dnes je 22.5.2024

Input:

Prominutí daně nebo příslušenství daně

9.6.2016, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 17 minut

2016.12.2
Prominutí daně nebo příslušenství daně

Ing. Jiří Vychopeň

VYŠLO V ČÍSLE 12/2016

Od 1. 1. 2015 platí nová právní úprava prominutí daně a příslušenství daně podle § 259 až 260 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "DŘ"). V této nové právní úpravě byla v nové podobě znovuobnovena dřívější možnost individuálního prominutí příslušenství daně na žádost daňového subjektu podanou u místně příslušného správce daně, kterou dosavadní právní úprava prominutí daně podle § 259 a 260 DŘ neumožňovala. Na rozdíl od dřívější právní úpravy prominutí příslušenství daně podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZSDP"), se současná právní úprava prominutí příslušenství daně na žádost daňového subjektu podanou u správce daně již netýká všeho příslušenství daně, ale pouze penále, úroku z prodlení a úroku z posečkané částky. Současná právní úprava prominutí příslušenství daně neumožňuje daňovým subjektům žádat o prominutí pokut ukládaných nebo vznikajících podle daňového řádu (např. pořádkové pokuty, pokuty za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy, pokuty za opožděné tvrzení daně) nebo jiného daňového zákona (např. pokuty za nepodání kontrolního hlášení podle § 101h ZDPH, pokuty za neoznámení osvobozeného příjmu podle § 38w ZDP).

Výhled – novela zákona o DPH

V připravované novele zákona o dani z přidané hodnoty (sněmovní tisk č. 717), která by měla nabýt účinnosti zřejmě od 1. 6. 2016, je navrhováno mimo jiné i nové ustanovení o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení, podle kterého bude plátce oprávněn požádat správce daně o prominutí pokuty podle § 101h odst. 1 písm. b) až d) ZDPH a správce daně bude moci zcela nebo zčásti pokutu prominout, pokud k nepodání kontrolního hlášení došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit.

Podle důvodové zprávy k vládnímu návrhu současné právní úpravy prominutí daně a příslušenství daně je cílem nově navržené úpravy zavedení možnosti individuálního promíjení u sankcí vznikajících za porušení povinností při správě daní ex lege, u nichž správce daně nemůže vznik ani její výši ovlivnit v rámci správního uvážení.

Povinnost uhradit penále vzniká podle § 251 DŘ daňovému subjektu z částky doměřené daně tak, jak byla stanovena oproti poslední známé dani, a to ve výši:

a) 20 %, je-li daň zvyšována,

b) 20 %, je-li snižován daňový odpočet,

c) 5 %, je-li snižována daňová ztráta.

Povinnost uhradit úrok z prodlení vzniká podle § 252 DŘ daňovému subjektu, který neuhradil splatnou daň nejpozději v den splatnosti, za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí (v současné době činí výše úroku z prodlení 14,05 % p.a.).

Povinnost uhradit úrok z posečkané částky vzniká podle § 157 DŘ daňovému subjektu, kterému správce daně povolil posečkání úhrady daně nebo rozložení její úhrady na splátky, za dobu posečkání. Výše úroku z posečkané částky odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 7 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí (v současné době činí výše úroku z posečkané částky 7,05 % p.a.).


Právní úprava

Situace do konce roku 2010

Do konce roku 2010 umožňovala prominutí daně a příslušenství daně právní úprava v § 55a zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZSDP"), podle které mohlo ministerstvo (tím se rozumělo Ministerstvo financí České republiky) daňovému subjektu na jeho žádost zcela nebo částečně prominout daň nebo příslušenství daně z důvodu nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů a u příslušenství daně tak mohlo učinit i z důvodu odstranění tvrdosti. Prominutí daně nebo příslušenství daně bylo podle ZSDP mimořádným opravným prostředkem, ačkoli neměnilo nic na rozhodnutí o vyměření daně vydaném správcem daně a pouze odstraňovalo nebo zmírňovalo jeho následky. K prominutí daně nebo příslušenství daně mohlo dojít v kterémkoli stadiu daňového řízení. Žádost o prominutí daně nebo příslušenství daně podával daňový dlužník u místně příslušného finančního úřadu. Pokud byla žádost zamítnuta, mohla být daňovým subjektem podána nová žádost, avšak ne dříve než po uplynutí šedesáti dnů ode dne doručení zamítavého rozhodnutí. V této nové žádosti ale již nemohly být uplatněny stejné důvody jako v žádosti původní.

