Cizí měna a DPH v oblasti služeb
Ing. Jana Ledvinková

-
§ 4 odst. 4, § 7 odst. 3, § 21 odst. 4, § 28, § 29, § 72, § 73, § 108 zákona č. 235/2004 Sb. v platném
znění
-
§ 24 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen ZoÚ)
Při obchodování s cizími zeměmi nebo při stanovení úhrady mezi českými
obchodními partnery v cizí měně dochází v praxi často k pochybení při stanovení
správného kurzu devizového trhu vyhlášeného ČNB (České národní banky) pro
přepočet cizí měny na měnu českou pro účely DPH. Podstatou těchto chyb je
nesprávné vyhodnocení dne, ke kterému českému plátci vznikne povinnost přiznat
daň, pokud je v pozici příjemce služby, nebo mu vznikne povinnost přiznat
uskutečnění služby s místem plnění mimo tuzemsko.
Plátce si musí uvědomit, že pro účely zákona o DPH jsou nastavena jiná
pravidla pro přepočet cizí měny na měnu českou, než je tomu pro účely zákona o
účetnictví.
Nahoru Přepočet cizí měny pro účely ZDPH
Podle § 4 odst. 4 ZDPH ve znění od 1. 1.
2013 se pro přepočet cizí měny na českou měnu použije kurz platný pro osobu
provádějící přepočet ke dni vzniku povinnosti přiznat daň, nebo přiznat
uskutečnění plnění, a to
-
kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou, nebo
-
poslední směnný kurz zveřejněný Evropskou centrální bankou;
přepočet mezi měnami jinými než euro se provede za použití směnného kurzu každé
z těchto měn vůči euru.
Od 1. 1. 2013 je nově umožněno použít pro přepočet cizí měny nejen
kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou, ale také poslední směnný
kurz zveřejněný Evropskou centrální bankou. Použití kurzu ČNB při dovozu nebo
vývozu se přesunulo do § 38 ZDPH.
Podle ustanovení § 4 odst. 4 ZDPH použije plátce pro
přepočet cizí měny na měnu českou platný kurz ČNB, stanovený v jeho vnitřní
směrnici, a to buď kurz denní, nebo kurz pevný (měsíční, čtvrtletní, roční).
Může také použít poslední směnný kurz zveřejněný Evropskou centrální bankou,
jehož použití rovněž uvede ve své směrnici.
Nahoru Plátce – fyzická osoba
Obdobně může postupovat i plátce, který není účetní jednotkou (fyzická osoba), pokud nechce používat kurz aktuální. Toto je plátci umožněno
pro účely daně z příjmů druhou větou § 38 odst. 1 zákona o daních z
příjmů (zákon č. 586/1992 Sb. v platném znění): „Pokud poplatník nevede
účetnictví, použije s výjimkou uvedenou v odst. 2 jednotný kurz, nevyužije-li
kurzy devizového trhu uplatňované podle zvláštních právních předpisů o
účetnictví.“ Přijatý systém použití kurzů pak přenese i pro účely DPH.
Pokud tedy plátce, který vede daňovou evidenci, použije pro účely daně z příjmů
na základě uvedeného ustanovení pevný kurz, použije jej i pro účely zákona o
DPH. Stejně tak bude postupovat plátce uplatňující paušální výdaje.
Nahoru Okamžik přepočtu kurzu u služeb
Pro účely ZDPH je plátce povinen provést přepočet cizí měny na měnu
českou ke dni vzniku povinnosti přiznat daň, případně přiznat osvobození od
daně.
Den povinnosti přiznat daň je podle § 21 odst. 1 ZDPH buď den
uskutečnění služby, nebo den přijetí platby, a to ten den, který nastane dříve.
Den uskutečnění služby je podle ZDPH stanoven u služeb zejména v § 21 odst. 4 popř. v ustanoveních
následujících.
Plátce stanoví dle § 21 odst. 4 den uskutečnění
zdanitelného plnění jako den poskytnutí služby nebo den vystavení daňového
dokladu před vlastním poskytnutí služby, podle toho, který z těchto okamžiků
nastane dříve. Tento den je pak dnem, ke kterému provede plátce daně přepočet
cizí měny na měnu českou.
