dnes je 6.7.2022

Input:

Celní delikty ve vazbě na DPH

5.10.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Celní delikty ve vazbě na DPH

Ing. Dagmar Fitříková


§ 20 ZDPH, § 23, § 33, § 38 a § 42 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění, dále jen ZDPH,

§ 294 až § 298 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, v platném znění, dále jen celní zákon.

Úvod do problematiky

Zákon o DPH neřeší speciálně postup plátce při porušení celních předpisů ve vazbě na dovoz zboží. Správní delikty ve vztahu k právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám jsou upraveny v § 294 až 298 zákona č. 13/1993 Sb. Povinnost přiznat daň při dovozu zboží je pro účely DPH vázána na den, kdy je předmětné zboží propuštěno do příslušného celnímu režimu (§ 23 odst. 1 písm. a) až c) ZDPH) nebo ve specifických případech vymzených v § 23 odst. 1 písm. d) až h) ZDPH. Podle § 2 odst. 1 písm. d) ZDPH je předmětem daně dovoz zboží, pokud se jedná o dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku. Jestliže je českému plátci propuštěno v tuzemsku zboží do příslušného celního režimu, vzniká mu povinnost přiznat daň na výstupu a v návaznosti na to i nárok na odpočet daně na vstupu. Z hlediska DPH se jedná o přijaté zdanitelné plnění, které je specifické tím, že toto plnění neuskutečňuje ve prospěch příjemce plnění plátce daně, přesto v těchto případech vzniká plátci nárok na odpočet daně. Vznik nároku na odpočet daně je samozřejmě podmíněn vznikem povinnosti přiznat daň na výstupu při dovozu zboží.

S účinností od 1. 1. 2005 je plátce povinen přiznávat daň ve výše uvedených případech přímo v daňovém přiznání. Celní úřady s platností od 1. 1. 2005, na rozdíl od právní úpravy platné do 31. 12. 2004, daň z přidané hodnoty při dovozu zboží nevyměřují ani vybírají. Výpočet daně provádí plátce sám a daň na výstupu při dovozu zboží uvádí v daňovém přiznání k DPH. Pro rok 2011 se výše uvedená pravidla platná pro dovoz zboží v tuzemsku nemění.

Daňová povinnost při dovozu zboží vzniká plátci podle § 23 odst. 1 písm. a) až c) ZDPH dnem propuštění zboží do příslušného celního režimu na základě rozhodnutí celního úřadu. Plátce je povinen uvést vypočtenou částku daně do daňového přiznání za období, ve kterém bylo zboží propuštěno do celního režimu volný oběh nebo aktivní zušlechťovací styk v systému navrácení. Základním předpokladem pro zajištění správného postupu při výpočtu daňové povinnosti při dovozu zboží z pohledu DPH je správné stanovení základu daně, ze kterého je plátce (dovozce) povinen daň z přidané hodnoty vypočítat.

Ustanovení § 38 odst. 1 ZDPH stanoví, které konkrétní položky je plátce uskutečňující dovoz zboží ve smyslu § 20 ZDPH povinen zahrnout do základu daně pro výpočet daně při dovozu zboží (blíže viz „Dovoz zboží”). Jednou z položek, které je plátce povinen zahrnout do základu daně a výpočtu daně při dovozu zboží, je základ pro vyměření cla včetně cla, dávek a poplatků splatných z důvodu dovozu zboží, pokud již nejsou zahrnuty do základu pro vyměření cla (§ 38 odst. 1 písm. a) ZDPH). Údaje o základu pro vyměření cla jsou uvedeny v rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň. Uvedené rozhodnutí je ve smyslu § 33 ZDPH daňovým dokladem při dovozu zboží.

Porušení celních předpisů

Porušení celních předpisů v případech vymezených v § 294 zákona č. 13/1993 Sb., je klasifikováno ve vztahu k právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám jako správní delikt. § 293 cit. zákona.

Podle § 294 odst. 1 zákona č. 13/1993 Sb., se právnická nebo podnikající fyzická osoba dopustí správního deliktu tím, že:

a) doveze, vyveze nebo přepraví zboží v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti celnictví,

b) předloží celnímu orgánu nepravý, pozměněný nebo padělaný doklad,

c) poruší některou z povinností stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti celnictví pro propuštění zboží do režimu nebo pro nakládání se zbožím,

1. propuštěným do režimu s podmíněným osvobozením od cla,

2. propuštěným do režimu vývozu,

3. propuštěným do režimu volného oběhu se zvýhodněným sazebním zacházením z důvodu jeho zvláštního použití,

4. zajištěným k projednání správního deliktu,

5. dočasně uskladněným,

6. umístěným ve svobodném pásmu nebo ve svobodném skladu,

7. pro které bylo zřízeno zástavní právo,

8. propuštěným do režimu tranzitu,

9. vstupujícím na celní území Společenství, vystupujícím z celního území Společenství nebo předkládaným k celnímu řízení,

d) poruší některou z povinností stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti celnictví pro propuštění zboží do navrhovaného režimu za použití zjednodušených postupů,

e) poskytne celnímu orgánu nesprávný údaj nebo doklad důležitý pro jeho rozhodnutí nebo pro jiné použití celních předpisů v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti celnictví,

f) uvede nesprávné údaje v žádosti o vydání osvědčení o původu zboží nebo sám osvědčí původ zboží v rozporu s mezinárodní smlouvou v oblasti sazebních opatření,

g) odejme zboží celnímu dohledu v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti celnictví,

h) jako osoba, která je podle přímo použitelného předpisu Evropské unie odpovědná za poskytování informací o obchodu se zbožím mezi členskými státy Evropské unie a Českou republikou, nesdělí celnímu úřadu údaje podle § 319 odst. 4 zákona č. 13/1993 Sb.,

i)

Nahrávám...
Nahrávám...