dnes je 7.12.2022

Input:

PŘEHLED ZMĚN V ROČNÍM ZÚČTOVÁNÍ ZÁLOH A DAŇOVÉHO ZVÝHODNĚNÍ ZA ROK 2010

23.2.2011, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (dále jen „roční zúčtování záloh“) za rok 2010 provede zaměstnavatel zaměstnancům podle § 38ch zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) za obdobných podmínek, jako tomu bylo v uplynulém roce. Při provedení ročního zúčtování je třeba ale pamatovat, že dne 1. 1. 2011 nabývá účinnosti zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále též „DŘ“) . Tento zákon nahradil dosavadní procesní předpis, a to zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Daňový řád přináší celou řadu novinek, například:

  1. Zásadní změna spočívá v tom, že daň z příjmů vybíraná srážkou (včetně daně vybírané formou záloh na daň) bude plátcům daně na základě podaného vyúčtování (tj. řádného - dále též „ŘVDA“) za rok 2010 poprvé vyměřena.

  2. Případné opravy na dani vybírané srážkou k poslední známé dani za rok 2010 po uplynutí lhůty pro podání RVDA za rok 2010 již pak bude muset plátce daně provádět prostřednictvím dodatečných vyúčtování (dále též „DoVDA“) a tuto povinnost bude mít, pokud u něj bude běžet lhůta pro stanovení daně za rok 2010. Podle daňového řádu má plátce daně povinnost podat „DoVDA“ na daň vyšší, do konce měsíce následujícího po měsíci, kdy nedoplatek zjistí (§ 141 DŘ); a DoVDA na daň nižší je oprávněn podat do konce měsíce následujícího po měsíci, kdy přeplatek zjistí (zde je rozhodující den vrácení přeplatku). Plátce daně současně s podáním DoVDA na daň nižší uvede v příloze i důvody pro jeho podání (§ 141 odst. 5 DŘ) a současně zde uvede datum vrácení neoprávněně sražené částky poplatníkovi. V DoVDA se uvádí celé hodnoty, nikoliv pouze matematické rozdíly, oproti hodnotám uvedeným v předchozím VDA (s výjimkou sloupce 10).

  3. Ve sloupci 10 DoVDA se uvede poplatníkovi dodatečně vrácený přeplatek daně, zálohy na daň, daňového bonusu nebo měsíčního daňového bonusu se znaménkem minus. Pokud plátce daně zjistí, že vyúčtovaná daň ve sloupci 9 měla být vyšší, rozdíl ve sloupci 10 v DoVDA bude kladný.

  4. Sražené zálohy na daň v roce 2010 se uvedou do ŘVDA podaného za rok 2010 a do tohoto vyúčtování se uvedou i vrácené částky z ročního zúčtování záloh za rok 2009 provedeného v roce 2010 (tj. jsou již součástí daně vyměřené plátci za rok 2010). Vrácené částky z ročního zúčtování záloh za rok 2010 se ale uvedou až do ŘVDA podaného za rok 2011.

  5. V případě, že se bude jednat ještě o chybu, která vznikla při ročním zúčtování záloh za zdaňovací období roku 2007 a 2008, bude plátce daně postupovat při opravě ještě podle § 38i ZDP, ve znění platném do konce roku 2010 (tzn. jako doposud) a rozdíly vyčíslí jen v ŘVDA podaném za zdaňovací období, ve kterém chybu napraví, a to v části I, ve sloupci 6 a 7.

  6. V případě, že se jedná o chybu, která vznikla při ročním zúčtování záloh za zdaňovací období roku 2009 provedeném v roce 2010, plátce daně má již povinnost postupovat podle daňového řádu a případný rozdíl vypořádat se správcem daně prostřednictvím DoVDA podaném za rok 2010. Případné rozdíly na zálohách sražených v roce 2009 u zaměstnanců, kterým nebylo provedeno roční zúčtování záloh za rok 2009, vypořádá ale plátce daně ještě podle § 38i ZDP, ve znění platném do konce roku 2010, a vyznačí je ve sloupci 6 a 7 ŘVDA podaném za běžné zdaňovací období (ve kterém provede opravy podle § 38i ZDP).

  7. Podle daňového řádu se daní rozumí i jiný způsob zdanění, jako např. daňový bonus, tzn., že plátce daně při vzniku přeplatku ve vyúčtování za rok 2010 z titulu neuplatněných daňových bonusů v průběhu roku již nemusí podávat dodatečné žádosti o jejich poukázání (za jednotlivé kalendářní měsíce) a postačuje, aby požádal správce daně o vratitelný přeplatek podle § 155 DŘ.