V případě služeb poskytnutých v rámci obchodování se zeměmi Evropské
unie a se třetími zeměmi v oblasti poskytování služeb se den povinnosti přiznat
daň nebo plnění řídí speciálním ustanovením, které je uvedeno v § 24 a v § 24a ZDPH.
Den povinnosti přiznat daň pro účely ZDPH nemusí být v souladu se
stanovením okamžiku uskutečnění účetního případu pro účely zákona o
účetnictví.
Nahoru Oceňování podle účetních předpisů
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů:
Účetní jednotka může použít i pevný kurz, stanovený vnitřním předpisem
účetní jednotky. Používaný pevný kurz nesmí přesáhnout účetní období. Účetní
jednotka v tomto případě použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní
bankou k prvnímu dni období, pro které je pevný kurz užíván.
Ve vnitřním předpise musí účetní jednotka stanovit:
-
den uskutečnění účetního případu u konkrétních účetních
operací,
-
použití aktuálního kurzu či pevného kurzu u konkrétních účetních
operací.
Den uskutečnění účetního případu např. u předpisu závazku může
být stanoven jako den přijetí faktury, den vystavení faktury v zahraničí nebo
jiném členském státě, den uskutečnění předmětu plnění (převzetí dodávky zboží,
přijetí poskytnuté služby). Vždy by měly být zohledněny konkrétní obchodní
podmínky.
Rovněž je však bezpodmínečně nutné vzít v úvahu i ZDPH, který
ve svých ustanoveních určuje, že účetní jednotka použije kurz České národní
banky platný pro osobu provádějící přepočet ke dni vzniku povinnosti přiznat
daň, případně přiznat osvobození od daně.
Přestože je účetnictví podkladem pro vyčíslení daňových povinností,
mohou být zásadně rozdílné postupy pro přepočet cizí měny na měnu českou v
účetnictví, oproti postupům podle zákona o DPH.
Nahoru Okamžik uskutečnění účetního případu
Podle Českých účetních standardů pro podnikatele ve standardu č. 001
bod 2.4.3 je okamžikem uskutečnění účetního případu den, ve
kterém dojde ke splnění dodávky, platbě závazku, inkasu pohledávky,
postoupení pohledávky, vkladu pohledávky, poskytnutí či přijetí zálohy,
převzetí dluhu, zjištění manka, schodku, přebytku či škody, pohybu majetku
uvnitř účetní jednotky a k dalším skutečnostem vyplývajícím ze zákona, vyhlášky
a ze zvláštních právních předpisů nebo z vnitřních poměrů účetní jednotky,
popřípadě má účetní jednotka k dispozici potřebné doklady tyto skutečnosti
dokumentující.
Pro potřeby oceňování pohledávek a závazků vyjádřených v cizí měně ke
dni jejich vzniku lze za okamžik uskutečnění účetního případu považovat
u dodavatele den vystavení faktury nebo obdobného dokladu, u odběratele den přijetí faktury nebo obdobného dokladu.
Nahoru Souvislost účetnictví a ZDPH
Slovíčkem „lze“ je nabízena možnost určení okamžiku uskutečnění
účetního případu ve vnitřní směrnici firmy.
Je možno určit u přijaté faktury jako den uskutečnění účetního případu
datum vystavení daňového dokladu (například vazba na § 25 ZDPH nebo § 21 odst. 4 písm. a)). Účetní
jednotka si tedy může ve vnitřní směrnici stanovit den uskutečnění účetního
případu v souladu se dnem povinnosti přiznat daň.
Rozdílnost může řešit účetní jednotka ve vnitřní směrnici i
stanovením například čtvrtletního pevného kurzu, kdy tak minimalizuje rozdíly
mezi účetnictvím a ZDPH.
Nahoru Místo plnění při poskytnutí služby
Základní obecný princip pro stanovení místa plnění při poskytnutí
služby osobě povinné k dani i osobě nepovinné k dani je zakotven v ustanovení § 9.
Nahoru Provozovna jako příjemce služby
S účinností od 1. 1. 2013 došlo k některým změnám, které se týkají
vymezení provozovny pro účely tohoto ustanovení. Jde o speciální úpravu pro
vymezení provozovny pro účely stanovení místa plnění v případě poskytnutí
služeb osobě povinné k dani.
