dnes je 28.3.2024

Input:

Opravné položky k pohledávkám - daňové

23.10.2020, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 13 minut

Opravné položky k pohledávkám – daňové

Ing. Dagmar Procházková, Ing. Christian Žmolík

Právní úprava
Právní úprava

  • Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,

  • Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

    • § 55 PVZÚ – Postup tvorby a použití opravných položek

  • ČÚS pro podnikatele

    • č. 005 – Opravné položky

Popis operace:

Tvorba opravných položek (OP) k pohledávkám, které jsou výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, je upravena samostatným právním předpisem – zákonem o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. Zákonné opravné položky jsou nástrojem daňové optimalizace, nevyjadřují skutečné znehodnocení pohledávek.

Pohledávky, ke kterým lze vytvářet daňově účinné opravné položky, musí splňovat požadavky, stanovené zákonem, např.:

  • musí se jednat o nepromlčené pohledávky zaúčtované podle zákona o účetnictví nebo vedené v samostatné evidenci,

  • splatnost pohledávek musí být po 31. 12. 1994,

  • poplatník musí vést účetnictví,

  • není-li výslovně zákonem stanoveno jinak, jedná se o pohledávky, o kterých bylo účtováno výsledkově a výnos nebyl osvobozen od daně, zdaněn srážkovou daní nebo zahrnut do samostatného základu daně,

  • opravné položky se tvoří k rozvahové hodnotě pohledávky (tj. jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena pohledávky bez vlivu změny reálné hodnoty).

Opravné položky lze tvořit nejenom k pohledávkám zaúčtovaným do výnosů, ale poplatníci daně z příjmů právnických osob mohou tvořit opravné položky u pohledávek, o kterých:

  • bylo při jejich vzniku účtováno snížením zaúčtovaných nákladů a takto vzniklý příjem byl zdaněn v obecném základu daně (např. neuhrazený dobropis), nebo

  • bylo v důsledku oprav minulých období účtováno rozvahově a pro účely zjištění základu daně bylo nutné o celou jejich hodnotu zvýšit výsledek hospodaření (oprava minulých let přes rozvahové účtování v běžném roce s podáním dodatečného daňového přiznání a dodatečnou úpravou základu daně).

Zákonné opravné položky nelze tvořit (pokud zákon výslovně nestanoví jinak) k pohledávkám vzniklých z titulu:

  • cenných papírů a ostatních investičních nástrojů (např. opce, futures, swapy, forwardy, finanční rozdílové smlouvy),

  • úvěrů, zápůjček, ručení, záloh,

  • plnění ve prospěch vlastního kapitálu, úhrady ztráty obchodní korporace,

  • smluvních pokut a úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů,

(Opravné položky nelze vytvářet v průběhu likvidace nebo v průběhu insolvenčního řízení v době trvání účinků prohlášení konkursu.)

a dále

  • k pohledávkám nabytým bezúplatně a k souboru pohledávek, pokud není výslovně uvedeno v zákoně jinak,

  • u postoupených pohledávek, pokud postupník neuhradil pořizovací cenu pohledávky.

Pokud má věřitel k dlužníkovi současně splatné závazky, musí před zahájením tvorby daňových opravných položek provést zápočet vzájemných pohledávek a závazků.

Opravné položky se uplatňují za zdaňovací období. Tvorba opravné položky, uplatněná jako daňový výdaj, musí být zaúčtována v souladu se zákonem o účetnictví a prováděcími předpisy.

Pokud účetní jednotka účtuje podle Mezinárodních účetních standardů, dokládá tvorbu daňových opravných položek samostatnou evidencí pohledávek a k nim vytvořených opravných položek. Tato evidence musí být zpracována v souladu s tuzemskými účetními předpisy bez vlivu Mezinárodních účetních standardů. Povinnost prokazatelné evidence pohledávek a k nim vytvořených daňově účinných opravných položek ukládá zákon i poplatníkům, kteří uplatňují daňové opravné položky při přeměnách společností.

Podle zákona o rezervách můžeme tvořit následující daňové opravné položky:

1. Bankovní opravné položky (podle § 5 ZoR)

Banky mohou vytvářet za zdaňovací období opravné položky k nepromlčeným pohledávkám z titulu úvěrů až do výše 2 % z průměrného stavu rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek z úvěrů, sníženého o část zajištěnou bankovními zárukami.

Obdobně jako podnikatelé, i banky mohou na nevýznamné pohledávky do 30 tis. Kč včetně (bez příslušenství), 12 měsíců po splatnosti, vytvářet opravné položky až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky (bez příslušenství).

2. Opravné položky pro spořitelní a úvěrní družstva a ostatní finanční instituce (podle § 5a ZoR)

Uvedené instituce mohou tvořit daňově účinné opravné položky k pohledávkám z titulu úvěrů a půjček, které poskytly fyzickým osobám s bydlištěm na území členského státu EU. Výše vytvořených opravných položek za zdaňovací období je limitována stanovenou procentní výší z průměrného stavu rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek z úvěrů.

I tyto instituce mají možnost jednorázové tvorby opravných položek k pohledávkám do 30 tis. Kč za zákonem stanovených podmínek.

3. Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení (§ 8 ZoR)

Zákon umožňuje vytvářet opravné položky až do výše 100 % rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení, které byly řádně a včas přihlášeny u soudu. Opravné položky lze tvořit již od okamžiku zahájení insolvenčního řízení až do konce lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o úpadku nebo do konce lhůty podle insolventního zákona, spojí-li soud s rozhodnutím o úpadku rozhodnutí o povolení oddlužení. Je samozřejmé, že tvorbu opravných položek musíme mít zaúčtovánu v souladu s účetními předpisy. K datu přihlášení pohledávky můžeme uplatnit tvorbu opravné položky i daňově.

Daňově účinné opravné položky podle § 8 ZoR nelze tvořit k pohledávkám, které vznikly mezi spojenými osobami.

Spojené osoby jsou definovány v § 23 odst. 7 ZDP jako kapitálově spojené osoby a jinak spojené osoby (např. osoby blízké, ovládající a ovládaná atd.).

Zda se jedná o pohledávky mezi spřízněnými osobami, zkoumáme až u opravných položek, které se budou tvořit (účtovat) od 1. 1. 2014.

V případě, že přihlášení pohledávky proběhne v jednom zdaňovacím období a soud v následujícím zdaňovacím období nevydá rozhodnutí o úpadku, daňová opravná položka musí být v tomto následujícím zdaňovacím období zrušena. Opravnou položku musíme zrušit taktéž v případě, že insolvenční řízení již nemůže být z různých důvodů dále vedeno, např. nebyl osvědčen úpadek, pro vady podání, nebyl vyhlášen úpadek pro nedostatek majetku dlužníka nebo při vydání rozvrhového usnesení. Důvodem pro zrušení opravné položky je také účinné popření pohledávky v souladu s insolvenčním zákonem insolvenčním správcem, věřitelem nebo dlužníkem.

Lhůta, stanovená v rozhodnutí soudu o úpadku, je lhůtou propadnou. U pohledávek přihlášených po stanovené lhůtě nemůžeme postupovat podle § 8 ZoR, ale lze využít tvorbu opravných položek podle § 8a ZoR.

4. Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. 12. 1994 (§ 8a ZoR)

Opravné položky nemůžeme tvořit k odepsaným pohledávkám a dále nad rámec již dříve vyjmenovaných pohledávek nelze tento typ opravných položek tvořit ani k pohledávkám vzniklým:

  • za členy obchodní korporace za upsaný vlastní kapitál,

  • mezi spojenými osobami.

Od roku 2014 je stanoven dvojí režim pro tento typ opravné položky. První režim se uplatní u pohledávek vzniklých do 31. 12. 2013 a nový režim je potom určen pro pohledávky splatné od 1. 1. 2015, resp. jej lze uplatnit i u pohledávek splatných od 1. 1. 2014.

Pohledávky vzniklé do konce roku 2013

Při tvorbě této zákonné opravné položky je nutno rozlišovat pohledávky, jejichž rozvahová hodnota při vzniku nepřesáhla 200 000 Kč (tedy 200 000 Kč včetně) a pohledávky, jejichž rozvahová hodnota v okamžiku vzniku byla vyšší než 200 000 Kč (tedy od 200 000,01 Kč). V případě tvorby tohoto typu zákonné opravné položky u postoupených pohledávek je nutné znát jejich historii a kromě titulu pohledávky (za co pohledávka vznikla) je nutné prokázat i jejich rozvahovou hodnotu při vzniku.

Pokud u pohledávky s rozvahovou hodnotou při vzniku do 200 000 Kč včetně uplynulo od data splatnosti více než 6 měsíců, lze k ní tvořit opravnou položku do výše 20 % neuhrazené rozvahové hodnoty (současné hodnoty pohledávky), aniž by se poplatník uhrazení této pohledávky jakkoliv aktivně domáhal v soudním, správním nebo rozhodčím řízení.

Podmínkou tvorby vyšší opravné položky než 20 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky s rozvahovou hodnotou při vzniku nepřesahující částku 200 000 Kč, je aktivní vymáhání této pohledávky v soudním, správním nebo rozhodčím řízení. Poplatník je přitom povinen se tohoto řízení řádně účastnit. To znamená, že buď je přímo poplatník iniciátorem některého z těchto řízení, nebo iniciátorem může být i dlužník a poplatník (věřitel) je účastníkem tohoto řízení. Jsou-li splněny tyto podmínky, může poplatník tvořit opravnou položku vyšší než 20 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, přičemž samotná výše této opravné položky závisí na době, která uplynula od data splatnosti pohledávky:

Po lhůtě splatnosti pohledávky více než Tvorba opravné položky do výše neuhrazené rozvahové hodnoty Podmínka aktivního vymáhání pohledávky 
6 měsíců  20 %  Není vyžadována  
12 měsíců  33 %  Vyžaduje se  
18 měsíců  50 %  
24 měsíců  66 %  
30 měsíců  80 %  
36 měsíců  100 %  

K pohledávkám, jejichž rozvahová hodnota při vzniku přesáhla částku 200 000 Kč, lze tvořit tento typ zákonné opravné položky pouze tehdy, pokud je pohledávka aktivně vymáhána prostřednictvím soudního

Nahrávám...
Nahrávám...