Dodatečné snížení kupní ceny souboru majetku
RNDr. Ivan Brychta

Právní úprava:
-
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
-
§ 24 odst.
3 – ocenění při nabytí více než jedné složky majetku
-
§ 25 odst. 1 a
5 – vymezení ocenění koupeného majetku pořizovací cenou, což je
cena, za kterou byl majetek pořízen a náklady s jeho pořízením související
-
ČÚS pro podnikatele
-
Vyhláška č. 500/2002 Sb.
-
§ 6 odst. 3 písm.
d) – vymezení goodwillu jako nehmotného majetku
-
§ 7 odst.
10 – vymezení oceňovacího rozdílu jako hmotného majetku
-
§ 47 –
způsoby oceňování dlouhodobého majetku a vymezení nákladů s jeho pořízením
souvisejících
-
§ 61 –
metoda ocenění souboru majetku
-
§ 61a –
metoda ocenění při nabytí více než jedné složky majetku
-
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
-
§ 23 odst.
15 – postup při rozpouštění oceňovacího rozdílu či goodwillu
nabytých koupí do daňových nákladů či výnosů
-
§ 29 odst.
7 – postup při zvýšení nebo snížení vstupní ceny, ke kterému dochází
u již odpisovaného majetku z jiného důvodu, než je jeho technické
zhodnocení
Popis operace:

V praxi se mohou vyskytovat případy, kdy i po několika letech od
zařazení koupeného majetku (většinou celého souboru majetku) dochází k
dodatečnému smluvnímu snížení kupní ceny.
Při řešení takové situace je třeba vždy respektovat základní
princip: následná sleva z kupní ceny nesmí být chápána jako nový účetní případ.
Účetní záznamy, týkající se zaúčtování slevy, je tedy třeba spíše chápat jako
opravné účetní záznamy k původním záznamům, i když o nich účtujeme až v tom
období, kdy byla sleva prokazatelně přiznána.
Vlastní zaúčtování slevy přitom závisí na způsobu pořízení
souboru majetku – blíže viz kapitola "Ocenění při nabytí více než jedné složky
majetku", kde jsou rozebírány dvě varianty pořízení:
-
pořízení majetku v rámci nákupu podniku nebo jeho části,
-
pořízení souboru majetku koupí v ostatních případech.
Varianta 1: Při pořízení souboru majetku nákupem podniku nebo
jeho části.
V případě pořízení souboru majetku nákupem podniku nebo jeho
části se promítne dodatečné snížení kupní ceny v závislosti na použité metodě
ocenění nakoupených aktiv:
-
pokud byla aktiva a pasiva převzata v ocenění dle účetnictví
prodávající účetní jednotky a rozdíl oproti kupní ceně je evidován u kupujícího
jako oceňovací rozdíl, upraví se o poskytnutou slevu hodnota aktivního nebo
pasivního oceňovacího rozdílu k nabytému majetku, a to beze změny doby
odpisování oceňovacího rozdílu,
-
pokud byly složky majetku převzaty po individuálním
přecenění a snížení o závazky, tj. v případě, kdy je rozdíl zaznamenán metodou goodwillu, postupuje účetní jednotka obdobně: o částku následného
snížení kupní ceny se upraví hodnota goodwillu nebo záporného goodwillu, opět
beze změny doby odpisování goodwillu.
K uvedenému poznamenejme, že teoreticky mohou nastat i situace,
kdy se vlivem snížení ceny z aktivního oceňovacího rozdílu stane oceňovací
rozdíl pasivní nebo z kladného goodwillu stane goodwill záporný.
Varianta 2: Při pořízení souboru majetku koupí v ostatních
případech.
Pokud byl pořízen soubor majetku koupí v ostatních případech než
v rámci nákupu podniku či jeho části, nelze snížení ceny promítnout do
oceňovacího rozdílu či goodwillu, ale je nutné ho promítnout přímo k danému
majetku. Při snížení kupní ceny se proto nejprve vypočtou alikvotní části
slevy připadající na původní pořizovací ceny jednotlivých složek souboru
majetku. O takto vypočtené hodnoty části slevy se sníží pořizovací ceny
příslušných složek souboru majetku a pokud jde o odpisované předměty, odpisují
se nadále z takto snížených pořizovacích cen. V případě složek majetku, které
již byly ke dni poskytnuté slevy vyřazeny nebo zcela odepsány, se jim
příslušející složky slevy zaúčtují do výnosů. Obdobně je třeba postupovat v
případě, kdy alikvotní částka slevy převyšuje zůstatkovou hodnotu předmětu:
snížení pořizovací ceny se zaúčtuje pouze do výše plných oprávek a zbývající
část slevy bude zaúčtována ve prospěch výnosů.
Varianta 1: Při pořízení souboru majetku nákupem podniku nebo
jeho části.
Podvarianta a): nákup účtován s využitím oceňovacího
rozdílu
Podvarianta b): nákup účtován s využitím metody goodwillu
Varianta 2: Při pořízení souboru majetku koupí v ostatních
případech