Tato provozovna jako příjemce služby se na rozdíl od obecné definice
provozovny obsažené v § 4 odst. 1 písm. k)
ZDPH vymezuje v širším rozsahu, a to ve vazbě na dostatečnou
stálost, vhodné personální a technické zdroje, což jí umožňuje přijímat a
využívat služby, které jí jsou poskytnuty pro její potřebu. Jedná se v podstatě
o „pasivní provozovnu“.
Znamená to, že v důsledku nové definice provozovny přijímající služby
se rozšířila působnost základního pravidla pro stanovení místa plnění u služeb
poskytnutých osobám povinným k dani, podle kterého se místo plnění řídí místem
umístění provozovny.
Jestliže osoba povinná k dani, která nemá sídlo v tuzemsku, má v
tuzemsku organizační složku splňující podmínky pro provozovnu přijímající
služby a této organizační složce je poskytnuta osobou neusazenou v
tuzemsku přeshraniční služba spadající do působnosti základního pravidla,
je nutné při posuzování místa plnění postupovat podle § 9 odst. 1 věty druhé zákona, v
důsledku čehož místo plnění u této služby připadne do tuzemska. Současně jsou
splněny podmínky pro povinnost registrace provozovny identifikovanou osobou
podle § 6h zákona o DPH.
Obdobně se postupuje při stanovení místa plnění podle § 9 odst. 1 věty druhé zákona o DPH
v případě, kdy takové organizační složce umístěné v tuzemsku poskytuje službu
podle základního pravidla plátce, který má sídlo, popř. provozovnu, ze které
službu poskytuje také v tuzemsku. Rovněž v tomto případě je místo plnění v
tuzemsku a plátce poskytující službu je povinen uplatnit na poskytnutí služby
českou DPH.
Nahoru Místo plnění podle země určení
Základním pravidlem pro stanovení místa plnění se stalo zdanění na
principu země určení. Díky rozšíření principu reverse-charge je možné, aby daň
přiznal příjemce služby a poskytovatel se tak nemusel v jednotlivých státech
registrovat a podávat daňová přiznání. Poskytovatelem může být jak osoba
povinná k dani se sídlem v jiném členském státě, tak osoba povinná k dani se
sídlem ve třetí zemi.
Podmínkou je, aby služby byly poskytnuty mezi osobami povinnými k
dani, tedy jde o sféru „Business-to-Business“ označovanou zkráceně B2B.
Mezi služby, na které se vztahuje ustanovení § 9 odst. 1, lze uvést:
- - poradenské a právní služby
- - účetní služby
- - přepravní služby a služby související s přepravou, logistické
služby
- - práce na movité věci
- - elektronické služby
- - veterinární služby
- - kadeřnické služby
- - komisionářské služby
- - reklamní služby atd.
Nahoru Místo plnění podle sídla poskytovatele
Služby poskytované v rámci sféry „Business-to-Customer“ označované B2C, tzn., poskytování služeb osobám nepovinným k dani, jsou
zdaňovány podle sídla poskytovatele, jak uvádí § 9 odst. 2.
Stanovení místa plnění je zásadní pro rozhodování, zda dané plnění je
předmětem české daně. Pokud konkrétní plnění předmětem daně není, a to z
důvodu, že místo plnění je určeno mimo tuzemsko, jedná se o plnění, které se v
daňovém přiznání uvádí do ř. 21 nebo ř. 26.
V případě poskytnutí služby plátcem osobě nepovinné k dani, například
fyzické osobě se sídlem v tuzemsku, bude plnění zdaněno českou DPH a uvedeno do
ř. 1, případně ř. 2 daňového přiznání.
§ 9 odst. 1 stanoví
místo plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani jako místo, kde
má osoba příjemce této služby sídlo nebo místo podnikání. V případně poskytnutí
služby přímo provozovně osoby povinné k dani, která se nachází v jiném místě,
než kde je její sídlo nebo místo podnikání, pak je místem plnění místo umístění
provozovny. U těchto služeb poskytovaných ve Společenství se uplatní tzv.
reverse-charge mechanismus, tj., povinnost přiznat a zaplatit daň se přenese na
příjemce služeb v místě spotřeby nebo užití.
Toto ustanovení je platné pro poskytnutí služeb s výjimkou služeb
uvedených v § 10, § 10a – § 10k.

Obchodní firma plátce daně poskytne 24. 5. 2013 poradenské služby
osobě povinné k dani se sídlem v Polsku. Poradenství je poskytnuto v sídle
poskytovatele služby v Praze.
