Převod staveb, bytů a nebytových prostor
Ing. Dagmar Fitříková

-
§ 4 odst. 3 písm. d), § 47, § 48, § 48a a § 56 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z
přidané hodnoty, v platném znění, dále jen ZDPH,
-
Čl. II bod 5 Přechodná ustanovení zákona č. 47/2011 Sb.,
-
Čl. II bodu 2 Přechodných ustanovení zákona č. 502/2012 Sb.
Při převodu staveb, bytů a nebytových prostor se uplatňuje režim
zdanění podle § 56 odst. 1
ZDPH ve lhůtě stanovené od vydání prvního kolaudačního souhlasu
nebo od data, kdy bylo započato první užívání stavby. Po uplynutí lhůty
stanovené v § 56 odst. 1 ZDPH je převod staveb,
bytů a nebytových prostor od daně osvobozen bez nároku na odpočet daně. Zásadní
změna provedená v § 56 odst. 1 ZDPH s účinností od 1.
1. 2013 umožňuje plátci, který realizuje převod stavby, bytu nebo nebytového
prostoru po uplynutí zákonem stanovené lhůty 5 let, popř. po uplynutí 3 let v
případě převodu staveb, bytů a nebytových prostor nabytých do 31. 12. 2012,
rozhodnout se, že převod předmětné nemovitosti uskuteční jako zdanitelné
plnění.
Nahoru Změna zákonem stanovené lhůty
Zákonná lhůta, ve které se převod staveb, bytů a nebytových prostor
považuje za zdanitelné plnění, je podle § 56 odst. 1 ZDPH, ve znění
platném do 31. 12. 2012, stanovena do uplynutí 3 let od vydání prvního
kolaudačního souhlasu nebo od data, kdy bylo započato první užívání stavby.
Podle § 56 odst. 1 ZDPH, ve znění platném
od 1. 1. 2013, se takto stanovená zákonná lhůta prodlužuje na 5 let.
Prodloužení zákonné lhůty vymezené v § 56 odst. 1 ZDPH z původních 3 na5
let se vztahuje na převod staveb, bytů a nebytových prostor nabytých od 1. 1.
2013. U převodu staveb, bytů a nebytových prostor nabytých do 31. 12. 2012 činí
zákonem stanovená lhůta, po jejímž uplynutí se převod nemovitosti považuje za
osvobozený od daně 3 roky, i když je převod realizován v období po 1. 1. 2013.
Tato skutečnost jednoznačně vyplývá z čl. II bodu 2 Přechodných ustanovení
zákona č. 502/2012 Sb. Po uplynutí lhůty stanovené v § 56 odst. 1 ZDPH je převod
nemovitostí vymezených v tomto ustanovení osvobozen od daně s výjimkou případu,
kdy se plátce rozhodne, že i po uplynutí zákonem stanovené lhůty uplatní při
převodu staveb, bytů nebo nebytových prostor daň. Důvodem k tomuto rozhodnutí
může být skutečnost, že uplatnění osvobození od daně při převodu stavby, bytu
nebo nebytového prostoru je spojeno s povinností provést úpravu nebo vyrovnání
odpočtu daně.

Příklad 1
Plátce daně pořídil v lednu 2012 stavbu, která byla poprvé
kolaudována v lednu 2000. V roce 2013 se plátce rozhodne, že takto pořízenou
stavbu prodá. Zákonná lhůta stanovená v § 56 odst. 1 ZDPH se odvíjí nikoli
od data pořízení stavby (tj. duben 2012), ale od data vydání prvního
kolaudačního souhlasu, tj. od ledna 2000. Převod stavby v roce 2013 je od daně
osvobozen.

Příklad 2
Plátce daně pořídil v květnu 2010 stavbu, ve které jsou umístěny
kanceláře a prodejní prostory a která byla poprvé kolaudována 31. 3. 2010. V
únoru 2013 se plátce rozhodne, že takto pořízenou stavbu prodá. Zákonná lhůta
stanovená v § 56 odst. 1 ZDPH se odvíjí od data
vydání prvního kolaudačního souhlasu, tj. od 31. 3. 2010. V tomto případě lhůta
3 let stanovená v § 56 odst. 1 ZDPH, ve znění
platném do 31. 12. 2012 (čl. II bod 2 Přechodná ustanovení zákona č. 502/2012
Sb.) neuplynula. Převod této stavby realizovaný v lednu 2013 podléhá základní
sazbě daně.