  8. Zcela nově je počínaje rokem 2011 v daňovém řádu upravena tříletá lhůta pro stanovení daně, a to jednak je přesně stanoven počátek běhu této lhůty, a to ode dne, kdy uplynula lhůta pro podání řádného tvrzení (nikoli tedy od konce kalendářního roku, v němž vznikla daňová povinnost, jak tomu bylo v zákoně o správě daní a poplatků), a jednak daňový řád taxativně vyjmenovává úkony ze strany správce daně nebo daňového subjektu, které přerušují nebo prodlužují běh této tříleté lhůty. Počátek běhu objektivní desetileté lhůty pro stanovení daně je opět stanoven ode dne, kdy uplynula lhůta pro podání řádného tvrzení.

  9. Plátci daně také vzniká povinnost uhradit pokutu, nepodá-li hlášení, vyúčtování, následné hlášení nebo dodatečné vyúčtování, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo jej podá po stanovené lhůtě se zpožděním delším než 5 pracovních dnů (§ 250 odst. 2 DŘ). Výše pokuty činí 0,05 % z celkové částky daně, kterou byl plátce povinen v hlášení nebo vyúčtování uvést za každý následující den prodlení, nejvýše však 0,5 % z celkové částky daně, kterou byl povinen v hlášení nebo vyúčtování uvést. Daňový řád stanoví, že výše pokuty bude činit vždy minimálně 500 Kč, pokud nebude vypočtená částka pokuty vyšší, a maximální výši pokuty, která činí 300 000 Kč. Pokuta se daňovému subjektu sděluje platebním výměrem, přičemž je splatná do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru (pokutu nelze prominout).

  10. Nově vzniká daňovému subjektu podle ust. § 252 odst. 2 DŘ povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení od pátého pracovního dne, který následuje po dni splatnosti až do dne platby včetně. Důvod pro zakotvení liberační lhůty 5 dnů spočívá v tom, že daň je uhrazena ve smyslu § 166 odst. 1 písm. a)až připsáním na účet správce daně. Tudíž se zde s ohledem na možné časové komplikace v rámci bankovních transakcí dává prostor pro náležité uhrazení daňové povinnosti.

  11. Podle § 76 DŘ počínaje 1. 1. 2011 není již jednacím jazykem slovenština. Správce daně ale může učinit prohlášení na své úřední desce, že ověřený překlad některé písemnosti nevyžaduje.

     Dále je nutné akceptovat některé změny ve zdaňování příjmů fyzických osob, ke kterým došlo zákonem č. 326/2009 Sb., o podpoře hospodářského růstu a sociální stability, zákonem č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, zákonem č. 346/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále zákonem č. 306/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, například:

  1. Ust. § 35c odst. 1 ZDP se od roku 2010 zvýšilo daňového zvýhodnění na vyživované dítě v domácnosti z částky 10 680 Kč na částku 11 604 Kč ročně s tím, že podmínky pro výplatu daňového bonusu se v zákoně počínaje rokem 2010 nezměnily (zákon č. 326/2009 Sb.). Výše slev na dani v ustanovení § 35ba ZDP zůstala také pro rok 2010 beze změny.

  2. V § 35c odst. 6 ZDP se zákonem č. 306/2008 Sb. v souvislosti s transformací invalidních důchodů dále upřesnilo, že zletilé dítě nesmí pobírat invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně (dříve plný invalidní důchod) s tím, že v § 38k odst. 4 písm. c) ZDP se změnilo i čestné prohlášení zaměstnance uplatňujícího daňové zvýhodnění u svého zaměstnavatele (viz tiskopis Prohlášení k dani vzor č. 20).

  3. V § 15 odst. 1 ZDP se zákonem č. 306/2008 Sb. upřesnilo, že jako nezdanitelnou část základu daně může uplatnit poplatník i hodnotu darů poskytnutých fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou „poživateli“ invalidního důchodu, tj. které pobírají invalidní důchod 1. nebo 2. a nebo 3. stupně (slova „částečného nebo plného“ se vypustily v souladu s novou terminologií), tedy za podmínek stanovených v tomto ustanovení na zdravotnické prostředky nebo na rehabilitační pomůcky (nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo příspěvkem ze státního rozpočtu) a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělávání a zařazení do zaměstnání.

  4. Zákonem č. 346/2010 Sb. se zpětnou účinností ještě pro rok 2010 se v § 15 odst. 1 ZDP stanovilo, že poplatník může pro snížení základu daně uplatnit i hodnotu darů poskytnutých i fyzické osobě, která „byla poživatelem invalidního důchodu ke dni přiznání starobní důchodu“, tj. nikoliv jako doposud jen osobě pobírající invalidní důchod.

  5. V § 15 odst. 1 ZDP se zákonem č. 346/2010 Sb. se zpětnou účinností pro rok 2010 upravila pravidla pro uplatňování hodnoty darů poskytnutých příjemcům do jiného členského státu Evropské Unie, Norska a Islandu. Nově se stanovilo, že podmínky týkající se účelu a příjemce daru nelze posuzovat podle právních předpisů jiného státu, ale výlučně jen podle právních předpisů platných v České republice. Nadále ale platí, že podle § 38g odst. 2 ZDP může zaměstnanec hodnotu darů poskytnutých příjemci do zahraničí uplatnit jen v daňovém přiznání, tj. nikoliv u svého zaměstnavatele při ročním zúčtování záloh.

