dnes je 23.5.2024

Input:

Daňové doklady v otázkách a odpovědích

20.7.2017, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 14 minut

2017.1400.2
Daňové doklady v otázkách a odpovědích

Ing. Miroslava Nováková

Tento příspěvek shrnuje základní pravidla při vystavování a dalším koloběhu daňových dokladů tak, jak to upravuje zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění (dále jen "ZDPH").

Pravidla vystavování daňových dokladů

V jakých situacích je plátce povinen vystavit daňový doklad?

ZDPH v § 28 odst. 1 a 2 docela složitým způsobem jmenuje veškeré situace, kdy je potřeba vystavit daňový doklad. Obecně se dá říct, že povinnost vystavit daňový doklad je u plnění uskutečněných jiným osobám povinným k dani nebo právnickým osobám nepovinným k dani (např. neziskovým subjektům), s výjimkou plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně.

Příklad

Plátce se zabývá maloobchodem a velkoobchodem s elektronikou. Pokud prodává zboží občanům, nemusí vystavovat daňové doklady, stačí vést evidenci o uskutečněných plněních. V případě, že zboží nakupuje fyzická osoba-podnikatel nebo právnická osoba, je povinen vystavit daňový doklad.

Plátce pořádá rekvalifikační kurzy osvobozené od daně dle § 57 ZDPH. Ať kurzovné účtuje samotným účastníkům – občanům –, nebo firmám, nemusí u daných plnění vystavit daňový doklad.

Dále zákon uvádí, že daňový doklad je nutno vystavit v případě zasílání zboží do tuzemska z jiného členského státu s místem plnění v tuzemsku, v případě dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani, a také při poskytnutí služby, dodání zboží s instalací nebo montáží nebo dodání zboží soustavami nebo sítěmi s místem plnění mimo tuzemsko.

V souvislosti s povinností přiznat daň i ke dni přijetí úplaty přijaté přede dnem uskutečnění plnění (zálohy) je plátce povinen vystavit daňový doklad i v případě přijetí takovéto úplaty.

Jakým pravidlům podléhá vystavování daňových dokladů u přeshraničních transakcí?

Obecně platí, že je potřeba použít pravidla toho členského státu, ve kterém je místo plnění. Pokud je však místo plnění ve třetí zemi anebo je v jiném členském státě, než ve kterém je usídlen poskytovatel, a povinen přiznat daň je příjemce plnění, využijí se pravidla platná ve státě usídlení poskytovatele.

Toto pravidlo je ve skutečnosti ještě složitější, neboť vliv může mít také skutečnost, že plnění je poskytnuto provozovnou; vliv má rovněž případné udělení zmocnění k vystavení daňového dokladu (blíže viz § 27 ZDPH).


Příklad

Plátce poskytne služby architekta osobě registrované k dani na Slovensku. Vystavení daňového dokladu podléhá tuzemskému ZDPH, ať už je místo plnění v tuzemsku (daná nemovitá věc se nachází v tuzemsku) nebo je místo plnění v jiném členském státě (např. nemovitá věc se nachází na Slovensku).

Plátce poskytne služby architekta osobě nepovinné k dani na Slovensku (slovenskému občanovi). Vystavení daňového dokladu podléhá tuzemskému ZDPH, pouze pokud je místo plnění v tuzemsku (tj., daná nemovitá věc se nachází v tuzemsku). Kdyby bylo místo plnění např. na Slovensku (nemovitá věc by se nacházela na Slovensku), podléhalo by případné vystavení dokladu pravidlům dle slovenského zákona o DPH, neboť osobou povinnou přiznat daň by nebyl příjemce plnění, ale s největší pravděpodobností jeho poskytovatel.

Je zákonem stanovena lhůta pro vystavení daňového dokladu?

Standardní lhůta daná v ustanovení § 28 odst. 4 ZDPH činí 15 dnů ode dne, kdy vznikla povinnost přiznat daň nebo přiznat plnění.

