dnes je 2.12.2022

Input:

Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2006 - 2. část

4.3.2007, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Podmínky pro uplatnění nezdanitelných částí základu daně podle § 15 ZDP za rok 2006

Předchozí část článku

1. HODNOTA DARŮ POSKYTNUTÝCH ZAMĚSTNANCI NA VEŘEJNĚPROSPĚŠNÉ ÚČELY

     Od celoročního základu daně poplatníka fyzické osoby lze odčítat hodnotu darů poskytnutých:

  1. obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, včetně právnických osob, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách, na financování účelů vymezených v ust. § 15 odst. 1 ZDP, tj. :

    • vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, policie (Policii České republiky a obecní policii),

    • požární ochrany, na podporu a ochranu mládeže, ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární a charitativní,

    • na účely náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní činnosti,

    • politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost,

    • od r. 2002 na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území České republiky (§ 24 odst. 10 ZDP);

  2. fyzickým osobám s bydlištěm na území ČR provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení;

  3. od 2004 lze poskytnout daňově uznatelný dar také fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli částečného nebo plného invalidního důchodu anebo jsou nezletilými dětmi dlouhodobě těžce zdravotně postiženými vyžadujícími mimořádnou péči podle zvláštních právních předpisů (zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a vyhláška č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, a to

    • na zdravotnické prostředky, nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami (definované zákonem č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích), nebo

    • na kompenzační a na rehabilitační pomůcky uvedené ve zvláštním právním předpise, nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu (jedná se o pomůcky, které bezprostředně pomáhají občanům s těžkým zdravotním postižením integrovat se do běžného života a jejichž výčet je uveden v příloze č. 4 k vyhlášce č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení),

    • na majetek usnadňující těmto osobám vzdělávání a zařazení do zaměstnání.

     Jaké jsou limity pro odečet darů? Úhrnná hodnota darů musí dosáhnout alespoň 2 % daňového základu (před snížením o nezdanitelné částky základu daně), anebo činit alespoň 1 000 Kč (jestliže 2 % základu daně jsou více než 1000 Kč). V praxi to znamená, že stačí, aby poplatník se základem daně vyšším než 100 000 Kč poskytl ve zdaňovacím období dary (jeden nebo i více) v úhrnné hodnotě 1 000 Kč; s nižším základem daně pak minimálně v hodnotě přesahující 2 % z něho (činí-li např. základ daně poplatníka 30 000 Kč, stačí věnovat dar ve výši 601 Kč). Odečíst však lze nejvýše 10 % z ročního základu daně a činí-li úhrnná hodnota darů poskytnutých ve zdaňovacím období více než 10 % z daňového základu, zbývající částku nelze využít.

     K žádosti o roční zúčtování záloh musí zaměstnanec předložit předepsané potvrzení příjemce daru nebo jeho zákonného zástupce (u nezletilého dítěte) anebo pořadatele veřejné sbírky, kterým prokáže jeho výši (hodnotu), účel daru (§ 38l odst. 1 písm. a) ZDP) a také kdy dar byl přijat (musí být poskytnutý v příslušném zdaňovacím období). Pro daňové účely by bylo vhodné, aby příjemce na potvrzení také uvedl, že je příjemcem částečně nebo plně invalidního důchodu, resp. že přijal dar na vymezený účel jako zákonný zástupce nezletilého dítěte dlouhodobě těžce zdravotně postiženého vyžadujícího mimořádnou péči ve smyslu zákona o důchodovém pojištění. Charakter potvrzení má i darovací smlouva s náležitostmi podle občanského zákoníku. Pokud peněžní dar politické straně nebo politickému hnutí od téhož dárce v kalendářním roce převýší částku 50 000 Kč, lze ho poskytnout pouze na základě darovací smlouvy, která má formu darovací poukázky (její vzor stanovilo Ministerstvo financí vyhláškou č. 438/2000 Sb.).

     Bezpříspěvkové darování krve jako dar poskytnutý na zdravotnické účely se pro účely odpočtu oceňuje částkou 2 000 Kč. Rozumí se tím hodnota jednoho odběru krve, např. plazmy, odběru krevních destiček, kostní dřeně (provedený v jeden den). Darování krve poplatník prokáže potvrzením české transfuzní stanice (jedno nebo více potvrzení) o počtu bezpříspěvkových odběrů.

     Daňoví nerezidenti mohou v České republice rovněž uplatnit odpočet daru, musí se však jednat o dar poskytnutý příjemci v České republice. Dar pro daňové účely musí být poskytnutý dárcem bez jakéhokoliv protiplnění a bez jakýchkoliv podmínek. Hodnotu uplatňované úhrnné výše darů uvede zaměstnanec též v žádosti o roční zúčtování záloh (v Prohlášení k dani).

