dnes je 29.3.2024

Input:

DPH při dodání zboží

4.11.2014, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 23 minut

2014.23.1
DPH při dodání zboží

Ing. Jiří Vychopeň

VYŠLO V ČÍSLE 23/2014

Od 1. 1. 2014 se podle nového znění § 4 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen "ZDPH") pro účely tohoto zákona rozumí zbožím

a) hmotná věc, s výjimkou peněz a cenných papírů,

b) právo stavby,

c) živé zvíře,

d) lidské tělo a část lidského těla,

e) plyn, elektřina, teplo a chlad.

Od 1. 1. 2014 tedy pojem "zboží" pro účely daně z přidané hodnoty zahrnuje nově i nemovité věci včetně práva stavby. Od uvedeného data je dodání nemovité věci (dříve "převod a přechod nemovitosti") považováno pro účely daně z přidané hodnoty za "dodání zboží".

Nadále se podle ustanovení § 4 odst. 3 ZDPH považují za zboží také

a) bankovky a mince české měny

  • při jejich dodání výrobcem České národní bance,

  • při jejich pořízení z jiného členského státu,

  • při jejich dovozu Českou národní bankou,

b) bankovky, státovky a mince české nebo cizí měny prodávané pro sběratelské účely za cenu vyšší, než je jejich nominální hodnota nebo přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu podle směnného kursu vyhlašovaného Českou národní bankou,

c) cenné papíry

  • při jejich dodání výrobcem emitentovi v tuzemsku,

  • při jejich pořízení z jiného členského státu,

  • při jejich dovozu a vývozu jako výrobku.

Podle ustanovení § 13 odst. 1 ZDPH se pro účely tohoto zákona dodáním zboží rozumí převod práva nakládat se zbožím jako vlastník. O dodání zboží se tedy jedná v případech, kdy jedna osoba opravňuje druhou osobu nakládat se zbožím, jako kdyby byla jeho vlastníkem, přičemž nemusí současně dojít k převodu právního vlastnictví ke zboží. K dodání zboží může dojít i tak, že na příjemce plnění přechází právo nakládat se zbožím jako vlastník, ačkoli k přechodu vlastnického práva ke zboží dojde později až na základě splnění sjednaných podmínek (např. až po úplném zaplacení kupní ceny).

Příklad

Příklad 1:

Při podpisu kupní smlouvy dne 10. 9. 2014 předal prodávající kupujícímu zboží do užívání s tím, že od té doby je kupující oprávněn se zbožím nakládat jako vlastník. Podle kupní smlouvy se kupující zavázal zaplatit kupní cenu za zboží do konce roku 2014 ve třech splátkách, přičemž vlastnická práva ke zboží na něj přejdou až po zaplacení celé kupní ceny. V tomto případě není dodání zboží spojeno s přechodem vlastnických práv na kupujícího, ale došlo k němu již při předání zboží kupujícímu do užívání.

Co je dodáním zboží

Podle ustanovení § 13 odst. 3 ZDPH se pro účely tohoto zákona považuje za dodání zboží také

a) převod vlastnického práva k majetku za úplatu i na základě rozhodnutí státního orgánu nebo vyplývající ze zvláštního právního předpisu,

b) dodání zboží prostřednictvím komisionáře na základě komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu,

Toto dodání zboží se považuje za

  • - samostatné dodání zboží komitentem nebo třetí osobou komisionáři a
  • - samostatné dodání zboží komisionářem třetí osobě nebo komitentovi.

c) předání dovezeného zboží, které je ve vlastnictví osoby z třetí země a po propuštění do volného oběhu je předáno další osobě v tuzemsku beze změny vlastnického vztahu,

d) přenechání zboží vlastníkem k užití na základě smlouvy, pokud je ujednáno, že vlastník užívaného zboží převede vlastnické právo k němu na jeho uživatele.

Příklad

Příklad 2:

Společnost s ručením omezeným uzavřela v roce 2014 s leasingovou společností smlouvu o finančním leasingu kovoobráběcího stroje, ve které je ujednáno, že po uplynutí sjednané doby finančního leasingu bude stroj převeden do vlastnictví uživatele. Z hlediska ZDPH se v tomto případě jedná o dodání zboží, které se považuje za uskutečněné v okamžiku, kdy leasingová společnost přenechá stroj společnosti s ručením omezeným k užívání podle smlouvy.

