dnes je 7.12.2022

Input:

Přivýdělek na mateřské a rodičovské dovolené z pohledu zákona o daních z příjmů

21.6.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     Rodič na mateřské nebo na rodičovské dovolené si jistě rád finančně přilepší. Přivýdělek však musí být dosažen za stanovených podmínek, aby rodič o peněžitou pomoc v mateřství nepřišel. Od zvolení příslušného druhu pracovněprávního vztahu se také odvíjí postup zdanění dosaženého příjmu.

Poznámka: V textu je problematika přivýdělku popisována z hlediska, kdy je příjemce dávky žena. O peněžitou pomoc však mohou požádat také muži, kteří ovšem musí okresní správě sociálního zabezpečení doložit písemnou dohodu uzavřenou s matkou dítěte, že dítě převzali do své péče.

PŘIVÝDĚLEK BĚHEM MATEŘSKÉ DOVOLENÉ

     Peněžitá pomoc v mateřství je poskytována po dobu, kdy má žena nárok na dávku nemocenského pojištění. Jedná se o kompenzaci za výdělek, který žena kvůli těhotenství a následné péči o dítě nemůže dosáhnout.

Práce pro původního zaměstnavatele

     Pokud by žena v průběhu pobírání peněžité pomoci v mateřství chtěla pracovat u původního zaměstnavatele na základě dříve uzavřené pracovní smlouvy (to znamená, že by vykonávala stejnou práci, jako byla činnost, ze které jí plyne nárok na peněžitou pomoc v mateřství), dostane za ni mzdu, ale za odpracované dny nedostane mateřskou. Z této informace vyplývá skutečnost: aby žena o peněžitý příspěvek v mateřství nepřišla, musí u původního zaměstnavatele vykonávat jinou práci - na základě jiné pracovní smlouvy.

Příklad č. 1 - Práce u původního zaměstnavatele

Paní Holá je na mateřské dovolené. Peněžitá pomoc v mateřství je jí vyplácena na základě nemocenského pojištění u společnosti Alfa, u které před narozením dítěte pracovala v pracovním poměru ve funkci konstruktérky nářadí. Paní Holá si u svého původního zaměstnavatele chtěla přivydělat. Aby však za dny výkonu práce nepřišla o mateřskou, uzavřela se společností dohodu o provedení práce, ve které byl sjednán předmět činnosti - obchodní zástupce. Jedná se tedy o jinou smlouvu a rozdílnou činnost.

Podnikatelská činnost

     Pokud žena před nástupem na mateřskou podnikala a z této činnosti si platila nemocenské pojištění (ze kterého je mateřská čerpána), nesmí v této činnosti osobně pokračovat. Výjimku tvoří případy:

  • kdy podnikatelská činnost probíhá bez osobní účasti ženy na mateřské (např. prostřednictvím spolupracující osoby nebo zaměstnanců), nebo

  •      v případě, kdy si žena podnikáním pouze přivydělávala souběžně s klasickým zaměstnáním.

Příklad č. 2 - Vedlejší činnost

Paní Chmelařová před nástupem na mateřskou dovolenou pracovala u společnosti Beta ve funkci hlavní účetní a současně si přivydělávala psaním odborných příspěvků. Po nástupu na mateřskou dovolenou v psaní příspěvku do odborných časopisů pokračovala. Vzhledem k tomu, že před nástupem na mateřskou bylo psaní příspěvků vedlejší činností, může v něm pokračovat a o peněžitou pomoc v mateřství nepřijde.

Práce pro jiného zaměstnavatele

     Pokud si zaměstnankyně bude chtít přivydělat u jiného zaměstnavatele, je nezbytné pamatovat na ustanovení § 304 odst. 1 zákoníku práce. Podle něho platí, že pokud zaměstnankyně bude chtít vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož je zaměstnána, může tak učinit jen s jeho předchozím písemným souhlasem.

     Jak vyplývá z předchozích příspěvků, je možnost přivýdělku žen na mateřské dovolené značně omezena. Z toho důvodu se v praxi nejčastěji setkáváme s případy, kdy si žena na mateřské dovolené přivydělává na základě uzavřené dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.

Dohody o provedení práce

     Dohodu o provedení práce upravuje ustanovení § 75 a následující zákoníku práce. Dohoda musí být uzavřena písemně a musí obsahovat minimálně následující ujednání:

  • dobu, na kterou se tato dohoda uzavírá,

  • sjednaný pracovní úkol,

  • vymezení pracovního úkolu v hodinách (maximálně 300 hodin v kalendářním roce),

  • výši odměny (která nesmí být nižší než aktuální hodinová minimální mzda).

     Vzhledem k tomu, že se pro účely zdanění stále vychází ze „superhrubé mzdy“, je potřebné při stanovení základu daně z dohody o provedení práce zohlednit, zda odměna podléhá nebo nepodléhá odvodům zákonného pojistného. V současné době nepodléhá odvodům pojistného měsíční odměna do výše 10 000 Kč.

     Nyní se podíváme na možnosti zdanění:

  1. Pokud zaměstnankyně podepíše u zaměstnavatele daňové prohlášení, bude odměna z dohody o provedení práce zdaněna zálohovou daní s možností uplatnění slev a daňového zvýhodnění.

  2. Jestliže zaměstnankyně nepodepíše u zaměstnavatele daňové prohlášení, bude měsíční odměna z dohody o provedení práce zdaněna konečnou srážkovou daní, pokud v úhrnu u jednoho zaměstnavatele nepřekročí částku 10 000 korun. Došlo tedy ke sjednocení limitu zdanění srážkovou daní s limitem pro odvod sociálního a zdravotního pojištění. Od částky 10 001 korun bude odměna z dohody zdaněna zálohovou daní a v případě nepodepsání prohlášení nebude možné uplatnit slevy na dani a daňové zvýhodnění.

Příklad č. 3 - Postup při zdanění odměn z dohod o provedení práce

Paní Holá v průběhu mateřské dovolené uzavřela s jiným zaměstnavatelem, než u kterého před narozením dítěte pracovala v pracovním poměru ve funkci mzdové účetní, dohodu o provedení práce, ve které byl sjednán předmět činnosti - obchodní zástupce. Postup při zdaňování se odvíjí od toho, zda paní Holá podepsala tiskopis prohlášení, a také od výše sjednané odměny.

  1. V prvním případě byla sjednána měsíční odměna ve výši 7 000 Kč a paní Holá podepsala prohlášení. Zaměstnavatel z dosažené odměny srazil zálohovou daň a zohlednil

Nahrávám...
Nahrávám...