dnes je 29.3.2024

Input:

BENEFITY OD A DO Z - Základní principy jejich poskytování

13.7.2011, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 7 minut

Pár slov úvodem

     V posledních měsících často z médií i úst politiků slýcháme, že zaměstnanecké výhody budou značně omezeny či úplně zrušeny. Jaká bude budoucnost benefitů, ukáže až další legislativní vývoj, proto je mohou zaměstnavatelé využívat jako účinný nástroj pro motivaci zaměstnanců. V novém seriálu postupně probereme nejčastěji poskytované zaměstnanecké výhody a zmíníme podmínky a pravidla, kterými se zaměstnavatelé musejí při jejich poskytnutí řídit.

Základní princip poskytování benefitů

     Je všeobecné známé, že práce zaměstnanců je drahá. Mohou za to zejména vysoké odvody zdravotního a sociálního pojištění, které musejí hradit z odměn za práci nejen zaměstnanci, ale též jejich zaměstnavatelé. Navíc je zaměstnancům jejich příjem zdaňován na principu superhrubé mzdy, čímž se jejich reálné daňové zatížení posouvá z „jednotné“ 15 % sazby daně z příjmů fyzických osob dokonce ke zdanění nad 20 %. To ostatně dokládá následující jednoduchý příklad.

Příklad č. 1

Srovnejme odměnu ve výši 1 000 Kč a zaměstnanecký benefit ve výši 1 000 Kč, a to jak z pohledu zaměstnance, tak z pohledu zaměstnavatele. V dále uváděných tabulkách vycházíme z daňových a pojistných sazeb roku 2011, tj.:

  • daň z příjmů fyzických osob (FO) je 15 % z daňového základu (superhrubé mzdy),

  • daň z příjmů právnických osob (PO) je 19 % z daňového základu,

  • pojistné na všeobecné zdravotní pojištění (ZP) je 4,5 % z vyměřovacího základu na straně zaměstnance a 9 % na straně zaměstnavatele,

  • pojistné na sociální pojištění (SP),
    tj. na důchodové pojištění, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a nemocenské pojištění, je u zaměstnance 6,5 % vyměřovacího základu a u zaměstnavatele 25 % vyměřovacího základu (variantu, kdy zaměstnavatel hradí o 1 % vyšší nemocenské pojištění výměnou za to, že mu stát bude refundovat 1/2 vyplacené náhrady mzdy v případě nemoci či karantény zaměstnance, neuvažujeme).

Porovnání z pohledu zaměstnance je v následující tabulce:

Popis jednotlivých variant Pojistné
na SP 
Pojistné
na ZP 
Daň
FO 
Čistý
příjem 
odměna za práci dle zákoníku
práce 
65 Kč 45 Kč 201 Kč 689 Kč 
benefit daněný, nepodléhající
odvodům SP+ZP 
- - 150 Kč 850 Kč 
benefit nedaněný, nepodléhající
odvodům SP+ZP 
- - - 1 000 Kč 
benefit nedaněný, podléhající
odvodům SP+ZP 

tento případ nemůže nastat 

Porovnání z pohledu zaměstnavatele je v následující tabulce:

Náklad zaměstnavatele na: Odměna
benefit 
Pojistné
na SP 
Pojistné
na ZP 
Nižší daň
PO 
Celkem
náklady 
odměna za práci podle
zákoníku práce
(podléhá odvodům SP+ZP,

je daňovým nákladem) 



1 000 Kč 



250 Kč 



90 Kč 



-255 Kč 



1 085 Kč 
benefit nepodléhající
odvodům SP+ZP, který není
daňově účinným nákladem 


1 000 Kč 


- 


- 


- 


1 000 Kč 
benefit nepodléhající
odvodům SP+ZP, který je
daňově účinným nákladem 


1 000 Kč 


- 


- 


-190 Kč 


810 Kč 

     I z příkladu lze odvodit, v čem výhodnost benefitů spočívá. Pokud tedy zaměstnavatel chce svým zaměstnancům poskytnout kromě smluveného platu (mzdy) ještě něco navíc (nějakou výhodu), měl by vybírat z možností, kdy:

  • příjem z poskytnuté výhody pokud možno nebude na straně zaměstnance předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti, anebo bude od této daně zcela nebo částečně osvobozen,

  • pokud by už musel být takový příjem zdaněn daní z příjmů ze závislé činnosti, tak alespoň v takové míře, že to bude pro zaměstnance zajímavé z jiných důvodů (např. z důvodu „výhodnějšího“ stanovení nepeněžního příjmu, jak je tomu např. v případě poskytnutí automobilu pro služební i soukromé použití),

  • příjem z poskytnuté výhody pokud možno nevstoupí do vyměřovacího základu pro odvod zdravotního a sociálního pojištění, čímž se zaměstnanci sníží daňový základ a zároveň se ušetří na odvodech pojistného (jak na straně zaměstnance, tak na straně zaměstnavatele),

  • důležitou roli pro zaměstnavatele hraje i případná úspora na dani z příjmů v případě, bude-li náklad na poskytnutý benefit daňově účinným.

     Je tedy logické, že jednotlivé možnosti benefitů budeme probírat a posuzovat:

  • z pohledu daně z příjmů, a to jak ze strany zaměstnance (zda a v jaké výši benefit zdaní), tak ze strany zaměstnavatele (zdali půjde o daňový náklad),

  • z pohledu pojistných zákonů,

  • z hlediska případných pracovněprávní souvislostí,

  • v některých případech i vazbu na další zákony, a

  • na konkrétním příkladu vždy ukážeme výhodnost pro zaměstnavatele i zaměstnance.

     Než však začneme jednotlivé benefity probírat podrobně, zmíníme zákonná ustanovení a obecná pravidla, která je nutné v této souvislosti znát.

Pohled zákona o daních z příjmů

     Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění (dále jen „ZDP“), vymezuje

Nahrávám...
Nahrávám...