Poskytnutí služby a stanovení povinnosti přiznat daň nebo plnění

8.8.2011, Ing. Jana Ledvinková, Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 19 minut

Poskytnutí služby a stanovení povinnosti přiznat daň nebo plnění

Ing. Jana Ledvinková

§ 2, § 9, § 10 – § 10k, § 14, § 21, § 24, § 24a, § 31, § 32, § 33, § 56, § 64, § 69 a § 73 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění (dále jen ZDPH).

Poskytnutím služby se pro účely tohoto zákona rozumí všechny činnosti, které nejsou dodáním zboží nebo převodem nemovitosti.

Také u služeb se definice v českém zákoně nikterak zásadně neodchyluje od Směrnice v článku 24–čl. 29.

ZDPH v § 14 uvádí podrobnější ustanovení o zdanitelných plněních v případě poskytování služeb, ale i ty případy, které se nepovažují podle ZDPH za poskytnutí služby, nejsou tedy zdanitelným plněním, a tudíž ani předmětem daně.

Má-li jít o poskytnutí služby, musí se jednat o činnosti anebo případy vymezené samostatně tímto zákonem.

Zákon považuje za poskytnutí služby mimo jiné:

převod práv,
poskytnutí práva využití věci nebo práva anebo jiné majetkově využitelné hodnoty (poskytnutí práva k využití užitného vzoru, pronájem nebytových prostor),
vznik a zánik věcného břemene (poskytnutí práva k přístupu na pozemek přes pozemek vlastníka za úplatu, právo se zapisuje do katastru nemovitostí),
přijetí závazku zdržet se určitého jednání nebo strpět určité jednání nebo situaci (závazek pekaře z Kladna, že nebude své výrobky prodávat v Rakovníku, kde je další výrobce pečiva, podnikatel z Rakovníka poskytne odstupné za tuto dohodu a tato služba je zatížena daní),
poskytnutí služby za úplatu i na základě rozhodnutí státního orgánu (zpracování znaleckého posudku pro soudní řízení soudem určeným znalcem),
poskytnutí služby na základě komisionářské smlouvy (výrobce pneumatik v Anglii pověří na základě komisionářské smlouvy český pneuservis výhradním zastoupením při kompletních servisních pracích včetně dodání zboží pro své velkoodběratele pneumatik v České republice).

A dále také považuje zákon v § 14 odst. 3 za poskytnutí služby za úplatu mimo jiné i vyjmenované služby, které jsou poskytnuty pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomické činnosti plátce.

Za služby za úplatu, které jsou poskytnuty pro účely nesouvisející s ekonomickou činností plátce, považuje zákon dočasné využití obchodního majetku pro osobní spotřebu plátce nebo jeho zaměstnanců, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn nárok na odpočet daně, nebo poskytnutí služby plátcem bez úplaty pro osobní spotřebu plátce nebo jeho zaměstnanců nebo jiné účely než související s uskutečňováním jeho ekonomických činností, pokud u přímo souvisejících přijatých plnění byl uplatněn nárok na odpočet daně.

V § 14 odst. 5 písm. a) až c) ZDPH uvádí, která plnění nepovažuje za poskytnutí služby:

prodej podniku nebo vklad podniku nebo jeho části, tvořící organizační složku podniku,
vydání nebo poskytnutí majetku v nepeněžité podobě v nehmotném majetku jako náhrady nebo vypořádání podle zvláštních právních předpisů, o nápravě majetkových křivd,
postoupení vlastní pohledávky vzniklé plátci.

Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat daň při poskytnutí služby (§ 21 odst. 5 ZDPH)

Při poskytování služby zákon stanoví zcela odlišně, kdy se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné, na rozdíl od dodání zboží.

U dodání zboží nalezneme řešení v § 21 odst. 3, u poskytnutí služeb v § 21 odst. 5 ZDPH.

Pro účely tohoto článku se však soustředíme na § 21 odst. 5 ZDPH.

Při poskytnutí služby se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem jejího poskytnutí nebo dnem vystavení daňového dokladu s výjimkou splátkového nebo platebního kalendáře nebo dokladu na přijatou úplatu, a to tím dnem, který nastane dříve, a dále dnem uvedeným ve smlouvě, ke kterému dochází k převodu práva nebo k poskytnutí práva k využití. Pokud je sjednán způsob stanovení ceny a k uvedenému dni není známa její výše, zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné ke dni přijetí úplaty.

U poskytnutí služby je tedy možné datum uskutečnění zdanitelného plnění vázat i na den vystavení daňového dokladu před poskytnutím služby.

Příklad 1

Školicí agentura vystaví daňový doklad dne 15. 5. 2011 na seminář konaný dne 20. 6. 2011.