Analytické účty:
Analytické členění účtů při účtování dodatečného snížení kupní
ceny odpovídá členění zvolenému při koupi daného majetku.

Účetní doklady:
Na základě externího podkladu o poskytnuté slevě (kterým může
být rozhodnutí prodávajícího, např. Pozemkového fondu ČR, příp. dodatek
uzavřený ke kupní smlouvě nebo dobropis vystavený prodávajícím) vyhotovíme
vnitřní účetní doklad. Výše jednotlivých účtovaných hodnot bude doložena
propočtem, který bude tvořit spolu s podkladem o přiznané slevě přílohu
účetního dokladu.

Nejčastější chyby:
Účetní jednotky se často snaží na základě poskytnuté slevy
zaúčtovat další nový oceňovací rozdíl či goodwill ve výši přiznaného snížení
ceny, který budou odpisovat samostatně po zvolenou dobu od okamžiku poskytnutí
slevy. Tento postup je nepřípustný a odporuje výše uvedenému principu, podle
něhož není možno poskytnutí slevy považovat za nový účetní případ.
V případech, kdy nakoupený soubor majetku nebyl pořízen v rámci
nákupu podniku nebo jeho části, bývá častou chybou, že účetní jednotka
nepromítne poskytnutou slevu v adekvátní výši na všechny předměty nabytého
souboru majetku, ale pouze na předměty, které z tohoto souboru eviduje ke dni
poskytnutí slevy.

Daňové dopady:
Zákon o daních z příjmů obsahuje speciální ustanovení (§ 23 odst. 15) o zahrnování oceňovacího
rozdílu a goodwillu vzniklých koupí podniku nebo jeho části podle charakteru do
daňových nákladů nebo do výnosů ovlivňujících základ daně rovnoměrně po dobu
180 měsíců, a to v poměrné výši připadající na počet měsíců v příslušném
zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání.
Přestože zákon o daních z příjmů obdobné ustanovení k postupu
při změně výše vlivem dodatečného snížení kupní ceny jako účetní prováděcí
vyhláška neobsahuje, domníváme se, že daňový postup by měl být analogický k
účetnímu. Po změně původní hodnoty oceňovacího rozdílu či goodwillu se doba
zahrnování do nákladů či výnosů v žádném případě neprodlužuje, pouze se
zohlední (rozpočte) nová ještě do nákladů či výnosů nezahrnutá hodnota na
zbývající dobu z původních 180 měsíců.
Obdobně jako při účetním řešení zdůrazněme, že se vlivem
dodatečného snížení ceny může stát, že se aktivní oceňovací rozdíl změní v
oceňovací rozdíl pasivní nebo se z kladného goodwillu stane záporný goodwill;
to pak ve svém důsledku pro daňový subjekt bude znamenat změnu v tom směru, že
z rozpouštění hodnoty do daňových nákladů se přejde na rozpouštění do daňových
výnosů (viz příklad dále).
Poskytnutá sleva sníží nejenom vstupní cenu majetku, ale také
jeho zůstatkovou cenu (účetní i daňovou). Je-li sleva vyšší než účetní
zůstatková cena, účtujeme rozdíl do výnosů (např. účet 648). Je-li sleva vyšší
než daňová zůstatková cena, rozdíl je nutné zdanit v období poskytnutí
slevy.
Pokud poskytnutá sleva nepřevýší zůstatkovou cenu majetku, je
potřeba pouze vhodně upravit další odpisy. V tomto případě budou účetní odpisy
vypočteny v nové výši již za měsíc, v němž bylo snížení zaúčtováno. Snížení
ceny bude mít vliv i na daňové odpisy. Počínaje zdaňovacím obdobím, ve kterém
došlo ke snížení ceny:
-
bude při rovnoměrném odpisování pokračováno z nové (snížené)
vstupní ceny,
-
při zrychleném odpisování bude zohledněna nová (snížená)
daňová…