dnes je 6.7.2022

Input:

Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2011 v otázkách a odpovědích

8.2.2012, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     Základní pravidla pro provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (dále též „roční zúčtování záloh“) jsou upravena v § 38ch zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZDP“). Tento daňový institut je určen pro zaměstnance, kteří nemají povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob (dále jen „DAP“) podle § 38g odst. 2 ZDP, resp. ani jej nebudou podávat, i když jim to zákon neukládá. V tomto příspěvku odpovíme na otázky, kterými se naši čtenáři chtějí ujistit, zda při ročním zúčtování záloh za rok 2011, o které mohou zaměstnanci u zaměstnavatele požádat za podmínek stanovených v zákoně o daních z příjmů do 15. 2. 2011, postupují správně.

  1. Je zaměstnavatel povinen provést zaměstnanci roční zúčtování záloh?

     Pokud zaměstnanec, který po uplynutí daného zdaňovacího období písemně do 15. února požádá zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh, splňuje podmínky pro jeho provedení a předloží-li všechny potřebné doklady, pak je zaměstnavatel povinen roční zúčtování záloh zaměstnanci provést.

  1. 2. Jak se mohu bránit, pokud zaměstnavatel podle mého názoru provedl roční zúčtování záloh nesprávně?

     Pokud má zaměstnanec pochybnosti o správnosti sražené daně, může požádat zaměstnavatele do 60 dnů ode dne, kdy se o výši daně dozvěděl, o vysvětlení (§ 237 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád). Pokud s jeho odpovědí není spokojen, pak se může obrátit na finanční úřad, který je místně příslušný zaměstnavateli.

  1. 3. Je pravda, že pokud místo provedení ročního zúčtování záloh podám daňové přiznání, vyjde mi stejný přeplatek jako u zaměstnavatele při ročním zúčtování záloh?

     Obecně lze říci, že je to pravda, až na některé výjimky, například:

  1. Pokud má zaměstnanec vedle příjmů od jednoho tzv. hlavního zaměstnavatele, resp. více tzv. hlavních zaměstnavatelů postupně, ještě další příjem podle § 7 až 9 ZDP v úhrnu do 6 000 Kč ročně (např. z pronájmu garáže ve výši 5 400 Kč za rok), pak nemá podle § 38g odst. 2 ZDP povinnost podat přiznání. Může požádat o roční zúčtování záloh a tento příjem nezdaní. Pokud však podá daňové přiznání, pak příjem z pronájmu do přiznání má povinnost uvést a daň z příjmu z pronájmu musí uhradit.

  2. Pokud by zaměstnanec měl například ve zdaňovacím období pouze příjem ze závislé činnosti od jednoho tzv. hlavního zaměstnavatele po dobu 11 kalendářních měsíců ve výši 4 000 Kč hrubého měsíčně (celkem ročně 44 000 Kč) a pobíral tak měsíčně daňový bonus na děti, pak by při podání daňového přiznání musel tyto daňové bonusy (např. na 3 děti po 11 měsíců ve výši 31 911 Kč) vrátit. V daňovém přiznání lze uplatnit roční bonus jen při dosažení příjmu ve výši alespoň 6 násobku minimální mzdy (48 000 Kč). Pokud tento zaměstnanec ale požádá u zaměstnavatele o roční zúčtování záloh, oprávněně vyplacené měsíční bonusy (při dosažení poloviny minimální mzdy měsíčně) vracet nemusí.

     Lze shrnout, že obecně platí, že se u poplatníka daň z příjmů v případě podání daňového přiznání neliší od daně vypočtené na základě ročního zúčtování záloh. Ve výše uvedených případech je však pro zaměstnance roční zúčtování záloh bezesporu výhodnější.

  1. 4. Pokud nemám k dispozici do 15. února 2012 například potvrzení příjemce daru o jeho výši a účelu, ale pouze složenku o zaslání peněz Červenému kříži, mohu takový dar uplatnit v rámci ročního zúčtování záloh nebo jen v daňovém přiznání?

