dnes je 4.7.2022

Input:

Internet a nástroje elektronické komunikace

9.8.2013, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Internet a nástroje elektronické komunikace

RNDr. Ivan Brychta

1.Úvod do problematiky

Úvod

Obrovský rozvoj v komunikační technologii, zejména v oblasti internetu a elektronické komunikace, přináší nové možnosti i do podnikání, zejména v oblastech:

  • pošty – klasické dopisy stále více nahrazuje zasílání korespondence elektronicky (e-mailem, pomocí datových schránek),

  • reklamy a propagace – internet přináší možnost inzerce a reklamy přístupné stále většímu a většímu okruhu lidí,

  • informací, a to rychlým vyhledáváním informací z různých oblastí, získáváním kontaktů na společnosti nabízející služby nebo naopak nabízením vlastních služeb či informací; určitě velký rozvoj v této oblasti zaznamenaly především bankovní služby, zejména v oblasti správy účtů a provádění příkazů bez nutnosti navštívit svou pobočku,

  • nákupu a prodeje, a to jak prostřednictvím již zmíněné inzerce, tak i prostřednictvím virtuálních internetových obchodů, které se oproti klasickým „kamenným“ vyznačují relativně nižšími cenami.

O tom, jak daleko jde rozvoj v této oblasti, svědčí i fakt, že právnické osoby mají zřízenou datovou schránku zákonem nebo že bez internetového spojení už dnes např. podnikatelé nejsou schopni podat souhrnné hlášení pro DPH. Je zřejmé, že do budoucna se bude rozsah elektronické komunikace ještě zvyšovat.

Daňový režim

Z uvedeného vyplývá, že internetové připojení a elektronická komunikace je v současné době pro podnikání téměř nezbytná, a že by tudíž s obhájením souvisejících daňových nákladů neměl být problém. Souvislost s dosažením, zajištěním a udržením zdaňovaných výnosů (příjmů) zde jistě je. Musíme dát ale pozor na některé specifické situace, např. když vznikne v této souvislosti daňově odpisovaný majetek a náklady je tak nutné uplatnit až prostřednictvím daňových odpisů (viz dále).

Právní úprava

Vymezení daňového režimu nákladů spojených s internetem a elektronickou komunikací v ZDP přímo nenalezneme. Proto si musíme vystačit s obecnými ustanoveními, postupy a zásadami danými ZDP jako např.:

  • § 24 odst. 1 ZDP vymezující obecné podmínky pro daňový náklad,

  • § 24 odst. 2 písm. a) ZDP, podle něhož patří mezi daňově účinné náklady odpisy hmotného majetku,

  • § 24 odst. 2 písm. p) ZDP pro další náklady, k jejichž úhradě je poplatník povinen podle zvláštních zákonů; toto ustanovení lze využít např. v situacích, kdy daňové a jiné předpisy přímo nařizují cosi vykonat elektronicky.

Zmiňme proto některé zákony, které obsahují povinnost provést úkony pouze s použitím internetu a elektronické komunikace:

  • ZDPH, např.:

    • § 26 odst. 3 definuje daňový doklad v elektronické podobě,

    • § 35a vymezuje pravidla pro elektronické uchovávání daňových dokladů,

    • § 102 odst. 2 stanoví povinnost podávat souhrnné hlášení výhradně v elektronické podobě,

    • § 101a s účinností od 1. 1. 2014 stanoví povinnost podávat daňové přiznání elektronicky všem subjektům s výjimkou fyzické osoby s obratem do 6 000 000 Kč.

  • ZDP:

    • § 38fa odst. 5 nařizuje platebnímu zprostředkovateli (kterým může být fyzická nebo právnická osoba, která vyplácí, poukazuje anebo připisuje úhradu z příjmů úrokového charakteru vymezených v zákoně, případně tuto výplatu, poukázání nebo připsání zajišťuje) podat související hlášení elektronicky,

    • § 38j odst. 4 řeší podávání Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků elektronicky v situaci, kdy zaměstnavatel zaměstnává v daném roce zaměstnance, kteří nejsou rezidenty v ČR (pokud je zaměstnavatel fyzickou osobou, platí toto až při zaměstnání více než deseti takových zaměstnanců).

  • DŘ:

    • § 42 uvádí, že adresátovi, který má zpřístupněnou datovou schránku, se doručuje přednostně prostřednictvím této datové schránky.