Vystavením daňového dokladu došlo dle § 21 odst. 5 písm. a) ZDPH k uskutečnění zdanitelného plnění na straně plátce a ten je povinen za měsíc květen odvést daň podle daňového dokladu. Příjemce daňového dokladu má nárok na odpočet daně rovněž za měsíc květen, pokud doklad v tomto měsíci obdrží. (podmínka držet daňový doklad podle § 73 odst. 1 písm. a). ZDPH)

Příklad 2

Plátce daně uzavře smlouvu o provizi za využití užitného vzoru ve výrobě s jiným plátcem daně. Provize bude stanovena po dvou letech od užití na základě předem dohodnuté kalkulace, a to ke dni druhé účetní závěrky provedené příjemcem užitného vzoru. Den účetní závěrky nebyl přesně stanoven. Po dvou letech byla provedena účetní závěrka v měsíci březnu 2011, vyhodnoceno ekonomické využití užitného vzoru za dva předchozí roky a vypočtena provize. V měsíci dubnu 2011 byla provize vyplacena. Příjemce provize odvede daň dle § 21 odst. 5 písm. b) ZDPH za měsíc duben 2011, kdy mu částka provize byla připsána na účet.

Při poskytování služeb se podle § 21 odst. 5 písm. b) ZDPH za den uskutečnění zdanitelného plnění také považuje den uvedený ve smlouvě, ke kterému dochází k převodu práva nebo poskytnutí práva využití.

Jde například o nájem nemovitosti, kdy si v nájemní smlouvě může pronajímatel s nájemcem dohodnout jednak způsob a lhůty pro placení nájmu, cenu buď bez daně, nebo včetně daně a dále si stanoví ve smlouvě den uskutečnění zdanitelného plnění, pokud je nájem stanoven včetně DPH.

Nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor je osvobozen od daně. (§ 56 odst. 4 ZDPH). Osvobození se nevztahuje na krátkodobý nájem staveb, bytů a nebytových prostor, nájem prostor a míst k parkování vozidel, nájem bezpečnostních schránek nebo trvale instalovaných zařízení a strojů, pokud se realizuje na základě samostatného nájemního vztahu. Plátce se může rozhodnout, že u nájmu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor jiným plátcům pro účely uskutečňování jejich ekonomických činností se uplatňuje daň.

Pokud tedy pronajímatel bude pronajímat výše uvedené nemovitosti jinému plátci, může se rozhodnout nájem zdaňovat. Potom je důležité stanovení dne uskutečnění zdanitelného plnění ve smlouvě. Pouhé stanovení lhůty pro zaplacení nájmu není totéž jako stanovení dne uskutečnění zdanitelného plnění, jak se mnohdy plátci domnívají, a tento den opomenou v nájemní smlouvě uvést (§ 21 odst. 9 ZDPH). Správce daně by následně mohl stanovit den uskutečnění zdanitelného plnění první den, kdy nájemce mohl s pronajatou nemovitostí nakládat jako vlastník a užívat ji pro své účely.

Pojem nájem není v ZDPH speciálně upraven, ale k nájmu nemovitosti se váže dosti bohatá judikatura. Vymezení pojmu nájem nemovitosti poprvé ESD vymezil v judikátu C-326/99 Stichting Goed Wonen. Základní rys pronájmu je, že je dotčené osobě na dobu určitou poskytováno za úplatu právo obývat nemovitý majetek, jako kdyby byla jeho vlastníkem, a vyloučit všechny další osoby z takového práva.

Příklad 3

Pronajímatel, plátce daně uzavře nájemní smlouvu s nájemcem na užívání nebytových prostor pro účely jeho výroby. Ve smlouvě je mimo jiné stanoveno:

Sjednaná cena nájmu je 1000 Kč plus 20 % DPH 200 Kč, celkem 1 200 Kč měsíčně.

Zahájení užívání předmětu nájmu: 1. 6. 2011

Nájem je uzavřen na dobu neurčitou.

Lhůty pro placení nájmu: měsíčně vždy do 15. následujícího měsíce.

Datum uskutečnění zdanitelného plnění: poslední den každého kalendářního čtvrtletí v roce.

Pronajímatel vystaví nájemci za každé čtvrtletí daňový doklad.

V tomto případě první nájemné obdrží pronajímatel do 15. 7. 2011. Datum uskutečnění zdanitelného plnění bude 30. 6. 2011.

V dalším průběhu nájmu bude datum uskutečnění zdanitelného plnění k 30. září 2011 a za poslední čtvrtletí roku k 31. 12. 2011.

Pronajímatel bude tedy daň odvádět čtvrtletně, poprvé jen za část čtvrtletí, tj. k 25. 7. 2011 za červen 2011, dále 25. 10. 2011 za 3. čtvrtletní 2011 a k 25. 1. následujícího roku za 4. čtvrtletí 2011.

Plnění uvede do ř. 1 daňového přiznání k DPH.

V případě, kdy by se pronajímatel rozhodl u nájmu neuplatnit daň, pak by nájemné činilo měsíčně 1 000 Kč bez daně a plátce by osvobozené plnění uváděl do ř. 50 DAP k DPH.

U plnění, která jsou osvobozena od daně bez nároku na odpočet daně, vzniká povinnost přiznat uskutečnění tohoto plnění ke dni jeho uskutečnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve.Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daněje plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém vznikla povinnost přiznat toto plnění.

