznání podávat nebude, resp. pokud ho bude podávat z toho důvodu, že měl i jiné příjmy, které do daňového přiznání uvést musí, autorský honorář ve výši 2 000 korun do tohoto daňového přiznání uvádět nebude. Podle § 38d zákona je srážku povinen provést plátce daně, tzn. rozhlas. Neprovede-li plátce daně srážku daně vůbec, popř. provede-li ji v nesprávné výši nebo sraženou daň včas neodvede, bude na něm vymáhána jako jeho dluh.

Pokud by plátce srážku daně ve výši 10 % základu daně, tj. v daném případě 200 Kč, neprovedl a tuto skutečnost zjistil správce daně, postupoval by podle § 69 zákona o správě daní a poplatků, resp. § 38s zákona o daních z příjmů. Ten stanoví, že neprovede-li plátce srážku daně nebo nevybere-li daň ve stanovené výši, a to ani dodatečně, je základem pro výpočet daně částka, z níž by po sražení daně zbyla částka, která byla plátcem poplatníkovi vyplacena. V našem případě autorský honorář činil 2 000 Kč, pak v případě, že plátce neprovedl srážku daně nebo nevybral-li daň ve stanovené výši, představuje vyplacený autorský honorář ve výši 2 000 Kč pouze 90 % základu daně a plátce by již zaplatil daň ve výši 222 Kč. Podle § 46a zákona o správě daní a poplatků se daň z příjmů vybíraná zvláštní sazbou zaokrouhluje na celé koruny dolů.

2. PŘÍJMY Z AUTORSKÝCH HONORÁŘŮ NAD ZÁKONNÝ LIMIT

     Je-li příjem autora za příspěvky do novin a časopisů, rozhlasu nebo televize a za jeho další dílo, tj. příjem podle § 7 odst. 2 písm. a) zákona o daních z příjmů měsíčně vyšší než 3 000 Kč (od 1. 1. 2008 vyšší než 7 000 Kč), musí již autor vyplnit daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, kam do přílohy č. 1 příslušný příjem uvede.

Příklad č. 3

Poplatník obdržel za příspěvky do odborného časopisu po dobu 8 měsíců odměnu 3 000 Kč měsíčně a za jeden další měsíc odměnu 5 000 Kč. Dále má poplatník příjmy ze závislé činnosti od jednoho zaměstnavatele. Jaký je správný postup z hlediska daně z příjmů?

Poplatník daňové přiznání podávat nebude. Autorské honoráře za příspěvky do časopisu do limitu 3 000 Kč měsíčně se zdaňují zvláštní sazbou daně, a tedy se do daňového přiznání v souladu s § 5 zákona o daních z příjmů již neuvádí.

Dále je třeba v daném případě pamatovat na § 38g zákona o daních z příjmů. Ten stanoví mimo jiné, že daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle § 6 pouze od jednoho anebo postupně od více plátců včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4), pokud neuplatňuje výpočet daně ze společného základu daně manželů podle § 13a. Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň zvláštní sazbou daně, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 6 000 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že autorský honorář dosáhl částky pouze 5 000 Kč, nepřesáhl zákonný limit 6 000 Kč, uvedený příjem poplatník nezdaní, protože daňové přiznání podávat nebude.

Příklad č. 4

Poplatník dostává autorské honoráře i z ciziny, tedy v cizí měně. Jak je přepočítá na koruny?

Poplatník, který má příjem v cizí měně a nevede účetnictví, má tři možnosti jak příjmy z ciziny přepočítat. Postup stanoví § 38 zákona o daních z příjmů. Podle tohoto ustanovení poplatník může pro přepočet cizí měny na českou použít jednotný kurz, který zveřejňuje Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji č. 1 následujícího roku (za r. 2007 bude zveřejněn ve Finančním zpravodaji č. 1/2008), nebo kurzy uplatňované v účetnictví, tj. kurz denní nebo kurz pevný.

3. DAŇOVÉ VÝDAJE U PŘÍJMŮ Z AUTORSKÝCH HONORÁŘŮ

     Jako daňový výdaj může autor uplatnit výdaje na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, nebo může postupovat podle § 7 odst. 9 zákona a uplatnit výdaje paušální částkou. Paušální výdaje u příjmů podle § 7 odst. 2 písm. a) zákona o daních z příjmů činí 40 % z dosažených příjmů. Dále může autor uplatnit jako daňový výdaj pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění. Autor, který uplatňuje výdaje paušální částkou z dosažených příjmů, musí vést záznamy o příjmech a evidenci příslušných pohledávek.

     Pokud poplatník uplatňuje výdaje ve skutečné vynaložené výši, musí pamatovat, že příslušné výdaje musí správci daně doložit a tyto výdaje musí evidovat v daňové evidenci, pokud nenaplní zákonné podmínky zákona o účetnictví a nevede účetnictví. Zákon o daních z příjmů stanoví, co je daňová evidence v § 7b. V daňové evidenci poplatník vede údaje o:

  1. příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně,

  2. majetku a závazcích.