  6. V § 35ba odst. 1 písm. c) a d) ZDP se v souvislosti se změnami v oblasti důchodového pojištění počínaje rokem 2010 považuje sleva na dani na plný invalidní důchod za slevu na invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně a sleva na dani na částečný invalidní důchod za slevu na invalidní důchod pro invaliditu 1. nebo 2. stupně (výše slev se ale nezměnila). Obdobně jako doposud náleží sleva na invaliditu i např. při tzv. souběhu nároku na invalidní důchod (1. nebo 2. a nebo 3. stupně) a starobní důchod, a to jen na základě potvrzení správce daně místně příslušného podle bydliště poplatníka.

  7. Zákonem č. 346/2010 Sb. se v § 15 odst. 9 ZDP počínaje zdaň. obdobím roku 2011 stanovilo, že základ daně podleodstavců 1 až 8 (tj. o všechny nezdanitelné části základů daně) lze snížit za zdaňovací období u daňového nerezidenta ČR jen za podmínky, že úhrn jeho příjmů ze zdrojů na našem území podle § 22 ZDP činí nejméně 90 % všech jeho příjmů. Do 31. 12. 2010 byla tato podmínka stanovena jen pro uplatnění nezdanitelné části základu daně uvedené v § 15 odst. 3 a 4 ZDP, tj. při odpočtu úroků z úvěrů použitých na financování bytových potřeb (konkrétně pro úvěrové smlouvy uzavřené po 1. 1. 2008). V § 38g odst. 2 ZDP se počínaje rokem 2011 dále stanovilo, že poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který je v ČR daňovým nerezidentem, má povinnost podat daňové přiznání, i pokud uplatňuje pro snížení základu daně nezdanitelné části základu daně, tedy kteroukoliv. Vzhledem k tomu, že § 38g odst. 2 ZDP má charakter procesněprávního ustanovení, je třeba takto postupovat již počínaje rokem 2011 také při vypořádání daňové povinnosti těchto poplatníků (daňových nerezidentů) za rok 2010. Tzn., že daňový nerezident, který hodlá za rok 2010 uplatnit pro snížení základu daně i odečet některé nezdanitelné části základu daně podle § 15 ZDP, by tak měl učinit výlučně v daňovém přiznání podaném za rok 2010 a roční zúčtování záloh za rok 2010 mu již zaměstnavatel nemůže provést. Odpočet výše zmíněných nezdanitelných částí základu daně ale za rok 2010 uplatní zmíněný nerezident v daňovém přiznání za podmínek nastavených pro zdaňovací období roku 2010, tzn., že podmínka „nejméně 90 % zdanitelných příjmů ze zdrojů v ČR“ se zde ještě neuplatní (s výjimkou úvěrových smluv uzavřených po 1. 1. 2008). Z výše uvedeného plyne, že u daňového nerezidenta zaměstnavatel při ročním zúčtování záloh za rok 2010 provede jen odpočet základní slevy na dani a příp. ještě slevy na dani z titulu soustavné přípravy na budoucí povolání.

  8. V § 6 odst. 9 písm. p) ZDP se u tzv. soukromého životního pojištění splňujícího podmínky „2 x 60“ upřesnilo, že není na závadu, je-li v pojistné smlouvě sjednáno dřívější plnění v případě vzniku nároku na invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně (doposud na plný invalidní důchod) anebo v případě, stane-li se zaměstnanec invalidním ve 3. stupni podle zákona o důchodovém pojištění (zákon č. 306/2008 Sb.).

  9. Podle § 38l odst. 1 písm. e) ZDP může s účinností od 1. 7. 2010 zaměstnanec u zaměstnavatele uplatňovat nárok na odečet nezdanitelné části základu daně ve výši úroků z úvěru použitého na údržbu bytu v užívání (je-li jen uživatelem bytu, nikoliv jeho vlastníkem nebo nájemcem), nově na základě dokladu (potvrzení), že má v daném bytě trvalý pobyt (předložení občanského průkazu nepostačuje). Půjde zejména o případy, kdy v novém elektronickém průkazu poplatník místo trvalého pobytu již uvedeno nemá (zákon č. 227/2009 Sb.).

  10. Podle § 38j odst. 6 ZDP má plátce daně a plátcova pokladna zaměstnávající daňové nerezidenty ČR (poplatníky uvedené v § 2 odst. 3 ZDP) poprvé za zdaňovací období roku 2010 povinnost podat Vyúčtování daně z příjmů

Nahrávám...
Nahrávám...