Podle ustanovení § 13 odst. 4 ZDPH se považuje za dodání zboží za úplatu také

e) použití hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce,

Podle ustanovení § 13 odst. 5 ZDPH se pro účely tohoto zákona použitím hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce rozumí

  • trvalé použití obchodního majetku plátcem pro jeho osobní spotřebu, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně,

  • trvalé použití obchodního majetku plátcem pro osobní spotřebu jeho zaměstnanců, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně,

  • trvalé použití obchodního majetku plátcem pro jiné účely než související s uskutečňováním jeho ekonomických činností, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně,

  • poskytnutí obchodního majetku bez úplaty, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně.

Příklad

Příklad 3:

V roce 2013 plátce pořídil osobní automobil pro účely svého podnikání a uplatnil u něj nárok na odpočet daně v plné výši. V roce 2014 plátce přestane automobil používat pro podnikání a vyřadí jej ze svého obchodního majetku. Poté bude automobil trvale používat jen pro svou osobní spotřebu. Vyřazení automobilu z obchodního majetku se bude považovat za dodání zboží za úplatu, u kterého bude plátce povinen uplatnit daň na výstupu ze základu daně stanoveného podle § 36 odst. 6 písm. a) ZDPH.

f) uvedení do stavu způsobilého k užívání dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností, pokud plátce použije tento majetek pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v krácené výši podle § 72 odst. 6 ZDPH,

Uvedení dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností do stavu způsobilého k užívání se považuje za dodání zboží jen v případě, že plátce tento majetek použije jak pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně, tak i pro jiné účely (např. pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně).

g) vydání vypořádacího podílu na obchodní korporaci nebo podílu na likvidačním zůstatku v nepeněžité podobě ve hmotném majetku, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně,

h) při zániku společnosti nebo zániku členství společníka ve společnosti bezúplatné přenechání

1. zboží, které je ve vlastnictví daného společníka, do vlastnictví jiného společníka nebo do společného majetku,

2. toho, co by společník získal při zániku společnosti nebo při zániku členství v nepeněžité podobě ve hmotném majetku, do vlastnictví jiného společníka nebo do společného majetku,

i) vložení nepeněžitého vkladu do obchodní korporace ve hmotném majetku, pokud vkladatel při nabytí majetku uplatnil u něj nebo u jeho části odpočet daně, s výjimkou vložení hmotného majetku, který je součástí vkladu obchodního závodu,

j) dodání vratného obalu spolu se zbožím v tuzemsku plátcem, který uvádí vratné obaly spolu se zbožím na trh, jestliže vratný obal stejného druhu nebyl tomuto plátci vrácen k poslednímu dni příslušného účetního období daného plátce nebo k poslednímu dni příslušného kalendářního roku u plátce, který nevede účetnictví.

Za vratné obaly stejného druhu jsou pro účely ZDPH považovány také vratné obaly se shodnou výší zvláštní peněžní částky účtované při dodání vratného obalu spolu se zbožím.

Toto ustanovení se nevztahuje na dodání vratných obalů spolu se zbožím, u kterého by se uplatnilo osvobození od daně podle § 63 ZDPH (např. při dodání zboží do jiného členského státu osvobozeného od daně podle § 64 ZDPH, při vývozu zboží osvobozeného od daně podle § 66 ZDPH).

Podle ustanovení § 13 odst. 6 ZDPH se pro účely tohoto zákona za dodání zboží za úplatu považuje také přemístění obchodního majetku plátcem do jiného členského státu, kterým se rozumí odeslání nebo přeprava majetku plátcem nebo jím zmocněnou třetí osobou z tuzemska do jiného členského státu pro účely uskutečňování jeho ekonomických činností v jiném členském státě.