Příklad 3
Plátce daně pořídil v květnu 2010 stavbu, která byla poprvé
kolaudována 31. 3. 2010. V červnu 2013 se plátce rozhodne, že takto pořízenou
stavbu prodá. Zákonná lhůta stanovená v § 56 odst. 1 ZDPH se odvíjí nikoli
od data pořízení stavby (tj. červenec 2010), ale od data vydání prvního
kolaudačního souhlasu, tj. od 31. 3. 2010. Převod této stavby realizovaný v
červnu 2013 je od daně osvobozen.
Nahoru Možnost volby zdanění převodu nemovitosti
Podle § 56 odst. 1 ZDPH se může plátce s
účinností od 1. 1. 2013 u převodu staveb, bytů a nebytových prostor
rozhodnout, že i po uplynutí zákonem stanovené lhůty 3 let v případě převodu
nemovitosti nabyté do 31. 12. 2012, nebo 5 let u převodu nemovitosti nabyté od
1. 1. 2013, uplatní daň na výstupu. Možnost zvolit režim zdanění i v případě
převodu staveb, bytů a nebytových prostor nabytých před 1. 1. 2013 vyplývá pro
plátce z úpravy obsažené v čl. II bodu 3 Přechodných ustanovení zákona č.
502/2012 Sb.

Příklad 4
Plátce daně pořídil v roce 2012 stavbu, která byla poprvé
kolaudována v roce 2002. V roce 2013 se plátce rozhodne, že takto pořízenou
stavbu prodá. Předmětnou stavbu plátce pořídil od jiného plátce v režimu
osvobození od daně, protože od data vydání prvního kolaudačního souhlasu
uplynuly více než 3 roky. V tomto případě se i u plátce, který je v roce 2013 v
pozici prodávajícího, jedná o převod stavby, který je od daně osvobozen podle § 56 odst. 1 ZDPH. Vzhledem k tomu,
že je převod stavby realizován v roce 2013, má plátce možnost se u převodu této
stavby rozhodnout pro režim zdanění. Při pořízení předmětné stavby nebyl
plátcem uplatněn odpočet daně, a proto v tomto případě nemá plátce důvod volit
u převodu stavby režim zdanění.

Příklad 5
Plátce daně pořídil v roce 2012 stavbu, která byla poprvé
kolaudována v lednu 2010. V dubnu 2013 se plátce rozhodne, že takto pořízenou
stavbu prodá. Předmětnou stavbu plátce pořídil od jiného plátce jako zdanitelné
plnění, protože od data vydání prvního kolaudačního souhlasu do data prodeje v
roce 2012 původním vlastníkem neuplynula zákonem stanovená lhůta 3 let. Při
pořízení stavby uplatnil plátce s ohledem na využití stavby nárok na odpočet
daně v plné výši. Vzhledem k tomu, že i v tomto případě se jedná o stavbu
nabytou do 31. 12. 2012, činí zákonná lhůta, po jejímž uplynutí se převod
stavby považuje za plnění osvobozené od daně, 3 roky. Tato lhůta uplynula v
lednu 2013 a k prodeji předmětné stavby došlo až v dubnu 2013. I v tomto
případě se jedná u plátce, který převod stavby v roce 2013 realizuje, o převod
stavby, který je od daně osvobozen podle § 56 odst. 1 ZDPH a v tomto případě
má plátce možnost se u převodu této stavby rozhodnout pro režim
zdanění.
Sazby daně při převodu staveb, bytů a nebytových
prostor
U převodu staveb pro sociální bydlení a jejich příslušenství se podle § 48a odst. 3 ZDPH uplatní snížená sazba daně s výjimkou převodu těchto staveb, pokud splňují
podmínky pro uplatnění osvobození od daně podle § 56 odst. 1 ZDPH. U převodu
bytového domu, rodinného domu a bytu, pokud se jedná o objekty, které splňují
obecné vymezení objektu bytové výstavby, ale nesplňují kritéria stavby pro
sociální bydlení ve smyslu § 48a ZDPH, se uplatní základní sazba
daně, pokud se nejedná o převod nemovitosti, který splňuje podmínky pro
uplatnění osvobození od daně bez nároku na odpočet podle § 56 odst. 1 ZDPH.
U převodu staveb, které nepatří do kategorie bytové výstavby a nejedná
se ani o stavby pro sociální bydlení vymezené v § 48a odst. 4 písm. d) až k)
ZDPH, se uplatní podle § 47 odst. 4 ZDPH základní sazba
daně s výjimkou převodu těchto staveb uskutečněných po uplynutí 5 let od vydání
prvního kolaudačního souhlasu nebo od data, kdy bylo započato první užívání
stavby, pokud se jedná o stavby nabyté od 1. 1. 2013, a s výjimkou převodu
těchto staveb uskutečněných po uplynutí 3 let od vydání prvního kolaudačního
souhlasu nebo od data, kdy bylo započato první užívání stavby, pokud se jedná o
stavby nabyté do 31. 12. 2012 (§ 56 odst. 1
ZDPH a čl. II bod 3 Přechodných ustanovení zákona č. 502/2012
Sb.).