Daňový doklad vystavil plátce 27. 5. 2013.
Místem plnění je Polsko a plátce vystaví daňový doklad bez daně,
podle § 28 do 15 dnů od konce
kalendářního měsíce, ve kterém službu poskytl. Náležitosti daňového dokladu
uvede v souladu s ustanovením § 29 ZDPH.
V případě fakturace v cizí měně, pro účely uvedení poskytnuté
služby do daňového přiznání, přepočte plátce cizí měnu kurzem ČNB platným ke
dni 24. 5., tj. dnem poskytnutí služby.
V daňovém přiznání uvede plátce plnění do ř. 21 za měsíc květen.
Současně s daňovým přiznáním je plátce povinen podat souhrnné hlášení v souladu
s § 102 odst. 1 písm. d)
ZDPH.

Obchodní firma plátce daně poskytne 24. 5. 2013 poradenské služby
provozovně jiného českého plátce, která je umístěna na území Polska.
Místem plnění je Polsko, tj. místo, kde je provozovna
umístěna.
Plátce bude fakturovat službu bez daně. Pro přepočet cizí měny na
měnu českou použije kurz platný k datu poskytnutí služby, tj. k 24. 5.
2013.
V daňovém přiznání uvede do ř. 21 za měsíc květen. Současně s
daňovým přiznáním je plátce povinen podat souhrnné hlášení v souladu s § 102 odst. 1 písm. d)
ZDPH.

Obchodní firma plátce daně poskytne 24. 5. 2013 poradenské služby
osobě povinné k dani se sídlem v Rusku.
Místem plnění je Rusko a plátce vystaví daňový doklad bez uvedení
daně.
V případě fakturace v cizí měně, pro účely uvedení poskytnutí
služby do daňového přiznání přepočte plátce cizí měnu kurzem ČNB platným ke dni
24. 5. 2013, tj. dnem poskytnutí služby.
V daňovém přiznání uvede poskytnutou službu do ř. 26. Plátce daně
v tomto případě není povinen podat souhrnné hlášení, protože se jedná o
příjemce se sídlem ve třetí zemi.

Osoba registrovaná k dani v Polsku poskytne 24. 5. 2013 právní
služby tuzemskému plátci daně. Doklad k poskytnuté službě vystaví a odešle 26.
5. 2013.
Místem plnění je Česká republika a plátce uvede přijetí služby v
daňovém přiznání na ř. 5 a 43.
Základ daně vyjádřený v cizí měně přepočte na měnu českou kurzem
ČNB dne přijetí služby, tj. 24. 5. 2013.
§ 9 odst. 2 stanoví místo
plnění při poskytnutí služby osobě nepovinné k dani jako místo, kde má
osoba poskytovatele služby sídlo.
Pokud by však osoba povinná k dani poskytla služby osobě
nepovinné k dani prostřednictvím své provozovny umístěné v jiném místě, než kde
je její sídlo, pak je místo plnění místo, kde je tato provozovna
umístěna.

Obchodní firma plátce daně poskytne poradenské služby osobě
nepovinné k dani se sídlem v Rakousku.
Místem plnění je tuzemsko, sídlo poskytovatele služby a daňový
doklad bude vystaven s českou daní.
Plnění bude uvedeno v daňovém přiznání do ř. 1.
Osoba povinná k dani pro účely místa plnění
§ 9 odst.
3 definuje pro účely ZDPH a stanovení místa plnění při poskytnutí
služby, koho považuje za osobu povinnou k dani.
Jedná se o osobu povinnou k dani ve vztahu ke všem službám, které jsou
jí poskytnuty, i když jsou poskytnuty pro činnost, která není předmětem daně.
To znamená, že jde o služby, které poskytne například český plátce daně této
osobě bez ohledu na to, k jakým následujícím plněním jsou tyto služby osobou
povinnou k dani využity. Může se jednat i o využití mimo předmět daně.
Samozřejmě nelze takto postupovat například při poskytování
advokátních služeb týkajících se rozvodu podnikatele – fyzické osoby. Zde je
jednoznačně zřejmé, že příjemce služby nevystupuje v pozici osoby povinné k
dani.