2. ODPOČET PŘÍSPĚVKŮ ZAPLACENÝCH ZAMĚSTNANCEM NA PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ SE STÁTNÍM PŘÍSPĚVKEM

     Podle § 15 odst. 5 ZDP lze od základu daně za zdaňovací období odečíst platbu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem podle smlouvy o penzijním připojištění (zákon č. 170/1999 Sb. a č. 492/2000 Sb.), uzavřené mezi poplatníkem a penzijním fondem.

Částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na zdaňovací období, sníženému o 6 000 Kč, a částka, kterou lze takto odečíst, činí max. 12 000 Kč.

     Od roku 2006 platí, jestliže poplatníkovi jeho penzijní připojištění předčasně zaniklo, tj. s výplatou odbytného, nikoliv s nárokem na penzi nebo jednorázové vyrovnání, nárok na uplatnění odpočtu této nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ZDP ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi z důvodu zaplacených příspěvků na jeho penzijní připojištění základ daně snížen (v uplynulých letech).

     Tzv. „dodanění“ se ale nevztahuje na částky, o něž byl základ daně snížen před účinností zákona č. 545/2005 Sb. (novela ZDP, kterou se zavedla od roku 2006 sankce za předčasné ukončení penzijního připojištění), tj. na částky uplatněné poplatníkem pro snížení základu daně před 1. 1. 2006.

     Příspěvky na penzijní připojištění musejí být zaplaceny samotným účastníkem penzijního připojištění (zaměstnancem). Pro tyto účely poplatník nemůže uplatnit příspěvky, které za něj platí jeho zaměstnavatel ze svých finančních prostředků (ty jsou zvýhodněny jiným způsobem), nebo příspěvky, které platí za jiného účastníka a s jeho souhlasem na základě písemného sdělení penzijnímu fondu jako třetí osoba.

     Z úhrnu příspěvků zaplacených na zdaňovací období se vždy odečítá 6 000 Kč (do částky 500 Kč měsíčně je totiž na příspěvek placený účastníkem poskytována výhoda v podobě státního příspěvku). Úhrn příspěvků zaplacených na zdaňovací období se sníží o 6 000 Kč bez ohledu na to, kdy došlo k uzavření smlouvy (zda v uplynulých letech, nebo až v průběhu běžného roku). Pokud úhrn příspěvků zaplacených na zdaňovací období nepřesáhne 6 000 Kč, daňovou úlevu nelze uplatnit. Maximálně lze odečíst od základu daně poplatníka částku 12 000 Kč, i kdyby poplatník na příspěvcích na zdaňovací období zaplatil více. Optimálně využije daňovou výhodu poplatník, který na zdaňovací období zaplatí na příspěvcích částku 18 000 Kč.

     Odpočet příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem zaměstnanec u zaměstnavatele prokazuje pro účely ročního zúčtování záloh na daň předepsanými doklady, a to smlouvou o penzijním připojištění (předkládá se při prvním uplatnění) a každoročně potvrzením penzijního fondu o zaplacených příspěvcích na uplynulé zdaňovací období (§ 38l odst. 1 písm. i) ZDP). Skutečnou výši zaplacených příspěvků zaměstnanec též uvede v žádosti o roční zúčtování daňových záloh (v jaké výši zaplatil příspěvky na své penzijní připojištění).

     Způsob zvýšení či snížení měsíčních příspěvků uvedených ve smlouvě upravují schválené penzijní plány jednotlivých penzijních fondů. Zpravidla požadují, aby zvýšení (snížení) příspěvku účastník předem penzijnímu fondu oznámil, ale nikdy neukládají penzijnímu fondu, aby zpětně zasílal účastníkovi dodatek ke smlouvě, potvrzení či jiné oznámení o akceptaci změny výše příspěvku. Pokud tedy došlo ke změně výše příspěvku, dodatek ke smlouvě není nutné po zaměstnanci požadovat. Zákon o penzijním připojištění nevylučuje ani situaci, že klient v průběhu roku přejde z jednoho penzijního fondu do jiného penzijního fondu (požádá o převod prostředků). V daném případě pak předloží dvě smlouvy a dvě potvrzení (obě potvrzené částky se sečtou a odečte se 6 000 Kč)

3. ODPOČET ČLENSKÝCH PŘÍSPĚVKŮ ZAPLACENÝCH ZAMĚSTNANCEM ODBOROVÉ ORGANIZACI

     Od roku 2004 může zaměstnanec jako člen odborové organizace uplatnit pro snížení základu daně i členské příspěvky zaplacené ve zdaňovacím období odborové organizaci za podmínek stanovených v ust. § 15 odst. 7 ZDP.