V § 13 odst. 7 ZDPH jsou taxativně vymezeny případy odeslání nebo přepravy zboží z tuzemska do jiného členského státu, které se pro účely tohoto zákona nepovažují za přemístění obchodního majetku z tuzemska do jiného členského státu, např.:

  • odeslání nebo přeprava zboží do jiného členského státu pro účely dodání zboží s instalací nebo montáží,

  • odeslání nebo přeprava zboží do jiného členského státu pro účely zasílání zboží,

  • odeslání nebo přeprava zboží do jiného členského státu pro účely poskytnutí služby pro plátce, zahrnující práce na zboží fyzicky uskutečněné v členském státě, ve kterém je ukončení odeslání nebo přepravy zboží za podmínky, že zboží po provedení prací je vráceno zpět plátci do tuzemska, ze kterého bylo původně odesláno nebo přepraveno,

  • odeslání nebo přeprava zboží do jiného členského státu pro účely přechodného užití zboží v členském státě, ve kterém je ukončení odeslání nebo přepravy zboží, pro účely poskytnutí služby plátcem,

  • odeslání nebo přeprava zboží do jiného členského státu pro účely přechodného užití zboží, na dobu nepřekračující 24 měsíců, na území jiného členského státu, ve kterém by se na dovoz stejného zboží ze třetí země pro přechodné užití vztahoval režim dočasného použití s plným osvobozením od cla,

  • dodání soustavami nebo sítěmi.

Co není dodáním zboží

Podle ustanovení § 13 odst. 8 ZDPH se pro účely tohoto zákona za dodání zboží nepovažuje:

a) pozbytí obchodního závodu, pokud se jedná o obchodní majetek,

Podle ustanovení § 4b odst. 1 ZDPH se pro účely tohoto zákona ustanovení o obchodním závodu použijí i na část obchodního závodu tvořící samostatnou organizační složku.

b) vydání nebo poskytnutí majetku v nepeněžité podobě ve hmotném majetku jako náhrady nebo vypořádání podle zvláštního právního předpisu,

c) poskytnutí dárku v rámci ekonomické činnosti, pokud jeho pořizovací cena bez daně nepřesahuje 500 Kč, nebo poskytnutí obchodních vzorků bez úplaty v rámci ekonomické činnosti,

d) dodání vratného obalu, který je dodáván spolu se zbožím kupujícímu za úplatu, pokud je tato úplata přímo vázána k vratnému obalu a kupujícímu je při dodání zboží zaručeno vrácení této úplaty v plné výši po vrácení vratného obalu,

e) vrácení vratného obalu bez úplaty či za úplatu.

Místo plnění při dodání zboží

Místo plnění určuje stát, ve kterém má být u příslušného plnění přiznána daň z přidané hodnoty nebo je zde třeba přiznat uskutečnění tohoto plnění, a to podle právní úpravy DPH platné v tomto státě.

Pro určení místa plnění při dodání zboží je rozhodující zejména to, zda je zboží dodáváno s přepravou či odesláním nebo bez přepravy či odeslání. Podle § 7 ZDPH platí, že

  • při dodání zboží, pokud je dodání zboží uskutečněno bez odeslání nebo přepravy, je místem plnění místo, kde se zboží nachází v době, kdy se dodání uskutečňuje (např. pokud se dodání zboží uskuteční přímo v místě, kde je dodávané zboží skladováno, je toto místo místem plnění při dodání zboží),

  • při dodání zboží, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno osobou, která uskutečňuje dodání zboží, nebo osobou, pro kterou se uskutečňuje dodání zboží, nebo zmocněnou třetí osobou, je místem plnění místo, kde se zboží nachází v době, kdy odeslání nebo přeprava zboží začíná (např. pokud bude dodání zboží spojeno s jeho přepravou kamionem z tuzemska do jiného členského státu, bude místem plnění místo v tuzemsku, kde přeprava zboží začne naložením zboží na kamion),

  • v případě, že odeslání nebo přeprava zboží začíná ve třetí zemi, považuje se za místo plnění při dovozu zboží i jeho následného dodání osobou, která dovoz uskutečnila, členský stát, ve kterém vznikla povinnost přiznat nebo zaplatit daň při dovozu zboží,

Příklad

Příklad 4:

Český plátce dováží zboží z Číny do tuzemska, kde je toto zboží při dovozu propuštěno do volného oběhu, a následně toto zboží dodává do jiných členských států. Místo plnění při dodávání zboží do jiných členských států je v tomto případě vždy v České republice, kde plátci vznikla daňová povinnost při dovozu zboží.