Tato lhůta je posunuta na 15. den od konce kalendářního měsíce uskutečnění dodání zboží do jiného členského státu, od poskytnutí služby nebo dodání zboží s instalací nebo montáží s místem plnění v jiném členském státě apod. (viz § 28 odst. 5 ZDPH).

Lze zmocnit k vystavení daňového dokladu jinou osobu?

K vystavení daňového dokladu může být zplnomocněna osoba, pro kterou se plnění uskutečňuje, nebo třetí osoba. Toto zmocnění musí být písemné, pokud je zmocnění uděleno elektronicky, musí být podepsáno uznávaným elektronickým podpisem (§ 28 odst. 6 ZDPH). Nelze se tedy na zmocnění k vystavení daňového dokladu dohodnout ústně.

V případě, že doklad vystavuje příjemce plnění, je povinen dle § 29 odst. 2 písm. b) ZDPH na daňový doklad uvést údaj "vystaveno zákazníkem".

U tzv. self-billingu je však potřeba vzít na vědomí, že za správnost údajů i vystavení daňového dokladu ve lhůtě, i přes vystavení příjemcem plnění, odpovídá vždy osoba, která plnění uskutečňuje (§ 26 odst. 4 ZDPH).

Náležitosti daňového dokladu

Jaké jsou základní náležitosti daňového dokladu?

Běžnými náležitostmi daňového dokladu jsou identifikace poskytovatele a příjemce plnění, evidenční číslo daňového dokladu, rozsah a předmět plnění, den vystavení daňového dokladu, den uskutečnění plnění nebo přijetí úplaty, jednotková cena bez daně, případná sleva, základ daně, sazba daně a výše daně. V případě, že se jedná o osvobozené plnění, doklad musí obsahovat odkaz na příslušné ustanovení ZDPH nebo předpis EU.

Jednotková cena a případná sleva se neuvádějí při vystavování daňového dokladu k úplatě obdržené přede dnem uskutečnění plnění.

Sazba a výše daně nebude logicky uvedena na daňovém dokladu u plnění, které je osvobozeno, nebo pokud je osobou povinnou přiznat daň příjemce plnění.

Je potřeba hodnoty na daňovém dokladu uvádět v české měně?

Čím dál častěji je ujednávána cena plnění nikoli v české měně, ale např. v eurech. Pak jsou i daňové doklady vystavovány s hodnotami v eurech. Je však důležité neopomenout tyto údaje uvést na daňovém dokladu i v české měně, minimálně tak ZDPH stanovuje u hodnoty výše daně (§ 29 odst. 1 písm. l) ZDPH). Je tomu tak zejména proto, že příjemce plnění, pokud si chce na základě obdrženého daňového dokladu (u klasických zdanitelných plnění) uplatnit nárok na odpočet daně, má v souladu s ustanovením § 72 odst. 2 ZDPH možnost nárokovat daň na vstupu pouze takovou, která je uplatněna v souladu s ZDPH. Protože dle § 4 odst. 5 ZDPH se pro přepočet cizí měny na českou měnu použije kurz platný pro osobu provádějící přepočet ke dni vzniku povinnosti přiznat daň, daň musí být na koruny přepočtena právě kurzem platným pro osobu, která je povinna přiznat daň.

Jak správně zaokrouhlit daň na daňovém dokladu?

Dle ustanovení § 37 odst. 1 ZDPH se vypočtená daň může zaokrouhlit na celé koruny způsobem, že částka 0,50 Kč a vyšší se zaokrouhlí na celou korunu nahoru a částka nižší než 0,50 Kč se zaokrouhlí na celou korunu dolů. Zaokrouhlení však není jedinou možností, neboť v ZDPH je uvedeno, že takto daň zaokrouhlena být "může". Lze ji tedy ponechat bez zaokrouhlení.

Je pravda, že na daňových dokladech fyzická osoba, plátce, nemůže uvádět své bydliště?

