dnes je 29.3.2024

Input:

Právní a poradenské služby

23.5.2013, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 18 minut

Právní a poradenské služby

Ing. Václav Benda Ing. Zdenka Cardová

Právní úprava
Právní úprava:

  • Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty

    • § 2 odst. 1 písm. b) – Předmět daně při poskytování služeb

    • § 4 odst. 1 – Vymezení základních pojmů

    • § 9 a 10 až 10k – Místo plnění při poskytování služeb

    • § 14 – Poskytnutí služby

    • § 21 – Povinnost přiznat daň na výstupu a den uskutečnění zdanitelného plnění

    • § 24 a 24a – Povinnost přiznat uskutečnění služby

    • § 36 – Základ daně

    • § 47 – Sazby daně u služeb

    • § 73 – Odpočet daně při poskytování služeb

    • § 108 – Osoby povinné přiznat a zaplatit daň

  • ČÚS pro podnikatele č. 017 – Zúčtovací vztahy, bod 3.5.

Popis operace
Popis operace:

Podle zákona o DPH je předmětem daně poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku.

Z uvedeného obecného vymezení vyplývá, že předmětem daně podle zákona o DPH platného pro Českou republiku jsou i právní, poradenské a obdobné služby, u nichž je místo plnění v tuzemsku. Poskytne-li plátce tyto služby s místem plnění mimo tuzemsko, nejsou předmětem daně podle zákona o DPH platného pro Českou republiku. Pokud plátce přijme právní, poradenskou nebo obdobnou službu od osoby neusazené v tuzemsku, přenáší se místo plnění do tuzemska a plátci vzniká povinnost přiznat daň jako příjemci této služby na tzv. principu reverse-charge.

Místo plnění

Při poskytování právních, poradenských nebo obdobných služeb se podle právní úpravy platné od 1. 1. 2010 stanoví místo plnění podle § 9 odst. 1 zákona o DPH, podle něhož je místem plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani místo, kde má tato osoba sídlo. Pokud bude služba poskytnuta provozovně osoby povinné k dani, nacházející se v jiném místě, než kde je její sídlo, bude místem plnění místo, kde je tato provozovna umístěna. Tato úprava se týká jak poradenských, inženýrských a konzultačních služeb, tak i služeb právních, účetních a jiných podobných služeb včetně zpracování dat a poskytnutí informací, překladatelských a tlumočnických služeb.

Pokud jsou tyto služby poskytnuty pro výše uvedené osoby, které mají sídlo mimo tuzemsko, není poskytnutí těchto služeb předmětem daně v tuzemsku, protože místo plnění je mimo tuzemsko. Daň tedy neuplatňuje poskytovatel služby, ale na tzv. principu reverse-charge příjemce služby. Pokud jsou uvedené služby poskytnuty pro osoby nepovinné k dani, stanoví se místo plnění podle § 9 odst. 2 zákona o DPH, a to podle sídla poskytovatele služby. Znamená to tedy, že v tomto případě jsou předmětem daně podle zákona o DPH platného pro Českou republiku. Výjimka z tohoto pravidla platí podle § 10h zákona o DPH při poskytnutí těchto služeb zahraniční osobě nepovinné k dani. V tomto případě je místem plnění místo, kde má osoba, které je služba poskytnuta, sídlo nebo místo pobytu.

Při poskytnutí právních, poradenských nebo obdobných služeb osobou neusazenou v tuzemsku, vyjmenovaným tuzemským osobám se uplatní také princip reverse-charge, jak vyplývá z § 108 odst. 1 písm. c) ZDPH. Podle tohoto písmene je povinen přiznat a zaplatit daň správci daně plátce nebo identifikovaná osoba, kterým je poskytována služba s místem plnění v tuzemsku podle § 9 ZDPH, a to osobou neusazenou v tuzemsku. Osobou neusazenou v tuzemsku se od 1. 1. 2013 podle § 4 odst. 1 písm. n) ZDPH rozumí osoba povinná k dani, která nemá sídlo v tuzemsku a která uskuteční zdanitelné plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku a která v tuzemsku nemá provozovnu nebo v tuzemsku má provozovnu, která se tohoto plnění neúčastní.

Poskytování právních, poradenských nebo obdobných služeb v tuzemsku

U právních, poradenských nebo obdobných služeb s místem plnění v tuzemsku je jejich poskytovatel, který je plátcem daně, povinen přiznat daň na výstupu standardním způsobem. Povinnost přiznat daň při poskytování služby vzniká plátci obecně ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, která se vztahuje k tomuto zdanitelnému plnění, podle toho, která skutečnost nastane dříve, a také je povinen tuto přiznanou daň uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění, nebo ve kterém přijal úplatu, a to vždy v tom zdaňovacím období, které nastalo dříve. V případě právních, poradenských nebo obdobných služeb se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné obvykle ke dni poskytnutí těchto služeb, případně je možno vázat den uskutečnění zdanitelného plnění na den vystavení daňového dokladu, pokud je vystaven před datem poskytnutí služby.

