dnes je 7.12.2022

Input:

Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2013

20.2.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     Počátkem roku 2014 je zaměstnavatel mající postavení plátce daně povinen provést svým zaměstnancům (poplatníkům s příjmy ze závislé činnosti), kteří nemají povinnost podat daňové přiznání za rok 2013, jako každoročně roční zúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za podmínek stanovených v § 38ch zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), tj., pokud o ně do 17. února 2014 písemně požádají. Cílem tohoto příspěvku je shrnutí legislativních změn v této oblasti a připomenutí postupu při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2013 (dále jen „roční zúčtování“). Postupně se podíváme na:

  1. nejdůležitější změny pro roční zúčtování za rok 2013,

  2. nejčastější důvody vzniku povinnosti zaměstnance podat daňové přiznání,

  3. konkrétní případy, kdy nelze provést roční zúčtování za rok 2013,

  4. výhody ročního zúčtování oproti daňovému přiznání (dále též „DAP“),

  5. zpětný podpis tiskopisu Prohlášení poplatníka k dani z příjmů ze závislé činnosti (dále jen „Prohlášení k dani“),

  6. termíny pro provedení ročního zúčtování a k předložení dokladů,

  7. slevu na manžela (manželku), která se uplatňuje až v ročním zúčtování, a podmínky jejího uplatnění,

  8. slevu na invaliditu při souběhu důchodů,

  9. jednotlivé nezdanitelné části základu daně a podmínky jejich uplatnění ve mzdové účtárně,

  10. roční zúčtování u daňových nerezidentů,

  11. promítnutí výsledků z ročního zúčtování do daňového tvrzení podávaného plátcem daně každoročně formou vyúčtování,

  12. opravy chyb vzniklých při ročním zúčtování,

  13. potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a sražených zálohách na daň za rok 2013 (dále jen „potvrzení o zdanitelných příjmech“) a

  14. vypořádání přeplatku na pojistném u zaměstnance - účastníka důchodového spoření.

1. NEJDŮLEŽITĚJŠÍ ZMĚNY PRO ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ ZA ROK 2013

1.1 Změny u starobních důchodců

     Základní slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč nelze uplatnit u poplatníka, který k 1. lednu zdaňovacího období pobíral starobní důchod.

     V reakci na tuto změnu přerušila řada starobních důchodců pobírání důchodů na den 1. 1. 2013. Důchod je vyplácen dopředu, takže důchod k 1. 1. 2013 jim byl v prosinci vyplacen. Generální finanční ředitelství k tomuto postupu zveřejnilo tiskovou zprávu. V případě, kdy na základě žádosti poživatele starobního důchodu dojde k zastavení výplaty tohoto důchodu k 1. lednu a ze všech objektivních okolností vyplývá, že jediným účelem takového kroku je získání slevy na poplatníka, bude tento postup posuzován orgány Finanční správy ČR ve vztahu k možnému zneužití práva, a to se všemi důsledky vyplývajícími z daňového řádu.

     Pokud byl poplatníkovi přiznán starobní důchod ke dni 1. 1. 2013 až zpětně, pak může slevu na poplatníka uplatňovat po celé zdaňovací období, a to i pokud požádal o důchod zpětně za více let.

     Další změnou u důchodců oproti roku 2012 je nevyužití § 4 odst. 3 ZDP. Pokud byl v roce 2012 poplatníkovi vyplácen důchod a jeho příjem ze závislé činnosti ve zdaňovacím období přesáhl částku 840 000 Kč, měl povinnost podat daňové přiznání a v něm uvést jako svůj příjem do dílčího základu daně podle § 10 ZDP na příloze č. 2 tiskopisu daňového přiznání veškerý pravidelně vyplácený důchod. Toto pravidlo se pro roky 2013 až 2015 nepoužije, jak vyplývá z bodu 8 přechodných ustanovení zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů (dále jen „ZOS“). To znamená, že důchodci bez ohledu na výši svých příjmů mají povinnost zdanit pouze pravidelný důchod nad částku 288 000 Kč (tj. 36násobek minimální mzdy stanovené k 1. lednu zdaňovacího období roku 2013).

