dnes je 2.12.2022

Input:

Nad novým pokynem k povolování posečkání daně

29.4.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2015.10.1
Nad novým pokynem k povolování posečkání daně

Ing. Zdeněk Burda

VYŠLO V ČÍSLE 10/2015

Řadě daňových subjektů se při jejich činnosti stane, že se jim nedostává finančních prostředků na uhrazení svých dluhů. Mezi neuhrazenými závazky mohou být pochopitelně i nezaplacené daně. Pokud se daňový poplatník chce vyhnout exekuci, obvykle žádá o posečkání daně či povolení úhrady daně ve splátkách (dále jen "posečkání"). Detailní úpravu této problematiky najdeme v § 156 DŘ. Generální finanční ředitelství v této oblasti pravidla často upřesňuje, za dobu platnosti daňového řádu vydalo postupně již tři pokyny (první v prosinci 2013, druhý v říjnu 2014). Nyní vydalo nejnovější "Metodický pokyn k posečkání" pod č. j.: 11 213/15/7100-40126-011550 a stanovilo jeho účinnost ode dne 9. 4. 2015 (dále jen "Pokyn").

Není žádným tajemstvím, že v průběhu loňského roku došlo k výraznému přitvrzení postupu finanční správy vůči daňovým subjektům. Tento nový kurs finančních orgánů se odrazil i v povolování posečkání a splátek daně, kde se vyhovění příslušným žádostem u řady poplatníků výrazně zkomplikovalo.

Na žádost daňového subjektu nebo z moci úřední může správce daně povolit posečkání úhrady daně, popřípadě rozložení její úhrady na splátky:

a) pokud by neprodlená úhrada znamenala pro daňový subjekt vážnou újmu,

b) pokud by byla ohrožena výživa daňového subjektu nebo osob na jeho výživu odkázaných,

c) pokud by neprodlená úhrada vedla k zániku podnikání daňového subjektu, přičemž výnos z ukončení podnikání by byl pravděpodobně nižší než jím vytvořená daň v příštím zdaňovacím období,

d) není-li možné vybrat daň od daňového subjektu najednou, nebo

e) při důvodném očekávání částečného nebo úplného zániku povinnosti uhradit daň.

V praxi se tak vyskytují problémy zejména:

a) v prokázání naplnění některého z výše uvedených důvodů,

b) v posouzení, zda má daňový subjekt nárok či zda rozhodnutí je na libovůli finančního úřadu.

Diskuse se totiž vedou nad výše uvedenou dikcí zákona, kde je uvedeno, že finanční úřad "může" povolit. Někteří správci daně z toho pak dovozují, že je plně na nich, zda žádosti vyhoví či nikoli. Nový Pokyn však vychází ze skutečnosti, že na základě judikatury slovo "může" znamená ve skutečnosti "musí". Jestliže tedy daňový subjekt splní všechny požadované podmínky, musí mu být posečkání povoleno.

Dosáhnout kladného rozhodnutí o posečkání však nemusí být v praxi úplně jednoduché. Jak předcházející instrukce, tak tento nový Pokyn vycházejí z předpokladu, že daňovému subjektu je necháno na jeho vůli, jak žádost o posečkání napíše, jak ji zdůvodní a hlavně, jakými dokumenty ji doloží. Takovýto postup může být v praxi velmi nebezpečný. Může totiž nastat situace, kdy podle názoru příslušné rozhodovací komise na finančním úřadu nebude žádost dostatečně podložena.

Pokyn totiž výslovně hovoří o tom, že v takovém případě nebude žadatel vyzýván k doplnění žádosti. Je to poněkud sporná otázka, autoři Pokynu se odvolávají na informační autonomii jednotlivce, tedy v zásadě na to, že je na daňovém subjektu, aby v tomto případě zvážil, jaký rozsah informací a dokumentů o sobě poskytne finančnímu úřadu a ten na jejich základě rozhodne, aniž by jej případně vyzval k jejich doplnění. To pochopitelně klade velké nároky na přípravu žádosti na daňový subjekt, aby připravil takové dokumenty, které projdou "hned napoprvé". Taková příprava nemusí být vůbec jednoduchá tím spíše, že neexistuje žádný "oficiální katalog" dokumentů, které mají být předloženy pro zajištění kladného vyřízení žádosti. Proto v praxi lze doporučit neoficiální předjednání na finančním úřadě s cílem předběžně prověřit, jaké dokumenty jsou v daném případě požadovány s cílem omezit případné třecí plochy mezi poplatníkem a správcem daně.

Pokyn též popisuje možný postup v případě, kdy po zamítnutí žádosti jsou dokumenty předloženy až v odvolacím řízení – v takovém případě může Odvolací finanční ředitelství před vydáním rozhodnutí požádat finanční úřad o doplnění řízení a nové vyhodnocení situace. Tím může být dosaženo v odvolání kladného výsledku, celé řízení se tím však pochopitelně neurychlí.

Rozhodnout o posečkání daně musí finanční úřad do 30 dnů od podání žádosti a posečkání může být povoleno na maximálně 6 let. V praxi však řada finančních úřadů nerada povoluje

Nahrávám...
Nahrávám...