dnes je 29.3.2024

Input:

DESATERO ve zdravotním pojištění

4.6.2007, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 7 minut

     Právní úprava platná ve zdravotním pojištění stanoví postup zaměstnavatele při plnění jeho zákonných povinností. Vzhledem k tomu, že se na základě kontrolní činnosti opakovaně setkávám s nejrůznějšími nedostatky, zaměřím se na nejčastěji se vyskytující závady včetně správného postupu zaměstnavatele při řešení konkrétního případu. Cílem tohoto příspěvku je upozornit zaměstnavatele na objevující se chyby tak, aby k popisovaným situacím pokud možno nedocházelo.

     V následujícím textu si ukážeme, jak má tedy postupovat zaměstnavatel, když v souvislosti s placením pojistného a plněním ostatních zákonných povinností ve zdravotním pojištění zjistí, že:

1. zaměstnává zaměstnance, jehož příjem nedosahuje minimální mzdy, ačkoliv se na něho vztahuje povinnost odvodu pojistného ze zákonného minima. Zaměstnanec tvrdí, že má ještě jiné zaměstnání nebo podniká, takže není důvod k uplatňování dopočtu.

     Z hlediska odvodu pojistného platí zásada předložení příslušného dokladu ze strany zaměstnance. Pokud zaměstnanec prohlašuje, že má ještě jiné zaměstnání, musí doložit písemné potvrzení o tom, že za něho tento jiný zaměstnavatel odvádí pojistné alespoň v minimální povinné výši. Za této situace pak zaměstnavatel (s příjmem nižším než minimální mzda) nemusí dopočet provádět. Pokud zaměstnanec současně podniká, musí zaměstnavateli potvrdit, že platí zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši 1 360 Kč (například formou čestného prohlášení). Jsou-li takové zálohy pravidelně placeny, pak nemusí být v zaměstnání dopočet prováděn.

2. neprovedl u zaměstnance dopočet do minimálního vyměřovacího základu, ale pojistné odvedl ze skutečně zúčtované hrubé mzdy.

     Musí být proveden dopočet (a následný doplatek) pojistného do stanoveného minimálního vyměřovacího základu 8 000 Kč. Je nutno prověřit, zda k této chybě nedošlo i v dřívějším období a pokud byl nesprávný postup uplatněn i v některém z předcházejících měsíců (nebo i v minulých letech), promptně sjednat nápravu a trvale věnovat zvláštní pozornost těm zaměstnancům, jejichž příjem se pohybuje kolem minimální mzdy. Z důvodu změny výše vyměřovacího základu a pojistného je zapotřebí podat za příslušné měsíce zdravotní pojišťovně opravný Přehled. Tento postup uplatní zaměstnavatel u zaměstnance, na kterého se podle zákona vztahuje povinnost placení pojistného alespoň z minimální mzdy.

3. poukázal platbu jiné zdravotní pojišťovně než té, u které je zaměstnanec pojištěn.

     Zdravotní pojišťovna, které měla platba správně náležet, eviduje u tohoto zaměstnavatele ke dni splatnosti (tj. ke dni výplaty) pohledávku na pojistném včetně nároku na penále. Naopak u zdravotní pojišťovny, které platba nepatří, vzniká takto přeplatek na pojistném. Za účelem zastavení běhu penále je zapotřebí neprodleně uhradit dlužné pojistné a zároveň (s odůvodněním vzniklé skutečnosti) požádat o vrácení přeplatku, který je zdravotní pojišťovna povinna vrátit v rámci měsíční lhůty. Vzniklou situaci nelze vyřešit tím způsobem, že by si pojišťovny příslušnou částku pojistného mezi sebou navzájem převedly, neboť pojistné se odvádí ve prospěch té zdravotní pojišťovny, u které je pojištěnec (zaměstnanec) pojištěn.

4. zaplatil pojistné sice správné zdravotní pojišťovně, nicméně pod špatným variabilním symbolem.

     Taková platba je evidována u zdravotní pojišťovny a podle zákona platí, že pojišťovna penále nepředepíše, pokud plátce prokáže, že platbu na účet pojišťovny provedl, ale pod nesprávným variabilním symbolem. Taková platba se plátci samozřejmě nemůže přiřadit. To znamená, že se objeví mezi platbami neidentifikovatelnými nebo se případně přiřadí jinému plátci. Proto musí zaměstnavatel písemně požádat o převedení příslušné platby na správný variabilní symbol, vhodné je platbu doložit výpisem z účtu.

5. zaměstnanec opožděně sdělil skutečnost rozhodnou pro povinnost státu platit za něj pojistné (zaměstnanci byl například přiznán částečný invalidní důchod). Jelikož je pojištěnec zaměstnán, sděluje tuto informaci svému zaměstnavateli, který ji pak dále oznamuje příslušné zdravotní pojišťovně.

     Skutečnosti rozhodné pro vznik (zánik) povinnosti státu platit za pojištěnce pojistné jsou velmi důležité, neboť za každého takového pojištěnce obdrží zdravotní pojišťovna měsíční platbu od státu ve výši 680 Kč. Pokud však zdravotní pojišťovně vznik tohoto nároku není oznámen, nemůže platbu od státu obdržet, čímž jí vzniká finanční újma. Každou takovou skutečnost je zapotřebí zdravotní pojišťovně okamžitě (tedy i se zpožděním) sdělit. Neoznámení nebo opožděné oznámení takové skutečnosti je pod sankcí, proto je potřebné oznámení provést bezprostředně poté, jakmile je zaměstnavateli daná informace známa a příslušným dokladem doložena. Jako vhodné se jeví čas od času zaměstnance upozornit, aby skutečnosti, které mají vliv na platbu pojistného státem, oznamovali zaměstnavateli v zákonné lhůtě, třeba i v předstihu. Obdobně zaměstnanci oznamují svému zaměstnavateli i změnu zdravotní pojišťovny v průběhu zaměstnání.

6. zaměstnanec odjíždí na dlouhodobý pobyt do zahraničí a v této souvislosti požádal o neplacené volno.

     Podle zákona se

Nahrávám...
Nahrávám...