Elektronická komunikace je dále řešena:

  • zákonem č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, který upravuje používání elektronického podpisu, elektronické značky, poskytování certifikačních služeb a souvisejících služeb poskytovateli usazenými na území ČR, a

  • zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který řeší mj. problematiku datových schránek.

Datové schránky

K problematice datových schránek poznamenejme, že ji ze zákona zřídí příslušné ministerstvo bezplatně každé právnické osobě, která je zřízena zákonem nebo je zapsána v obchodním rejstříku anebo která je organizační složkou podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku.

Z fyzických osob mají datovou schránku automaticky ze zákona zřízenou též insolvenční správci, advokáti a daňoví poradci. Ostatním podnikajícím fyzickým osobám je datová schránka zřizována zatím pouze na základě jejich žádosti.

I když je zřízení datové schránky bezplatné, v souvislosti s jejím provozem mohou nějaké náklady vzniknout (na zaškolení, zprovoznění přístupu do schránky z různých aplikací, např. z poštovního klienta apod.). Tyto náklady budou daňové i v případě, že se jedná o datovou schránku podnikající fyzické osoby, jejíž zřízení nebylo povinné.

Daňovými však nebudou náklady vzniklé v souvislosti s provozem nepodnikatelské datové schránky fyzických osob (zákon totiž odlišuje podnikatelskou a nepodnikatelskou datovou schránku).

2. Připojení k internetu, poštovní (e-mailové) služby

Vymezení

K připojení k internetu je potřeba počítač, zařízení na připojení, vhodný komunikační software a poskytovatel, přes kterého připojení realizujeme. Daňový režim nákladů společnosti nebo podnikatele je poměrně jednoduchý:

Počítač

U počítače (případně i s tiskárnou na tisk obdržených e-mailů) se může jednat:

  • o hmotný majetek daňově odpisovaný, pokud vstupní cena překročí hranici 40 000 Kč, pak jsou daňovým nákladem daňové odpisy prováděné v souladu s §§ 30 až 32 ZDP,

  • pokud bude pořizovací cena do 40 000 Kč, ale podle hranice významnosti zvolené danou účetní jednotkou [viz § 7 odst. 3 písm. b) PVZÚ] půjde o dlouhodobý hmotný majetek účetně odpisovaný, dostaneme náklad podle § 24 odst. 2 písm. v) bod 1 ZDP ve výši provedených účetních odpisů,

  • případně při ceně do 40 000 Kč, když účetní jednotka bude považovat majetek za drobný a bude o něm účtovat jako o zásobách, pak vznikne daňový náklad při zařazení do používání (většinou již okamžikem pořízení).

Blíže viz Odpisy hmotného majetku a Drobný (dlouhodobý) hmotný a nehmotný majetek.

Připojení k internetu

Připojení k internetu může být řešeno různými způsoby: pomocí telefonního připojení (přes klasickou pevnou linku nebo přes mobilní telefon), pevným připojením (např. kabelem kabelové televize), vzduchem (wi-fi připojení, satelitní připojení) apod. Pro připojení do sítě potřebujeme komunikační zařízení (modem, router, síťovou kartu v počítači nebo jen „chytrý“ mobil), které nás se sítí propojí a umožní přenos informací. Jde také o hmotný majetek, přičemž toto zařízení může být:

  • součástí počítače – např. interní modem, síťová karta, pak je daňový a účetní režim zřejmý – jako součást počítače sdílí daňový i účetní režim počítače (viz předchozí), v případě doinstalování k již existujícímu počítači se může jednat i o technické zhodnocení do 40 000 Kč (cena zařízení je velmi nízká) s možným daňovým režimem podle § 24 odst. 2 písm. zb) ZDP, tedy jako přímý náklad,

  • součástí mobilního telefonu (přitom mobil může sloužit jako prostředník mezi počítačem a internetem anebo může mít sám parametry internetového prohlížeče a může umožňovat odesílat a přijímat poštu), pak platí to samé jako pro počítač (i když v tomto případě asi cena mobilu těžko přesáhne hranici pro hmotný majetek),

  • v případě externího připojovacího zařízení (modemu, routeru) může jít o drobný majetek, popřípadě toto zařízení bude součástí souboru hmotného majetku (movitých věcí se samostatným ekonomickým určením), např. v případě připojení podnikové sítě k internetu, a pak bude toto zařízení sdílet daňový režim souboru majetku,

  • pronajaté zařízení (modem, router) – takové zařízení do svého majetku nezahrneme, ale nájemné bude jistě daňovým nákladem, přirozeně při správném zaúčtování do období, s nímž časově souvisí (viz též Časové rozlišení).