1.2 Zavedení solidárního zvýšení daně

     V průběhu roku 2013 se u zaměstnance s vyššími příjmy zvýšila vypočtená záloha na daň o 7 % z kladného rozdílu mezi zdanitelnými příjmy ze závislé činnosti a 4násobkem průměrné mzdy (v r. 2013 částkou 103 536 Kč). Tím zaměstnanci vznikne povinnost podat daňové přiznání podle § 38g odst. 4 ZDP, a to i pokud bylo solidární zvýšení vypočteno pouze v jednom měsíci a z jiného důvodu by zaměstnanec nebyl povinen daňové přiznání podat.

     Může se stát, že záloha nebyla v průběhu roku o solidární zvýšení daně zvýšena přesto, že příjem zaměstnance byl v některém z měsíců vyšší než 4násobek průměrné mzdy. Ustanovení o zvýšení zálohy, tedy § 38ha ZDP se totiž podle přechodných ustanovení (zákon č. 500/2012 Sb.) nepoužije při zúčtování mezd za kalendářní měsíce přede dnem nabytí účinnosti novely (1. 1. 2014). Zaměstnanec přesto může mít celoroční příjem přesahující 48násobek průměrné mzdy a také v tomto případě je povinen daňové přiznání podat v souladu s ustanovením § 38g odst. 4 ZDP a solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP zaplatit. Částka, ze které se počítá solidární zvýšení daně, musí být uvedena na mzdovém listě.

     Vzhledem k tomu, že potvrzení o zdanitelných příjmech, které je vydáváno zaměstnanci, je úhrnem údajů uvedených na mzdovém listě, pak i v tomto potvrzení musí být uvedeno, zda solidární zvýšení bylo nebo nebylo u zaměstnance v průběhu roku uplatněno.

1.3 Nezdanitelné části základu daně

     Zákonem č. 44/2013 Sb. se v rámci novely transplantačního zákona se zpětnou účinností ještě pro rok 2013 stanovilo, že odběr orgánu se u žijícího dárce pro účely uplatnění nezdanitelné části základu daně podle § 15 odst. 1 ZDP oceňuje částkou 20 000 Kč.

     Jako nezdanitelnou část základu daně podle § 15 odst. 5 ZDP může poplatník uplatnit příspěvky, které si platí sám (ze svého) na penzijní připojištění se státním příspěvkem, nově snížené o 12 000 Kč, a nikoliv o 6 000 Kč (jako dříve).

1.4 Odměny pěstounů

     Zákonem č. 401/2012 Sb. se v rámci novely zákona o sociálněprávní ochraně dětí (§ 47k) odměny pěstouna prohlásily pro účely zdanění i placení pojistného za příjem ze závislé činnosti. Úřad práce ČR je tedy pro daňové účely plátcem daně (zaměstnavatelem) a pěstouni jsou pro daňové účely zaměstnanci. Tyto odměny se tedy v r. 2013 na rozdíl od ostatních dávek pěstounské péče již započítají do vlastního příjmu manželky (manžela) při uplatnění slevy na dani dle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP (do ročního limitu ve výši 68 000 Kč).

     Poplatník pobírající odměny pěstouna, které jsou počínaje rokem 2013 prohlášeny za příjem ze závislé činnosti, je povinen po uplynutí roku jako každý jiný zaměstnanec, podat též daňové přiznání za podmínek stanovených v § 38g odst. 2 a 4 zákona. Např. nemá-li u Úřadu práce podepsané prohlášení k dani a jeho odměna byla zdaněna zálohou na daň. Úřad práce je také povinen tomuto poplatníkovi vydat na žádost potvrzení o zdanitelných příjmech.

1.5 Zvýšení minimální mzdy

     Nařízením vlády č. 210/2013 Sb. se od 1. 8. 2013 zvýšila minimální mzda z 8 000 Kč na 8 500 Kč. Tato skutečnost neovlivní roční zúčtování za rok 2013. Pro účely daně z příjmů je totiž rozhodující výše minimální mzdy stanovená k počátku kalendářního roku.