     Předpokladem je, že se jedná o odborovou organizaci, která podle svých stanov obhajuje hospodářské a sociální zájmy zaměstnanců v rozsahu vymezeném ve zvláštním právním předpise (zákoník práce). Pro odpočet této nezdanitelné části základu daně musí být splněny souběžně dva limity:

  • takto lze odečíst částku do výše 1,5 % ze zdanitelných příjmů poplatníka ze závislé činnosti a z funkčních požitků (limit se počítá z tzv. hrubé mzdy), s výjimkou příjmů podle § 6 ZDP zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně,

  • nejvýše lze odečíst 3 000 Kč za zdaňovací období.

     První limit se musí sledovat jen u zaměstnanců s ročními zdanitelnými příjmy (hrubou mzdou) nižšími než 200 000 Kč (protože 1,5 % z této částky je rovných 3 000 Kč a z částky vyšší bude tento limit již naplněn). Zaplacené členské příspěvky může uplatnit i zaměstnanec, který je jen po část roku členem odborové organizace, resp. pokud došlo v průběhu roku ke skončení jeho členství, nebo ke vzniku členství a odpočet se v případě členství v odborové organizaci jen po část roku nekrátí.

     Celková roční výše členského příspěvku se vypočte jako suma skutečně zaplacených členských příspěvků v příslušném zdaňovacím období (kalendářním roce), tj. zaplacených od 1. ledna až do 31. prosince 2006, nikoliv zaplacených z mezd za leden až prosinec 2006 a prakticky se jedná o příspěvky v daném roce připsané na bankovní účet odborové organizace, nikoliv jenom sražené ze mzdy zaměstnance.

     Nárok uplatní zaměstnanec po uplynutí zdaňovacího období u zaměstnavatele v žádosti o roční zúčtování daňových záloh a v zákonné lhůtě musí předložit předepsaný průkaz, kterým je potvrzení odborové organizace o výši zaplaceného členského příspěvku v uplynulém zdaňovacím období (§ 38l odst. 1 písm. k) ZDP). Zde odborová organizace svému členovi potvrdí, jakou částku zaplatil odborové organizaci na příspěvcích podle jejich stanov. Tento postup musí být dodržen i u zaměstnavatele, který srážel zaměstnanci členské příspěvky na základě dohody o srážkách ze mzdy z jeho čistého příjmu. Není na závadu, jestliže odborová organizace předloží pro účely ročního zúčtování u zaměstnavatele tzv. hromadné potvrzení (pro více zaměstnanců).

4. ODPOČET POJISTNÉHO PLACENÉHO ZAMĚSTNANCEM NA SOUKROMÉ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

     Počínaje rokem 2001 může poplatník uplatnit pro snížení základu daně i zaplacené pojistné na své soukromé životní pojištění, kterým se rozumí tato tři pojištění:

  • pro případ dožití (určitého věku),

  • pro případ smrti nebo dožití, anebo

  • důchodové pojištění.

     Od základu daně lze dle § 15 odst. 6 ZDP odečíst poplatníkem zaplacené pojistné ve zdaňovacím období na jeho soukromé životní pojištění podle pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojištěným v jedné osobě a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví), za předpokladu:

  • že výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let,

  • jedná-li se o pojistnou smlouvu s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití za podmínky, že pojistná smlouva s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně má sjednanou pojistnou částku alespoň na 40 000 Kč, a pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou nad 15 let má sjednanou pojistnou částku alespoň na 70 000 Kč.

     U důchodového pojištění se za minimální pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití.

     Maximální částka, kterou lze za zdaňovací období odečíst, činí v úhrnu 12 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. V případě jednorázového pojištění se zaplacené pojistné poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle délky trvání pojištění s přesností na dny.

     Při nedodržení těchto podmínek z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny trvání pojištění nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné částky základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen.

     Platí tato výjimka. U pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odbytné a zároveň rezerva nebo kapitálová hodnota bude převedena na novou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně, však není poplatník povinen podat daňové přiznání a „dodanit“ částky uplatněné v uplynulých letech pro snížení základu daně. Následná smlouva musí ale též splňovat podmínky odpočtu včetně tzv. podmínky „2 x 60“. Při převedení prostředků z předchozí smlouvy na novou smlouvu poplatník tak nepřišel o daňové odpočty z předchozí smlouvy (i když pojištění podle předchozí smlouvy prakticky zaniklo, sankce se neuplatnila).