Obchodní firma plátce daně poskytne poradenské služby osobě
povinné k dani městskému úřadu se sídlem na Slovensku. Příjemce služby vykonává
činnosti jak v oblasti působnosti veřejné správy, tak různé ekonomické
činnosti. Místo plnění je v místě sídla příjemce služby. Je nepodstatné, pokud
slovenská osoba povinná k dani tyto služby následně použije jak pro oblast
veřejné správy, tak pro svoji ekonomickou činnost. Plátce vystaví daňový doklad
bez DPH a plnění uvede do ř. 21 daňového přiznání a současně do souhrnného
hlášení.
Nahoru Speciální pravidla určení místa plnění
§ 9 odst.
4 uvádí, že § 9 jako základní pravidlo pro stanovení
místa plnění při poskytnutí služby podle odst. 1 a 2 se použije vždy, pokud
tento zákon nestanoví jinak.
Jinak tento zákon stanoví dále v § 10, § 10a - § 10k a tato ustanovení pak mají přednost při
naplnění tam daných podmínek před ustanovením § 9.
Nahoru § 10 Místo plnění při
poskytnutí služby vztahující se k nemovitosti
„Místem plnění při poskytnutí služby vztahující se k nemovitosti,
včetně služby znalce, odhadce a realitní kanceláře, služby ubytovací, udělení
práv na užívání nemovitosti a služby při přípravě a koordinaci stavebních
prací, jako jsou zejména služby architekta a stavebního dozoru, je místo, kde
se nemovitost nachází.“
Odpovídající úprava je obsažena v čl. 47 směrnice Rady
2006/112/ES.
Službami vztahujícími se k nemovitostem jsou mimo jiné i služby
ubytování, pronájmu nemovitosti, skladování, správy budov a také i právní
služby týkající se konkrétní nemovitosti, opravy a údržba, projekční práce,
lesnické i zemědělské práce.
Pokud se tedy nemovitost, ke které se vztahuje příslušná služba,
nachází na území ČR, podléhá tato služba zdanění českou DPH.
V praxi to znamená, že služby vztahující se k nemovitosti mají místo
plnění, kde se nemovitost nachází, bez ohledu na osobu příjemce, které je
taková služba poskytnuta.
V případě poskytnutí služeb dle § 10 týkajících se nemovitostí, které se
nachází na území ČR, zahraniční osobou povinnou k dani nebo osobou
registrovanou k DPH v jiném členském státě či osobou povinnou k dani v jiném
členském státě, která nemá na území ČR sídlo, místo podnikání ani provozovnu,
je povinnost přiznat daň přenesena mechanismem reverse-charge na tuzemského
příjemce služeb, pokud se jedná o plátce nebo identifikovanou osobu, a to podle § 108 odst. 1 písm. c) ZDPH.
Pokud bude český plátce daně poskytovat služby vztahující se k
nemovitosti, která se nachází v jiném členském státě, nebude poskytnutí této
služby podléhat české DPH. Český plátce pak musí postupovat dle národní daňové
legislativy platné v daném státě.

Firma Stavo, s. r. o., plátce daně, provede rekonstrukci střechy
hotelu v Tatrách na Slovensku, pro osobu povinnou k dani se sídlem na
Slovensku. Dle smluvních podmínek bude celková dohodnutá částka za provedené
práce 20 000 EUR. Firma Stavo s. r. o. požaduje zálohu před zahájením prací ve
výši 10 000 EUR. Záloha bude připsána na účet plátce 25. 6. 2013. Firma používá
pevný měsíční kurz. Za červen je kurz 26,50 Kč/ EUR, za červenec kurz 26,
Kč/EUR. Práce na rekonstrukci budou zahájeny15. 6. a ukončeny 26. 7.
2013.
Konečný daňový doklad po uskutečnění zdanitelného plnění bude
vystaven do 15 dnů od předání provedeného díla.
Místo plnění provedeného díla bude nepochybně na Slovensku, a bude tudíž podléhat slovenské dani. Tato služba není předmětem daně v
ČR.
Daňová povinnost bude přenesena na příjemce služby, slovenskou
osobu povinnou k dani.
Pouze v případě, že by objednatelem služby na Slovensku byla osoba
nepovinná k dani (občan, zájmové sdružení), byla by firma Stavo s. r. o.
povinna splnit daňové povinnosti na Slovensku, dle tamního zákona č. 222/2004
Sb. v platném znění.
