dnes je 29.11.2022

Input:

Odvolání

16.5.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Odvolání

prof. Ing. Alena Vančurová, Ph.D.

Pojem

Odvolání je podle daňového řádu jediným řádným opravným prostředkem. Kromě něho existuje ještě rozklad, který se používá proti rozhodnutím Ministerstva financí.

Rada
Pravděpodobně nejčastěji se používá proti stanovení základu daně a daně, tj. především proti platebnímu výměru, kterým se vyměřuje, resp. doměřuje daň. Nejvíce uplatnění tedy nalezne v nalézacím řízení. Lze ho ale použít proti každému rozhodnutí, proti kterému není odvolání daňovým zákonem zakázáno.

Zásada dispoziční

Odvolání je opravný prostředek, který je plně v dispozici daňového subjektu a třetích osob. Správce daně nikdy nemůže sám z úřední povinnosti zahájit řízení o odvolání, proto by měl daňový subjekt pečlivě sledovat, jak plyne lhůta pro podání odvolání, a zvážit, zda nechce tento opravný prostředek využít.

Rada
To, zda se lze proti rozhodnutí odvolat a v jaké lhůtě, se daňový subjekt dozví z poučení o odvolání, musí tam být rovněž uvedeno, kterému správci daně se odvolání podává. Uvedeno musí být rovněž, zda podané odvolání má odkladný účinek vůči výkonu rozhodnutí.

Pravomocnost rozhodnutí

Dokud není vyčerpána možnost použití odvolání, rozhodnutí nenabude právní moci. Bylo-li odvolání podáno, pak rozhodnutí nejčastěji vstoupí do právní moci až vydáním rozhodnutí v odvolacím řízení, což může trvat dosti dlouho.

Pozor!
Daňový subjekt by si měl být vždy vědom toho, že daňové rozhodnutí je zpravidla (tedy není-li v daňovém řádu stanoveno jinak) vykonatelné, i když ještě není pravomocné. Vykonatelnost však může být stanovena složitěji, a to i bez přímé souvislosti s pravomocností rozhodnutí. Tak je tomu např. u dodatečného platebního výměru.

Vykonatelnost dodatečného platebního výměru

Odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru sice nemá odkladný účinek, ale dodatečně doměřená daň je splatná do 15 dnů od právní moci rozhodnutí o odvolání o něm. To neplatí, pokud je daň dodatečně doměřena na základě podání dodatečného daňového přiznání ve výši uvedené v tomto dodatečném daňovém přiznání.

Příklad
Pak je dodatečně doměřená daň splatná k poslednímu dni lhůty pro podání dodatečného daňového přiznání. V obou případech se jedná o náhradní lhůty splatnosti.

Právo vzdát se odvolání

Nepravomocnost rozhodnutí však nemusí příjemci vyhovovat. Proto se daňový subjekt (resp. obecněji příjemce) může práva na odvolání vzdát platně elektronicky, písemně nebo ústně do protokolu; toto právo má kdykoliv předtím, než rozhodnutí nabude právní moci. V takovém případě rozhodnutí dnem vzdání se odvolání nabývá právní moci a příjemce rozhodnutí si to tedy nemůže následně rozmyslet.

Příklad
Pan Nováček pochybil při správě daní, nedodržel zákonné termíny související s registrací k daním. Na místně příslušném finančním úřadě při projednávání tohoto problému se dozvěděl, že nesplnil povinnosti nepeněžité povahy a čeká ho pořádková pokuta. Po vzrušeném jednání následovalo uklidnění, když se pan Nováček "dohodl" na výši částky (součástí protokolu o ústním jednání s ním bylo i rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty); rád se pak vzdal práva odvolání (mohl to učinit přímo v průběhu ústního jednání s tím, že i podání vzdání se odvolání bude součástí protokolu) a zaplatil pořádkovou pokutu přímo v pokladně FÚ.

Rada
Vzdání se odvolání je konečné, protože tímto dnem rozhodnutí vstoupí do právní moci, proto už se příjemce rozhodnutí nemůže odvolat, i když by jinak ještě běžela lhůta pro odvolání. Na druhé straně může příjemce rozhodnutí ke vzdání se odvolání využít celý běh lhůty pro odvolání. Kdykoli tak učiní, vždy platí, že tímto dnem rozhodnutí nabývá právní moci.

Pozor!
Pokud předkladatel vezme odvolání zpět, kroky, které před zpětvzetím učinil správce daně, mohou být v dále při správě daně využity. Proto je nutno vzít na vědomí, že rozhodnutí o odvolání ve svých důsledcích může být horší než původní rozhodnutí, proti kterému se subjekt odvolal, a to i v případě, že vezme podané odvolání zpět.