1.6 Soustavná příprava na budoucí povolání

     Pro daňové zvýhodnění na vyživované dítě a pro slevu na studenta došlo v roce 2013 v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, k těmto dvěma změnám:

  • s účinností od září 2013 (počínaje školním rokem 2013/2014) došlo zákonem č. 267/2013 Sb. v § 12 zákona o státní sociální podpoře, k opětovnému zařazení studia v jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou do výčtu vzdělávacích aktivit, které se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považují u dítěte „po první maturitě“ za soustavnou přípravu na budoucí povolání. Postavení studenta v jednoletém pomaturitním kurzu cizích jazyků s denní výukou ve školním v roce 2013/14 mají podle přechodných ustanovení výše uvedeného zákona ti účastníci kurzů, kteří jsou přijati ke studiu ve vzdělávacích institucích uvedených v příloze č. 1 vyhlášky č. 322/2005 Sb., ve znění účinném k 31. srpnu 2012. Seznam uznaných vzdělávacích institucí pro následující školní rok (2014/2015) bude vydán podle nové zákonné úpravy do 30. května 2014;

  • s účinností od 1. dubna 2013 byla za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání v § 14 odst. 2 písm. c) prohlášena doba přerušení studia na vysoké škole, po kterou by jinak trvala mateřská nebo rodičovská dovolená (zákon č. 48/2013 Sb.).

1.7 Omezení daňového zvýhodnění při uplatnění paušálu

     Pokud poplatník uplatní výdaje procentem z příjmů v § 7 ze samostatné výdělečné činnosti nebo v § 9 z pronájmu a dílčí základ daně (úhrn dílčích základů), u kterého (u kterých) byl využitý tento způsob uplatnění výdajů, bude vyšší než 50 % celkového základu daně, pak nemůže uplatnit slevu na manželku ani daňové zvýhodnění na děti.

     Proto se ve mzdových účtárnách v letošním roce častěji setkáme s tím, že manželka bude chtít zpětně uplatnit daňové zvýhodnění na děti až v ročním zúčtování (což je možné, pokud daňové zvýhodnění v průběhu roku manžel u svého zaměstnavatele neuplatňoval, v opačném případě by ale museli oba rodiče podat daňové přiznání). Pokud ale zjistí, že by pro ni bylo výhodné uplatnit daňové zvýhodnění na děti až po provedení ročního zúčtování (v rámci kterého daňové zvýhodnění neuplatnila), bude chtít vystavit potvrzení o zdanitelných příjmech, aby děti mohla uvést v daňovém přiznání. Je vhodné připomenout, že pokud bylo roční zúčtování provedeno, je v potvrzení o zdanitelných příjmech nutné uvést jeho výsledek.

Příklad č. 1

Vyčíslení výsledku z ročního zúčtování v tiskopisu „Potvrzení“ na řádku č. 19:

  1. Výpočet ročního zúčtování za r. 2013 u poplatnice paní Příkladové, která neuplatňovala daňového zvýhodnění u svého zaměstnavatele (v Kč):

  2. Částku z ročního zúčtování na řádku 22 musíme uvést do řádku 19 Potvrzení o zdanitelných příjmech takto:

Kliknutím otevřete obrázek v novém okně
Kliknutím otevřete obrázek v novém okně


2. KDY NEJČASTĚJI VZNIKNE ZAMĚSTNANCI POVINNOST PODAT DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ

     Povinnost podat daňové přiznání (dále jen „DAP“) podle § 38g odst. 2 a 4 ZDP bude mít zaměstnanec za rok 2013 nejčastěji v těchto případech (stačí, aby došlo k naplnění jednoho z nich):

  • pokud měl alespoň jednou v měsíci v roce 2013 zvýšenou zálohu na daň o solidární zvýšení daně podle § 38ha ZDP,

  • pokud u něj povinnost platit solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP vyšla najevo až po skončení roku. K tomu by mohlo dojít např.:

  • při změně zaměstnavatele v průběhu měsíce, anebo

  • při zúčtování doplatků mezd za rok 2012 nebo léta předchozí, které se do výpočtu solidárního zvýšení daně u zálohy podle přechodných ustanovení v čl. 2 k zákonu 500/2012 Sb. nemusí zahrnout, avšak při výpočtu celoroční daně ano (tj., přesáhne-li roční úhrn příjmů u takového zaměstnance 48násobek průměrné mzdy);

