Bonusy a skonta

8.8.2011, Ing. Jan Volc, Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 5 minut

Bonusy a skonta

Ing. Jan Volc

Po novele zákona došlo k změně, která bohužel značně komplikuje účtování. Před 1. 4. 2011 se u bonusů a skont nekorigovala daň z přidané hodnoty. Bonusy a skonta (dále pouze „skonta“) se považovaly za finanční plnění nepodléhající dani z přidané hodnoty. Po 1. 4. 2011 se musí uplatňovat daň z přidané hodnoty i u skont. Na základě ustanovení § 42 zákona o DPH se musí opravit původní základ daně a daň (v případě daně pouze pokud se jednalo o plnění dani podléhající). Tato změna se týká i skont poskytnutých či placených mezi českými, zahraničními a samozřejmě subjekty z EU.

U bonusů za delší časové období není dopad novely tak „bolestný“, jako u skont za platbu v kratším termínu, kdy je podstatně více účetních případů. Prakticky se jedná o každou úhradu sníženou o skonto na bankovní účet či do pokladny poskytovatele.

Subjekt, který skonto poskytuje je povinen vystavit příjemci, tedy svému odběrateli, opravný daňový doklad, a to do 15. dne ode dne zjištění skutečnosti rozhodné pro provedení opravy, tedy od přiznání skonta.

Je zcela jisté, že vystavování opravných daňových dokladů bude velmi administrativně náročné. Podle informací MFČR je možné vystavovat i souhrnné opravné daňové doklady, ve kterých bude odkaz na původní doklady, např. na jejich číselnou řadu či na období ve kterém byly vystaveny. To asi nebude možné u skont, které byly přiznávány mezi českými a zahraničními subjekty (včetně EU) a byly účtovány v cizí měně. U opravných daňových dokladů se totiž musí použít na základě ustanovení § 42 odst. 4 zákona o DPH směnný kurz cizí měny použitý u původního plnění. Pouze pokud účetní jednotka používá pevný kurz, např. měsíční, bude prostor pro vystavení jednoho souhrnného opravného daňového dokladu.

Níže uvádím příklad účtování skont u poskytovatele a příjemce.

1. tuzemské plnění včetně DPH

Jak je výše uvedeno, má poskytovatel povinnost v případě poskytnutí skonta vystavit opravný daňový doklad. Pokud jej např. z důvodu administrativní náročnosti nevystaví, neměl by mu hrozit ze strany FÚ žádný finanční postih. Není to ale pro něj výhodné, neboť si nemůže nijak snížit původně odvedenou daň, která následně ovlivní i výši vlastního skonta.

• účtování skonta v případě nevystavení opravného daňového dokladu;

způsob účtování je stejný jako před novelou zákona, tedy např.:

fakturovaná částka 120, skonto při platbě v termínu 5 %, tedy 6

• účtování skonta v případě vystavení opravného daňového dokladu;

fakturovaná částka 120, skonto při platbě v termínu 5 %, tedy 6

Po potvrzení o doručení opravného dokladu bude část skonta přeúčtována na účet DPH:

U opravných daňových dokladů doporučuji vedení vedlejší evidence např. na podrozvahových účtech (např. účty účtové skupiny 7), na kterých budou evidovány vystavené a dosud nepotvrzené opravné daňové doklady. V zájmu přehlednosti účetnictví by bylo možné uvažovat o samostatné číselné řadě opravných daňových dokladů.

1. 2. plnění do zahraničí či do EU

I v tomto případě má poskytovatel povinnost v případě poskytnutí skonta vystavit opravný daňový doklad. Pokud jej např. z důvodu administrativní náročnosti nevystaví, nehrozí mu za strany FÚ opět žádný finanční postih, a nepřináší mu to žádné finanční nevýhody.

fakturovaná částka 100 v cizí měně, skonto při platbě v termínu 5 %, tedy 5, směnný kurz při vystavení původní…