U právních, poradenských nebo obdobných služeb je při stanovení data uskutečnění zdanitelného plnění možno využít také postup, který platí pro dílčí nebo opakovaná plnění. Za dílčí plnění jsou považována zejména plnění podle nájemních smluv, smluv o dílo, a v ostatních případech, kdy se uskutečňuje plnění pravidelně jako dílčí plnění ve sjednaných termínech. Každé dílčí plnění se považuje za samostatné zdanitelné plnění, které je uskutečněné dnem uvedeným ve smlouvě. Plátci daně si tedy mohou tyto dny sjednat, jak nejlépe vyhovují předmětu plnění, i pro smlouvy na dlouhodobé bázi při poskytování právních, poradenských nebo obdobných služeb. I v případě dílčích plnění platí zásada, že povinnost přiznat daň na výstupu vzniká ke dni přijetí úplaty, pokud předchází den uskutečnění dílčího zdanitelného plnění, tj. den uvedený ve smlouvě.

Opakovaným plněním se rozumí zejména opakované dodávání zboží stejného druhu, které je navzájem zastupitelné, nebo poskytování služeb stejné povahy, mezi které mohou patřit také právní, účetní poradenské nebo podobné služby. Opakované plnění se považuje za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období, z toho vyplývá, že musí být nejpozději k poslednímu dni ve zdaňovacím období provedeno vypořádání opakovaných plnění realizovaných v tomto zdaňovacím období. I v případě opakovaných plnění platí zásada, že povinnost přiznat daň na výstupu vzniká ke dni přijetí úplaty, pokud tento den předchází dni uskutečnění zdanitelného plnění, tj. poslednímu dni zdaňovacího období.

Základem daně je při poskytnutí právních, poradenských nebo obdobných služeb vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění, tj. za poskytnutí příslušné služby od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo případně od třetí osoby. Tato částka se snižuje o daň, tj. z částky bez daně se daň vypočte jako přirážka odpovídající příslušné sazbě daně. V případě právních, poradenských nebo obdobných služeb je nutno respektovat pravidlo, že základ daně zahrnuje také vedlejší výdaje, které jsou účtovány osobě, pro kterou je realizováno zdanitelné plnění při jeho uskutečnění. Znamená to, že do základu daně, např. při poskytování poradenské služby, by měly být zahrnuty i náklady na dopravu, ubytování, telekomunikační služby, znalecké posudky a další vedlejší náklady poskytovatele poradenských služeb.

U právních, poradenských nebo obdobných služeb se uplatní s účinností od 1. 1. 2013 základní sazba daně 21 %, protože tyto služby nejsou uvedeny v příloze č. 2 k zákonu o DPH, v níž jsou uvedeny služby, pro které platí snížená sazba daně.

Poskytnutí právních, poradenských nebo obdobných služeb osobou neusazenou v tuzemsku

Při poskytnutí právních, poradenských nebo obdobných služeb osobou neusazenou v tuzemsku osobě, která je plátcem, vzniká povinnost přiznat a zaplatit daň, pokud je místo plnění v tuzemsku, tomuto plátci jako příjemci služby na tzv. principu reverse-charge. Povinnost přiznat daň vzniká tomuto plátci ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni poskytnutí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve. Zdanitelné plnění se přitom považuje za uskutečněné dnem poskytnutí služby. V daňovém přiznání uvede plátce tyto služby a další služby podle § 9 odst. 1 ZDPH přijaté od osoby registrované k dani v jiném členském státě v ř. 5 a od zahraniční osoby v ř. 12.

Základní podmínkou pro uplatnění nároku na odpočet daně při poskytnutí právních, poradenských nebo obdobných služeb osobou neusazenou v tuzemsku je, že plátci při tomto poskytnutí služeb vznikla povinnost přiznat daň. Plátce prokazuje nárok na odpočet daně daňovým dokladem. Od 1. 4. 2011 je možno nárok na odpočet daně prokázat i jiným způsobem, pokud nemá plátce daně daňový doklad s předepsanými náležitostmi. Z časového hlediska je možno nárok na odpočet daně prakticky uplatnit nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém plátci vznikla povinnost přiznat daň.