Časová osa průběhu operací:
Firma Stavo s. r. o. na přijatou úplatu před uskutečněním zdanitelného
plnění je povinna vystavit dle § 28 odst. 4 daňový doklad do 15
dnů od konce měsíce přijetí úplaty.
Daňový doklad bude obsahovat podle § 29 ZDPH kromě základních náležitostí
jako je identifikace dodavatele a odběratele, evidenční číslo DD, datum
vystavení DD, datum přijetí úplaty, základ daně / 10 000 EUR/, sdělení „daň
odvede zákazník“.
Firma Stavo s. r. o. přizná plnění do přiznání za červen na základě
vystaveného daňového dokladu na přijatou úplatu ze dne 25. 6. 2013 (§ 24a odst. 1 ZDPH).
Částku 10 000 EUR přepočte plátce pevným kurzem za měsíc červen, tj.
265 000,- Kč, a uvede do řádku 26 přiznání za červen. Pokud by plátce používal
denní kurz ČNB, pak by částku přijaté úplaty 10 000 EUR přepočetl kurzem dne
přijetí úplaty na účet.
Kdy má plátce daně povinnost přiznat uskutečnění plnění u služeb s
místem plnění mimo tuzemsko?
Podle § 24a odst. 1) ZDPH při
poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko je plátce povinen přiznat toto
plnění ke dni jeho uskutečnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu
dni, který nastane dříve.
Den uskutečnění plnění se stanoví obdobně podle § 21 ZDPH.
Plnění je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací
období, kdy mu vznikla povinnost plnění přiznat.
Zaúčtování po uskutečnění plnění:
Částku vyjádří plátce také v české měně na daňovém dokladu, nebo v
evidenci pro daňové účely.
Návrh zaúčtování:
Použité účty:
221 – bankovní účet
324x – přijatá záloha
324 – přijatá záloha – vystaven DD
311 – odběratelé
602 – tržby za služby
Po uskutečnění zdanitelného plnění 26. 7. 2013 plátce vystaví v
souladu s § 28 a § 29 ZDPH do 15 dnů následujícího
měsíce po uskutečnění služby daňový doklad.
Základem daně bude zbývající částka 10 000 EUR. Informačně lze na DD
uvést celkovou částku dle smlouvy a odečet přijaté úplaty předem.
Z vyúčtování však musí být zcela jasně patrný jen zbývající základ
daně po odpočtu zálohy.
Pro účely DPH bude fakturovaná částka přepočítána kurzem dne
uskutečnění plnění, tedy kurzem dne 26. 7. 2013.
Pak v přiznání za měsíc červenec na ř. 26 bude přiznána druhá část
plnění ve výši 260 000 Kč.
Nahoru Vysvětlení ke vzniku kurzového rozdílu
Pokud by firma nepřijala zálohu dne 25. 6., vystavila by daňový doklad
po uskutečnění plnění na celkovou částku 20 000 EUR, kterou by přepočítala na
českou měnu dnem uskutečnění služby, tedy podle § 21 odst. 4 dnem poskytnutí služby
nebo dnem vystavení daňového dokladu, pokud by byl vystaven před vlastním
poskytnutím služby.
Protože doklad na přijatou úplatu, která byla poskytnuta před
uskutečněním plnění, není určující pro stanovení dne uskutečnění plnění
(zdanitelného plnění dle § 21 odst. 4), pak bylo nutno celou
částku 20 000 EUR pro účely českých účetních předpisů přepočítat kurzem dne
uskutečnění plnění, tedy poskytnutí služby. Tj. pevný kurz měsíce července 26
Kč, tj. 520 000 Kč.
Zúčtováním zálohy z měsíce června ve výši 265 000 by pak zbývající
pohledávka na účtu 311 byla v částce 260 000 Kč. Zaplacením v červenci pak
kurzem 26 Kč bylo doplaceno 10 000 EUR v české měně v částce 260 000 Kč.
Kurzový rozdíl vznikl u vyúčtované zálohy 5 000 Kč. Při inkasu pohledávky a při
použití shodného měsíčního kurzu nevznikl již kurzový rozdíl. V praxi zpravidla
dojde ke vzniku kurzového rozdílu z toho důvodu, že doplatek bude inkasován až
v srpnu.
