dnes je 7.12.2022

Input:

Kontrolní hlášení 2016

3.11.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.127 Kontrolní hlášení 2016

Ing. Miroslava Nováková

V rámci boje proti daňovým únikům a podvodům zavádí finanční správa od roku 2016 novou povinnost pro plátce daně z přidané hodnoty, a to podávat kontrolní hlášení. V kontrolních hlášeních plátci uvádějí vybrané údaje ze své daňové evidence. Finanční správa hodlá využít takto získané údaje k analýze, na jejímž základě pak bude stavět svou kontrolní činnost (od toho název kontrolní hlášení).


Institut kontrolního hlášení byl přijat zákonem č. 360/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDPH) a další související zákony. Kontrolní hlášení upravují ustanovení § 101c - § 101i ZDPH.

Co je to kontrolní hlášení a k čemu slouží?

Kontrolní hlášení je výkaz, jehož obsah je přesně stanoven a který musí plátce elektronicky podat, pokud tak stanoví ZDPH. Kontrolní hlášení, jak již bylo uvedeno výše, slouží zejména pro kontrolní činnost správce daně.

Jedná se o výkaz, kde plátce uvádí svá přijatá a uskutečněná plnění, u nichž to stanoví zákon. Některé údaje jsou uváděny v členění dle jednotlivých daňových dokladů, jiné souhrnně. Ne všechny údaje, které se uvádějí v daňovém přiznání, budou vyplňovány i v kontrolním hlášení.

Která podání kontrolní hlášení nahrazuje a která nikoliv?

Vzhledem k tomu, že kontrolní hlášení v sobě zahrnuje i přijatá a uskutečněná plnění v režimu přenesení daňové povinnosti v tuzemsku, nahrazuje kontrolní hlášení povinné podávání výpisů z evidence pro daňové účely dle § 92a odst. 5 ZDPH. Obdobně, pokud plátce provádí opravu výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení, nemusí již od roku 2016 jako přílohu k daňovému přiznání předložit výpis z přehledu oprav pro daňové účely dle § 44 odst. 4 písm. b) ZDPH, neboť i tyto údaje zahrnuje kontrolní hlášení.

Naopak, souhrnné hlášení, které v souladu s § 102 ZDPH podává plátce, který dodal zboží do jiného členského státu nebo poskytnul službu s místem plnění dle § 9 odst. 1 ZDPH v jiném členském státě, bude muset plátce podávat i nadále.

Kromě výše uvedeného nadále platí § 100 a § 100a ZDPH, které plátci a identifikované osobě ukládá vést evidenci pro účely DPH, kterou předkládají správci daně jen na vyžádání. Její členění odpovídá struktuře DAP. Oproti údajům v kontrolním hlášení je potřeba vést evidenci uskutečněných plnění, která jsou osvobozena od daně nebo nejsou předmětem daně, a rovněž přehled obchodního majetku a evidenci týkající se zasílání zboží do jiného členského státu.

Odkdy je nutno podávat kontrolní hlášení?

Poprvé vzniká povinnost podat kontrolní hlášení za leden 2016 nebo za 1. čtvrtletí 2016.

Kdo je povinen podat kontrolní hlášení a co v něm uvádí?

Povinnost podat kontrolní hlášení může vzniknout jedině plátci, nikdy identifikované osobě.

Musí plátce podat kontrolní hlášení, i když nemá žádná uskutečněná ani přijatá plnění? Odpověď zní NE. Na rozdíl od daňového přiznání, které má plátce povinnost podat, i když neuskutečnil ani nepřijal žádné plnění, u kontrolního hlášení toto neplatí.