Poskytnutí právních, poradenských nebo obdobných služeb plátcem daně s místem plnění mimo tuzemsko

Poskytne-li plátce daně se sídlem v ČR právní, poradenskou nebo obdobnou službu s místem plnění mimo tuzemsko, neuplatňuje u této služby daň podle zákona o DPH platného v ČR. V tomto případě by měl mít vzhledem k tomu, že se jedná o službu, u které se stanoví místo plnění podle § 9 odst. 1 zákona o DPH, tuto povinnost na principu reverse-charge příjemce této služby ve své zemi.

Plátce při poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko je povinen přiznat toto plnění ke dni jeho uskutečnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastal dříve. Den uskutečnění plnění se přitom stanoví obdobně jako při poskytnutí právních, poradenských nebo obdobných služeb v tuzemsku. Toto plnění je plátce povinen uvést do daňového přiznání v ř. 21, jedná-li se o službu poskytnutou osobě registrované k dani v jiném členském státu, která se vykazuje v souhrnném hlášení, nebo v ř. 26 v ostatních případech, a to za zdaňovací období, kdy mu vznikla povinnost je přiznat. Od 1. 1. 2010 je stanovena povinnost vykazovat poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1 zákona o DPH v souhrnném hlášení, pokud příjemce služby bude povinen přiznat a zaplatit daň z této služby ve své zemi. Tato povinnost platí i pro právní, poradenské a obdobné služby.

Plátce, který poskytuje právní, poradenskou nebo obdobnou službu s místem plnění mimo tuzemsko, je povinen na tuto službu vystavit daňový doklad obsahující předepsané náležitosti, a to nejpozději do 15 dnů od konce kalendářního měsíce, ve kterém se uskutečnilo poskytnutí služby. Náležitosti tohoto daňového dokladu jsou od 1. 1. 2013 vymezeny v § 29 ZDPH. Na dokladu musí být ve vazbě na směrnici o DPH od 1. 1. 2013 uvedeno sdělení v předepsané formě "daň odvede zákazník“.

Souvztažnosti:

Poskytovatel služby (tuzemská firma)

Č. Účetní případ MD DAL 
1. Doklad za poskytnuté služby 
– základ 311 602 
– DPH 311 343.2 

Příjemce služby (tuzemská firma)

Č. Účetní případ MD DAL 
1. Doklad za přijaté účetní služby 
– základ daně 518 321 
– DPH 343.2 321 

Poznámka:

343.2 – DPH tuzemsko v základní sazbě

Další souvztažnosti jsou uvedeny u příkladů.

Analytická evidence
Analytické účty:

Pohledávky a závazky jsou členěny podle jednotlivých dlužníků – věřitelů s odlišením na tuzemskou a cizí měnu. U daně z přidané hodnoty je nutné zajistit analytické členění účtu, které zajistí vazbu na jednotlivé řádky daňového přiznání.

Nejčastějąí chyby
Nejčastější chyby:

Při uplatňování DPH u právních, poradenských nebo obdobných služeb se plátci daně dopouštějí často chyb při stanovení místa plnění. Pokud nejsou splněny podmínky pro přenesení místa plnění podle § 9 odst. 1 zákona o DPH mimo tuzemsko, ale místo plnění se u těchto služeb stanoví např. podle § 9 odst. 2 zákona o DPH, tj. podle sídla poskytovatele služby a toto místo je v tuzemsku, musí poskytovatel služby jako plátce daně přiznat daň na výstupu v tuzemsku.

Opačnou chybou je nesprávné určení místa plnění v případě, že plátce je příjemcem právní, poradenské nebo obdobné služby. Pokud je poskytovatelem této služby osoba neusazená v tuzemsku, vzniká plátci jako příjemci služby povinnost přiznat daň v tuzemsku, a to bez ohledu na to, zda poskytovatel služby tuto službu fakturoval ve své zemi bez daně nebo včetně daně. I když tedy např. osoba registrovaná k dani v jiném členském státě fakturovala plátci poradenskou službu včetně daně, kterou zaplatila ve své zemi, vzniká plátci v tuzemsku povinnost přiznat daň.

Příklad 1:

Příklad
Vysvětlení postupu plátce, který poskytuje poradenskou službu s místem plnění v tuzemsku

Poradenská firma, která je plátcem daně s měsíčním zdaňovacím obdobím, poskytla jiné české firmě, která je také plátcem daně s měsíčním zdaňovacím obdobím, poradenskou službu v oblasti organizace a řízení výroby. Místo plnění je v tomto případě podle § 9 odst. 1 ZDPH v tuzemsku, kde má příjemce služby své sídlo, a poradenská firma jako plátce daně musí tuto službu pro jinou českou firmu, která je plátcem daně, fakturovat včetně daně na výstupu podle zákona o DPH platného pro ČR. Poradenská služba na základě smluvního ujednání byla uskutečněna v období od 1. 6. do 31. 7. a nebyla

Nahrávám...
Nahrávám...