K promíjení příslušenství daně podle ZSDP byla s účinností od 1. 1. 1994 vydána vyhláška č. 299/1993 Sb., kterou byly Ministerstvem financí zmocněny územní finanční orgány k promíjení příslušenství daně na základě žádosti daňového subjektu. Po novelizaci této vyhlášky v roce 2003 bylo v pravomoci finančních úřadů promíjet příslušenství daně až do výše 600 000 Kč v běžném kalendářním roce u jednoho daňového dlužníka a u jedné daně.

Situace v letech 2011-2014

Od roku 2011 do konce roku 2014 se prominutí daně a příslušenství daně řídilo právní úpravou prominutí daně podle § 259 a 260 DŘ, ve znění platném do 31. 12. 2014. Tato právní úprava, na rozdíl od předchozí právní úpravy prominutí daně a příslušenství daně podle ZSDP, již neumožňovala místně příslušným správcům daně individuálně promíjet daň nebo příslušenství daně na žádost daňového subjektu (s nabytím účinnosti daňového řádu od 1. 1. 2011 byla vyhláška umožňující místně příslušným finančním úřadům rozhodovat na základě žádosti daňového subjektu o částečném nebo úplném prominutí příslušenství daně bez náhrady zrušena).

Situace od 1.1.2015

Od 1. 1. 2015 došlo ke změně daňového řádu, a to v části čtvrté zákona č. 267/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále "ZDP"), a další související zákony. V rámci této změny byla do daňového řádu doplněna mimo jiné i nová ustanovení o prominutí penále (§ 259a DŘ), prominutí úroku z prodlení a úroku z posečkané částky (§ 259b) a společná ustanovení o prominutí daně nebo příslušenství daně (§ 259c), přičemž dosavadní ustanovení § 259 a 260 DŘ zůstala beze změny zachována (změnily se jen nadpisy těchto ustanovení).

Podle ustanovení § 259 DŘ, která upravují obecně řízení o prominutí daně nebo příslušenství daně, platí již od roku 2011, že

  • k prominutí daně nebo příslušenství daně na základě žádosti daňového subjektu či z moci úřední může dojít pouze tehdy, pokud zákon stanoví orgánu veřejné moci pravomoc zcela nebo částečně prominout daň nebo příslušenství daně.

Pravomoc promíjet daň nebo příslušenství daně podle daňového řádu mají pouze příslušné orgány Finanční správy České republiky. U některých daní ale může být pravomoc k promíjení daně a jejího příslušenství stanovena zvláštním zákonem jinému orgánu veřejné moci, kterému je na základě takového zákona svěřena působnost v oblasti správy daní.

Příklad

Například podle § 16a zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, může obecní úřad na žádost poplatníka z důvodu odstranění tvrdosti právního předpisu zcela nebo částečně prominout poplatek podle § 10b (tj. poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů) nebo jeho příslušenství (tj. zvýšení poplatku v případě jeho včasného nezaplacení), lze-li to s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit.

Žádost o prominutí příslušenství daně

O prominutí příslušenství daně podle daňového řádu rozhoduje správce daně na základě žádosti daňového subjektu. Žádost o prominutí příslušenství daně se podává u správce daně věcně a místně příslušného ke správě daně, k níž se váže příslušenství, jehož prominutí je žádáno, v době podání žádosti o prominutí.

Podáním žádostí o prominutí příslušenství daně je příslušným správcem daně zahájeno řízení o prominutí příslušenství daně dle určení daňového subjektu. Ohledně rozsahu prominutí příslušenství daně není správce daně vázán návrhem daňového subjektu, může tedy prominout méně (popřípadě více) než daňový subjekt žádá.