  • pokud pobíral příjmy podle § 6 ZDP zdaněné zálohou na daň a neměl podepsáno prohlášení k dani (třeba jen po část doby zaměstnání a příjem nebyl zdaněn srážkovou daní ve výši 15 %, ale zálohou na daň);

  • pokud byl zaměstnán (třeba jen po část roku) souběžně u dvou nebo více zaměstnavatelů a jeho příjem byl u tzv. vedlejšího zaměstnavatele zdaněn zálohou na daň (nepřihlíží se jen k příjmům zdaněným srážkovou daní zvláštní sazbou do úhrnné výše 5 000 Kč);

  • pokud vedle příjmů ze závislé činnosti zdaněných zálohou na daň měl i jiné příjmy podle § § 7 až 10 ZDP v úhrnu vyšší než 6 000 Kč (před odečtením výdajů). Jedná se velice často o fiktivní příjem, který poplatníkovi vzniká např. z titulu předčasně ukončeného penzijního připojištění se státním příspěvkem nebo tzv. soukromého životního pojištění, anebo uplatňuje-li poplatník odečet úroků z úvěru na koupi pozemku a nezahájí výstavbu bytové potřeby do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy atp.;

  • pokud po 31. 1. 2013 obdržel doplatky mzdy podle § 5 odst. 4 ZDP (z roku 2005 až 2012), které se v těchto letech nepovažovaly za jeho příjem;

  • pokud měl příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, např. ze zdroje v tuzemsku, ale od zaměstnavatele, který v ČR nemá povinnosti plátce daně podle § 38c ZDP (u něhož podepsat prohlášení k dani ani možnost neměl), např. od zahraničního zastupitelského úřadu, od zahraniční mateřské společnosti, která v ČR nemá umístěnu stálou provozovnu apod.;

  • jedná-li se o daňového rezidenta ČR,

    • pokud měl kromě tuzemských příjmů ještě příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí, nebo

    • který hodlá uplatnit na účely vymezené v § 15 odst. 1 ZDP hodnotu daru poskytnutého příjemci v EU, Norsku nebo Islandu (v rámci ročního zúčtování lze uplatnit pouze dary poskytnuté příjemcům v ČR);

  • jedná-li se o daňového nerezidenta ČR, pokud hodlá uplatnit některou nezdanitelnou část základu daně, daňové zvýhodnění nebo kromě základní slevy na dani a na studenta i jinou slevu na dani podle § 35ba ZDP;

  • jedná-li se o rezidenta členského státu EU nebo EHP, pokud do DAP hodlá uvést v souladu s § 36 odst. 7 ZDP odměny, které obdržel jako člen ve statutárním nebo v jiném kolektivním orgánu od právnické osoby se sídlem v ČR (zdaněné srážkovou daní zvláštní sazbou).


3. KDY NELZE PROVÉST ZAMĚSTNANCI ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ ZA ROK 2013

     Roční zúčtování za rok 2013 nelze provést v těchto případech:

  1. 1. Pokud měl zároveň více než jeden příjem ze závislé činnosti, ze kterého byla sražena záloha na daň.
Příklad č. 1

Zaměstnanec pobíral po celý rok příjem od jednoho zaměstnavatele, u kterého podepsal prohlášení k dani. U druhého zaměstnavatele měl pouze příjem z dohody o provedení práce na jeden den a jeho hrubý příjem z ní byl 7 000 Kč.

Závěr: Zaměstnanec nemůže požádat o roční zúčtování, protože má povinnost podat daňové přiznání podle § 38g odst. 2 ZDP. Měl příjem ze závislé činnosti od více plátců souběžně.

Příklad č. 2

Zaměstnanec měl po celý rok 2013 příjem pouze od jednoho zaměstnavatele. Měl ale pracovní úraz a pojišťovna mu vyplatila náhradu za ztrátu příjmů po dobu pracovní neschopnosti ve výši 4 800 Kč (čistého).

