dnes je 29.11.2022

Input:

Podávání řádných, opravných a dodatečných daňových přiznání v roce 2014

27.8.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2014.18.2
Podávání řádných, opravných a dodatečných daňových přiznání v roce 2014

Ing. Jiří Vychopeň

VYŠLO V ČÍSLE 18/2014

Podle ustanovení § 1 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "DŘ") je základem pro správné zjištění a stanovení daně zejména řádné daňové přiznání a dodatečné daňové přiznání podané daňovým subjektem. Daňové přiznání je jedním z druhů "daňového tvrzení", jímž daňový subjekt plní jednu ze svých hlavních povinností při správě daní, a to povinnost přiznat daň (tzv. břemeno tvrzení).

Právní úpravu daňového přiznání k příslušné dani obsahují tyto zvláštní daňové předpisy:

  • zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP"),

  • zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDS"),

  • zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDN"),

  • zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDPH"),

  • zákon č. 353/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZSD")

  • čtyřicátá pátá, čtyřicátá šestá a čtyřicátá sedmá část zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (jedná se o právní úpravu tzv. "ekologických daní"),

  • zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí (dále jen "ZDNV").

V daňovém přiznání si daňový subjekt podle příslušného daňového předpisu sám stanoví základ daně a vypočte příslušnou daň; přitom uplatní zákonem stanovené výjimky, osvobození od daně, odpočty, slevy a daňová zvýhodnění a uvede další stanovené údaje pro správné zjištění a stanovení daně.

V DŘ je upraveno podávání řádných, opravných a dodatečných daňových přiznání obecně pro účely správy daní.

Podle ustanovení § 91 odst. 1 DŘ je dnem, kdy bylo daňovým subjektem podáno daňové přiznání, zahájeno daňové řízení, přičemž se může jednat o

  • řízení vyměřovací, jehož účelem je stanovení daně, nebo

  • řízení doměřovací, které je vedeno za účelem stanovení změny poslední známé daně.

Nesplní-li daňový subjekt svou povinnost podat daňové přiznání, zahájí správce daně vyměřovací nebo doměřovací řízení z moci úřední, jakmile zjistí skutečnosti zakládající tuto povinnost.

V průběhu vyměřovacího nebo doměřovacího řízení provádí příslušný správce daně nebo jím dožádaný správce daně dokazování podle § 92 DŘ, při kterém daňový subjekt prokazuje všechny skutečnosti, které je povinen uvádět v daňovém přiznání, zatímco správce daně prokazuje skutečnosti vyvracející věrohodnost, průkaznost, správnost či úplnost povinných evidencí, účetních záznamů, jakož i jiných záznamů, listin a dalších důkazních prostředků uplatněných daňovým subjektem (podle ustanovení § 93 odst. 1 DŘ lze jako důkazní prostředky užít zejména daňová přiznání a další tvrzení daňového subjektu, listiny, znalecké posudky, svědecké výpovědi a ohledání věci).

Pokud se podle výsledku vyměřovacího řízení výše vyměřené daně neodchyluje od daně tvrzené daňovým subjektem, nemusí správce daně výsledek vyměření daňovému subjektu oznamovat platebním výměrem, který správce daně pouze založí do spisu. To ale neplatí, pokud byl správcem daně zahájen postup k odstranění jeho pochybností o správnosti, průkaznosti nebo úplnosti podaného daňového přiznání a dalších písemností předložených daňovým subjektem nebo o pravdivosti údajů v nich uvedených (viz § 89 a 90 DŘ). Podané daňové přiznání může být též předmětem daňové kontroly podle § 85 až 88 DŘ, na základě které může dojít k doměření daně z moci úřední. Podle výsledku doměřovacího řízení pak správce daně doměří daň ve výši rozdílu poslední známé daně a částky nově zjištěné a tento doměřený rozdíl na dani současně předepíše do evidence daní. K doměření daně může dojít také na základě dodatečného daňového přiznání podaného daňovým subjektem.

PODÁVÁNÍ ŘÁDNÝCH DAŇOVÝCH PŘIZNÁNÍ PODLE DŘ

Podle ustanovení § 135 odst. 1 DŘ je řádné daňové přiznání (dále jen "daňové přiznání") povinen podat každý daňový subjekt, kterému to zákon ukládá, nebo daňový subjekt, který je k tomu správcem daně vyzván.

