dnes je 5.7.2022

Input:

Penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření a penzijní pojištění

7.3.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření a penzijní pojištění

RNDr. Ivan Brychta

V následujícím textu bude rozebrána problematika penzijního připojištění, doplňkového penzijního spoření a penzijního pojištění, a to z hlediska daňových aspektů nejen v případě, kdy je toto pojištění hrazeno zaměstnavatelem, ale také v případě, kdy je uplatněno jako odčitatelná položka od základu daně. Uvedeny jsou i některé praktické příklady.

1. Úvod, obecná problematika

Právní úprava
Právní úprava

Problematiku penzijního připojištění se státním příspěvkem a penzijního pojištění ve vztahu k daním specifikují zejména tyto předpisy:

  • zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem

  • zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření

  • zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, dále jen ZDP, zejména pak:

    • § 6 odst. 9 písm. p) ZDP osvobozuje u zaměstnance příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem, na penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění a od roku 2013 i na doplňkové penzijní spoření, maximálně však v úhrnu do 30 000 Kč ročně od jednoho zaměstnavatele (v součtu s pojistným na soukromé životní pojištění – více viz text Soukromé životní pojištění); uvedené platí naposledy v roce 2016, od roku 2017 se limit pro osvobození zvyšuje na 50 000 Kč ročně,

    • § 6 odst. 16 ZDP vymezuje instituci penzijního pojištění,

    • § 8 odst. 1 písm. e) a § 8 odst. 6 ZDP určují zdaňování zvláštní sazbou u příjemce dávek penzijního připojištění se státním příspěvkem, dávek penzijního pojištění a od roku 2013 i dávek doplňkového penzijního spoření; sazba daně je podle § 36 odst. 2 písm. n) ZDP 15 % a obdobná sazba se aplikuje také v případě příjmů v souvislosti se zánikem smluv podle § 36 odst. 2 písm. s) ZDP,

    • § 15 odst. 5 ZDP určuje podmínky, za nichž je položkou odčitatelnou od základu daně u FO platba příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem, na penzijní pojištění nebo na doplňkové penzijní spoření,

    • § 24 odst. 2 písm. j) ZDP bod 5 uvádí mezi náklady daňově účinné náklady zaměstnavatele na práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy (pokud to ZDP nebo zvláštní zákon nevylučuje),

    • § 38l odst. 1 písm. h) ZDP určuje, co je třeba k prokázání nároku na odpočet podle § 15 odst. 5 ZDP, chce-li ho uplatnit zaměstnanec (nutná je smlouva o penzijním připojištění se státním příspěvkem, o doplňkovém penzijním spoření nebo o penzijním pojištění nebo potvrzení o účasti na penzijním pojištění u instituce penzijního pojištění a každoročně do 15. 2. potvrzení o příspěvcích zaplacených poplatníkem za uplynulé zdaňovací období).

Daňové výhody spoření na penzi

Daňové výhody, které zde zmiňujeme, mají „nalákat” lidi ke spoření na stáří, ať již formou penzijního připojištění, penzijního pojištění anebo od roku 2013 doplňkového penzijního spoření. Zákon totiž fyzické osobě umožňuje část uhrazených prostředků uplatnit jako odčitatelnou položku od základu daně. Dále též umožňuje zaměstnavateli (ať už jde o právnickou nebo i fyzickou osobu) přispět svým zaměstnancům určitou částkou na tato spoření, a to aniž by to byl pro zaměstnavatele daňově neuznatelný náklad a aniž by u zaměstnance šlo o zdanitelný příjem.

V případě spoření u tuzemských penzijních společností se výhody týkají penzijního pojištění se státním příspěvkem a od roku 2013 jeho nástupce - doplňkového penzijního spoření. V případě spoření mimo Českou republiku jsou od roku 2011 podobná pravidla přijata pro penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění.

Instituce penzijního pojištění

Instituce penzijního pojištění je pro účely ZDP vymezena jako poskytovatel finančních služeb oprávněný k provozování penzijního pojištění bez ohledu na jeho právní formu, který:

  • je provozován na principu fondového hospodaření,

  • je zřízen pro účely poskytování důchodových dávek mimo povinný důchodový systém na základě smlouvy nebo na základě jinak sjednané účasti na penzijním pojištění a vykonává činnost z toho vyplývající,

  • má povolení a provozuje penzijní pojištění v členském státě EU, Norsku, Islandu a od roku 2016 též Lichtenštejnsku, a podléhá dohledu příslušných orgánů v tomto státě.

