Přepočet cizí měny plátcem, který nevede účetnictví
Ing. Zuzana Rylová, Ing. Dagmar Fitříková

-
§ 4 odst. 4, § 21 až § 25, § 26 odst. 1, § 28 odst. 2 písm. l), § 37, § 42 odst. 3, § 51 odst. 2, § 63 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z
přidané hodnoty, v platném znění, dále jen ZDPH
-
§ 4 odst. 12, §24 odst. 6 a 7 zákona č. 563/1991
Sb., o účetnictví, v platném znění
-
§ 60 odst. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb., v platném znění,
-
bod 2.2.1.d) ČÚS č. 01 – Účty a zásady účtování na účtech,
-
§ 7 odst. 9 a § 38 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v
platném znění.
Nahoru Přepočet cizí měny
V praxi se plátci často dostávají do situací, kdy částka za
uskutečněné nebo přijaté plnění je sjednána v cizí měně. V návaznosti na
splnění povinností nebo uplatnění práv vyplývajících ze zákona o DPH je plátce
povinen provést přepočet cizoměnových hodnot na českou měnu. Přepočet cizí měny
je výslovně zmiňován pouze ve dvou ustanoveních ZDPH, avšak týká se řady
dalších ustanovení, která upravují vznik povinnosti přiznat daň nebo povinnosti
přiznat osvobození od daně. V § 4 odst. 4 ZDPH je z obecného
hlediska upraven postup při přepočtu cizí měny pro účely DPH, resp. v tomto
ustanovení je vymezeno, jakým kurzem a k jakému datu plátce přepočet cizí měny
pro účely DPH provede. Plátci je tímto ustanovením stanovena povinnost provést
přepočet cizí měny vždy ke dni vzniku povinnosti přiznat daň, popřípadě ke dni
vzniku povinnosti přiznat uskutečnění plnění. V této souvislosti je nutné si
uvědomit, že u různých zdanitelných plnění uskutečněných v tuzemsku je upravena
povinnost přiznat daň odlišně (§ 21 odst. 1 až
9 ZDPH) a obdobná situace je i v případě plnění osvobozených od daně
(§ 51 odst. 2 a § 63 odst. 2 ZDPH), která jsou
považována za plnění nezdanitelná nebo v případě plnění s místem plnění mimo
tuzemsko, která nejsou předmětem daně, ale údaje o takto uskutečněných plnění
je plátce povinen uvádět v daňovém přiznání k DPH za příslušné zdaňovací
období. Také přijatá plnění, která jsou spojena s povinností přiznat daň na
výstupu, mají den vzniku povinnosti přiznat daň upraven speciálně (§ 23, § 24 a § 25 ZDPH). Dalším ustanovením, které
používá pojem přepočet cizí měny, je § 42 odst. 3 ZDPH, který upravuje
postup při přepočtu cizí měny v souvislosti s opravou základu daně a výše
daně.
Povinnost provést přepočet cizí měny na českou pro účely DPH vyplývá
nepřímo i z § 29 odst. 1 písm. l) ZDPH, který
určuje pravidla pro vystavování daňových dokladů a podle kterého se údaje o
dani a základu daně uvádějí na daňových dokladech v české měně.
Nahoru Postup při přepočtu cizí měny pro účely DPH
Pro účely DPH plátce při přepočtu cizí měny na českou použije kurz
devizového trhu vyhlášený ČNB a platný pro osobu provádějící přepočet ke dni
vzniku povinnosti přiznat daň, popřípadě přiznat plnění. Osobou provádějící
přepočet může být plátce, který vede účetnictví, nebo plátce, který pro účely
daně z příjmů nevede účetnictví, tzn., vede tzv. daňovou evidenci nebo vede
pouze evidenci příjmů a výdaje uplatňuje ve výši stanovené § 7 odst. 9 ZDP.
Osoby, které vedou účetnictví, mají v návaznosti na účetní předpisy a úpravu
obsaženou v ZDP možnost zvolit tzv. pevný kurz, jinak je platným kurzem denní
kurz ČNB. Osoby, které účetnictví nevedou, mohou zvolit pevný kurz jen tehdy,
pokud ho použijí i pro účely ZDP, tzn., že pro přepočet cizí měny pro účely ZDP
nepoužijí tzv. jednotný kurz. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že i
když se pro účely DPH při přepočtu cizí měny použije kurz platný pro plátce
provádějícího přepočet, tj. kurz, který v souladu s příslušnými právními
předpisy je osoba provádějící přepočet oprávněna pro účely přepočtu použít,
může se tento kurz lišit od hodnoty kurzu, který účetní jednotka nebo jednotka,
která účetnictví nevede, použila v souvislosti se zaúčtováním nebo zaevidováním
předmětného účetního případu. V praxi často dochází k situacím, že u téhož
obchodního případu je použit jiný kurz pro účely DPH a jiný v souvislosti se
zaúčtováním nebo zaevidováním tohoto případu. Důvodem je skutečnost, že den
vzniku povinnosti přiznat daň, popřípadě vznik povinnosti přiznat uskutečnění
plnění se může (a v praxi tomu tak často je) lišit ode dne uskutečnění účetního
případu nebo jeho zaevidování u jednotek, které účetnictví nevedou.
Nahoru Použití kurzu u plátců, kteří nevedou účetnictví
Pro účely ZDP bylo nutno v roce 2004 u osob, které nevedly účetnictví,
použít pro přepočet cizí měny na českou měnu pouze tzv. jednotný kurz. Jednotný
kurz se stanoví jako průměr směnného kurzu stanoveného ČNB poslední den každého
měsíce zdaňovacího období. Ve většině případů se bude jednat o roční průměr,
pouze v případě, že se daňové přiznání k dani z příjmů musí podat v průběhu
zdaňovacího období, bude jednotný kurz stanoven jako průměr za období, za které
se přiznání podává. Od roku 2005 si mohou osoby, které nevedou účetnictví, ale
pro účely daně z příjmů vedou daňovou evidenci, nebo osoby, které neuplatňují
skutečné výdaje a evidují pouze příjmy a majetek, vybrat, zda pro přepočet cizí
měny na českou měnu použijí jednotný kurz nebo zda využijí kurzy devizového
trhu uplatňované podle zvláštních právních předpisů o účetnictví. Pokud tedy
osoba použije pro přepočet cizí měny na českou měnu kurz stanovený podle
účetních předpisů, nemůže již pro přepočet použít jednotný kurz. Pokud se
naopak rozhodne, že přepočet provede prostřednictvím jednotného kurzu, musí ho
použít na přepočet veškerého majetku i závazků. Kombinace použití kurzů jak
podle účetních předpisů, tak jednotného kurzu není možná.
Pokud se osoba, která nevede účetnictví, ale pro účely daně z příjmů
vede jen daňovou evidenci, nebo osoba, která neuplatňuje skutečné výdaje a
eviduje pouze příjmy a majetek, rozhodne, že použije pro přepočet cizí měny na
českou měnu kurz stanovený podle účetních předpisů, postupuje při přepočtu cizí
měny výše uvedeným způsobem.