V některých případech musí daňový subjekt podat daňové přiznání, ačkoli mu u příslušné daně nevznikla ve zdaňovacím období daňová povinnost (např. podle ustanovení § 101 odst. 1 ZDPH je plátce, který je registrován k dani podle tohoto zákona, povinen podat daňové přiznání i tehdy, kdy mu k této dani nevznikla daňová povinnost).

Podle ustanovení § 136 odst. 1 DŘ se daňové přiznání u daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců, podává nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Jde-li však o daňový subjekt, který má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož daňové přiznání zpracovává a podává poradce (tj. daňový poradce nebo advokát), podává se daňové přiznání nejpozději do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období; to platí jen tehdy, byla-li příslušná plná moc udělená poradci uplatněna u správce daně před uplynutím tříměsíční lhůty podle § 136 odst. 1 DŘ. Pokud v uvedené šestiměsíční lhůtě poradce zemře nebo zanikne, zůstává tato lhůta zachována.

Uvedené lhůty se v současné době týkají jen podání daňového přiznání k daním z příjmů. Pro podání daňových přiznání k dani z příjmů právnických osob ve zvláštních případech, které jsou vymezeny v § 38ma odst. 1 ZDP (např. fúze nebo rozdělení obchodní korporace, změna zdaňovacího období z kalendářního roku na hospodářský rok nebo naopak), však podle ustanovení § 38ma odst. 2 ZDP platí jinak stanovená lhůta.

Daňové přiznání k dani silniční, u níž je zdaňovacím obdobím kalendářní rok, se podle ustanovení § 15 odst. 1 ZDS podává nejpozději do 31. ledna kalendářního roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období, a to i v případech, jedná-li se o poplatníka, kterému přiznání zpracovává daňový poradce.

Podle ustanovení § 33 odst. 1 DŘ počíná lhůta stanovená podle měsíců běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty, a končí uplynutím toho dne, který se svým pojmenováním nebo číselným označením shoduje se dnem, kdy započal běh lhůty. Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na poslední den měsíce.

Příklad

Příklad 1:

Poplatník daně z příjmů fyzických osob zplnomocnil k podání řádného daňového přiznání za kalendářní rok 2013 daňového poradce, přičemž příslušnou plnou moc udělenou tomuto poradci uplatnil u správce daně dne 1. 4. 2014. Z uvedeného důvodu mělo být řádné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2013 podáno nejpozději do 1. 7. 2014.

Příklad

Příklad 2:

Akciová společnost měla povinnost mít účetní závěrku za účetní období kalendářního roku 2013 ověřenu auditorem. Z toho důvodu byla akciová společnost povinna podat řádné daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2013 nejpozději do 1. 7. 2014.

Příklad

Příklad 3:

U společnosti s ručením omezeným dojde od 1. 9. 2014 ke změně zdaňovacího období z kalendářního roku na hospodářský rok. Za období předcházející této změně, tj. za období od 1. 1. 2014 do 31. 8. 2014, bude s. r. o. podle ustanovení § 38ma odst. 1 písm. c) a odst. 2 písm. b) ZDP povinna podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob nejpozději do 30. 11. 2014.

Podle ustanovení § 136 odst. 3 DŘ se daňové přiznání u daní vyměřovaných na zdaňovací období, které činí 12 měsíců, podává nejpozději do konce prvního měsíce, jímž začíná běh zdaňovacího období. V současné době se tato lhůta týká pouze podání daňového přiznání k dani z nemovitých věcí.

Příklad

Příklad 4:

Společnost s ručením omezeným si v roce 2013 pořídila pozemek, k němuž nabyla vlastnická práva dne 29. 12. 2013. Z uvedeného důvodu vznikla společnosti povinnost podat přiznání k dani z nemovitých věcí na rok 2014. Toto daňové přiznání byla společnost povinna podat u místně příslušného správce daně nejpozději do 31. 1. 2014.

Podle ustanovení § 136 odst. 4 DŘ se daňové přiznání v případě, kdy je zdaňovací období kratší než 1 rok, podává do 25 dnů po uplynutí zdaňovacího období. Tato lhůta, kterou nelze prodloužit, se týká:

  • přiznání k dani z přidané hodnoty,

  • přiznání ke spotřebním daním a

  • přiznání k tzv. "ekologickým daním".