ZDPH jmenuje důvody, kdy je plátce povinen kontrolní hlášení podat. Jedná se o následující tři situace:

  1. plátce uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku nebo přijal úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění
    • - pozor – nejde jen o klasická uskutečněná zdanitelná plnění uváděná na řádcích 1 a 2 daňového přiznání, ale jde rovněž o plnění uskutečněná v režimu přenesení daňové povinnosti v tuzemsku (ř. 25 přiznání),
  2. plátce přijal zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku nebo poskytl úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění
    • - pozor – opět se nejedná pouze o klasická přijatá zdanitelná plnění uváděná na řádcích 40 a 41 daňového přiznání, ale jde také o přijatá plnění, u nichž má plátce povinnost přiznat daň, tj. přijatá plnění v režimu přenesení daňové povinnosti v tuzemsku (řádky 10 a 11 přiznání), pořízení zboží z jiného členského státu (řádky 3 a 4 přiznání), přijaté přeshraniční služby, přijaté přeshraniční dodání zboží s instalací a montáží (řádky 5, 6, 12 a 13 přiznání) či pořízení nového dopravního prostředku od osoby neregistrované k dani v jiném členském státě (řádek 9 přiznání),
  3. plátce uskutečnil plnění ve zvláštním režimu pro investiční zlato podle § 101c odst. 1 písm. c) ZDPH (bod 2).

V souvislosti s výše uvedeným bodem 2. je potřeba upozornit, že na rozdíl od dikce ZDPH jsou formulářem požadována pouze ta klasická zdanitelná plnění přijatá od tuzemských plátců, u nichž plátce uplatňuje odpočet daně.

Co se v kontrolním hlášení neuvádí?

Z výčtu výše uvedených plnění, která se v kontrolním hlášení uvádějí, je tedy zřejmé, že ne všechny údaje, které plátce uvádí v přiznání k dani z přidané hodnoty, bude správci daně podrobně sdělovat i v kontrolním hlášení.

Do kontrolního hlášení se neuvádí:

  • - dovoz zboží (ř. 7, 8, 32 daňového přiznání),
  • - dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě, přemístění zboží do jiného členského státu, dodání zboží do jiného členského státu zjednodušeným postupem formou třístranného obchodu prostřední osobou (ř. 20 a 31 přiznání) – podrobný rozpis těchto plnění plátce nadále uvádí v souhrnném hlášení, kód 0,1,2,
  • - poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě osobě registrované k dani v jiném členském státě (ř. 21 přiznání) – podrobný rozpis těchto plnění plátce nadále uvádí v souhrnném hlášení – kód 3,
  • - vývoz zboží do třetích zemí (ř. 22 přiznání),
  • - dodání nového dopravního prostředku osobě neregistrované k dani v jiném členském státě (ř. 23 přiznání),
  • - zasílání zboží do jiného členského státu (ř. 24 přiznání),
  • - ostatní uskutečněná plnění s nárokem na odpočet daně uváděná na řádku 26 přiznání, s výjimkou dodání zlata ve zvláštním režimu pro investiční zlato,
  • - pořízení zboží zjednodušeným postupem formou třístranného obchodu prostřední osobou (ř. 30 přiznání),
  • - uplatňovaný nárok na odpočet daně u samovyměření a daně vyměřené celním úřadem (ř. 42, 43 a 44 přiznání),
  • - korekce odpočtů daně, úprava odpočtu daně, pořízený dlouhodobý majetek (ř. 45, 47 a 60 přiznání),
  • - plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně (ř. 50 přiznání),
  • - údaje související s krácením nároku na odpočet daně (ř. 51, 52 a 53 přiznání),
  • - vrácení daně (ř. 61 přiznání).

Za jaké období a v jakých lhůtách se kontrolní hlášení podává?

Zásadní rozdíl je mezi právnickou a fyzickou osobou.

Právnická osoba podává kontrolní hlášení za kalendářní měsíc, a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce. Znamená to, že i právnické osoby, které mají čtvrtletní zdaňovací období, či právnické osoby nacházející se v insolvenčním řízení apod. budou bez ohledu na způsob podání daňového přiznání podávat kontrolní hlášení měsíčně.

U fyzické osoby kopíruje kontrolní hlášení podávání daňových přiznání a je podáváno ve stejné lhůtě. Fyzická osoba, čtvrtletní plátce, jej tedy podá čtvrtletně, měsíční plátce měsíčně a v případě dělení klasického zdaňovacího období bude stejným způsobem děleno i podání kontrolního hlášení. Odpovídat bude i lhůta pro podání přiznání a kontrolního hlášení. Toto se bude týkat např. fyzických osob nacházejících se v insolvenci, v případě úmrtí plátce apod.