Vyloučení odvolání

Obecně je odvolání nepřípustné, pokud nenapadá výrok rozhodnutí, ale jen jeho odůvodnění. V následující tabulce jsou uvedeny ty základní druhy rozhodnutí, proti kterým se nelze odvolat vůbec:

Daňový řád vylučuje jakékoliv odvolání proti:  
rozhodnutí o zrušení ustanovení zástupce (§ 26 odst. 5 DŘ),  
rozhodnutí o ustanovení společného zástupce - zákaz platí pro zastoupené daňové subjekty (§ 30 odst. 2 DŘ), 
rozhodnutí o ustanovení znalce (§ 95 odst. 2 DŘ) - platí pro daňový subjekt, znalec se odvolat může, 
rozhodnutí o prohlášení nicotnosti (§ 105 odst. 3 DŘ), 
rozhodnutí o stanovení dne přechodu místní příslušnosti (§ 131 odst. 1 DŘ), 
platebnímu výměru, kterým se stanovuje daň ve výši, která se neliší od částky uvedené v daňovém tvrzení (daňovém přiznání nebo vyúčtování daně) - § 140 odst. 4 DŘ - neplatí, je-li daň vyměřena na základě závazného posouzení, 
rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty do 5 000 Kč při ústním jednání, která je na místě uhrazena. 

Odvolání proti některým rozhodnutím správce daně by bylo zbytečné a jen by zvyšovalo administrativní náklady výběru daně nebo by prodlužovalo řízení. Jde především o rozhodnutí o přiznání takových práv, na něž daňový subjekt nemá právní nárok, proto jde jen o projev vůle správce daně (viz např. rozhodnutí o prominutí daně, o posečkání daně nebo povolení splátek daně). Neplatí to však v celém rozsahu, lze se např. odvolat proti rozhodnutí o stanovení záloh jinak, i když lze jen stěží tvrdit, že na něj má daňový subjekt nárok.

Pozor!
Daňový subjekt se nemůže odvolat proti platebnímu výměru, ve kterém je uvedena částka daně stejná, jakou on uvedl v daňovém přiznání. To neplatí jen pro daň vyměřenou bez sdělení, ale rovněž např. pro situaci, kdy správce daně ukončí postup k odstranění pochybností tím, že platebním výměrem, který doručí, stanoví stejnou částku daně, kterou daňový subjekt uvedl v daňovém přiznání. Protože se proti takovému platebnímu výměru nelze odvolat, je pravomocný (posledním dnem lhůty pro podání daňového přiznání, bylo-li daňové přiznání podáno ve lhůtě, nebo dnem vydání platebního výměru na stejnou částku v ostatních případech) a daňový subjekt může naopak už následující den podat dodatečné daňové přiznání.

Vyloučení samostatného odvolání

Vylučuje-li zákon pouze samostatné odvolání, znamená to, že k danému rozhodnutí se subjekt může "vrátit" např. při zdůvodnění odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru. Takto jde posuzovat i skutečnost, že se nelze samostatně odvolat proti zprávě o daňové kontrole.

Příklad
Jestliže však na základě této daňové kontroly bude vydán dodatečný platební výměr, pak se proti němu samozřejmě odvolat lze a ve zdůvodnění odvolání se lze vrátit i k obsahu závěrečné zprávy o daňové kontrole.

Pokud však správce daně na základě daňové kontroly za dané zdaňovací období daň nedoměří, pak daňovému subjektu nevznikne ani důvod pro odvolání, a tak se k závěrečné zprávě o daňové kontrole v odvolání nevrátí. Daňový řád vylučuje samostatné odvolání proti rozhodnutí označenému jako výzva k uplatnění práva anebo splnění povinnosti (§ 109 odst. 2 DŘ).

Rada
Je dobré se seznámit s tituly, u kterých není možné se proti rozhodnutí správce daně odvolat, případně se nelze odvolat samostatně. Daňový subjekt si tím ušetří dostatek energie, kterou může věnovat jiným procesním úkonům. Dále je vhodné vědět, že proti rozhodnutím, proti kterým se nelze odvolat, lze často uplatnit jiný řádný prostředek obrany, a to kupříkladu námitku nebo stížnost.

Lhůta pro odvolání

Pro určení, kdy rozhodnutí nabude právní moci, i pro vytvoření prostoru pro zformulování odvolání je velmi důležitá lhůta, ve které lze odvolání podat. Pokud zákon nestanoví výslovně jinak, lze podat odvolání do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí, proti kterému se příjemce odvolává. Odvolání však lze podat i před započetím běhu této lhůty.