Převody staveb, bytů nebo nebytových prostor, jsou po uplynutí lhůty
stanovené v § 56 odst. 1 ZDPH od povinnosti
přiznat daň na výstupu osvobozeny bez nároku na odpočet daně. Uplatnění
režimu osvobození od daně bez nároku na odpočet daně při převodu staveb,
bytů a nebytových prostor může být spojeno s povinností provést vyrovnání
odpočtu daně nebo s povinností provést úpravu odpočtu daně. S účinností od
1. 1. 2013 je možné zvolit u převodu nemovitostí, na které se podle § 56 odst. 1 ZDPH vztahuje
osvobození od daně bez nároku na odpočet, režim zdanění. Volba režimu zdanění
při převodu staveb, bytů nebo nebytových prostor představuje pro plátce
optimální variantu v případě, kdy částka DPH uplatněná jako daň na výstupu z
celkové sjednané ceny nemovitosti je nižší než případná částka DPH odpovídající
částce úpravy nebo vyrovnání odpočtu daně, kterou by plátce, prodávající, byl
povinen zohlednit v daňovém přiznání k DPH, pokud by při převodu předmětné
nemovitosti nezvolil režim zdanění, ale uplatnil režim osvobození od daně bez
nároku na odpočet daně. V případech, kdy je v pozici kupujícího jiný plátce,
který bude pořízenou nemovitost používat pro účely zakládající nárok na odpočet
daně v plné výši, nebude zřejmě problém sjednat kupní cenu tak, že dohodnutá
částka bude navýšena o příslušnou DPH, kterou je plátce, prodávající, povinen
přiznat na výstupu, pokud při prodeji zvolí režim zdanění, a kterou je plátce,
kupující, oprávněn uplatnit v plné výši jako nárok na odpočet daně na vstupu.
Pokud se současně jedná o převod stavby, bytu nebo nebytového prostoru, který
by byl v případě uplatnění osvobození od daně spojen s povinností provést
úpravu nebo vyrovnání odpočtu daně, je namístě zvolit v tomto případě režim
zdanění. Pro dosažení optimální volby mezi režimem zdanění a osvobozením od
daně při převodu staveb, bytů a nebytových prostor je nutné připomenout si
základní pravidla upravená v příslušných ustanoveních ZDPH pro účely vyrovnání
a úpravy odpočtu daně.
Nahoru Vyrovnání odpočtu daně
Povinnost provést v zákonem vymezených případech vyrovnání odpočtu
daně podle § 77 ZDPH se vztahuje na převody staveb,
bytů a nebytových prostor, které nejsou pro účely DPH považovány za dlouhodobý
majetek. Povinnost provést vyrovnání odpočtu daně u staveb, bytů a nebytových
prostor, se týká plátců, kteří tyto nemovitosti pořizují za účelem jejich
dalšího prodeje a evidují je v majetku nikoli jako dlouhodobý majetek, ale jako
„zboží“. Pro vznik povinnosti provést vyrovnání odpočtu daně podle § 77 ZDPH je nutné splnění zákonem
stanovených podmínek. Podle § 77 odst. 1 ZDPH podléhá vyrovnání
původní odpočet daně uplatněný u obchodního majetku před jeho použitím, s
výjimkou dlouhodobého majetku, a to pouze v případě, pokud ve lhůtě pro
uplatnění odpočtu daně, tj. ve lhůtě 3 let vymezené v § 73 odst. 3 ZDPH, použije plátce v
rámci svých ekonomických činností takový majetek pro jiné účely, než které
zohlednil při uplatnění původního odpočtu daně. S účinností od 1. 1.
2013 došlo k prolomení zákonné lhůty 3 let vymezené pro vyrovnání odpočtu
daně v § 77 odst. 1 ZDPH u staveb, bytů a
nebytových prostor, které nejsou dlouhodobým majetkem. Tyto nemovitosti s
účinností od 1. 1. 2013 podléhají podle § 77
odst. 3 ZDPH vyrovnání odpočtu daně i po uplynutí obecné lhůty 3
let vymezené v § 77 odst. 1 ve vazbě na § 73 odst. 3 ZDPH. Postup při
vyrovnání odpočtu daně podle § 77 odst. 3 ZDPH je vysvětlen na
níže uvedených příkladech.