V § 239b až 240d DŘ jsou speciálně upraveny lhůty pro podání daňových přiznání v případech právního nástupnictví (např. při plnění daňové povinnosti osobou spravující pozůstalost nebo likvidačním správcem, při přechodu daňové povinnosti u právnických osob v souvislosti s jejich zrušením bez likvidace nebo s likvidací, při převodu privatizovaného majetku) a v § 244 DŘ jsou speciálně upraveny lhůty pro podávání daňových přiznání v souvislosti s insolvenčním řízením podle zvláštního právního předpisu (např. podle odstavce 1 je daňový subjekt povinen podat nejpozději do 30 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku řádné daňové přiznání za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího účinnosti tohoto rozhodnutí a za kterou dosud nebylo daňové přiznání podáno).

Podle ustanovení § 101 odst. 2 ZDPH je lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období končící dnem, který předchází dni nabytí účinnosti rozhodnutí o úpadku, 30 dnů od skončení zdaňovacího období. To platí i pro skupinu v případě, že soud rozhodl o úpadku jejího člena. Za zdaňovací období v době probíhajícího insolvenčního řízení, včetně zdaňovacího období končícího dnem, kdy došlo k ukončení insolvenčního řízení, je lhůta pro podání daňového přiznání 25 dnů od skončení zdaňovacího období.

Lhůty pro podání daňového přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí (u této daně není stanoveno zdaňovací období) jsou od 1. 1. 2014 upraveny v zákonném opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, a to:

  • v § 32 pro nemovité věci evidované v katastru nemovitostí,

  • v § 33 pro nemovité věci neevidované v katastru nemovitostí.

Podle ustanovení § 33 odst. 4 DŘ platí, že připadne-li poslední den lhůty pro podání daňového přiznání na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pro podání tohoto daňového přiznání nejblíže následující pracovní den, např.:

Příklad

Poslední den lhůty pro podání daňového přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období měsíce dubna 2014 připadl na neděli 25. 5. 2014, tudíž posledním dnem lhůty pro podání tohoto daňového přiznání bylo pondělí 26. 5. 2014.

Příklad

Poslední den lhůty pro podání daňových přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období měsíce listopadu 2014 připadne na sváteční čtvrtek 25. 12. 2014, po kterém hned následuje sváteční pátek a poté sobota a neděle, tudíž posledním dnem lhůty pro podání tohoto daňového přiznání bude pondělí 29. 12. 2014.

Podle ustanovení § 36 odst. 4 DŘ může správce daně na žádost poplatníka nebo z vlastního podnětu prodloužit stanovenou lhůtu pro podání řádného daňového přiznání až o 3 měsíce. Tvoří-li předmět daně i příjmy, které jsou předmětem daně v zahraničí, může správce daně na žádost poplatníka v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až na 10 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

Podle § 72 DŘ lze daňové přiznání podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem. Podání daňového přiznání, včetně jeho příloh, lze učinit též elektronicky, formou datové zprávy opatřené nebo neopatřené zaručeným elektronickým podpisem, a to ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně a odeslané způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 nebo odst. 3 DŘ. K vyplnění a podání elektronických formulářů daňových přiznání lze využít např. daňový portál na webové adrese www.daneelektronicky.cz .

Ve vymezených případech není daňový subjekt povinen podat daňové přiznání k dani, k níž je registrován, např.:

  • Podle ustanovení § 38mb písm. a) ZDP není povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob veřejně prospěšný poplatník, pokud má pouze příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy od daně osvobozené nebo příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (to samé platí i pro společenství vlastníků jednotek).

  • Podle ustanovení § 13a odst. 1 ZDN se daňové přiznání k dani z nemovitých věcí nepodává, pokud jej poplatník podal na některé z předchozích zdaňovacích období nebo daň byla vyměřena či doměřena na některé z předchozích zdaňovacích období z moci úřední a ve srovnání s tímto předchozím zdaňovacím obdobím nedošlo ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně (daň se v tomto případě vyměří ve výši poslední známé daně).