  • při dodání zboží s instalací nebo montáží, kterým se podle ustanovení § 4 odst. 4 písm. i) ZDPH rozumí dodání zboží spojené s instalací nebo montáží osobou povinnou k dani, která zboží dodává, nebo jí zmocněnou třetí osobou, se za místo plnění považuje místo, kde je zboží instalováno nebo smontováno,

Příklad

Příklad 5:

Český plátce dodá osobě registrované k dani na Slovensku výrobní zařízení, které sám smontuje a instaluje v provozovně odběratele na Slovensku. Místo plnění bude v tomto případě ve Slovenské republice, kde příjemce plnění přizná daň na výstupu. Český plátce uvede hodnotu tohoto plnění v přiznání k dani z přidané hodnoty v řádku 26.

  • při dodání nemovité věci je místem plnění místo, kde se nemovitá věc nachází; v případě práva stavby je tímto místem místo, kde se nachází pozemek zatížený právem stavby,

Příklad

Příklad 6:

Český plátce prodá byt, který se nachází na území Slovenské republiky. Místo plnění bude v tomto případě na Slovensku.

  • při dodání zboží na palubě lodě, letadla nebo vlaku během přepravy osob, uskutečněné na území Evropské unie, se za místo plnění považuje místo zahájení přepravy osob; přitom zpáteční přeprava se považuje za samostatnou přepravu.

Příklad

Příklad 7:

Český plátce dodává své zboží (pečivo) cestujícím ve vlaku, který jezdí ze Slovenska do Německa. Místo plnění bude v tomto případě na Slovensku, kde začíná přeprava osob.

V § 7a ZDPH jsou stanovena specifická pravidla pro stanovení místa plnění při dodání zboží soustavami nebo sítěmi, kterým se podle ustanovení § 4 odst. 4 písm. j) ZDPH rozumí

1. dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy nacházející se na území Evropské unie anebo jakékoli sítě k takové soustavě připojené,

2. dodání elektřiny, tepla nebo chladu sítěmi.

Při dodání zboží soustavami nebo sítěmi obchodníkovi (tj. osobě povinné k dani, která nakupuje plyn, elektřinu, teplo nebo chlad zejména za účelem jejich dalšího prodeje a jejíž vlastní spotřeba tohoto zboží je zanedbatelná) je místem plnění místo, kde má tento obchodník sídlo nebo kde má provozovnu, které je toto zboží dodáno.

V ostatních případech je místem plnění při dodání zboží soustavami nebo sítěmi místo, kde osoba, které je zboží dodáno, toto zboží spotřebuje. Pokud ale tato osoba nespotřebuje všechno dodané zboží, považuje se za místo plnění pro toto nespotřebované zboží místo, kde má tato osoba sídlo nebo kde má provozovnu, které je toto zboží dodáno.

Dodání zboží do jiného členského státu

Podle ustanovení § 13 odst. 2 ZDPH se pro účely tohoto zákona dodáním zboží do jiného členského státu rozumí dodání zboží, které je skutečně odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu. Odeslání nebo přepravení zboží do jiného členského státu lze prokázat např. dodacím listem, přepravním dokladem nebo písemným prohlášením pořizovatele nebo zmocněné třetí osoby, že bylo zboží přepraveno do jiného členského státu.

Podle ustanovení § 13 odst. 6 ZDPH se pro účely tohoto zákona za dodání zboží do jiného členského státu plátcem považuje také přemístění zboží, které bylo pořízeno tímto plátcem podle § 16 odst. 4 ZDPH, z tuzemska do jiného členského státu.

Podle ustanovení § 64 odst. 1 ZDPH je dodání zboží do jiného členského státu plátcem osobě registrované k dani v jiném členském státě, které je odesláno nebo přepraveno z tuzemska plátcem nebo pořizovatelem nebo zmocněnou třetí osobou, osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, s výjimkou dodání zboží osobě, pro kterou pořízení zboží v jiném členském státě není předmětem daně.

Podle ustanovení § 64 odst. 4 ZDPH je přemístění obchodního majetku plátce z tuzemska do jiného členského státu pro účely jeho podnikání podle § 13 odst. 6 ZDPH osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, pokud plátce prokáže, že zboží bylo přemístěno do jiného členského státu a bylo předmětem daně při pořízení zboží v tomto členském státě.

Podle § 102 odst. 1 ZDPH je plátce, který uskutečnil dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném

Nahrávám...
Nahrávám...