dnes je 30.11.2022

Input:

Přepočet cizí měny plátcem, který nevede účetnictví

25.11.2013, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Přepočet cizí měny plátcem, který nevede účetnictví

Ing. Zuzana Rylová, Ing. Dagmar Fitříková


  • § 4 odst. 4, § 21§ 25, § 26 odst. 1, § 28 odst. 2 písm. l), § 37, § 42 odst. 3, § 51 odst. 2, § 63 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění, dále jen ZDPH

  • § 4 odst. 12, §24 odst. 6 a 7 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění

  • § 60 odst. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb., v platném znění,

  • bod 2.2.1.d) ČÚS č. 01 – Účty a zásady účtování na účtech,

  • § 7 odst. 9 a § 38 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění.


Přepočet cizí měny

V praxi se plátci často dostávají do situací, kdy částka za uskutečněné nebo přijaté plnění je sjednána v cizí měně. V návaznosti na splnění povinností nebo uplatnění práv vyplývajících ze zákona o DPH je plátce povinen provést přepočet cizoměnových hodnot na českou měnu. Přepočet cizí měny je výslovně zmiňován pouze ve dvou ustanoveních ZDPH, avšak týká se řady dalších ustanovení, která upravují vznik povinnosti přiznat daň nebo povinnosti přiznat osvobození od daně. V § 4 odst. 4 ZDPH je z obecného hlediska upraven postup při přepočtu cizí měny pro účely DPH, resp. v tomto ustanovení je vymezeno, jakým kurzem a k jakému datu plátce přepočet cizí měny pro účely DPH provede. Plátci je tímto ustanovením stanovena povinnost provést přepočet cizí měny vždy ke dni vzniku povinnosti přiznat daň, popřípadě ke dni vzniku povinnosti přiznat uskutečnění plnění. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že u různých zdanitelných plnění uskutečněných v tuzemsku je upravena povinnost přiznat daň odlišně (§ 21 odst. 1 až 9 ZDPH) a obdobná situace je i v případě plnění osvobozených od daně (§ 51 odst. 2 a § 63 odst. 2 ZDPH), která jsou považována za plnění nezdanitelná nebo v případě plnění s místem plnění mimo tuzemsko, která nejsou předmětem daně, ale údaje o takto uskutečněných plnění je plátce povinen uvádět v daňovém přiznání k DPH za příslušné zdaňovací období. Také přijatá plnění, která jsou spojena s povinností přiznat daň na výstupu, mají den vzniku povinnosti přiznat daň upraven speciálně (§ 23, § 24 a § 25 ZDPH). Dalším ustanovením, které používá pojem přepočet cizí měny, je § 42 odst. 3 ZDPH, který upravuje postup při přepočtu cizí měny v souvislosti s opravou základu daně a výše daně.

Povinnost provést přepočet cizí měny na českou pro účely DPH vyplývá nepřímo i z § 29 odst. 1 písm. l) ZDPH, který určuje pravidla pro vystavování daňových dokladů a podle kterého se údaje o dani a základu daně uvádějí na daňových dokladech v české měně.


Postup při přepočtu cizí měny pro účely DPH

Pro účely DPH plátce při přepočtu cizí měny na českou použije kurz devizového trhu vyhlášený ČNB a platný pro osobu provádějící přepočet ke dni vzniku povinnosti přiznat daň, popřípadě přiznat plnění. Osobou provádějící přepočet může být plátce, který vede účetnictví, nebo plátce, který pro účely daně z příjmů nevede účetnictví, tzn., vede tzv. daňovou evidenci nebo vede pouze evidenci příjmů a výdaje uplatňuje ve výši stanovené § 7 odst. 9 ZDP. Osoby, které vedou účetnictví, mají v návaznosti na účetní předpisy a úpravu obsaženou v ZDP možnost zvolit tzv. pevný kurz, jinak je platným kurzem denní kurz ČNB. Osoby, které účetnictví nevedou, mohou zvolit pevný kurz jen tehdy, pokud ho použijí i pro účely ZDP, tzn., že pro přepočet cizí měny pro účely ZDP nepoužijí tzv. jednotný kurz. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že i když se pro účely DPH při přepočtu cizí měny použije kurz platný pro plátce provádějícího přepočet, tj. kurz, který v souladu s příslušnými právními předpisy je osoba provádějící přepočet oprávněna pro účely přepočtu použít, může se tento kurz lišit od hodnoty kurzu, který účetní jednotka nebo jednotka, která účetnictví nevede, použila v souvislosti se zaúčtováním nebo zaevidováním předmětného účetního případu. V praxi často dochází k situacím, že u téhož obchodního případu je použit jiný kurz pro účely DPH a jiný v souvislosti se zaúčtováním nebo zaevidováním tohoto případu. Důvodem je skutečnost, že den vzniku povinnosti přiznat daň, popřípadě vznik povinnosti přiznat uskutečnění plnění se může (a v praxi tomu tak často je) lišit ode dne uskutečnění účetního případu nebo jeho zaevidování u jednotek, které účetnictví nevedou.