Při rozhodování o žádosti o prominutí příslušenství daně správce daně vychází zejména z podkladů nashromážděných v daňovém spise daňového subjektu, z informací načerpaných ze systému ADIS, z tvrzení daňového subjektu uvedených v jeho žádosti o prominutí a z dokladů, které ke své žádosti daňový subjekt připojil. Při posuzování žádosti správce daně také zjišťuje, zda existují a jsou prokázány zákonné podmínky, pro které může příslušenství daně prominout.

Kdy může dojít k prominutí daně a příslušenství daně?

K prominutí daně i příslušenství daně může dojít od vzniku daňové povinnosti až do doby uplynutí lhůty pro placení daně, a to i poté, kdy došlo k její úhradě.

Většinou dochází k prominutí daně až poté, kdy byla daň stanovena a probíhá daňové řízení. Prominout lze i daň, která ještě nebyla stanovena, ale daňová povinnost již vznikla tím, že:

a) nastaly skutečnosti, které jsou podle zákona předmětem daně, nebo

b) nastaly skutečnosti zakládající vznik daňové povinnosti.

Daň může být prominuta i poté, kdy již byla daňovým subjektem zaplacena. V takovém případě se prominutá daň stává přeplatkem podle § 154 DŘ a podle toho se s ní pak nakládá (tj. může se stát vratitelným přeplatkem nebo může být použita na úhradu nedoplatku na jiné dani apod.).

Možnost prominutí daně je časově omezena zánikem daňové povinnosti, tj. uplynutím objektivní lhůty pro placení daně podle § 160 DŘ.

Výše uvedené platí i pro příslušenství daně, které lze podle daňového řádu zcela nebo zčásti prominout.

Postup po zamítnutí žádosti o prominutí daně nebo příslušenství daně

V případě zamítnutí žádosti o prominutí daně nebo příslušenství daně, může daňový subjekt podat novou žádost nejdříve po 60 dnech ode dne oznámení zamítavého rozhodnutí; v této nové žádosti je daňový subjekt povinen uvést jiné důvody než ty, které již obsahovala žádost původní, jinak bude nová žádost odložena, o čemž musí být žadatel vyrozuměn.

V případě, že byla daňovému subjektu původní žádost o prominutí daně nebo příslušenství daně zamítnuta a daňový subjekt ve své nové žádosti podané nejdříve po 60 dnech ode dne oznámení zamítavého rozhodnutí uvede ty samé důvody, které obsahovala jeho původní žádost, správce daně žádost o prominutí odloží.

Podá-li daňový subjekt novou žádost o prominutí daně nebo příslušenství daně dříve než 60 dnů ode dne oznámení zamítavého rozhodnutí o původní žádosti o prominutí, bude řízení správcem daně zastaveno podle § 106 odst. 1 písm. e) DŘ.

Uplatnění opravných prostředků

Proti rozhodnutí ve věci prominutí daně nelze uplatnit žádné opravné prostředky.

Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, umožňuje napadnout rozhodnutí o prominutí daně žalobou u krajského soudu, případně také u Nejvyššího správního soudu.

Posuzování žádosti

Podle ustanovení § 259c DŘ, která s účinností od 1. 1. 2015 upravují společná ustanovení o prominutí daně nebo příslušenství daně, platí, že:

"Při posouzení žádosti o prominutí daně nebo příslušenství daně správce daně zohlední četnost porušování povinností při správě daní daňovým subjektem."

Žádosti o prominutí daně nebo příslušenství daně podávané daňovými subjekty, jež často a opakovaně porušují povinnosti při správě daní, by měly být zamítány z toho důvodu, aby se zabránilo účelovému zneužívání institutu prominutí k vyhýbání se daňovým povinnostem.

"Prominutí daně nebo příslušenství daně není možné, pokud daňový subjekt nebo osoba, která je členem jeho statutárního orgánu, v posledních 3 letech závažným způsobem porušil daňové nebo účetní právní předpisy."

Naplnění uvedené podmínky se posuzuje za 3 roky zpětně ke dni vydání rozhodnutí o

Nahrávám...
Nahrávám...