V případě skupinové registrace podává kontrolní hlášení zastupující člen skupiny měsíčně obdobně jako právnická osoba (skupina má měsíční zdaňovací období).

Při podání kontrolního hlášení osobou určeného společníka v případě osob podnikajících na základě smlouvy o společnosti dle § 2716 NOZ (dříve sdružení) jsou způsob a četnost podání dány dle osoby určené pro vedení evidence za společnost.

Lhůtu pro podání kontrolního hlášení nelze prodloužit.

Pozor – pro kontrolní hlášení neplatí pravidla jako pro daňová přiznání – kontrolní hlášení nelze podat opožděně v rámci pětidenní bezpokutové lhůty, § 250 DŘ se totiž na kontrolní hlášení nevztahuje, neboť pokuty za pozdní podání jsou speciálně upraveny v § 101h ZDPH.

Rovněž nelze podat kontrolní hlášení prostřednictvím daňového portálu ve lhůtě pro podání kontrolního hlášení s tím, že k písemnému dodatečnému potvrzení dojde po této lhůtě. Obdobně jako u souhrnných hlášení je i kontrolní hlášení nutno potvrdit ve lhůtě pro podání kontrolního hlášení. Jsou tím myšlena podání v případě, kdy podatel nemá datovou schránku ani elektronický podpis.

Jakým způsobem lze podat kontrolní hlášení?

Jedinou možností je elektronické podání datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.

Datovou zprávu lze podepsat uznávaným elektronickým podpisem, odeslat prostřednictvím datové schránky, podat s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, anebo lze učinit podání na daňovém portálu bez výše uvedených prostředků a dodatečně podání potvrdit písemně nebo ústně do protokolu do 5 dnů. Pozor – jak již bylo uvedeno výše – musí i toto potvrzení proběhnout ve lhůtě pro podání kontrolního hlášení.

Pokud bude schválena novela ZDPH (sněmovní tisk 514 – zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb), bude platit, že v případě, že podání nebude učiněno datovou zprávou ve formátu nebo struktuře zveřejněné správcem daně, nebude toto podání účinné.

Je třeba v souvislosti s kontrolním hlášením pořídit nějaký speciální software?

Pokud plátce nevystavuje ani nepřijímá velké množství daňových dokladů, bude mít k dispozici na Daňovém portále formulář Kontrolního hlášení, který bude obsahovat nápovědy, pomůcky k vyplnění, různé číselníky apod., a může jej vyplnit „ručně”. Takovéto formulářové podání bude možné učinit rovněž datovou zprávou s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se přihlašuje do datové schránky.

V případě zpracování velkého množství dat bude vhodné mít k dispozici software, který umí data potřebná pro kontrolní hlášení z daňové evidence vedené elektronicky načíst. Osoby, které budou vytvářet XML soubory s podáním Kontrolního hlášení ve vlastní aplikaci, mají na webových stránkách finanční správy zveřejněn předběžný popis struktury podání (http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-pridane-hodnoty/kontrolni-hlaseni-DPH/xml-struktura). Rozhraní pro testování softwarů generujících výkaz kontrolního hlášení bude k dispozici nejpozději koncem listopadu 2015. S technickými dotazy je možno se obracet na technickou podporu aplikací Daňového portálu na adrese http://epodpora.mfcr.cz/index.html . Některé údaje jsou v XML souborech udávány jinak, než jsou uvedeny v článku, kde je vše uvedeno tak, jak se zadává na daňovém portálu. Jedná se např. o způsob označení, že jde o opravu dle § 44 ZDPH či o uplatnění poměrného nároku na odpočet daně v oddílech A.4. a B.2.