Příklad
Pan Nováček z předešlého příkladu může v rámci jednoho ústního jednání, v průběhu kterého mu byla rozhodnutím uložena pořádková pokuta, podat proti rozhodnutí, kterým se ukládá, odvolání. To bude rovněž uvedeno v protokolu o ústním jednání. Pan Nováček se může odvolat, i když ještě nezačala běžet lhůta pro podání odvolání, ta začne běžet až následující den.

Výjimky

V následující tabulce jsou shrnuty nejdůležitější lhůty, které jsou stanoveny odlišně od základní lhůty:

Výjimky z obecné lhůty pro podání odvolání:  
do 15 dnů  rozsah nahlížení do spisu daňového subjektu (§ 66 a násl. DŘ) - lhůta běží ode dne nahlédnutí do spisu, 
 rozhodnutí o uložení záznamní povinnosti (§ 97 odst. 3 DŘ), 
 rozhodnutí o uložení povinnosti odstranění závad v průběžné evidenci (§ 97 odst. 4 DŘ), 
   rozhodnutí o uplatněných nárocích na náhradu účelně vynaložených výdajů a ušlého zisku třetí osoby (§ 107 odst. 5 DŘ),  
   rozhodnutí o vrácení přeplatku na dani (§ 155 odst. 4 DŘ),  
   rozhodnutí o vyloučení majetku z daňové exekuce (§ 179 odst. 2 DŘ),  
 výši exekučních nákladů (§ 182 odst. 4 DŘ), 
 rozhodnutí o výsledné ceně při exekuci nemovité věci (§ 221 odst. 4 DŘ), 
 rozhodnutí o udělení příklepu v dražbě v rámci daňové exekuce (§ 223 odst. 1 DŘ). 

Rada
Pokud vám pravidla pro určení lhůty pro odvolání a koneckonců o to, zda se vůbec odvolat můžete, nejsou jasná, je dobré věnovat pozornost poučení o opravných prostředcích, které musí být v každém rozhodnutí a ve kterém je uvedeno, zda se proti rozhodnutí lze odvolat a v jaké lhůtě a také skutečnost, zda podaný opravný prostředek má či nemá odkladný účinek vůči výkonu rozhodnutí.

Chyby v poučení

Poučení o odvolání, které musí obsahovat každé rozhodnutí správce daně, je pro příjemce rozhodnutí velmi důležitým informačním zdrojem. Proto daňový řád chrání příjemce rozhodnutí před nesprávnou informací v něm uvedenou.

Příklad
Když je třeba v poučení uvedeno, že odvolání má odkladný účinek, ačkoli to zákon neuvádí, odvolání se odkladný účinek přizná. Naopak bude-li v poučení chybně uvedeno, že se lze odvolat proti rozhodnutí, ačkoli to daňový řád zakazuje, a bude-li podáno odvolání, řízení o něm správce daně zastaví.

Chybně uvedená lhůta pro odvolání

Nejsložitější pravidla jsou v případech, kdy je v poučení uvedena nesprávná lhůta pro podání odvolání.

Příklad
Je-li uvedena lhůta kratší, než jaká pro podání odvolání platí ze zákona, pak pochopitelně lze podat odvolání v zákonné lhůtě.

Pozor!
Když je naopak stanovena pro odvolání lhůta delší než zákonná, pak se lze proti takovému rozhodnutí odvolat nejpozději do tří měsíců od doručení rozhodnutí s vadným poučením. Lhůta pro odvolání však může být i kratší, pokud správce daně doručí opravné rozhodnutí se správně uvedeným poučením, pak se lze proti rozhodnutí odvolat do 30 dnů od doručení opravného rozhodnutí.

Odvolatel

První naprosto nezbytnou podmínkou je správná identifikace odvolatele a také rozhodnutí, proti kterému odvolání směřuje. Především je nutno zdůraznit, že odvolatel musí být k odvolání legitimní - odvolat se může vždy jen příjemce rozhodnutí. Celá řada rozhodnutí se doručuje více osobám, a tak se proti nim může odvolat více osob.

Příklad
Podnikateli panu Vonáskovi byl doručen dodatečný platební výměr, s jeho obsahem sice pan Vonásek nesouhlasí, ale vzhledem k tomu, že jde o menší částku, nechce touto záležitostí ztrácet čas, a tak se rozhodl, že raději zaplatí. Jeho žena, která mu vede účetnictví, je ale jiného názoru, a tak pečlivě vypracuje odvolání proti tomuto dodatečnému platebnímu výměru. Správce daně ale toto odvolání nepřijme, zastaví o něm řízení, protože paní Vonásková není příslušná k jeho podání.