Na daňových dokladech se uvádí sídlo plátce. Jak právnická, tak fyzická osoba uvede své sídlo, což dle § 4 odst. 1 písm. i) ZDPH je místo vedení (tj. místo, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí týkající se řízení, popř. místo, kde se schází vedení), a pokud fyzická osoba nemá místo svého vedení, rozumí se sídlem místo jejího pobytu, což je zejména adresa vedená v základním registru obyvatel (blíže viz § 4 odst. 1 písm. h) ZDPH).

Pokud tedy fyzická osoba nemá místo svého vedení nebo jím je právě její bydliště, uvede na daňový doklad jako sídlo své bydliště.

Zajištění věrohodnosti původu, neporušenosti obsahu a čitelnosti daňových dokladů

Na co je potřeba dávat pozor při vystavení, doručení, přijetí a uchování daňových dokladů?

ZDPH v § 34 stanoví, že u daňového dokladu musí být od okamžiku jeho vystavení do konce lhůty stanovené pro jeho uchování zajištěna věrohodnost jeho původu, neporušenost jeho obsahu a jeho čitelnost. Věrohodností původu se přitom rozumí skutečnost, že je zaručena totožnost osoby, která plnění uskutečnila nebo která daňový doklad oprávněně vystavila, neporušeností obsahu skutečnost, že obsah daňového dokladu požadovaný podle zákona nebyl změněn, a čitelností skutečnost, že je možné se seznámit s obsahem daňového dokladu přímo nebo prostřednictvím technického zařízení.

Zajištění věrohodnosti původu daňového dokladu a neporušenosti jeho obsahu lze dosáhnout prostřednictvím kontrolních mechanismů procesů vytvářejících spolehlivou vazbu mezi daňovým dokladem a daným plněním. Věrohodnost původu daňového dokladu v elektronické podobě a neporušenost jeho obsahu lze vedle kontrolních mechanismů procesů zajistit také uznávaným elektronickým podpisem, uznávanou elektronickou značkou nebo elektronickou výměnou informací (EDI – upraveno v doporučení Komise 1994/820/ES ze dne 19. 10. 1994 o právních aspektech elektronické výměny informací), jestliže dohoda o této výměně stanoví užití postupů zaručujících věrohodnost původu a neporušenost obsahu.

Na webových stránkách (http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-seznam-dani/2013_Informace_GFR_k_fakturaci.PDF) finanční správy Generální finanční ředitelství podrobně rozepsalo, co je myšleno předmětnými kontrolními mechanismy, které vytvářejí spolehlivou vazbu mezi daňovým dokladem a daným plněním. Hovoří zde o tzv. auditní stopě. Auditní stopou se rozumí tok všech souvisejících dokladů, které se vážou k danému plnění, a to od zahájení transakce až do jejího dokončení. To znamená, že od daňového dokladu by měla jít spolehlivá vazba k souvisejícím smlouvám, objednávkám, přepravním dokladům, potvrzením o přijaté či vydané úplatě, výpisům z bankovních účtů, příjemkám či výdejkám materiálu na sklad, zakázkovým listům apod.

Neplatí tedy, že když daňový doklad bude mít veškeré náležitosti dle zákona, že by bez pochyb prokazoval, že plnění uvedené na něm nastalo tak, jak je na daňovém dokladu deklarováno. Proto by plátci jak v roli poskytovatelů plnění, tak příjemců plnění měli uchovávat a mít k dispozici všechny další důkazní prostředky, které s daným plněním souvisí.

Mám povinnost uchovat veškeré daňové doklady?

Daňové doklady, co se týče uskutečněných plnění, má povinnost uchovávat osoba, která daňový doklad vystavila nebo jejímž jménem byl daňový doklad vystaven, a plátce či identifikovaná osoba má rovněž povinnost uchovávat daňové doklady za všechna plnění přijatá v

Nahrávám...
Nahrávám...