VZOR daňového dokladu podle § 29 ZDPH (Zúčtovací)
§ 10a Místo plnění při
poskytnutí přepravy osob
Podle § 10a ZDPH je místem plnění při poskytnutí
služby přepravy osob místo, kde se příslušný úsek přepravy uskutečňuje.
MP = místo plnění
Místo plnění je tedy místo, kde se příslušný úsek přepravy
uskutečňuje, a není podstatné z tohoto pohledu, kdo tuto službu poskytuje.
Je nutno vzít v úvahu vazbu tohoto ustanovení na § 70 ZDPH v platném znění, který
osvobozuje v tuzemsku přepravu osob a jejich zavazadel mezi jednotlivými
členskými státy a dále mezi členskými státy a třetími zeměmi, včetně služeb
přímo souvisejících s touto přepravou.
Úsek mezinárodní přepravy osob uskutečněný na území ČR je osvobozen od
daně na základě výjimky vyplývající z č. 381 Směrnice Rady.
Je potřeba mít s účinností od 1. 1. 2013 na paměti, že pokud službu
přepravy osob poskytne osoba neusazená v tuzemsku na území ČR pro plátce nebo
identifikovanou osobu, uplatní reverse-charge a daň přizná a zaplatí příjemce
služby.
V případě, že službu přepravy osob na území ČR přijme osoba povinná k
dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která není plátcem, od osoby
neusazené v tuzemsku, přijetím této služby se stává identifikovanou osobou
podle § 6h ZDPH. Daň je z přijaté služby povinna
přiznat a zaplatit, ale nárok na odpočet jí nenáleží, ten přísluší pouze
plátci. Pokud by příjemce této služby chtěl uplatnit nárok na odpočet, musel by
se dobrovolně zaregistrovat k DPH podle § 6f, a to ještě před přijetím dané
služby, aby nenastala povinnost registrace identifikované osoby dříve.

Přepravní firma plátce daně uskuteční pro jiného českého plátce
přepravu osob při zájezdu z Prahy do Vídně.
Místo plnění je tam, kde se příslušný úsek přepravy uskutečňuje.
To znamená že úsek přepravy z Prahy na hranice s Rakouskem je dle § 70 osvobozen. Další úsek přepravy na
území Rakouska se řídí legislativou tamního státu a tento úsek nepodléhá české
dani.
Český plátce vystaví daňový doklad bez DPH.
Datum uskutečnění osvobozeného plnění se stanoví podle § 24a ZDPH, tj. ke dni jeho uskutečnění
nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve.
Při fakturaci v cizí měně přepočte plátce uvedenou částku na
daňovém dokladu pro účely uvedení do daňového přiznání kurzem ČNB dne
povinnosti přiznat daň, tj. ke dni uskutečnění poskytnuté služby.
Plnění uvede do ř. 26 daňového přiznání, protože se nejedná o
službu podle § 9 odst. 1 ZDPH.

Český plátce poskytnu službu přepravy osob osobě registrované k
dani v Německu, výhradně na území Německa. Místem plnění je Německo a plátce
postupuje podle zákona platného v této členské zemi Evropské unie. České dani
plnění nepodléhá. Plnění uvede do ř. 26 daňového přiznání.
Zákon o DPH stanoví speciálně místo plnění při poskytnutí služby
přepravy zboží osobě nepovinné k dani v § 10f
Místo plnění při poskytnutí služby přepravy zboží osobě nepovinné k
dani
V § 10f odst. 1 je
stanoveno místo plnění při poskytnutí služby přepravy zboží osobě nepovinné k
dani jako místo, kde se příslušný úsek přepravy uskutečňuje. To znamená, pokud
je přeprava zboží uskutečněna mezi dvěma místy v tuzemsku, místo plnění je v
tuzemsku.
Pokud je přeprava zboží uskutečněna mezi dvěma místy na území jiného
státu, je místem plnění území tohoto státu.
V § 10f odst. 2 je
stanoveno místo plnění při přepravě zboží mezi členskými státy osobě nepovinné
k dani jako místo zahájení přepravy zboží.
Odstavec 3 definuje místo
zahájení přepravy, místo ukončení přepravy a přepravu zboží mezi členskými
státy.

Přepravní firma plátce daně poskytne osobě nepovinné k dani
přepravu zboží z Polska do tuzemska.
Místo plnění je v Polsku. Službu plátce nezatíží českou
daní.
Bude však povinen postupovat podle legislativy platné…