Použití kurzu u plátců, kteří nevedou účetnictví

Pro účely ZDP bylo nutno v roce 2004 u osob, které nevedly účetnictví, použít pro přepočet cizí měny na českou měnu pouze tzv. jednotný kurz. Jednotný kurz se stanoví jako průměr směnného kurzu stanoveného ČNB poslední den každého měsíce zdaňovacího období. Ve většině případů se bude jednat o roční průměr, pouze v případě, že se daňové přiznání k dani z příjmů musí podat v průběhu zdaňovacího období, bude jednotný kurz stanoven jako průměr za období, za které se přiznání podává. Od roku 2005 si mohou osoby, které nevedou účetnictví, ale pro účely daně z příjmů vedou daňovou evidenci, nebo osoby, které neuplatňují skutečné výdaje a evidují pouze příjmy a majetek, vybrat, zda pro přepočet cizí měny na českou měnu použijí jednotný kurz nebo zda využijí kurzy devizového trhu uplatňované podle zvláštních právních předpisů o účetnictví. Pokud tedy osoba použije pro přepočet cizí měny na českou měnu kurz stanovený podle účetních předpisů, nemůže již pro přepočet použít jednotný kurz. Pokud se naopak rozhodne, že přepočet provede prostřednictvím jednotného kurzu, musí ho použít na přepočet veškerého majetku i závazků. Kombinace použití kurzů jak podle účetních předpisů, tak jednotného kurzu není možná.

Pokud se osoba, která nevede účetnictví, ale pro účely daně z příjmů vede jen daňovou evidenci, nebo osoba, která neuplatňuje skutečné výdaje a eviduje pouze příjmy a majetek, rozhodne, že použije pro přepočet cizí měny na českou měnu kurz stanovený podle účetních předpisů, postupuje při přepočtu cizí měny výše uvedeným způsobem.


Fyzická osoba, plátce, která vede daňovou evidenci, poskytla ve dnech 1. až 8. 11. 2013 ve prospěch jiného plátce službu, přičemž cena za tuto službu byla sjednána ve výši 1 000 EUR bez DPH. Daňový doklad – faktura za takto poskytnutou službu byl vystaven dne 8. 11. 2013. Fyzická osoba se rozhodla pro účely DPH i pro účely ZDP používat kurzy uplatňované podle účetních předpisů, konkrétně denní kurz ČNB. Ten k datu 8. 11. 2013 činil 25,70 Kč/EUR.

Postup při přepočtu pro účely DPH:

Den vzniku povinnosti přiznat daň 8. 11. 2013 
Kurz ke dni 8. 11. 2013 24,70 
Cena bez DPH v Kč (přepočet cizí měny) 1 000 × 25,70 = 25 700,00 
DPH (vypočtená podle § 37 odst. 1 ZDPH25 700,00 x 0,21 = 5 397,00 
Cena včetně DPH v Kč 25 700,00 + 5 397,00 = 31 097,00 

Postup při přepočtu pro účely zaevidování

Den zaevidování pohledávky 8. 11. 2013 
Kurz ČNB ke dni 8. 11. 2013 25,70 
Přepočet cizí měny 1 210 x 25,70 = 31 097,00 
Pohledávka v Kč 31 097,00 

Komentář

Povinnost přiznat DPH na výstupu při poskytnutí služby se v návaznosti na den uskutečnění zdanitelného plnění stanoví podle § 21 odst. 4 písm. a) ZDPH, tj. podle obecného pravidla. V daném případě je tímto dnem den poskytnutí služby, tj. 8. 11. 2013. Vystavenou fakturu – daňový doklad je nutno zaevidovat v daňové evidenci, a to k datu jejího vystavení. Vzhledem k tomu, že se fyzická osoba rozhodla použít pro přepočet cizí měny stejný kurz, jako kdyby vedla účetnictví, a to denní kurz ČNB, použije se stejný kurz pro přepočet cizí měny jak pro účely DPH, tak pro účely daně z příjmů.


Fyzická osoba, plátce, která neuplatňuje výdaje skutečné, ale procentem z příjmů, poskytla dne 8. 11. 2013 ve prospěch jiného plátce poradenskou službu, přičemž cena za tuto službu byla sjednána ve výši 1 000 EUR bez DPH, daň ve výši 21 % činí 210 EUR. Daňový doklad – faktura za tuto poskytnutou službu byl vystaven dne 8. 11. 2013. Fyzická osoba se rozhodla pro účely DPH používat kurzy uplatňované podle účetních předpisů, konkrétně denní kurz ČNB,

Nahrávám...
Nahrávám...