dnes je 10.8.2022

Input:

Oceňování majetku a závazků

2.2.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Oceňování majetku a závazků

Ing. Zdenka Cardová a Ing. Jindřich Carda

Účetnictví je v našich podmínkách vedeno v českých korunách. Z toho je zřejmé, že oceňování majetku a závazků, čili zjednodušeně řečeno peněžní vyjádření majetku a závazků, zaujímá v účetnictví významné místo. Základem při oceňování v účetnictví je ZoÚ, který vymezuje pravidla oceňování v části čtvrté, a to zejména:

  • vymezení termínu a způsobu oceňování,

  • ocenění jednotlivých složek majetku a závazků,

  • ocenění při pořízení souborů majetku či obchodního závodu,

  • ocenění majetku a závazků vyjádřených v cizí měně,

  • stanovení zásady opatrnosti,

  • ocenění reálnou hodnotou a ekvivalencí,

  • stanovení pravidel odpisování.

ZoÚ a navazující předpisy závazně stanoví způsoby oceňování a v určitých případech připouští i možné varianty.

Vymezení termínu a způsobu oceňování

Účetní jednotky oceňují majetek a závazky:

  1. k okamžiku uskutečnění účetního případu.
  2. ke konci rozvahového dne (k okamžiku sestavení účetní závěrky).

Ocenění jednotlivého majetku a závazků k okamžiku uskutečnění účetního případu:

MAJETEK, ZÁVAZKY OCENĚNÍ 
Hmotný majetek včetně zásoba nehmotný majetek (kromě pohledávek)   
Nakoupený  Pořizovací cenou  
vytvořený vlastní činností  Vlastními náklady  
ostatní *)  Reprodukční pořizovací cenou  
Peněžní prostředky a ceniny Jmenovitou hodnotou  
Podíly, cenné papíry a deriváty Pořizovací cenou  
Pohledávky  
při vzniku  Jmenovitou hodnotou  
při nabytí za úplatu nebo vkladem  Pořizovací cenou  
Závazky Jmenovitou hodnotou  
Příchovky zvířat Vlastními náklady  

Poznámka:

*) například majetek v případech bezúplatného nabytí, anebo majetek v případech, kdy vlastní náklady na jeho vytvoření vlastní činností nelze zjistit.

Pořizovací cenou se rozumí cena, za kterou byl majetek pořízen a náklady s jeho pořízením související. Náklady s pořízením majetku související nejsou taxativně vymezeny a mohou se lišit podle konkrétního pořizovaného majetku, jiné mohou být u dlouhodobého majetku, jiné u zásob, jiné u nakupovaných pohledávek.

Reprodukční pořizovací cenou se rozumí cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje. V některých případech je nutné ocenění znalcem, v jiných případech tato povinnost uložena není. Informace o zjištění reprodukční pořizovací ceny konkrétního majetku je třeba vymezit vnitřním předpisem a zveřejnit v příloze účetní závěrky.

S účinností od 1. 1. 2016 bylo sjednoceno ocenění vlastními náklady u zásob a u dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku vytvořeného vlastní činností.

Vlastními náklady jsou:

  • přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost, popřípadě i

  • přiřaditelné nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě nebo k jiné činnosti.

Do přímých nákladů se zahrnuje pořizovací cena materiálu a jiných spotřebovaných výkonů a další náklady, které vzniknou v přímé souvislosti s danou výrobou nebo jinou činností,

Vnitřním předpisem je třeba rozhodnout, zda ocenění vlastními náklady bude ve skutečné výši nebo na základě kalkulace stanovené účetní jednotkou. Volbu metody ocenění provede účetní jednotka s ohledem na povinnosti stanovené zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku.

Ocenění majetku k okamžiku uskutečnění účetního případu (pokud nelze jednotlivé složky ocenit výše uvedeným způsobem), ZoÚ rozděluje na dvě základní možnosti:

a) při nabytí obchodního závodu, pobočky nebo jiné části obchodního závodu,

b) v ostatních případech.

V prvním případě (při nabytí obchodního závodu) mohou nastat dvě situace:

  • nabyvatel nepřecení jednotlivé složky majetku (převezme účetní hodnoty od předávajícího), v uvedeném případě může vzniknout oceňovací rozdíl k nabytému majetku;

  • nabyvatel přecení jednotlivé složky majetku, v uvedeném případě může vzniknout goodwill.

V ostatních případech (kdy se nejedná o nákup obchodního závodu) se poměrně rozúčtuje celková pořizovací cena nebo reprodukční pořizovací cena, v těchto případech nemůže vzniknout žádný rozdíl, tedy ani oceňovací rozdíl k nabytému majetku, ani goodwill.

Při pořízení souboru hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, které slouží jednotnému účelu, popřípadě u dalších souborů stanovených prováděcím právním předpisem, se ocení soubor jako celek. Ale i v případě pořízení souboru majetku za jednu cenu je třeba vyjádřit ocenění jednotlivých složek (kvalifikovaným odhadem nebo poměrným rozúčtování ceny).

Ocenění jmění vyžadované zákonem o přeměnách obchodních společností a družstev, i další způsoby oceňování v případech přeshraniční přeměny, vkladu nebo prodeji obchodního závodu, pobočky nebo jiné části obchodního závodu, vymezuje prováděcí právní předpis (PVZÚ).

Majetek a závazky v cizí měně se přepočítává ke dni uskutečnění účetního případu aktuálním (denním) kursem ČNB. Kromě toho je možno použít (u podnikatelských subjektů) pro přepočet cizí měny na českou měnu pevný kurs, kterým se rozumí kurs stanovený vnitřním předpisem účetní jednotky na základě kursu devizového trhu vyhlášeného ČNB, používaný účetní jednotkou po předem stanovenou dobu (stanovená doba nesmí přesáhnout účetní období). Jako kurs devizového trhu, na jehož základě se pevný kurs stanoví, použije účetní jednotka kurs devizového trhu vyhlášený ČNB k prvnímu dni období, pro které je pevný kurs používán. V případě nákupu nebo prodeje cizí měny za českou měnu, lze k okamžiku ocenění použít kurzu, za který byly tyto hodnoty nakoupeny nebo prodány.

V případě cizí měny, u které se nevyhlašuje kurs devizového trhu denně, použije účetní jednotka pro její přepočet kurs mezibankovního trhu pro tuto měnu k USD nebo EUR a kurs devizového trhu vyhlášený ČNB

Nahrávám...
Nahrávám...