2. Příspěvek hrazený zaměstnavatelem

Daňová uznatelnost

Příspěvek zaměstnavatele, ať už jde o:

  • příspěvek na penzijní pojištění se státním příspěvkem, nebo

  • příspěvek na penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění, anebo

  • příspěvek na doplňkové penzijní spoření,

lze u zaměstnavatele považovat za daňově účinný náklad v neomezené výši. Zaměstnavatel by měl k obhájení tohoto nákladu využít § 24 odst. 2 písm. j) ZDP bod 5, podle něhož jsou daňově účinnými náklady zaměstnavatele vynaložené na realizaci práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud to ZDP nebo zvláštní zákon nevylučuje.

Nutné podmínky k osvobození u zaměstnance

Zaměstnavatele by měla zajímat nejenom otázka jeho daňových nákladů, ale i podmínky, za nichž lze příspěvek osvobodit u zaměstnance od zdanění (jen tak má příspěvek oproti běžné mzdě smysl). Nutné podmínky pro osvobození příjmů zaměstnance jsou následující:

  • existence vztahu mezi přispěvatelem (zaměstnavatelem) a pojištěnou fyzickou osobou (zaměstnancem), ze kterého plynou pojištěné osobě příjmy ze závislé činnosti,

  • existence smlouvy mezi zaměstnancem (pojištěným) a tuzemskou penzijní společností, příp. u penzijního pojištění institucí penzijního pojištění,

  • poukázání příspěvku přímo na účet zaměstnance u penzijní společnosti, resp. u instituce penzijního pojištění,

  • pro příspěvek na penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění musí být splněny tyto další podmínky:

    • výplata plnění byla sjednána až po 60 kalendářních měsících a

    • současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let a

    • právo na plnění z pojištění má zaměstnanec a v případě smrti zaměstnance i jiná osoba, ale nesmí to být zaměstnavatel, který příspěvek hradí,

  • úprava ve vnitřním předpisu, kolektivní smlouvě nebo přímo v pracovní či obdobné smlouvě se zaměstnancem, z níž vyplývá právo zaměstnance na takový příspěvek (to je důležité z pohledu daňové uznatelnosti u zaměstnavatele),

  • zaúčtování v souladu s účetními postupy.

Existence zaměstnaneckého poměru

Pro aplikaci výhod není nutné zkoumat, zda jde o zaměstnance se stálým pracovním poměrem, zaměstnance na dohodu nebo pouze osobu jmenovanou do funkce. Důležité je, že jde o zaměstnance ve smyslu vymezení v § 6 ZDP, tedy o fyzickou osobu s příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků.

Zaměstnavatel může přispívat na penzijní pojištění např. i jednateli s.r.o. nebo členu dozorčí rady a.s. Pozor však na to, že by taková plnění v případě členů statutárních orgánů měla být dohodnuta ve smlouvě o výkonu funkce podle § 59 ZOK (smlouvu či její změny vždy musí schválit nejvyšší orgán společnosti, např. valná hromada s.r.o.).

Poukázání přímo na účet poskytovatele pojištění

S daňovou uznatelností by mohly být problémy v případě, že by zaměstnavatel vyplatil příspěvek zaměstnanci přímo a teprve zaměstnanec tento příspěvek zanesl či poukázal na svůj účet u penzijního fondu, penzijní společnosti či instituci penzijního pojištění. Proto doporučujeme, aby zaměstnavatelé příspěvek hradili přímo poskytovateli daného pojištění.

Příspěvek poukázaný zaměstnavatelem na účet zaměstnance u penzijního fondu, penzijní společnosti nebo instituce penzijního pojištění účtujeme na účet skupiny 52 – Osobní náklady, např. 527 – Zákonné sociální náklady. Protiúčtem (strana D) může být např. 211 – Pokladna nebo častěji 221 – Běžný účet.

Limit u zaměstnance

Zaměstnavatel musí sledovat limit osvobozených příjmů u zaměstnance, který se od roku 2013 zvýšil z původních 24 000 Kč ročně na 30 000 ročně. Od roku 2017 je již schváleno další zvýšení až na 50 000 Kč ročně. Do tohoto limitu se zaměstnanci započítají v součtu zaměstnavatelem hrazené příspěvky:

  • na penzijní připojištění se státním příspěvkem,

  • na penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění

  • na doplňkové penzijní spoření a

  • na soukromé životní pojištění (viz Soukromé životní pojištění)

za kalendářní rok. V případě, že by u zaměstnance

Nahrávám...
Nahrávám...