dnes je 28.3.2024

Input:

Optimalizační zásady pro daňové přiznání fyzických osob za r. 2013

31.1.2014, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 23 minut

2014.0304.1
Optimalizační zásady pro daňové přiznání fyzických osob za r. 2013

Ing. Ivan Macháček

VYŠLO V ČÍSLE 0304/2014

K dosažení co nejnižší daňové povinnosti v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob lze využít řady ustanovení zákona o daních z příjmů. Zejména půjde o uplatnění všech odčitatelných položek od základu daně dle znění § 15 a § 34 ZDP a všech slev na dani z příjmů fyzických osob obsažených v § 35ba ZDP. V příspěvku si ukážeme některé možnosti postupů podnikající fyzické osoby při optimalizaci daňové povinnosti v daňovém přiznání za zdaňovací období r. 2013. Zaměříme se na čtyři oblasti – daňové řešení odpisů umožňující uplatnění veškerých nezdanitelných částí základů daně a slev na dani, uplatnění paušálních výdajů, uplatnění paušálních výdajů na dopravu a využití institutu spolupracujících osob.

1. Optimalizace prostřednictvím odpisů hmotného majetku

Daňové odpisy jsou důležitou výdajovou položkou, která významně ovlivňuje výši základu daně z příjmů jak u poplatníků, kteří vedou daňovou evidenci, tak u poplatníků, kteří vedou účetnictví. Ukážeme si, jak lze v rámci výpočtu daně z příjmů fyzických osob v daňovém přiznání za r. 2013 účelně využít daňových odpisů k optimalizaci daňové povinnosti poplatníka. Cílem je dosáhnout minimální výše daně z příjmů a přitom současně uplatnit všechny odpočty od základu daně a slevy na dani z příjmů, které by jinak propadly.

1.1. Využití zrychleného způsobu odpisování

Pokud má poplatník v roce pořízení hmotného majetku a zahájení daňového odpisování vyšší základ daně z příjmů, pak je pro poplatníka výhodnější namísto rovnoměrného odpisování uplatnit režim zrychleného odpisování tohoto hmotného majetku a tím v tomto zdaňovacím období daňový odpis zvýšit, čímž dojde ke zvýšení daňových výdajů (nákladů) a ke snížení daně z příjmů poplatníka. Přitom platí, že poplatník může zvolit u každého hmotného majetku způsob odpisování (rovnoměrné nebo zrychlené odpisování) dle svého rozhodnutí. Zvolený způsob odpisování však musí u příslušného hmotného majetku zůstat shodný po celou dobu jeho daňového odpisování.

Příklad

Příklad 1

Podnikatel zakoupil v r. 2013 osobní automobil o vstupní ceně 400 000 Kč a rozhoduje se o způsobu odpisování s cílem v prvních letech odpisování uplatnit do daňových výdajů co nejvyšší hodnotu odpisu a tím co nejvíce snížit svou daňovou povinnost.

Varianta odpisování rovnoměrným způsobem

Období  Výpočet odpisů 
2013  400 000 x 11 : 100 = 44 000 Kč 
2014  400 000 x 22,25 : 100 = 89 000 Kč 
2015  400 000 x 22,25 : 100 = 89 000 Kč 
2016  400 000 x 22,25 : 100 = 89 000 Kč 
2017  400 000 x 22,25 : 100 = 89 000 Kč 

Varianta odpisování zrychleným způsobem

Období  Výpočet odpisů 
2013  400 000 : 5 = 80 000 Kč 
2014  2 x 320 000 : (6 – 1) = 128 000 Kč 
2015  2 x 192 000 : (6 – 2) = 96 000 Kč 
2016  2 x 96 000 : (6 – 3) = 64 000 Kč 
2017  2 x 32 000 : (6 – 4) = 32 000 Kč 

Zatímco při zvoleném odpisování osobního automobilu rovnoměrným způsobem odepíšeme v prvních dvou letech 33,25 % vstupní ceny, při zrychleném odpisování odepíšeme 52 % vstupní ceny.