S ohledem na to, že elektronická podání činěná vůči finanční správě vykazují s velkou četností vady díky nesprávně nastavenému softwaru, vydala finanční správa sdělení pro softwarové firmy, kde uvedla nejčastější chyby při nerespektování struktury datové zprávy: http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/de-novinky/2015_Dopis-softwarove-firmy.pdf

Co dělat, když plátce zjistí, že kontrolní hlášení podal chybně?

Pokud plátce zjistí, že kontrolní hlášení podal chybně – např. opomněl zahrnout nějaký daňový doklad, udělal chybu v pořízeném údaji apod. –, pak další postup závisí na tom, kdy tuto chybu zjistí.

Pokud chybu zjistí před uplynutím lhůty k podání kontrolního hlášení, lze původně podané hlášení nahradit opravným kontrolním hlášením. K předchozímu podanému kontrolnímu hlášení se po podání opravného kontrolního hlášení již nepřihlíží, proto je nutné, aby opravné kontrolní hlášení obsahovalo veškeré údaje, nikoli jen zjištěné rozdíly.

Zjistí-li se nesprávnosti či neúplnost původního kontrolního hlášení až po uplynutí lhůty k podání kontrolního hlášení, je zákonem daná povinnost do 5 pracovních dnů ode dne zjištění nesprávných nebo neúplných údajů podat následné kontrolní hlášení. Rovněž následné kontrolní hlášení obsahuje kompletní údaje, nikoli pouhé rozdíly.

Jak reagovat na výzvu správce daně související s kontrolním hlášením?

Správce daně může plátce vyzvat k podání kontrolního hlášení ve dvou situacích. Buďto se správce daně domnívá, že plátce kontrolní hlášení podat měl a nepodal, pak jej vyzve k podání kontrolního hlášení, nebo se domnívá, že podané kontrolní hlášení není v pořádku, a tak vyzve plátce ke změně, doplnění či potvrzení původních údajů prostřednictvím následného kontrolního hlášení, popř. vyzve plátce k podání následného kontrolního hlášení.

Po obdržení výzvy má plátce k dispozici 5 dnů na to, aby na výzvu reagoval – buďto podáním kontrolního hlášení, nebo následného kontrolního hlášení.

Vzhledem k tomu, že sankce spojené s porušením povinností souvisejících s kontrolním hlášením jsou vysoké (viz dále), je potřeba na výzvu reagovat vždy a včas. Pozor – správce daně doručuje tyto výzvy elektronicky buďto prostřednictvím datové schránky, nebo veřejné datové sítě na elektronickou adresu plátce za tím účelem uvedenou v podaném kontrolním hlášení (pokud nemá plátce zpřístupněnou datovou schránku), tj. na e-mail plátce. Takováto výzva zaslaná na e-mailovou adresu plátce se považuje za doručenou okamžikem odeslání správcem daně, u doručení do datové schránky platí běžná pravidla. Pokud plátce ví, že se nebude moci do datové schránky, příp. e-mailové schránky podívat delší dobu, bude vhodné zajistit přístup jiné osobě, která bude schopná na výzvu správce daně reagovat včas a zamezí tak zbytečným pokutám.

Může se stát, že plátce obdrží výzvu k podání kontrolního hlášení nebo následného kontrolního hlášení, i když si bude jist, že neučinil chybu a má své povinnosti splněny na 100 %. K tomuto může dojít např. tehdy, když plátce, odběratel, uplatní nárok na odpočet daně u přijatého plnění, avšak jeho dodavatel opomene uskutečněné plnění přiznat. V tomto případě se může stát, že správce daně, po porovnání údajů uvedených dodavatelem a odběratelem, v kontrolním hlášení zjistí rozdíl. Správce daně však neví, zda dodavatel opomenul přiznat daň anebo zda odběratel uplatňuje odpočet daně z fiktivního daňového dokladu. Proto pak může zaslat výzvu oběma plátcům. V daném případě plátce, dodavatel, splní svou povinnost a podá kontrolní hlášení, kde předmětné plnění uvede. Odběratel se však nemůže rozhodnout nereagovat na výzvu, i když vše uvedl správně. Podá následné kontrolní hlášení, kde pouze v položce Rychlá odpověď na výzvu zvolí z roletové nabídky volbu „Potvrzuji správnost naposledy podaného kontrolního hlášení” a vyplní číslo jednací výzvy ve tvaru 99999999/99/9999-99999-999999.