     Zákon stanoví pouze obsah daňové evidence a nikoli způsob či formu jejího vedení. Nepředepisují se knihy majetku a závazků, ani karty majetku. Pro obsahové vymezení jednotlivých složek majetku v daňové evidenci se použijí i nadále účetní předpisy, pokud zákon o daních z příjmů nestanoví jinak (např. pro hmotný majetek). Záleží zcela na poplatníkovi, jaký způsob vedení daňové evidence zvolí. V daném případě je nutno, aby si poplatníci uvědomili, že daňová evidence nemá nic společného s účetními předpisy, resp. účetní předpisy se poplatníků, kteří povedou daňovou evidenci, týkat nebudou, pokud tak zákon o daních z příjmů výslovně nestanoví.

UPOZORNĚNÍ

     Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, stanoví, že s účinností od 1. ledna 2008 výše uvedené pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, placené poplatníkem s příjmy podle § 7 zákona, tj. i autorem, nebude od r. 2008 daňovým výdajem.

Příklad č. 5

Poplatník obdržel za příspěvky do odborného časopisu po dobu 5 měsíců odměnu 5 x 3 000 Kč a za jeden další měsíc již 8 000 Kč. Dále má poplatník příjmy ze závislé činnosti. Jak bude postupovat z hlediska daně z příjmů?

Poplatník musí podat daňové přiznání. Do tohoto daňového přiznání uvede příjem z autorských honorářů, a to pouze ve výši 8 000 Kč, a dále příjem ze závislé činnosti. Autorské honoráře v měsíční částce 3 000 Kč do daňového přiznání v souladu s § 5 zákona o daních z příjmů uvádět nebude, protože se z nich sráží daň srážkou podle § 36 zákona. Jako daňový výdaj k příjmům z autorského honoráře může uplatnit částku 3 200 Kč, tj. 40% paušál z 8 000 Kč, a dále pak pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, pokud ho do konce zdaňovacího období zaplatil.

4. ZÁKLAD DANĚ Z AUTORSKÝCH HONORÁŘŮ

     Rozdíl mezi příjmy z autorských honorářů a výdaji na jejich dosažení, zajištění a udržení je základem daně z příjmů. Takto stanovený základ daně se sníží o nezdanitelné části základu daně podle § 15 zákona. Těmi jsou:

  • hodnota daru na zákonem stanovené účely a v zákonem stanovené výši,

  • odpočet úroků ze stavebního spoření a hypotečního úvěru,

  • zaplacené pojistné na penzijní připojištění se státním příspěvkem,

  • zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění,

  • zaplacené členské příspěvky odborové organizaci,

  • úhrada za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání.

     Z takto sníženého základu daně se vypočítá daň podle § 16 zákona o daních z příjmů.

UPOZORNĚNÍ

     Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, stanoví, že výše daně podle § 16 bude od r. 2008 činit 15 % a od r. 2009 pak 12,5 %. Nezdanitelné části základu daně podle § 15 zákona se měnit nebudou.

4.1 Slevy na dani

     Daň z příjmů z autorských honorářů vypočtená podle § 16 zákona o daních z příjmů se poté sníží o slevy na dani uvedené v § 35ba zákona. Jde o slevu ve výši:

  1. 7 200 Kč na poplatníka. O tuto částku se nesnižuje daň u poplatníka, u něhož starobní důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu činí více než 38 040 Kč ročně. Nepřevyšuje-li starobní důchod 38 040 Kč ročně, přizná se částka v plné výši, tj. nekrácená. U poplatníků, kteří na počátku zdaňovacího období nejsou poživateli starobního důchodu a tento starobní důchod jim nebyl přiznán ani zpětně k počátku zdaňovacího období, se sleva uplatní v plné výši 7 200 Kč.

  2. 4 200 Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 38 040 Kč; je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce) - průkaz ZTP/P (dále jen „průkaz ZTP/P), zvyšuje se částka 4 200 Kč na dvojnásobek.

         Podle pokynu D - 300 se vlastními příjmy manželky (manžela) rozumí úhrn všech vlastních příjmů dosažených ve zdaňovacím období nesnížených o daňové výdaje (hrubý příjem) včetně příjmů, které podléhají srážkové dani nebo jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob nebo nejsou předmětem této daně. Nepřihlédne se však k příjmům uvedeným v § 3 odst. 4 písm. b) zákona a příjmům uvedeným v § 35ba odst. 1 písm. b) zákona, které jsou taxativně v zákoně vymezené takto:

    • zvýšení důchodu pro bezmocnost,

    • dávky státní sociální podpory (viz zákon č. 117/1995 Sb.), tj.:

      1. dávky poskytované v závislosti na výši příjmů, jako přídavek na dítě, sociální příplatek (nárok má rodič pečující alespoň

Nahrávám...
Nahrávám...