Závěr: Zaměstnanec nemůže požádat o roční zúčtování, protože náhrada za ztrátu příjmů byla vyšší než 5 000 Kč hrubého, a proto z ní pojišťovna srazila zálohu na daň. Poplatník tedy měl za stejné období souběžně příjem ze závislé činnosti od 2 plátců, kteří sráželi z jeho příjmů zálohu (a u pojišťovny neměl podepsáno prohlášení k dani), tj., má povinnost podat daňové přiznání dle § 38g odst. 2 ZDP.

  1. 2. Pokud měl od dřívějšího zaměstnavatele doplatky mezd z předchozích let.
Příklad č. 3

Zaměstnanec pracoval u zaměstnavatele od 1. 1. 2013. V dubnu tohoto roku mu byly doplaceny odměny od předchozího zaměstnavatele za výsledky firmy za rok 2012 zdaněné zálohou na daň.

Závěr: Zaměstnanec nemůže požádat o roční zúčtování, protože má povinnost podat daňové přiznání podle § 38g odst. 2 ZDP (měl příjmy ze závislé činnosti zdaněné zálohou v jednom kalendářním měsíci souběžně od dvou plátců).

Příklad č. 4

Zaměstnanec pracoval pouze u jednoho zaměstnavatele již od 1. 1. 2012. V roce 2013 mu byl doplacen příjem zdaněný zálohovou daní od zaměstnavatele, kde ukončil pracovní poměr v roce 2011.

Závěr: Zaměstnanec má povinnost podat daňové přiznání podle § 38g odst. 2 ZDP.

Příklad č. 5

Zaměstnanec pracoval do února 2013 u jednoho zaměstnavatele a od března 2013 u druhého zaměstnavatele. U obou měl řádně podepsáno prohlášení k dani. V červnu 2013 obdržel dlužné odstupné od prvního zaměstnavatele.

Závěr: Zaměstnanec může druhého zaměstnavatele požádat o roční zúčtování, protože se jedná o doplatek mzdy od dřívějšího tzv. hlavního zaměstnavatele v roce 2013 (§ 38ch ZDP).

Příklad č. 6

Zaměstnanec pracoval do února 2013 u jednoho zaměstnavatele a od března 2013 u druhého zaměstnavatele. U obou řádně podepsal prohlášení k dani. V červnu 2013 obdržel dlužnou mzdu za prosinec 2012 zdaněnou zálohou na daň od prvního zaměstnavatele, která mu nebyla vyplacena do 31. 1. 2013, a proto se v roce 2012 nepovažovala za jeho příjem podle § 5 odst. 4 ZDP.

Závěr: Zaměstnanec má povinnost podat daňové přiznání podle § 38g odst. 2 ZDP, protože obdržel doplatek mzdy podle § 5 odst. 4 ZDP z roku 2012.

  1. 3. Pokud měl sice příjmy od více plátců daně postupně za sebou, ale u některého nepodepsal prohlášení poplatníka k dani.
Příklad č. 7

Zaměstnanec pracoval u prvního plátce od ledna do dubna 2013, ale prohlášení k dani měl u něj podepsáno až od března 2013 a přitom v lednu a únoru měl příjem vyšší než 5 000 Kč hrubého zdaněný zálohou na daň. Od 1. července pracoval u dalšího plátce a zde podepsal prohlášení k dani řádně do 30 dnů od vstupu do zaměstnání.

Závěr: Zaměstnanec má povinnost podat daňové přiznání podle § 38g odst. 2 ZDP. Jakmile má poplatník příjem, u kterého byla sražena záloha na daň a nebylo podepsáno prohlášení k dani, pak má povinnost podat daňové přiznání.

  1. 4. Pokud měl příjem podle § 7 až § 10 ZDP vyšší než 6 000 Kč, vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou zvláštní sazbou podle § 36 ZDP.
Příklad č. 8

Zaměstnanec měl v roce 2013 příjmy pouze od jednoho plátce, u kterého podepsal prohlášení k dani a zároveň obdržel příjem za příspěvek do odborného časopisu ve výši 4 000 Kč.