Jaké jsou sankce související s kontrolním hlášením?

Výše pokut v jednotlivých případech porušení povinností souvisejících s kontrolním hlášením:

1 000 Kč – pokud plátce kontrolní hlášení dodatečně podá, aniž by byl vyzván (je tím myšleno pozdní podání, když si opomenutí uvědomí plátce sám)

10 000 Kč – pokud plátce podá kontrolní hlášení v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván

30 000 Kč – pokud plátce nepodá následné kontrolní hlášení na základě výzvy správce daně ke změně, doplnění či potvrzení údajů v podaném kontrolním hlášení

50 000 Kč – pokud kontrolní hlášení nepodá ani v náhradní lhůtě stanovené správcem daně

do 50 000 Kč – pokud plátce na základě výzvy správce daně dle § 101g odst. 2 ZDPH nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje prostřednictvím následného kontrolního hlášení

Kdo závažně ztěžuje nebo maří správu daní nesplněním povinností souvisejících s kontrolním hlášením, může obdržet pokutu až do výše 500 000 Kč.

O pokutě správce daně rozhodne platebním výměrem a pokuta bude splatná do 15 dnů od právní moci rozhodnutí o pokutě.

Jak správně vyplnit kontrolní hlášení?

Úvodní část

V úvodu je potřeba vyplnit klasické údaje, jako je označení finančního úřadu, kterému je podání určeno, označení podatele (vč. ID datové schránky nebo e-mailu), typu kontrolního hlášení (řádné, následné, opravné), datum vyhotovení, datum zjištění důvodů pro podání následného kontrolního hlášení. Pokud má plátce zpřístupněnu datovou schránku, ale jeho zplnomocněný zástupce nikoli, pak je nutno v kontrolním hlášení vyplnit e-mail určený pro doručování výzev souvisejících s kontrolním hlášením.

Vyznačí se také období, za které je kontrolní hlášení podáváno. Obvykle to bude měsíc či čtvrtletí (toto se týká i plátců podávajících první či poslední přiznání v období registrace, kteří se registrují či ruší registraci uprostřed zdaňovacího období), ve výjimečných případech se vyplní období od-do (týká se např. plátců – fyzických osob v insolvenci nebo podání po zemřelém plátci).

Dále, jak již bylo řečeno výše, pokud je podání reakcí na výzvu správce daně, aby plátce podal řádné či následné kontrolní hlášení, a tento je přesvědčen, že nemá důvod cokoli doplňovat či měnit, nebude plátce vyplňovat dále žádné řádky kontrolního hlášení s údaji, ale pouze v kolonce Rychlá odpověď na výzvu zvolí z roletové nabídky volbu „Nemám povinnost podat kontrolní hlášení” nebo „Potvrzuji správnost naposledy podaného kontrolního hlášení”, doplní číslo jednací výzvy, a tímto splní výzvu správce daně.

Dále je kontrolní hlášení rozděleno do oddílů A až C, kde se vyplňují požadované údaje, které odpovídají údajům v přiznání k dani z přidané hodnoty. Hodnotové údaje se vyplňují buďto zaokrouhlené na celé Kč nebo vč. haléřů, a to podle toho, jak jsou uvedeny na daňovém dokladu, resp. v evidenci pro daňové účely.

Oddíl A. Plnění, u kterých je plátce povinen přiznat daň, a uskutečněná plnění v režimu přenesení daňové povinnosti

Oddíl A. je rozdělen do pěti pododdílů. První je určen pro uskutečněná plnění v režimu přenesení daňové povinnosti v tuzemsku, druhý pro tzv. přeshraniční samovyměření, jako je pořízení zboží z jiného členského státu, přijetí přeshraniční služby apod., třetí pro uskutečněná plnění ve zvláštním režimu pro investiční zlato, čtvrtý a pátý oddíl pro klasická tuzemská uskutečněná plnění.