  • Podle ustanovení § 13a odst. 2 ZDN není poplatník daně z nemovitých věcí povinen podat daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání, dojde-li ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím pouze k vyjmenovaným změnám (např. ke změně sazeb daně, ke změně průměrné ceny půdy přiřazené ke stávajícím jednotlivým katastrálním územím podle § 5 odst. 1, ke stanovení nebo změně koeficientu podle § 6 odst. 4, § 11 odst. 3 a 4 nebo podle § 12, ke změně místní příslušnosti).

Podle ustanovení § 136 odst. 5 DŘ je daňový subjekt, kterému ve zdaňovacím období nevznikla daňová povinnost k dani, ke které je registrován, povinen sdělit tuto skutečnost správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Z této oznamovací povinnosti je stanovena pouze jedna výjimka, a to v § 38mc ZDP, podle kterého veřejně prospěšný poplatník a společenství vlastníků jednotek, kterým nevznikla ve zdaňovacím období daňová povinnost k dani z příjmů právnických osob, nejsou povinni sdělit tuto skutečnost správci daně.

Příklad

Příklad 5:

Fyzická osoba byla po celý rok 2013 registrována k silniční dani, ale nepoužívala v tomto zdaňovacím období žádné silniční motorové vozidlo k podnikání ani k jiné samostatné činnosti. Tudíž jí za zdaňovací období roku 2013 nevznikla povinnost zaplatit silniční daň. Tuto skutečnost byla fyzická osoba povinna sdělit do 31. 1. 2014 místně příslušnému správci daně.

Podávání opravných a dodatečných daňových přiznání je obecně upraveno v § 138 a 141 DŘ. V některých hmotněprávních daňových zákonech jsou pak obsažena speciální pravidla týkající se podávání dodatečných daňových přiznání k příslušné dani.

PODÁVÁNÍ OPRAVNÝCH DAŇOVÝCH PŘIZNÁNÍ PODLE DŘ

Podle ustanovení § 138 odst. 1 DŘ může daňový subjekt před uplynutím lhůty k podání daňového přiznání nahradit daňové přiznání, které již podal, opravným daňovým přiznáním. Daňový subjekt tak může učinit i opakovaně, tj. lze opravným daňovým přiznáním nahradit i již podané opravné daňové přiznání. Pro vyměřovací řízení se pak použije poslední podané opravné přiznání a ke všem předchozím podaným přiznáním se nepřihlíží.

Příklad

Příklad 6:

Řádné přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2013 podal poplatník dne 26. 2. 2014. Daň podle tohoto přiznání činila 25 000 Kč a poplatník ji zaplatil v den podání přiznání. V měsíci březnu 2014 poplatník zjistil, že při zpracování řádného daňového přiznání udělal chybu a daň měla být o 35 000 Kč vyšší. Nejpozději do stanovené lhůty pro podání daňového přiznání, tj. do 1. 4. 2014, mohl poplatník tuto chybu napravit podáním opravného daňového přiznání a doplacením zjištěného rozdílu daně. Pokud tak učinil, správce daně ve vyměřovacím řízení postupoval podle podaného opravného daňového přiznání a k předchozímu řádnému daňovému přiznání nepřihlížel. Poplatníkovi v tomto případě z doplaceného rozdílu daně nevzniklo penále ani úrok z prodlení.

Příklad

Příklad 7:

Společnost s ručením omezeným podala dne 5. 3. 2014 řádné přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2013, podle kterého činila daň za toto zdaňovací období 1 250 000 Kč. Dne 31. 3. 2014 s. r. o. podala opravné daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2013, podle kterého daňová povinnost k dani z příjmů právnických osob za rok 2013 činila nově 820 000 Kč. Dne 1. 4. 2014 s. r. o. podala další opravné daňové přiznání, podle kterého daňová povinnost k dani z příjmů právnických osob za rok 2013 nakonec činila jen 650 000 Kč. Daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2013 byla s. r. o. vyměřena podle tohoto posledního opravného daňového přiznání, tj. ve výši 650 000 Kč.

V opravném daňovém přiznání může daňový subjekt opravit jakoukoliv chybu v předchozím podaném daňovém přiznání, případně upřesnit, doplnit nebo vypustit kterýkoliv údaj, přičemž touto opravou nemusí ani dojít ke změně původního základu daně a původní výše daně.

Opravné daňové přiznání se podává na shodném tiskopise jako předchozí daňové přiznání, avšak před podáním je nutno jej v záhlaví označit jako "opravné".

Nahrávám...
Nahrávám...