Cafeteria systém a jeho zdanění

8.4.7

Cafeteria systém a jeho zdanění

Jaroslava Pfeilerová

Dotaz

Právní úprava

Odpověď

CAFETERIA SYSTÉM

Cafeteria systém je nástrojem, pomocí kterého zaměstnavatel realizuje poskytování nepeněžních zaměstnaneckých výhod. Obvykle se jedná se o systém, kdy zaměstnanci sbírají za splnění stanovených podmínek body, které následně mohou vyměnit za vybraný zaměstnanecký benefit z katalogu odměn. Výčet odměn, ze kterých bude zaměstnanec vybírat, včetně hodnoty jednotlivých benefitů, předem stanoví zaměstnavatel. Jedná se např. o sportovní a kulturní vyžití, dárky, zdravotní péči, elektroniku, dovolenou apod. Výhodou je levnější a rychlejší postup při poskytování zaměstnaneckých benefitů a také skutečnost, že si zaměstnanci v rámci svého limitu vyberou to, co jim nejlépe vyhovuje. Uvedený postup při poskytovaní benefitů se považuje za nepeněžní plnění, což je důležité pro daňové posouzení na straně zaměstnance i na straně zaměstnavatele.

DAŇOVÉ POSOUZENÍ NA STRANĚ ZAMĚSTNANCE

Obecně je možné konstatovat, že u zaměstnance podléhají odvodům daně z příjmů ze závislé činnosti všechna peněžní i nepeněžní plnění přijatá od zaměstnavatele v souvislosti s výkonem závislé práce. Výjimku tvoří příjmy, které nejsou předmětem daně vymezené v ust. § 6 odst. 7 ZDP a příjmy od daně osvobozené vymezené v ust. § 6 odst. 9 ZDP.

Pokud tedy bude zaměstnanci poskytnuto plnění, které není předmětem daně nebo plnění od daně osvobozené, nebude podléhat dani z příjmů ze závislé činnosti. Převážná většina zaměstnaneckých benefitů nepodléhá u zaměstnanců zdanění pouze v případě, že byla poskytnuta formou nepeněžního plnění (např. závodní stravování, dárky, kulturní nebo sportovní vyžití apod.)

DAŇOVÉ POSOUZENÍ NA STRANĚ ZAMĚSTNAVATELE

Z hlediska zaměstnavatele platí jiný režim zdaňování. Sjednané zaměstnanecké benefity lze zahrnout do daňově uznatelných nákladů, pokud však není možnost jejich daňového uplatnění:

• - omezena některým limitem v ust. § 24 ZDP,
• - nebo je jejich daňové uplatnění zakázáno tím, že jsou zahrnuty do daňově neúčinných nákladů v ust. § 25 ZDP

DAŇOVÉ POSOUZENÍ NEPENĚŽNÍHO BEZÚPLATNÉHO PLNĚNÍ (DARŮ) POSKYTNUTÝCH ZAMĚSTNANCI ZAMĚSTNAVATELEM

Z textu Vašeho dotazu jsem vyrozuměla, že zaměstnancům budete prostřednictvím cafeteria systému poskytovat převážně dary a dárky. Z toho důvodu se na daňové posouzení této problematiky podrobněji zaměříme.

Poznámka: Od 1. 1. 2014 pro daňové účely nepoužíváme termín "dar", ale "nepeněžní bezúplatné plnění". V následujícím textu však budu v návaznosti na dotaz pro lepší srozumitelnost používat původní zažitý termín "dar".

Při poskytování darů zaměstnancům je potřebné vycházet ze zákona o daních z příjmů, kde je v  ust § 6 odst. 9 písm. g) stanovena maximální hodnota nepeněžního daru, která je osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti, do úhrnné výše 2 000 Kč. Podmínkou je, aby tyto dary byly poskytovány z FKSP podle vyhlášky č. 114/2002 Sb., o FKSP. U poplatníků, na které se vyhláška o FKSP nevztahuje, jsou osvobozeny dary poskytnuté za obdobných podmínek ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění nebo na vrub nedaňových nákladů.

Vyhláška č. 114/2002 Sb., o Fondu kulturních a sociálních potřeb v § 14 stanoví, za jakých podmínek je možné dar zaměstnancům poskytnout. Jedná se o následující případy:

• za mimořádnou aktivitu ve prospěch zaměstnavatele při poskytnutí osobní pomoci při požáru, živelní události a při jiných mimořádných případech a za aktivitu humanitárního a sociálního charakteru a péči o zaměstnance a jejich rodinné příslušníky,

• při pracovních výročích 20 a každých dalších 5 let trvání pracovního nebo služebního poměru u zaměstnavatele. Do pracovního výročí lze zahrnout i dobu trvání pracovního poměru u jiných zaměstnavatelů.,

• při životních výročích 50 let a každých dalších 5 let věku. Za zaměstnance jsou považováni i bývalí zaměstnanci – důchodci, kterým také lze poskytnout při životních výročích dar,

• při prvním odchodu do starobního důchodu nebo plného invalidního důchodu.

V podnikatelské sféře jsou poskytovány i jiné dary, které nejsou ve vyhlášce o FKSP vymezeny. V těchto případech je poskytnutý dar (peněžní i nepeněžní) posouzen jako daňově uznatelný podle ust. Bodu 5 § 24 odst. 2 písm.j) ZDP (pokud jeho poskytnutí bylo sjednáno). Z hlediska zaměstnance se jedná o zdanitelný příjem, který také vstupuje do vyměřovacích základů pro odvod zákonného pojistného.

Příklad č. I

Daňové dopady jednotlivých darů poskytnutých zaměstnavatelem zaměstnanci:

1. Zaměstnanci byl poskytnut peněžní dar k životnímu výročí 50 let ve výši 6 000 Kč. Dani z příjmů ze závislé činnosti podléhá celá hodnot daru, tj. 6 000 Kč.
2. Zaměstnanci byl poskytnut nepeněžní dar k životnímu výročí 50 let ve výši 6 000 Kč. Dani z příjmů ze závislé činnosti podléhá pouze hodnota plnění nad 2 000 Kč, tj. částka ve výši 4 000 Kč.
3. Zaměstnanec obdržel nepeněžní dar k pracovnímu výročí 25 let ve výši 2 000 Kč. Dar splňuje podmínky stanovené vyhláškou o FKSP i zákonem o daních z příjmů, a proto je hodnota plnění osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti.
4. Zaměstnanec obdržel od zaměstnavatele nepeněžní dar u příležitosti narození dítěte ve výši 1 500 Kč. Vzhledem k tomu, že účel poskytnutí daru není vymezen ve vyhlášce o FKSP, je hodnota daru zdanitelným příjmem zaměstnance.
5. Zaměstnavatel poskytoval zaměstnancům z důvodů jejich stabilizace drobné dárky…