A.1. Uskutečněná zdanitelná plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, u kterých je povinen přiznat daň příjemce plnění podle § 92a ZDPH

Číslo řádku  DIČ odběratele  Ev. číslo daňového dokladu  DUZP  Základ daně  Kód předmětu plnění  
1  2  3  4  5  6  
                  

Součet údajů uvedených v oddíle A.1. odpovídá údajům uvedeným v odpovídajícím období na řádku 25 daňového přiznání. Údaje uvedené v oddílu A.1 nahrazují evidenci dodavatele v režimu přenesení daňové povinnosti, a proto počínaje údaji za leden 2016 se již nebude podávat výpis z evidence dle § 92a odst. 5 ZDPH. U režimu přenesení daňové povinnosti se nevykazují zálohy. Pokud jsou na jednom dokladu uvedena plnění spadající pod různé kódy předmětu plnění, rozepíše se každý kód plnění na samostatný řádek pod shodným číslem daňového dokladu.

Oproti výpisům z evidence podávaným za období do konce roku 2015 se již nevykazuje rozsah plnění v měrných jednotkách či kusech.

Přehled kódu plnění dle typu plnění:

1 dodání zlata (§ 92b ZDPH)

3 dodání nemovité věci, pokud se při tomto dodání uplatní daň (§ 92d ZDPH)

4 poskytnutí stavebních nebo montážních prací (§ 92e ZDPH)

5 zboží uvedené v příloze č. 5 ZDPH (§ 92c ZDPH)

11 převod povolenek na emise skleníkových plynů

12 obiloviny a technické plodiny

13 kovy, včetně drahých kovů

14 mobilní telefony

15 integrované obvody a desky plošných spojů

16 přenosná zařízení pro automatizované zpracování dat (tablety, laptopy)

17 videoherní konzole


Plátce dne 3. 2. 2016 uskutečnil dodání zboží mobilních telefonů za 300 000 Kč a notebooků za 150 000 Kč. K těmto plněním vystavil jeden daňový doklad č. 2016-021. Dále dne 6. 2. 2016 obdržel zálohu na dodávku tabletů ve výši 110 000 Kč. Dne 18. 2. 2016 poskytnul stavební práce podléhající režimu přenesení daňové povinnosti v hodnotě 3 500 Kč (daňový doklad č. 2016-032).

Kontrolní hlášení bude vyplněno následovně:

Číslo řádku  DIČ odběratele  Ev. číslo daňového dokladu  DUZP  Základ daně  Kód předmětu plnění  
1  2  3  4  5  6  
 1   CZ1234567890  2016-021   03.02.2016    300000   14  
2  CZ1234567890  2016-021  03.02.2016   150000  16  
3  CZ1112223330  2016-032  18.02.2016  3500  4  

A.2 Přijatá zdanitelná plnění, u kterých je povinen přiznat daň příjemce dle § 108 odst. 1 písm. b) a c) (§ 24, § 25) ZDPH

Číslo řádku Identifikace dodavatele (VAT ID) Ev. číslo daňového dokladu DPPD Základ daně 1 Daň 1 Základ daně 2 Daň 2 Základ daně 3 Daň 3 
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 
                    

Údaje z oddílu A.2. kontrolního hlášení odpovídají součtu hodnot řádků 3, 4, 5, 6, 9, 12 a 13 přiznání za dané období.

Vykazuje se zde pořízení zboží z jiného členského státu vč. přemístění zboží, pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu od osoby neregistrované k dani, přijetí přeshraniční služby, u níž vzniká příjemci povinnost přiznat daň, pořízení přeshraničního dodání zboží vč. instalace či montáže a pořízení zboží soustavami a sítěmi, pokud příjemci vzniká povinnost přiznat daň.

Kromě dovozu zboží z třetích zemí a přijatých plnění v režimu přenesení daňové povinnosti v tuzemsku se v oddíle A.2 uvedou veškerá ostatní „samovyměření”.