Fyzická osoba, plátce, která vede daňovou evidenci, poskytla ve
dnech 1. až 8. 11. 2013 ve prospěch jiného plátce službu, přičemž cena za tuto
službu byla sjednána ve výši 1 000 EUR bez DPH. Daňový doklad – faktura za
takto poskytnutou službu byl vystaven dne 8. 11. 2013. Fyzická osoba se
rozhodla pro účely DPH i pro účely ZDP používat kurzy uplatňované podle
účetních předpisů, konkrétně denní kurz ČNB. Ten k datu 8. 11. 2013 činil 25,70
Kč/EUR.
Postup při přepočtu pro účely DPH:
Postup při přepočtu pro účely zaevidování
Povinnost přiznat DPH na výstupu při poskytnutí služby se v návaznosti
na den uskutečnění zdanitelného plnění stanoví podle § 21 odst. 4 písm. a) ZDPH, tj.
podle obecného pravidla. V daném případě je tímto dnem den poskytnutí služby,
tj. 8. 11. 2013. Vystavenou fakturu – daňový doklad je nutno zaevidovat v
daňové evidenci, a to k datu jejího vystavení. Vzhledem k tomu, že se fyzická
osoba rozhodla použít pro přepočet cizí měny stejný kurz, jako kdyby vedla
účetnictví, a to denní kurz ČNB, použije se stejný kurz pro přepočet cizí měny
jak pro účely DPH, tak pro účely daně z příjmů.

Fyzická osoba, plátce, která neuplatňuje výdaje skutečné, ale
procentem z příjmů, poskytla dne 8. 11. 2013 ve prospěch jiného plátce
poradenskou službu, přičemž cena za tuto službu byla sjednána ve výši 1 000 EUR
bez DPH, daň ve výši 21 % činí 210 EUR. Daňový doklad – faktura za tuto
poskytnutou službu byl vystaven dne 8. 11. 2013. Fyzická osoba se rozhodla pro
účely DPH používat kurzy uplatňované podle účetních předpisů, konkrétně denní
…