Komunikační software

Komunikační software pro připojení k internetu a komunikaci prostřednictvím internetu se nevymyká běžným daňovým a účetním pravidlům pro nehmotný majetek (více viz Odpisy nehmotného majetku). V současné době jde většinou o tzv. freeware, tj. software volně šiřitelný, nebo např. jako součást kancelářských balíků (Outlook od Microsoftu jako součást Microsoft Office apod.).

Pokud mobilní telefony mají již v sobě komunikační software trvale zabudován (např. e-mailového klienta), pak takový software bude přirozeně nedílnou součástí mobilu.

Poskytovatel připojení

Máme-li potřebné hardwarové a softwarové vybavení, je možné se připojit na internet, a to prostřednictvím některého poskytovatele služeb připojení, což jsou firmy již k internetu připojené a poskytující (za úplatu nebo i zdarma) připojení dalším zájemcům.

Poštovní schránka

Nejjednodušší službu, kterou poskytovatel umožňuje, je zřízení poštovní (e-mailové) schránky (jedné či více). Ta je nutná pro internetovou komunikaci, přijímání a odesílání poštovních zpráv.

Někteří poskytovatelé internetových služeb za zřízení schránky nepožadují žádný poplatek a výměnou za to využívají zřízené poštovní adresy k zasílání reklam, případně reklamy připojují k odesílaným poštovním zprávám. V takovém případě daňový náklad nevzniká.

Většinou (působí to seriózněji v obchodních vztazích) se podnikatelé a společnosti snaží zřídit takové schránky, kde nejsou jejich e-maily doplněny reklamami, nebo ještě častěji využijí zřízení schránek v tzv. doménách druhého či třetího stupně obsahujících název společnosti či podnikatele. Za tuto službu se již musí platit, ale jak případný zřizovací poplatek, tak i příp. periodicky se opakující částky za pronájem schránky (event. domény) jsou daňově účinnými náklady, přirozeně s časovým rozlišením na období, kterého se týkají.

Příklad
Společnost Alfa, s.r.o., vyrábějící obuv, se rozhodla připojit svou podnikovou síť na internet a zřídit pro své pracovníky poštovní účty, pomocí kterých by komunikovali se zákazníky. Svou podnikovou síť si dala připojit pomocí pevné linky (sídlí v administrativní budově, kde je již internetové připojení technicky vyřešeno), měsíční poplatek za připojení je (v závislosti na požadované rychlosti a objemu přenesených dat) 5 000 Kč, společnost však ještě musela uhradit zřizovací poplatek za připojení 2 500 Kč a dále technicky dovybavit síť (rozbočovač, síťová karta) za 15 000 Kč.

Pro výraznější odlišení společnost zaregistrovala doménu Alfaboty.cz a pronajala si prostor pro zřízení 10 e-mailových adres pro své zaměstnance (jméno@Alfaboty.cz). Za zřízení domény platí registrační poplatek a dále roční poplatek za užívání domény. Za pronájem schránek hradí poplatek čtvrtletní.

Následující tabulka ukazuje možné účtování (jako účetní období má společnost zvolen kalendářní rok) nákladů spojených s využitím internetu. V příkladu neřešíme problematiku DPH (předpokládejme, že společnost Alfa, s.r.o., je neplátce).

Text Částka
(Kč) 
MD Poznámka 
dovybavení sítě poplatek
za připojení k síti 
15 000
2 500 
548
548 
321
321 
jako TZ do 40 000 Kč 
registrační poplatek za zřízení
domény Alfaboty.cz 
1 000 518 321  
roční poplatek za doménu
Alfaboty.cz od 11/201X
do 10/201X+1 
1 200
200
1 000 

518
381 
321

 
časově rozlišeno
- část na rok 201X
- část na rok 201X+1 
čtvrtletní poplatek za prostor
pro e-mailové schránky za
11/201X až 1/201X+1 
600
400
200 

518
381 
321

 
časově rozlišeno
- část na rok 201X
- část na rok 201X+1 
měsíční poplatek za přístup
na internet 
5 000 518 321  

3. Informace na internetu

Vymezení

Po úspěšném připojení na internet jistě každého podnikatele napadne využití internetu pro vyhledávání informací (to je v drtivé většině zadarmo) nebo naopak pro prezentaci vlastního podnikání, produktů či služeb, tedy o

Nahrávám...
Nahrávám...