1.2. Zvýšení odpisů v 1. roce rovnoměrného odpisování

Při rovnoměrném odpisování jsou pro jednotlivé odpisové skupiny v § 31 ZDP přiřazeny maximální roční odpisové sazby, a to s možností zvýšení roční odpisové sazby v 1. roce odpisování o 10 % až 20 % v případech uvedených v § 31 odst. 1 písm. b) až d) ZDP. Toto zvýšení roční odpisové sazby v 1. roce odpisování nelze podle znění § 31 odst. 5 ZDP uplatnit u letadel, pokud nejsou využívána provozovateli letecké dopravy a leteckých prací na základě vydané koncese a provozovateli leteckých škol, u motocyklů a osobních automobilů, pokud nejsou využívány provozovateli silniční motorové dopravy a provozovateli taxislužby na základě vydané koncese a provozovateli autoškol nebo pokud se nejedná o osobní automobily v provedení speciální vozidlo podskupiny sanitní a pohřební podle zvláštního právního předpisu, hmotného majetku označeného ve Standardní klasifikaci produkce kódem 29.7 (přístroje pro domácnost, jinde neuvedené) a 35.12 (rekreační a sportovní čluny).

Nejčastěji bude u poplatníků docházet k uplatnění odpisů podle tabulky pod písmenem d). Z této tabulky vyplývá, že každý poplatník při pořízení hmotného majetku zařazeného do odpisové skupiny 1–3 může v 1. roce rovnoměrného odpisování zvýšit roční odpisovou sazbu o 10 % (s výjimkou např. pořízení osobních automobilů). Nejvíce je takto zvýhodněn zemědělský podnikatel, který za podmínek uvedených v § 31 odst. 2 ZDP může použít zvýšení roční odpisové sazby v 1. roce odpisování o 20 %.

1.3. Zvýšení odpisů v 1. roce zrychleného odpisování

Obdobné zvýhodnění jako u rovnoměrného odpisování platí i pro 1. rok odpisování zrychleným způsobem. Poplatník, který je prvním vlastníkem, může v 1. roce zrychleného odpisování tento odpis zvýšit o 10 % až 20 % v případech uvedených v § 32 odst. 2 písm. a) bod 1 až 3 ZDP.

Výhody a možnosti využití zvýšení odpisu v prvním roce zrychleného odpisování o 10 % až 20 % jsou shodné jako u rovnoměrného odpisování – tato možnost bude využita pro snížení vyššího základu daně v prvním roce pořízení hmotného majetku, a tím k optimalizaci daňové povinnosti.

1.4. Možnost nižších ročních odpisových sazeb u rovnoměrného odpisování

Pouze u rovnoměrného odpisování hmotného majetku můžeme využít k optimalizačnímu daňovému řešení nižších ročních odpisových sazeb než uvádějí tabulky v § 31 ZDP. Roční odpisové sazby uvedené v tabulkách v § 31 odst. 1 ZDP jsou totiž maximální roční odpisové sazby a poplatník může v souladu se zněním ustanovení § 31 odst. 7 na základě svého rozhodnutí použít i sazby nižší než maximální sazby. Tímto způsobem může poplatník při rovnoměrném odpisování uplatnit ve zdaňovacím období daňový odpis v rozmezí od nuly až do výše odpovídající maximální roční odpisové sazbě a to dle svého rozhodnutí a odpisovat hmotný majetek rovnoměrným způsobem tak dlouho, jak se rozhodne. Pokud v daném zdaňovacím období zvolí nižší výši odpisu než odpovídá roční odpisové sazbě, nemůže však v dalším zdaňovacím období překročit maximální výši odpisu. Této možnosti nelze použít u zrychleného odpisování.

Jak vyplývá z § 31 odst. 7 ZDP sazby nižší nemůže použít poplatník daně z příjmů fyzických osob, který:

  • uplatňuje výdaje procentem z příjmů podle § 7 odst. 7 nebo podle § 9 odst. 4 ZDP, kdy je povinen vést odpisy pouze evidenčně dle § 26 odst. 8 ZDP

  • anebo používá hmotný majetek pouze zčásti k zajištění zdanitelného příjmu a do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje poměrnou část odpisů podle § 28 odst. 6 ZDP.