Může se stát, že plátci vznikne povinnost přiznat daň v době, kdy ještě nemá k dispozici daňový doklad. Např. pořídil zboží z jiného členského státu, má ho na skladě, ale daňový doklad od dodavatele do 15. dne měsíce následujícího po pořízení zboží neobdržel. Pak položku Ev. číslo daňového dokladu ponechá prázdnou, hodnotu pořízeného zboží uvede v očekávané výši, např. dle kupní smlouvy. Po následném obdržení daňového dokladu již následným kontrolním hlášením číslo dokladu nedoplňuje. Pokud však přiznaná hodnota pořízení neodpovídá konečné fakturované částce, v období, kdy plátce obdržel daňový doklad, zahrne do řádného kontrolního hlášení rozdíl oproti původně přiznaným částkám včetně uvedení čísla daňového dokladu.

Do kolonky Identifikace dodavatele (VAT ID) se vyplní daňové identifikační číslo dodavatele z jiného členského státu, např. DE12345678, pokud dodavatel nemá VAT ID, zůstane kolonka prázdná. Tato kolonka zůstane prázdná v případě dodavatele ze třetí země nebo dodavatele z jiného členského státu, který nemá daňové identifikační číslo pro účely DPH v rámci obchodování mezi členskými státy.

Kolonka DPPD značí datum povinnosti přiznat daň a shoduje se s datem, kdy se dané plnění uvádí do daňového přiznání.

Pokud jsou na jednom daňovém dokladu uvedena zboží podléhající různým sazbám daně, hodnoty se rozepíšou na jeden řádek kontrolního hlášení v členění dle jednotlivých sazeb daně.


Plátce dne 26. 2. 2016 pořídil zboží podléhající první snížené sazbě daně z Německa od osoby registrované k dani v jiném členském státě v hodnotě 40 000 Kč. Daňový doklad byl dodavatelem DE12345678 pod č. 201602-333 vystaven dne 28. 2. 2016. Dne 15. 2. 2016 zaplatil tomuto dodavateli zálohu ve výši 10 000 Kč.

Dále dne 16. 2. 2016 zaplatil zálohu ve výši 20 000 Kč na reklamní službu, kterou mu dne 27. 2. 2016 poskytla švýcarská osoba povinná k dani v celkové výši 50 000 Kč (doplatek 30 000 Kč). Od poskytovatele obdržel daňový doklad č. 20162222 na obdrženou platbu předem a č. 20163333 k datu poskytnutí služby.

Číslo řádku Identifikace dodavatele (VAT ID) Ev. číslo daňového dokladu DPPD Základ daně 1 Daň 1 Základ daně 2 Daň 2 Základ daně 3 Daň 3 
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 
 1    20162222  16.02.2016  20000  4200         
2  20163333 27.02.2016 30000 6300     
3 DE12345678 201602-333 28.02.2016   40000 6000   

Uvedení údajů v kontrolním hlášení:

A.3. Uskutečněná plnění ve zvláštním režimu pro investiční zlato podle § 101c odst. 1 písm. c) ZDPH (bod 2)

Číslo řádku  Identifikace odběratele(DIČ/VAT ID)  Odběratel bez DIČ/VAT ID  Ev. číslo daňového dokladu  DUP  Hodnota osvoboz. plnění  
Jméno a příjmení/Obchodní jméno  Datum narození  Místo pobytu/Sídlo  
1  2  3  4  5  6  7  8  
                  

Oddíl A.3. vyplní plátce, který uskutečnil dodání zlata ve zvláštním režimu pro investiční zlato, které je osvobozeno od daně a u kterého má nárok na odpočet daně dle § 92 odst. 6 písm. b) a c) ZDPH.

Pokud je zlato dodáno plátci nebo osobě registrované k dani v jiném členském státě, do kolonky identifikace odběratele se uvede daňové identifikační číslo odběratele nebo daňové identifikační číslo osoby registrované k dani v jiném členském státě, u ostatních odběratelů zůstane kolonka prázdná, ale bude potřeba vyplnit kolonky Jméno a příjmení/Obchodní jméno, Datum narození a Místo pobytu/Sídlo. Datum narození se vyplní pouze v případě fyzické osoby nepovinné k dani.