Pokud by Vonáskovi tento postup chtěli zvolit, musel by pak Vonásek správci daně doručit plnou moc na paní Vonáskovou znějící minimálně pro vyřízení odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru.

Rada
Podání odvolání musí být pečlivě zpracováno a pokud možno musí být úplné. Obecně platí, že v něm musí být uvedeno minimálně, kdo je podává a co požaduje. Ostatní náležitosti mohou být doplněny. Je však v zájmu osoby, která odvolání podává, aby bylo podání úplné, protože jinak se bude řízení o něm protahovat.

Formální náležitosti

Odvolání musí obsahovat tyto náležitosti:

  • identifikaci odvolatele; ta musí být jednoznačná, a to včetně daňového identifikačního čísla, pokud bylo daňovému subjektu přiděleno, adresy sídla nebo bydliště,

  • identifikaci účastníků a napadeného rozhodnutí,

  • přesné označení správce daně, který napadené rozhodnutí vydal,

  • číslo jednací, u platebního výměru pak i jeho pořadové číslo, případně jinou jednoznačnou identifikaci,

  • uvedení toho, v čem odvolatel vidí nesprávnosti nebo nezákonnosti napadeného rozhodnutí,

  • označení důkazních prostředků k tvrzením o skutkovém stavu, která jsou uvedena v odvolání,

  • návrh na změnu nebo zrušení rozhodnutí.

Pozor!
Odvolání se podává vždy tomu správci, proti jehož rozhodnutí směřuje. To platí, i když mezitím došlo např. ke změně místní příslušnosti. Podání jinému než příslušnému správci daně při dodržení lhůty pro podání odvolání nemá vliv na den podání, avšak řízení se tím prodlouží.

Odůvodnění

Nezbytnou náležitostí odvolání je jeho odůvodnění. Spočívá v tom, že odvolatel uvede, v čem je podle něho rozhodnutí nesprávné nebo nezákonné. Odvolatel tedy může napadat i věcné nesprávnosti. V tomto případě je nutné odvolání doplnit:

  • důkazními prostředky prokazujícími rozpor rozhodnutí se skutečností,

  • nebo rozpor s právem - tedy nesprávný, nezákonným postup správce daně.

V odůvodnění odvolání lze libovolně kombinovat oba základní rozpory.

Pozor!
Odvolávat se lze pouze proti výroku, nikoli pouze proti jeho odůvodnění. To platí i pro rozhodnutí, která musí být zdůvodněna. Rozdíl mezi napadením odůvodnění a napadením výroku ilustruje příklad.

Příklad
Panu Liknavému bylo doručeno rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty ve výši 10 000 Kč. V jeho odůvodnění bylo uvedeno, že pan Liknavý podal opožděně přihlášku k registraci k daním, neboť živnostenský list mu byl vydán 20. září a přihlášku k registraci podal až 15. prosince. Pan Liknavý podal odvolání, které zdůvodnil tím, že uložení pokuty nenapadá, ale živnostenský list mu byl vydán až 20. října.

Protože pan Liknavý nenapadá uložení pořádkové pokuty, ale jen zdůvodnění, bude odvolání zamítnuto. Kdyby požadoval snížení pořádkové pokuty třeba na 5 000 Kč, protože zpoždění přihlášky k registraci bylo menší a bylo způsobeno tím, že v té době byl v zahraničí, bylo by řízení o odvolání zahájeno.

Důkazní prostředky

Napadá-li předkladatel rozpor se skutečností, musí své zdůvodnění doplnit vždy návrhem důkazních prostředků. Má-li je k dispozici, je účelné, aby jejich kopie přímo jako přílohy k odvolání připojil. Může pochopitelně navrhnout i takové důkazní prostředky, které sice k dispozici nemá, ale o kterých ví, kde se nacházejí.

Pozor!
Odůvodnění odvolání je pro předkladatele zcela zásadní, protože při projednávání odvolání odvolací orgán přezkoumává rozhodnutí jen v rozsahu, v jakém bylo napadeno. Tedy ostatní důvody a okolnosti, které nejsou napadeny v odvolání a v odůvodnění odvolání, nemusí odvolací orgán vzít na zřetel, i když k nim přihlédnout může.

Rada
V návaznosti na vyčerpání řádného opravného prostředku se může subjekt obrátit na soud se stížností na postup správního orgánu. Soud bude přezkoumávat výsledek odvolání, a tak se jím bude opět důsledně zabývat jen v rozsahu, ve kterém bylo rozhodnutí napadeno, s uplatněním v odvolání uvedených argumentů a důkazních prostředků.

Odůvodnění rozhodnutí

K co nejvhodnější

Nahrávám...
Nahrávám...