Příklad

Příklad 2

Zemědělský podnikatel zakoupil v r. 2012 traktor o vstupní ceně 580 000 Kč a odpisuje jej rovnoměrným způsobem podle § 31 odst. 1 písm. b) ZDP (zvýšení roční odpisové sazby v 1. roce odpisování o 20 %). Za rok 2013 činí daňové odpisy vozidla 100 050 Kč. Za r. 2013 podnikatel dosáhne základu daně bez uplatnění daňových odpisů z traktoru ve výši 240 000 Kč, přičemž chce uplatnit v daňovém přiznání odpočet poskytnutého daru místnímu fotbalovému klubu ve výši 16 000 Kč.

varianta A – poplatník neuplatní daňové odpisy z traktoru

Ukazatel  Údaj v Kč 
Základ daně  240 000 
Odpočet poskytnutého daru  16 000 
Základ daně po odpočtech  224 000 
Daň z příjmů  33 600 
Sleva na dani na poplatníka  24 840 
Daňová povinnost  8 760 

varianta B – poplatník uplatní daňový odpis v maximální výši 100 050 Kč

Ukazatel  Údaj v Kč 
Základ daně  139 950 
Odpočet poskytnutého daru  13 995 
Základ daně po odpočtech  125 955 
Zaokrouhlený základ daně
pro výpočet daně 
125 900 
Daň z příjmů  18 885 
Sleva na dani na poplatníka  24 840 
Daňová povinnost  0 

Fyzická osoba nemůže uplatnit v plné výši slevu na dani a rovněž nemůže uplatnit plnou výši poskytnutého daru jako odpočet od základu daně. Neuplatněné částky propadají a nelze je uplatnit v dalších zdaňovacích obdobích.

varianta C – poplatník uplatní rovnoměrný odpis ve výši 58 400 Kč
(sazba 10,07 % ze vstupní ceny)

Ukazatel  Údaj v Kč 
Základ daně  181 600 
Odpočet poskytnutého daru  16 000 
Základ daně po odpočtech  165 600 
Daň z příjmů  24 840 
Sleva na dani na poplatníka  24 840 
Daňová povinnost  0 

V této variantě poplatník plně využije slevy na dani na poplatníka a odpočet daru v plné výši.

1.5. Neuplatnění odpisů v roce pořízení hmotného majetku

Ve smyslu § 26 odst. 8 ZDP poplatník není povinen daňové odpisy pro účely zákona o daních z příjmů uplatnit. Půjde například o situaci, když poplatník v roce pořízení hmotného majetku má takový základ daně, který mu pouze dovolí uplatnit veškeré odpočty od základu daně dle § 15 ZDP a případně daňovou ztrátu z předchozích zdaňovacích období dle § 34 odst. 1 ZDP a dále veškeré slevy na dani dle § 35ba ZDP. Při uplatnění daňového odpisu by poplatník nemohl tyto odpočty od základu daně a slevy na dani plně nebo vůbec uplatnit. Proto poplatník v tomto zdaňovacím období nezahájí daňové odpisování pořízeného hmotného majetku a odpisování v 1. roce zahájí ze vstupní ceny hmotného majetku až v následujícím zdaňovacím období nebo později.

1.6. Využití přerušení daňového odpisování hmotného majetku

Poplatník může dle § 26 odst. 8 ZDP přerušit odpisování majetku jak při rovnoměrném tak i zrychleném způsobu odpisování a to na jakoukoliv dobu a to i v případě, že je na odpisovaném majetku provedeno technické zhodnocení. Při dalším odpisování bude poplatník pokračovat způsobem, jako by odpisování nebylo přerušeno a o dobu přerušení se prodlouží celková doba odpisování hmotného majetku. Tuto možnost nemůže využít poplatník daně z příjmů fyzických osob, který uplatňuje výdaje procentem z příjmů, protože v takto stanovených paušálních výdajích jsou již obsaženy výdaje včetně daňových odpisů.

K přerušení odpisování se poplatník může rozhodnout např. u jednoho hmotného majetku, přičemž u ostatního hmotného majetku uplatňuje dále daňové odpisy. Po dobu přerušení odpisování nejsou odpisy tohoto hmotného majetku uplatňovány a není prováděno ani evidenční odpisování na inventární kartě.