     Musí se jednat o pojistné zaplacené poplatníkem jako pojistníkem a pojištěným v jedné osobě na jeho soukromé životní pojištění. Poplatník musí v pojistné smlouvě vystupovat nejen jako pojistník (osoba, jež s pojistitelem uzavírá pojistnou smlouvu, je vlastníkem pojistky a je povinna platit pojistné, s výjimkou oznámených úhrad ze strany zaměstnavatele), ale současně jako pojištěný (osoba, na jejíž život se pojištění vztahuje a která má právo na pojistné plnění) - záměrem daňového zvýhodnění je výlučně poplatníkovo - „jeho“ soukromé životní pojištění. To znamená, že pro snížení základu daně poplatník nemůže uplatnit pojistné, které zaplatil za další pojištěné osoby.

     Daňová úleva se nevztahuje na riziková pojištění nebo připojištění, např. pro případ velmi vážných onemocnění, úrazu, invalidity apod. Proto u těchto kombinovaných pojistných produktů musí být pro daňové účely v pojistné smlouvě nebo alespoň v dodatku k pojistné smlouvě přesně rozlišeno, jakou částku pojistného platí pojistník na základní životní pojištění (na něž daňovou výhodu lze uplatnit) a jakou částku na jiné vedlejší druhy pojištění či připojištění (na něž daňovou výhodu uplatnit nelze). Pokud není hrazené pojistné ve smlouvě, resp. alespoň v dodatku přesně rozlišeno, poplatník zaplacené pojistné jako nezdanitelnou částku základu daně uplatnit nemůže, protože neprokáže správnost výše uplatněného odpočtu.

     Pro daňové účely musí být splněny dvě podmínky:

  1. vždy musí být splněna podmínka „2x 60“, tj. výplata pojistného plnění musí být ve smlouvě sjednána až po 60 kalendářních měsících od uzavření smlouvy (důležitá je délka pojištění) a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let (rozhoduje také dosažení věku poplatníka). To znamená, že smlouva o soukromém životním pojištění musí být uzavřena minimálně na dobu pěti let (60 kalendářních měsíců) a současně musí být ve smlouvě sjednán konec pojištění (pojistné plnění) nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu se poplatník dožije 60 let věku, případně později. Například je-li sjednán konec pojištění při dosažení 55 let věku pojištěného, nárok na daňové zvýhodnění nelze uplatnit; ale nevadí, bude-li sjednána výplata pojistného plnění v květnu a poplatník se dožije požadovaného věku 60 let až v červnu téhož kalendářního roku (tedy v roce, v jehož průběhu se poplatník dožije 60 let věku).

  2. u pojistných smluv s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití musí být splněna podmínka „minimální pojistné částky“. Na základě pojistných smluv, které nesplňovaly podmínku tzv. minimální pojistné částky, mohli poplatníci naposledy uplatnit pojistné jako nezdanitelnou částku základu daně zaplacené pojistné za období od 1. 1. 2004 do 30. 4. 2004.

     Na pojistné smlouvy, které pevně stanovenou (zaručenou) pojistnou částku pro případ dožití neobsahují, se podmínka minimální pojistné částky nevztahuje, tj. v takovém případě může poplatník nadále zaplacené pojistné za splnění podmínek stanovených v zákoně pro snížení základu daně uplatňovat. Například:

  • jedná se o pojistnou smlouvu, ve které je sjednáno pojistné plnění formou ročního důchodu a ve které odpovídající jednorázové plnění při dožití (výše jednorázového plnění, pokud by se poplatník vzdal výplaty pravidelného důchodu) sjednáno nebylo, nebo

  • charakter pevně sjednané pojistné částky pro případ dožití nemá ani sjednání případné výplaty podílu na zisku (k výplatě takového plnění může v praxi dojít jen, pokud pojišťovna zisku dosáhne, tj. může se také stát, že na konec nebude co rozdělovat).

     Při nedodržení zákonných podmínek z důvodu předčasného zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění nárok na uplatnění této nezdanitelné částky základu daně zaniká. Částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen, se posoudí jako příjem podle § 10 ZDP ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo. Je tedy zřejmé, že poplatník je povinen tímto způsobem dodatečně přiznat a zdanit ty částky pojistného, o které si v jednotlivých uplynulých letech základ daně snížil, dostává se do režimu ustanovení § 38g ZDP, které stanoví podmínky, za nichž je poplatník povinen podat přiznání k dani. To znamená, že takový poplatník není již povinen podat přiznání k dani po skončení zdaňovacího období vždy, ale jen za okolností, že jeho zdanitelné příjmy přesáhnou limit pro podání daňového přiznání stanovený v ustanovení § 38g odst. 1 a odst. 2 ZDP.