Nelze rovněž opominout ustanovení § 21 odst. 11 ZDPH, kde je uvedena povinnost stanovení dne uskutečnění plnění u plnění osvobozených od daně obdobně podleodstavce 3 až 10, avšak u nájmu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně se považuje plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku.

Příklad 4

Plátce daně pronajme jinému plátci daně na půl roku nákladní automobil. V tomto případě nemůže pronajímatel nájem osvobodit od daně, protože předmětem pronájmu je věc movitá a na plnění uplatní základní sazbu daně. V daňovém přiznání uvede do ř. 1 DAP k DPH.

Také v této smlouvě si musí pronajímatel s nájemcem dohodnout dny uskutečnění dílčích zdanitelných plnění dle § 21 odst. 9 ZDPH, výši a způsob placení nájemného. Pokud nejsou dílčí zdanitelná plnění sjednána, uplatní se § 21 odst. 5 písm. b) ZDPH, podle něhož je den uskutečnění zdanitelného plnění první den, kdy má nájemce právo předmět nájmu užívat. K tomuto dni by musela být přiznána daň z celého nájmu.

Při poskytnutí služby se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem jejího poskytnutí nebo dnem vystavení daňového dokladu, a to tím dnem, který nastane dříve. Případně dnem uvedeným ve smlouvě, ke kterému dochází k převodu práva nebo k poskytnutí práva k využití, popřípadě není-li sjednán způsob stanovení ceny a k uvedenému dni není známa její výše, zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné ke dni přijetí platby. U některých smluv lze sjednat dílčí plnění dle § 21 odst. 9 ZDPH.

Toto platí v případě, že plátce nepřijal úplatu před poskytnutím zdanitelného plnění.

2. U nájmu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně se považuje plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku.

Uskutečnění plnění a povinnost přiznat poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko (§ 24a ZDPH)

Citace § 24a ZDPH:

(1) Při poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko je plátce povinen přiznat toto plnění ke dni jeho uskutečnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve.

(2) Plnění se považuje za uskutečněné dnem poskytnutí služby podleodstavce 1. V případech podle § 21 odst. 5 písm. b) a odst. 6 až 10 se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem uvedeným v těchto ustanoveních.

(3) Pokud je služba podleodstavce 1, u níž má plátce povinnost podat souhrnné hlášení podle § 102 odst. 1 písm. d), poskytována po dobu delší než 12 kalendářních měsíců a nedojde během tohoto období k přijetí úplaty, považuje se plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku.

(4) Ustanoveníodstavců 1 až 3 se obdobně vztahují i na dodání zboží s instalací nebo montáží, dodání plynu, elektřiny, tepla nebo chladu soustavami nebo sítěmi s místem plnění mimo tuzemsko.

Den povinnosti přiznat poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko je s účinností od 1. 4. 2011 změněn.

Jedná se o případy, kdy tuzemský plátce poskytuje služby s místem plnění mimo tuzemsko, tj. do jiného členského státu nebo do třetí země.

V § 24a odst. 1 ZDPH je stanoveno: „ Při poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko je plátce povinen přiznat toto plnění ke dni uskutečnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve. “ Novelou zákona o DPH s účinností od 1. 4. 2011 je odstraněna poslední věta, která stanovila, že den uskutečnění plnění se stanoví obdobně podle § 21 ZDPH. To znamená, že povinnost přiznat daň za poskytnuté plnění se nebude vztahovat na datum vystavení daňového dokladu, ale pouze na datum uskutečnění zdanitelného plnění nebo na datum přijetí úplaty od odběratele, a to ten den, který nastane dříve.

Při poskytnutí těchto služeb osobě povinné k dani usazené v jiném členském státě budou tyto služby uvedeny do ř. 21 daňového přiznání k DPH a při poskytnutí do třetí země do řádku 26 daňového přiznání.

Podle nově definovaného § 24a odst. 3 ZDPH je také změna v poskytování služeb „na dlouhodobé bázi“, tj. služeb, které jsou poskytovány po dobu delší než 12 měsíců. Od 1. 4. 2011 se tyto služby považují za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku. Tedy v prvním roce zahájení poskytování, například v září, se uvede v daňovém přiznání hodnota plnění poskytnutého od září do prosince k 31. 12. daného roku.

Daňový doklad a jeho náležitosti při poskytnutí služby mimo tuzemsko jsou upraveny ustanovením § 33 ZDPH.

Příklad 5

Plátce daně, právní kancelář se sídlem v Praze, poskytne 13. 6. 2011 právní služby osobě registrované k dani v Dánsku.

Poskytovatel služeb zašle objednateli po poskytnutí služby doklad na dohodnutou částku 1 000 EUR.

Doklad je vystaven a odeslán objednateli dne 18. 6. 2011.

Podle úpravy ustanovení § 24a odst. 1 ZDPH s účinností od 1. 4. 2011 je plátce povinen přiznat toto plnění ke dni jeho uskutečnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve. Úplata právní kanceláří předem…

Poskytnutí služby a stanovení povinnosti přiznat daň nebo plnění