Příklad

Příklad 3

Podnikatel podnikající ve stavební výrobě v r. 2011 zakoupil jeřábový automobil v pořizovací ceně 900 000 Kč a zařadil jej do svého obchodního majetku. Zvolil zrychlené odpisování automobilu podle § 32 odst. 2 písm. a) bod 3 ZDP (zvýšení odpisu v 1. roce odpisování o 10 % vstupní ceny). V roce 2011 a 2012 uplatnil odpisy v maximální výši. Za rok 2013 dosáhne následující zdanitelné příjmy a výdaje bez uplatněných odpisů jeřábového automobilu:

Údaj  2013 
Příjmy  4 580 000 Kč 
Výdaje (bez odpisů)  4 390 000 Kč 
Základ daně (bez odpisů)  190 000 Kč 

Poplatník chce za r. 2013 v daňovém přiznání uplatnit odpočet zaplacených úroků z poskytnutého hypotečního úvěru ve smyslu § 15 odst. 3 ZDP ve výši 22 000 Kč.

Řešení:

Daňový odpis pro 3. rok odpisování vychází u jeřábového automobilu 189 000 Kč a v případě, že by byl uplatněn za r. 2013, poplatník by dosáhl základu daně 1 000 Kč, takže by si nemohl uplatnit ani odpočet zaplacených úroků ani slevu na dani na poplatníka. Pro fyzickou osobu je proto jednoznačně výhodnější zvolit v tomto zdaňovacím období přerušení odpisů. V následujících zdaňovacích obdobích bude pokračovat v odpisování, jako kdyby k přerušení nedošlo.

2. Využití paušálních výdajů

Paušální výdaje (výdaje stanovené procentem z dosažených zdanitelných příjmů) může poplatník daně z příjmů fyzických osob využít u příjmů:

  • zdaňovaných podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2 ZDP

  • zdaňovaných podle § 9 ZDP

  • a zdaňovaných podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP.

Rozhodnutí o uplatnění paušálních výdajů může poplatník provést nejen počátkem příslušného zdaňovacího období, ale i po skončení zdaňovacího období v rámci přípravy daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob, pokud to bude pro něho výhodnější než uplatnění výdajů prokazatelným způsobem. Při přechodu z uplatnění skutečných výdajů na paušální výdaje platí povinnost úpravy rozdílu příjmů a výdajů dle § 23 odst. 8 písm. b) ZDP.

Pokud poplatník hodlá uplatnit paušální výdaje procentem z příjmů u jednoho druhu z příjmů dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2 ZDP, musí podle pokynu GFŘ č. D-6 k § 7 odst. 7 ZDP uplatnit paušální výdaje ke všem druhům příjmů, které má podle § 7 odst. 1 písm. a) až písm. c) a odst. 2 ZDP, které tvoří jeden dílčí základ daně, s výjimkou uvedenou v § 11 nebo § 12 ZDP, kdy musí uplatnit daňové výdaje ze všech druhů příjmů ve skutečné výši.

Uplatnit paušální výdaje může i poplatník, který vede povinně nebo dobrovolně účetnictví. Musí však pro účely stanovení paušálních výdajů evidovat příjmy ve smyslu § 7 odst. 8 ZDP. Poplatník daně z příjmů z pronájmu dle § 9 ZDP, který se rozhodl, že povede dobrovolně účetnictví, a uplatňuje paušální výdaje k příjmům z pronájmu, musí pro účely stanovení paušálních výdajů vést záznamy o příjmech ve smyslu § 9 odst. 5 ZDP.

Poplatník však nesmí zapomenout na tři negativní dopady související s uplatněním paušálních výdajů vyplývající ze zákona č. 500/2012 Sb., které se poprvé promítají v daňovém přiznání za zdaňovací období r. 2013. Jedná se o:

  1. omezení výše paušálních výdajů u příjmů podle § 7 odst. 1 písm. c) a u příjmů dle § 7 odst. 2 písm. a) až d) s procentem paušálních výdajů 40 %, kdy lze uplatnit paušální výdaje nejvýše do částky 800 000 Kč a dále u příjmů podle § 7 odst. 2 písm. e) a u příjmů dle § 9 odst. 4 ZDP s procentem paušálních výdajů 30 %, kdy lze uplatnit paušální výdaje nejvýše do částky 600 000 Kč