Příklad 6
Obchodní společnost pořídila od jiného plátce v dubnu 2011 celkem
5 nových bytů, které splňují kritéria bytu pro sociální bydlení ve smyslu § 48a odst. 5 ZDPH. Na
tyto byty byl vydán první kolaudační souhlas v lednu 2011. Při převodu bytů
uplatnil prodávající sníženou sazbu daně ve výši 10 %. Pořizovací cena každého
bytu činila 1 100 000 Kč (z toho základ daně 1 000 000 Kč a DPH ve výši 10 %
činila 100 000 Kč). Na základě daňového dokladu vystaveného prodávajícím si
obchodní společnost (kupující) uplatnila v souvislosti s pořízením 5 bytů, v
daňovém přiznání za zdaňovací období duben 2011 nárok na odpočet daně v plné
výši, tj. ve výši 500 000 Kč (100 000 x 5 = 500 000), protože předpokládala, že
všechny byty prodá v zákonné lhůtě 3 let, ve které se prodej bytů považuje za
zdanitelné plnění. Tři byty prodala obchodní společnost v období od dubna do
prosince 2011 a při jejich prodeji uplatnila sníženou sazbu daně ve výši 10 %.
Jeden byt byl prodán v lednu 2012 a při prodeji tohoto bytu uplatnila obchodní
společnost sazbu daně ve výši 14 %. Předpokládejme, že poslední z pěti bytů
pořízených v dubnu 2011 bude prodán v lednu 2015 a do doby prodeje nebude
předmětný byt obchodní společností používán. Prodejní cena bytu bude činit 1
200 000 Kč. Pokud obchodní společnost při prodeji tohoto bytu uplatní
osvobození od daně bez nároku na odpočet daně, podléhá původní odpočet daně
uplatněný při pořízení tohoto majetku, který není dlouhodobým majetkem,
vyrovnání odpočtu daně ve shodě s § 77 odst. 1 a 3 ZDPH. V daňovém
přiznání za zdaňovací období leden 2015, vznikne obchodní společnosti povinnost
provést vyrovnání původního odpočtu. Částka vyrovnání odpočtu daně se vypočte
podle § 77 odst. 5 ZDPH a v daném případě
by částka vyrovnání odpočtu činila –100 000 Kč. Na výši korekce odpočtu daně ve
smyslu § 77 ZDPH nemá vliv prodejní cena bytu. V
tomto případě činí částka vyrovnání odpočtu daně –100 000 Kč bez ohledu na
skutečnost, zda plátce realizuje prodej bytu za cenu 1 200 000 Kč nebo např.
750 000 Kč. Korekci odpočtu daně původně uplatněného v daňovém přiznání k DPH
za duben 2011 uvede plátce v řádku 45 daňového přiznání k DPH za leden 2015 ve
výši –100 000 Kč. Plátce má možnost zvolit režim zdanění, tato varianta je však
pro plátce nevýhodná, protože snížená sazba daně ve výši 15 % vypočtená z
částky 1 200 000 Kč by v tomto případě činila 156 480 Kč.

Příklad 7
Přepokládejme stejné zadání jako v předchozím příkladu s tím
rozdílem, že obchodní společnost se při prodeji posledního z 5 bytů pořízených
v roce 2011 rozhodne ve shodě s § 56 odst. 1 ZDPH pro režim
zdanění. V tomto případě je…