Do kolonky DUP se uvede datum uskutečnění osvobozeného plnění.

Údaj z oddílu A.3. se uvádí do řádku 26 daňového přiznání, hodnoty se ale nerovnají, neboť na řádku 26 se uvádějí rovněž další uskutečněná plnění.


Plátce dne 3. 2. 2016 dodal zlato, jehož dodání je osvobozeno od daně, tuzemskému plátci ABC s. r. o. (DIČ: CZ1122334455) a rovněž fyzické osobě nepovinné k dani s níže uvedenými údaji:

Číslo řádku  Identifikace odběratele(DIČ/VAT ID)  Odběratel bez DIČ/VAT ID  Ev. číslo daňového dokladu  DUP  Hodnota osvoboz. plnění  
Jméno a příjmení/Obchodní jméno  Datum narození  Místo pobytu/Sídlo  
1  2  3  4  5  6  7  8  
 1   CZ1122334455     20169898    03.02.2016   40000  
2   Martin Kos  05.08.1979  Oblá 23, 722 35 Kozlov, ČR  20169899  03.02.2016  600  

A.4. Uskutečněná zdanitelná plnění a přijaté úplaty s povinností přiznat daň dle § 108 odst. 1 písm. a) ZDPH s hodnotou nad 10.000,- Kč včetně daně a všechny provedené opravy podle § 44 ZDPH bez ohledu na limit

Číslo řádku  DIČ odběratele  Ev. číslo daňového dokladu  DPPD  Základ daně 1  Daň 1  Základ daně 2  Daň 2  Základ daně 3  Daň 3  Kód režimu plnění  § 44 ZDPH 
1  2  3  4  5  6  7  8  9  10  11  12  
                                    

Oddíl A.4. patří spolu s oddílem B.2. k nejvíce využitým oddílům. Do tohoto oddílu plátce v členění na jednotlivé doklady rozepíše veškerá klasická uskutečněná zdanitelná plnění. Uvedou se zde však pouze daňové doklady, u nichž hodnota plnění či přijaté úplaty včetně daně přesahují hodnotu 10 000 Kč. Výjimku tvoří daňové doklady týkající se oprav výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení (§ 44 ZDPH), ty se zde uvedou vždy bez ohledu na výši hodnoty. Spolu s oddílem A.5. se součet zde uvedených plnění rovná řádkům č. 1 a 2 v odpovídajících daňových přiznáních.

Pozor! Do této části se budou uvádět takto vymezené daňové doklady pouze v případě, kdy osobou příjemce plnění bude plátce, osoba povinná k dani-neplátce anebo právnická osoba nepovinná k dani (např. neziskový subjekt neuskutečňující ekonomickou činnost). V případě příjemce-fyzické osoby nepovinné k dani anebo také pokud odběratel nemá tuzemské daňové identifikační číslo (ani pro daň z příjmů) – může jít o osobu neusazenou v tuzemsku –, se uskutečněné plnění uvede do oddílu A.5.

V oddílu A.4. se uvádí vždy jeden daňový doklad na jeden řádek. Daňový doklad se rozepíše dle jednotlivých sazeb daně. Do kolonky DPPD se uvede datum povinnosti přiznat daň, což je datum uskutečnění zdanitelného plnění nebo datum přijetí úplaty (zálohy).


Plátce:

- 8. 2. 2016 dodal zboží plátci CZ1122334455 za 30 000 Kč + 6 300 Kč DPH,

- 12. 2. 2016 přijal zálohu od podnikajícího neplátce CZ2222222222 na stavební práce ve výši 12 100 Kč (ujednán základ daně 10 000 Kč, 2 100 Kč DPH),

- 18. 2. 2016 vystavil daňový doklad k dílčímu plnění, které tohoto dne nastalo v souvislosti s nájemní smlouvou neplátci CZ9999999999 na 15 000 Kč (osvobozené

Nahrávám...
Nahrávám...