dnes je 7.12.2022

Input:

BENEFITY OD A DO Z - Automobil i pro soukromé použití

27.6.2012, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     Benefit v podobě možnosti používat služební automobil i k soukromým účelům je zcela atypickým, a to z toho důvodu, že zaměstnanci vzniká nepeněžní příjem, který se zdaňuje daní z příjmů ze závislé činnosti a rovněž vstupuje do vyměřovacího základu pro odvod zdravotního i sociálního pojištění. I přesto patří z pohledu zaměstnance k těm nejlepším benefitům.

Pracovněprávní úprava

     Zákoník práce problematiku poskytnutí automobilu pro soukromé potřeby zaměstnance neřeší. Závisí tedy na rozhodnutí zaměstnavatele, zda takto zaměstnanci umožní vozidlo používat. Pokud zaměstnavatel umožní zaměstnanci použití vozidla i pro soukromé účely, mělo by to být na základě dvoustranného aktu (např. smlouvy se zaměstnancem), kde budou přesně vymezeny podmínky (např. začátek, konec či případné přerušení tohoto režimu po dobu dovolených, dlouhodobých oprav vozidla apod.), neboť to je zásadní pro dodaňování příjmu u zaměstnance.

Benefit zaměstnance pohledem daně z příjmů

     Jak už bylo řečeno, poskytnutí služebního automobilu i pro soukromé potřeby zaměstnance generuje nepeněžní příjem, který je nutné na straně zaměstnance zdanit. Tento nepeněžní příjem však má speciální ocenění, upravené v § 6 odst. 6 ZDP. Postupuje se podle následujících pravidel:

  • za nepeněžní příjem se považuje částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla,

  • pokud je vozidlo v pronájmu, vychází se ze vstupní ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla (v případě finančního pronájmu s následnou koupí),

  • není-li ve vstupní ceně zahrnuta daň z přidané hodnoty (protože si zaměstnavatel nebo vlastník vozidla pronajatého zaměstnavateli uplatnil odpočet DPH), vychází se pro účely nepeněžního příjmu z částky včetně DPH,

  • pokud by takto vypočtený nepeněžní příjem byl v daném měsíci nižší než 1 000 Kč, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 000 Kč.

     K uvedenému postupu při stanovení nepeněžního příjmu zaměstnance doplňme, že zmiňovanou vstupní cenou vozidla se rozumí speciální určení ceny vymezené v § 29 odst. 1 ZDP, které - ač vychází z účetního ocenění (pořizovací cena, náklady s pořízením související apod.) - zohledňuje i určitá daňová specifika (např. technické zhodnocení provedené v prvním roce používání apod.).

Zdravotní a sociální pojištění

     Jelikož jde o nepeněžní příjem zaměstnance, který není od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozen, je třeba z takového příjmu odvést jak sociální, tak zdravotní pojištění. Do vyměřovacího základu pro odvod pojistného tento příjem vstupuje ve stejné výši (speciálně určené podle § 6 odst. 6 ZDP, viz předchozí) jako pro účely zdanění.

Pohled zaměstnavatele

     Pro zaměstnavatele jsou veškeré náklady spojené s provozem automobilu využívaného zaměstnancem k soukromým i služebním účelům daňově účinnými. To znamená mj. celý (nezkrácený) daňový odpis, náklady na opravy a údržbu, pojištění vozidla apod. Toto plyne i z názoru MF publikovaného v pokynu GFŘ D-6, bod 27 z k § 24 odst. 2 ZDP.

     V tomto vyjádření správce je zároveň uvedeno, že výdaje (náklady) za pohonné hmoty jsou daňovým výdajem pouze při použití vozidla pro služební účely. To však neplatí zcela. Proč? Zaměstnavatel se totiž může se zaměstnancem dohodnout nebo může stanovit interním předpisem, že bude hradit i pohonné hmoty projeté soukromě. Za tohoto předpokladu pak lze u zaměstnavatele obhájit daňovou uznatelnost podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP, tedy jako náklad na realizaci práva zaměstnance. Přirozeně je nutné dodat, že pokud by zaměstnavatel uhradil za zaměstnance pohonné hmoty ujeté soukromě, vznikne zaměstnanci další zdanitelný příjem, z něhož by se rovněž muselo odvést i pojistné. Proto se v naprosté většině případů pohonné hmoty projeté soukromě přeúčtovávají zaměstnanci (způsob určení může být komplikovaný, je vhodné ho vymezit přesně směrnicí).

     Pokud je vozidlo z převážné míry používáno pro služební účely, asi zaměstnavateli příliš nevadí jeho občasné použití k soukromým účelům, i když se tím automobil přirozeně také opotřebovává. Důležitou je související uznatelnost nákladů pro zaměstnavatele.

     Přesto je třeba říci, že zaměstnavatel má v souvislosti s tímto benefitem ještě další náklady, např. v podobě povinného odvodu pojistného (které hradí sám za sebe) z nepeněžního příjmu zaměstnance. Další nepříjemnost pak zaměstnavatel musí řešit v souvislosti s odpočtem DPH na vstupu (je-li plátcem DPH). Použití vozidla pro soukromé účely zaměstnance se považuje za použití pro

Nahrávám...
Nahrávám...