Příklad č. 1

Například zaměstnanec s příjmy výhradně od tzv. hlavního zaměstnavatele je za této situace povinen podat přiznání k dani za rok 2006, pokud jeho tzv. jiné příjmy podle § 7 až 10 ZDP (včetně úhrnné částky pojistného dříve uplatněného pro snížení základu daně) přesáhnou limit stanovený ve výši 6 000 Kč v odst. 2 výše cit. ustanovení. Resp. poplatník bez zdanitelných příjmů ze závislé činnosti (příp. jen s příjmy ze závislé činnosti zdaněnými srážkovou daní) bude povinen podat daňové přiznání za rok 2006, pokud jeho zdanitelné příjmy (včetně úhrnné částky pojistného dříve uplatněné pro snížení základu daně) přesáhnou limit ve výši 15 000 Kč, stanovený v odst. 1 téhož paragrafu.

     Od r. 2004 se pamatuje na případy, že pojistná smlouva bude zrušena a příslušná částka rezervy nebo kapitálová hodnota pojištění bude pojišťovnou převedena na novou smlouvu o soukromém životním pojištění, která již bude splňovat nastavené parametry soukromého životního pojištění pro odpočet nezdanitelné částky základu daně. V citovaném ustanovení zákona je výslovně uvedeno, že za těchto okolností není poplatník jako pojistník a pojištěný v jedné osobě povinen podat daňové přiznání a uvést v něm jako příjem podle § 10 ZDP částky, o které mu byl v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen. To znamená, že může plynule pokračovat v dosavadním uplatňování této nezdanitelné částky základu daně (dříve zaplacené pojistné však nemůže uplatnit podruhé). Poplatník neztrácí nárok ani na uplatnění daňové výhody za uplynulé roky, i když zde prakticky dochází ke zrušení původní pojistné smlouvy. V daném okamžiku musí ale být uzavřena nová pojistná smlouva o soukromém životním pojištění splňující podmínky „pro daňovou uznatelnost“. U zaměstnance však je nutno pamatovat na to, že zde dochází ke změně rozhodných skutečností pro uplatnění daňové výhody, tj. poplatník bude muset rozhodné skutečnosti u zaměstnavatele znovu prokázat předepsaným průkazem - nově uzavřenou pojistnou smlouvou, na niž budou převedeny příslušné finanční prostředky.

     Nárok na odečet prokáže zaměstnanec u zaměstnavatele v rámci ročního zúčtování záloh pojistnou smlouvou nebo pojistkou (poprvé při uplatnění odečtu) a každoročně nejpozději do 15. února potvrzením pojišťovny o pojistném zaplaceným zaměstnancem na jeho soukromé životní pojištění v uplynulém zdaňovacím období nebo o zaplacené poměrné části jednorázového pojistného připadajícího na uplynulé zdaňovací období. Zaměstnavatel na základě pojistné smlouvy, resp. pojistky ověří zejména:

  • existující právní vztah mezi poplatníkem a pojišťovnou, tj. zda se jedná o jednu ze tří forem životního pojištění,

  • zda je zaměstnanec současně pojistníkem i pojištěnou osobou, zda je dodržena minimální délka pojištění a pojistné plnění sjednáno nejdříve v roce dosažení 60 let věku zaměstnance (tzv. podmínku 2 x 60),

  • u pojistné smlouvy s pevně sjednanou částkou pro dožití též dodržení tzv. podmínky minimální pojistné částky,

  • u kombinovaných pojistných produktů též zda je hrazené pojistné ve smlouvě rozlišeno, příp. rozlišeno alespoň dodatkem ke smlouvě.

     Při pořizování fotokopií lze údaje nerozhodné pro daňové účely zakrýt, aby se zaměstnavatel nedostal do konfliktu se zákonem o ochraně osobních údajů. Nelze vyloučit, že zaměstnanec bude mít uzavřeno více smluv o životním pojištění a z toho důvodu předloží dvě nebo i více pojistných smluv a více potvrzení. Za nutné náležitosti potvrzení, resp. pojistky se nepovažuje podle ust. § 38l odst. 2 ZDP originál razítka pojišťovny a podpisu, pokud se jedná o písemnost, ze které lze vyvodit, že byla vyhotovena pojišťovnou pro určitého poplatníka. Výši platby (zaplaceného pojistného) uvede

Nahrávám...
Nahrávám...