     V povinnosti dokazování spočívá další významný rozdíl mezi ročním zúčtováním záloh provedeným na žádost zaměstnance zaměstnavatelem a podáním daňového přiznání poplatníkem u správce daně. Mzdová účetní, pokud má zaměstnanci umožnit uplatnění slev na dani podle § 35ba ZDP (např. na invaliditu, na studium, na manželku) nebo daňového zvýhodnění na děti anebo nezdanitelné části základu daně podle § 15 ZDP (např. příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, tzv. soukromé životní pojištění, hodnota darů poskytnutých na veřejně prospěšné účely, či odpočet úroků z úvěru použitého na financování bytové potřeby), má v § 38l ZDP přesně předepsané doklady (průkazy), které jí musí zaměstnanec předložit. Při podání daňového přiznání nemá poplatník povinnost dokládat skutečnosti tolika doklady. Finančnímu úřadu prokazuje nárok na daňové výhody i jiným způsobem (jinými důkazními prostředky) než ve mzdové účtárně.

  1. 5. Koho požádám o roční zúčtování záloh, když jsem zaměstnání ukončil již v srpnu 2011 a od té doby pobírám starobní důchod?

     Podle § 38ch ZDP požádá zaměstnanec o roční zúčtování záloh ve lhůtě do 15. 2. 2012 posledního zaměstnavatele v roce 2011, u kterého měl podepsáno prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP, nebo u něhož příp. podepíše prohlášení k dani dodatečně se žádostí o roční zúčtování záloh podle § 38k odst. 7 ZDP. To platí i v případě, že počátkem roku 2012 změnil zaměstnavatele nebo v průběhu roku 2011 zcela ukončil zaměstnání a odešel do důchodu.

  1. 6. Kdy nemám za rok 2011 povinnost podat daňové přiznání a mohu požádat zaměstnavatele o roční zúčtování záloh?

     V souladu s ust. § 38ch ZDP může požádat o roční zúčtování záloh poplatník, který měl ve zdaňovacím období 2011 pouze příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků:

  • pouze od jednoho plátce daně (tzv. hlavního zaměstnavatele), nebo

  • postupně od více plátců daně (tzv. hlavních zaměstnavatelů),

  • případně ještě doplatky mzdy od těchto plátců daně.

     Podmínkou přitom je, že:

  • měl u všech výše uvedených plátců daně na zdaňovací období 2011 řádně podepsáno prohlášení k dani podle § 38k ZDP (tj. do 15. února 2011 nebo v průběhu roku po nástupu do zaměstnání do 30 dnů), případně u posledního zaměstnavatele v roce 2011 (kterého o roční zúčtování požádá) alespoň dodatečně podle § 38k odst. 7 ZDP (za r. 2011 nejpozději do 15. 2. 2012), a

  • kromě těchto příjmů do DAP nemá jiné zdanitelné příjmy podle § 7 až 10 ZDP v úhrnu vyšší než 6 000 Kč (z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti, kapitálového majetku, pronájmu nebo ostatní příjmy).

     Nepřihlíží se přitom k příjmům od daně osvobozeným (v § 4, 6a10 ZDP) a k příjmům z tuzemska, z nichž je daň vybírána srážkou zvláštní sazbou podle § 36 ZDP.

  1. 7. Slyšel jsem, že pokud jsem v průběhu roku měl pracovní úraz a dostal náhradu za ztrátu příjmu, nemohu požádat o roční zúčtování záloh. Je to pravda?

     V uvedeném případě jsou rozhodné dvě skutečnosti. Pokud Vám byla náhrada za ztrátu příjmů při pracovní neschopnosti vyplácena přímo Vaším zaměstnavatelem (u něhož máte podepsáno prohlášení k dani), pak o roční zúčtování záloh můžete požádat, nemáte-li povinnost podat daňové přiznání z jiného důvodu.

     Pokud Vám ale byla náhrada za ztrátu příjmů vyplácena přímo pojišťovnou (kde nemáte podepsané prohlášení k dani), pak záleží na její výši. Pokud nedosahovala 5 tisíc Kč hrubého měsíčně, potom máte právo o roční zúčtování záloh u zaměstnavatele požádat. Při vyšší částce vyplacené pojišťovnou (více než 5 000 Kč hrubého měsíčně) máte povinnost podat daňové přiznání podle § 38g odst. 2 ZDP, protože jste pobíral po část roku 2011 příjem ze závislé činnosti zdaněný zálohou na daň souběžně od více plátců daně.