  2. nemožnost uplatnit slevu na dani na manželku při uplatnění paušálních výdajů

  3. nemožnost uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě při uplatnění paušálních výdajů

Procentní sazba paušálních výdajů v r. 2013

Druh příjmů  Procento paušálních výdajů 
Příjmy zemědělského podnikatele ze zemědělské
výroby, lesního a vodního hospodářství dle
§ 7 odst. 1 písm. a) 
80 % 
Příjmy z řemeslných živností dle § 7 odst. 1 písm. b)  80 % 
Příjmy z ostatních živností dle § 7 odst. 1 písm. b)  60 % 
Příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů
dle § 7 odst. 1 písm. c) (např. auditor, advokát,
daňový poradce, lékař, notář, právník) 
40 % – maximálně 800 000 Kč 
Příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového
nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv
včetně práv příbuzných právu autorskému, a to
včetně příjmů z vydávání, rozmnožování
a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním
nákladem dle § 7 odst. 2 písm. a) 
40 % – maximálně 800 000 Kč 
Příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není
živností ani podnikáním dle § 7 odst. 2 písm. b)
(např. architekt) 
40 % – maximálně 800 000 Kč 
Příjmy osob z činností dle § 7 odst. 2 písm. c) a písm. d)  40 % – maximálně 800 000 Kč 
Příjmy z pronájmu majetku zařazeného v obchodním
majetku dle § 7 odst. 2 písm. e) 
30 % – maximálně 600 000 Kč 
Příjmy z pronájmu dle § 9  30 % – maximálně 600 000 Kč 
Příjmy ze zemědělské výroby, která není
provozována zemědělským podnikatelem dle
§ 10 odst. 1 písm. a) 
80 % 

3. Uplatnění paušálního výdaje na dopravu

Poplatník s příjmy dle § 7 nebo § 9 ZDP (plátce či neplátce DPH) se může rozhodnout podle počtu ujetých kilometrů silničním motorovým vozidlem zahrnutým nebo nezahrnutým v obchodním majetku, zda uplatní za příslušný kalendářní měsíc u silničního motorového vozidla paušální výdaj na dopravu anebo uplatní:

  • - u silničního motorového vozidla zahrnutého v obchodním majetku nebo u vozidla v nájmu výdaje na dopravu v prokázané výši podle § 24 odst. 2 písm. k) ZDP
  • - u silničního motorového vozidla nezahrnutého v obchodním majetku výdaje na dopravu ve výši sazby základní náhrady a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty.

Při uplatnění paušálního výdaje na dopravu nemusí poplatník pro účely ZDP prokazovat doklady, kolik zaplatil za pohonné hmoty a kolik ujel vozidlem kilometrů.

Ve smyslu znění § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP paušální výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem lze uplatnit, pokud nebyl uplatněn výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem podle § 24 odst. 2 písm. k), a to

  • - ve výši 5 000 Kč na jedno silniční motorové vozidlo za každý celý kalendářní měsíc zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém poplatník využíval příslušné silniční motorové vozidlo k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů, a současně toto silniční motorové vozidlo nepřenechal ani po část příslušného kalendářního měsíce k užívání jiné osobě,
  • - krácený paušální výdaj ve výši 4 000 Kč (80 % výše stanovené částky paušálního výdaje) za každý celý kalendářní měsíc zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, pokud poplatník používá silniční motorové vozidlo pouze zčásti k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů.

Při uplatnění kráceného paušálního výdaje na dopravu z titulu používání automobilu i pro soukromé účely, se nepřihlíží k tomu, v jakém poměru je příslušné silniční motorové vozidlo používáno k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů a k soukromým účelům. Krácený paušální výdaj ve výši 4 000 Kč za kalendářní měsíc se použije pro jakýkoliv poměr využívání automobilu k podnikání a k soukromým účelům.

Z ustanovení § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP dále vyplývá:

  • paušální výdaj na dopravu možno uplatnit nejvýše za 3 vlastní silniční motorová vozidla zahrnutá nebo nezahrnutá do obchodního majetku nebo v nájmu za zdaňovací období nebo období, za které se

Nahrávám...
Nahrávám...