     Poznamenáváme, že podle § 4 odst. 1 písm. d) ZDP je od daně z příjmů osvobozena náhrada za bolest, náhrada za ztížení společenského uplatnění, náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením nebo náhrada věcné škody, tj. příjmy mající charakter náhrady škody obdržené v souvislosti s pracovním úrazem.

  1. 8. V roce 2011 jsem byla na několika brigádách při studiu. Můj měsíční příjem z každé z nich nepřesáhl 5 000 Kč hrubého, a proto mi byla sražena daň zvláštní sazbou. Slyšela jsem, že bych mohla podepsat prohlášení k dani zpětně a tím bych dosáhla vrácení srážkové daně.

     Tuto informaci je nutné uvést na pravou míru. Zaměstnanec může podepsat prohlášení k dani podle § 38k odst. 7 ZDP zpětně, ale pouze u posledního plátce daně (zaměstnavatele) ve zdaňovacím období, pokud současně tohoto zaměstnavatele požádá o provedení ročního zúčtování záloh (tzn., splňuje pro něj podmínky). Pokud tedy nemáte jiné příjmy a brigády byly u stejného zaměstnavatele, pak máte možnost do 15. února 2012 se žádostí o roční zúčtování záloh zpětně podepsat prohlášení k dani na rok 2011 i na kalendářní měsíce, kdy Vám byla z příjmů sražena daň zvláštní sazbou podle § 6 odst. 4 ZDP. V tomto případě Vám zaměstnavatel po uplatnění příslušných daňových úlev sraženou daň vrátí jako přeplatek na dani z ročního zúčtování záloh. Podle § 38d odst. 4 písm. a) ZDP se totiž Vaše daňová povinnost za těchto okolností nepovažuje za splněnou. Pro úplnost je ale třeba poznamenat, že výše zmíněné příjmy (z nichž byla odvedena srážková daň) nemůžete za žádných okolností uvést do daňového přiznání.

  1. 9. Mzdová účetní mi nechce provést roční zúčtování záloh, i když jsem roce 2011 byl od 1. ledna do konce roku zaměstnán u jediného zaměstnavatele a nemám žádné jiné příjmy. Pouze v únoru 2011 jsem obdržel ještě doplatek dlužné mzdy z roku 2010 od předchozího zaměstnavatele, která mi tenkrát, přestože jsem obdržel výplatní pásku, nebyla vyplacena.

     Mzdová účetní má pravdu, neboť podle § 38g odst. 2 ZDP daňové přiznání je také povinen podat poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem dodatečně obdržel příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se tenkrát nepovažovaly podle § 5 odst. 4 ZDP za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch, což je Váš případ. Může se jednat o dlužné příjmy zúčtované v uplynulých zdaňovacích obdobích (2005 až 2010) a vyplacené nebo obdržené dodatečně v čisté výši až v běžném zdaňovacím období (2011).

  1. 10. V jakém případě si mohu uplatnit slevu na dani na manželku a v jaké výši, jestliže jsem uzavřel sňatek 15. května 2011?

     Sleva na manželku náleží poplatníkovi podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP ve výši 24 840 Kč ročně za podmínky, že manželka žije s poplatníkem v domácnosti a nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč.

     Do příjmu manželky se pro tento účel nezahrnují:

  • dávky státní sociální podpory,

  • dávky sociální péče,

  • dávky pomoci v hmotné nouzi,

  • příspěvek na péči, sociální služby,

  • státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem,

  • státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření,

  • stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,

  • příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen, a

  • nepřihlédne se ani k příjmům uvedeným v § 3 odst. 4 písm. b) ZDP (k úvěrům a půjčkám) a k výživnému, které je určeno dítěti.

     Upozorňujeme, že do příjmů manželky se zahrnují:

  • veškeré hrubé příjmy (ze zaměstnání, z podnikání, z pronájmu, ostatní příjmy ),

  • příjmů od daně osvobozené, např. prodej nemovitosti, auta, cenných papírů,

  • všechny druhy důchodů,

  • nemocenské,

  • náhrada mzdy při pracovní neschopnosti,

  • ošetřování člena rodiny,

  • podpora v nezaměstnanosti,

  • peněžitá pomoc v mateřství atd.

     Je nutné ale upozornit, že příjem vyživované manželky se posuzuje vždy za celé zdaňovací období, zatím co sleva na manželku Vám náleží ale jen za ty kalendářní měsíce (ve výši 1/12 roční částky), na jejichž počátku jste byl již ženatý a manželka s Vámi žila ve společné domácnosti (§ 115 občanského zákoníku). Pokud jste tedy sňatek uzavřel 15. května 2011, sleva na dani na manželku Vám náleží až od měsíce června ve výši 13 790 Kč (7 x 1 970 Kč) za podmínky, že vlastní příjem vaší manželky v úhrnu za celé zdaňovací období roku 2011 nepřesáhne stanovený limit ve výši 68 000 Kč.

  1. 11. Mzdová účetní mi nechce provést roční zúčtování záloh. Přitom v roce 2011 jsem byl od ledna do března zaměstnán u zaměstnavatele „A“, kde jsem podepsal prohlášení k dani. V dubnu a květnu jsem byl na brigádě u zaměstnavatele „B“ s měsíčním příjmem ve výši 12 000 Kč hrubého na dohodu o provedení práce, ze kterého mi byla sražena záloha na daň (nepodepsal jsem tam totiž prohlášení k dani). Od června jsem u současného zaměstnavatele „C“. Od obou předchozích zaměstnavatelů (A i B) mám potvrzení o zdanitelných příjmech a sražených zálohách.

     Mzdová účetní Vám za rok 2011 nemůže provést roční zúčtování záloh, protože z Vašeho dotazu je zřejmé, že „na brigádě“ (u zaměstnavatele „B“) jste nepodepsal prohlášení k dani a Vaše mzda byla přitom zdaněna zálohou na daň a nikoliv daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně podle § 6 odst. 4 ZDP (byla vyšší než 5 000 Kč hrubého). Podle § 38g odst. 2 ZDP daňové přiznání není totiž povinen podat pouze poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků pouze od jednoho anebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců. Podmínkou přitom je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k ZDP. Vy jste u zaměstnavatele „B“, kde Vám byly příjmy zdaněné zálohou na daň, prohlášení k dani nepodepsal, a proto jste povinen podat daňové přiznání.

  1. 12. Mzdová účetní mi nechce provést roční zúčtování záloh a přitom jsem celý rok 2011 neměl jiné příjmy než od jednoho zaměstnavatele. V předchozích 4 letech jsem si přitom pro snížení základu daně uplatňoval zaplacené úroky z úvěru na nákup pozemku.

     Podle ustanovení § 15 odst. 4 ZDP, byla-li uplatňována nezdanitelná část základu daně ve výši zaplacených úroků z úvěru použitého na nákup pozemku, u něhož nebyla splněna podmínka zahájení výstavby bytové potřeby do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy, nárok na uplatnění odpočtu této nezdanitelné části základu daně poplatníkovi zaniká a příjmem podle § 10 ZDP ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl v příslušných letech z důvodu zaplacených úroků z úvěrů u něj základ daně snížen. Pokud jste tedy stavbu v zákonné lhůtě na zmíněném pozemku nezahájil, máte povinnost podat daňové přiznání a Váš příjem podle § 10 ZDP je součtem nezdanitelných částek uplatněných z tohoto titulu v předchozích letech. Není-li tomu tak, musíte předložit ve mzdové účtárně do 15. února 2012 předepsaný průkaz, tj. stavební povolení nebo doklad o ohlášení stavby, kterým existenci zahájení stavby na zmíněném pozemku prokážete.

  1. 13. Jsem ředitelem obchodní společnosti a můj hrubý příjem včetně odměn dosahuje zhruba 1 milion korun. Vedle příjmu ze zaměstnání pobírám důchod ve výši 8 000 Kč měsíčně. Mzdová účetní mi tvrdí, že jsem povinen podat přiznání. Má pravdu?

     Ano, pro rok 2011 poprvé platí nové ustanovení ZDP, které v § 4 odst. 3 uvádí, že pravidelně vyplácené důchody a penze uvedené v § 4 odst. 1 písm. h) ZDP nejsou od daně osvobozeny, pokud součet příjmů podle § 6 ZDP a dílčích základů daně podle § 7a 9 ZDP u poplatníka přesáhne ve zdaňovacím období částku 840 000 Kč, což se ve Vašem případě stalo. Proto máte povinnost podat daňové přiznání, ve kterém kromě příjmů ze zaměstnání na základě vydaného „Potvrzení o zdanitelných příjmech“ uvedete

Nahrávám...
Nahrávám...