Závěr: Zaměstnanec může požádat o roční zúčtování (tj., není povinen podat daňové přiznání), protože příjmy za příspěvky do časopisů do 7 000 Kč měsíčně od jednoho plátce jsou zdaněny konečnou srážkovou daní zvláštní sazbou.

Příklad č. 9

Zaměstnanec měl v roce 2013 příjmy pouze od jednoho plátce, u kterého podepsal prohlášení k dani a zároveň obdržel příjem z pronájmu garáže ve výši 5 700 Kč. Mimo to za něj nájemce zaplatil daň z nemovitostí za garáž ve výši 1 080 Kč přímo finančnímu úřadu, tak jak to mají domluveno v nájemní smlouvě.

Závěr: Poplatník má povinnost podat daňové přiznání. Do jeho příjmů se započítá i daň, kterou za něj zaplatil nájemce, tj., má příjem dle § 9 ZDP vyšší než 6 000 Kč.

Příklad č. 10

Zaměstnanec měl v roce 2013 příjmy pouze od jednoho plátce, u kterého podepsal prohlášení k dani a zároveň obdržel příjem z prodeje podílu na domě, který přede dvěma lety zdědil po tetě ve výši 12 000 Kč.

Závěr: Zaměstnanec je povinen podat přiznání k dani, protože měl příjem dle § 10 ZDP vyšší než 6 000 Kč. Prodej nemovitosti, pokud v ní neměl bydliště, je osvobozen až po pěti letech od jejího nabytí.

Příklad č. 11

Zaměstnanec měl v roce 2013 příjmy pouze od jednoho plátce, u kterého podepsal prohlášení k dani, a v tomto roce obdržel ještě příjem za vymalování provozovny od firmy v sousedství ve výši 18 000 Kč.

Závěr: Poplatník nemá povinnost podat daňové přiznání. Příjem z příležitostné činnosti je, pokud nepřesáhne 20 000 Kč, od daně osvobozen.

Příklad č. 12

Zaměstnanec pobíral vedle příjmů od jednoho zaměstnavatele, u kterého podepsal prohlášení k dani, ještě výsluhový příspěvek 12 000 Kč měsíčně od Ministerstva vnitra.

Závěr: Zaměstnanec nemá povinnost podat daňové přiznání a může požádat o roční zúčtování. Výsluhové příspěvky poskytované bývalým vojákům z povolání a bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů byly v roce 2013 zdaněny konečnou srážkovou daní zvláštní sazbou daně (§ 36 odst. 2 písm. v) ZDP).


4. VÝHODY ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ OPROTI DAŇOVÉMU PŘIZNÁNÍ Z POHLEDU ZAMĚSTNANCE

     Proč je pro zaměstnance výhodnější požádat o roční zúčtování než podat daňové přiznání? Je tomu tak proto, že:

  • odpovědnost za správný výpočet daně a daňového zvýhodnění přenese na zaměstnavatele,

  •      v ročním zúčtování se přeplatek zaměstnanci vrací, případné nedoplatky se nevybírají,

  • pokud má zaměstnanec i tzv. jiné příjmy dle § § 7 až 10 ZDP, které podléhají zdanění, a nemá povinnost podat daňové přiznání, pak je nemusí zdanit, např. má-li příjmy z pronájmu pouze ve výši 6 000 Kč,

  • zaměstnanec, který v průběhu roku pobíral daňové bonusy, ale nemá příjem alespoň ve výši šestinásobku hrubé mzdy, v ročním zúčtování neztrácí na vyplacené měsíční bonusy nárok. Pokud ale podá daňové přiznání, je povinen tyto bonusy vrátit,

  • roční zúčtování se provádí pouze tehdy, pokud o něj zaměstnanec požádá. Pokud zaměstnanec o roční zúčtování nepožádá a není povinen podat daňové přiznání, pak je řádně sraženými zálohami jeho daňová povinnost vyrovnána.


5. KDY LZE PODEPSAT ZPĚTNĚ PROHLÁŠENÍ K DANI

     Dodatečně lze podle § 38k odst. 7 ZDP podepsat prohlášení k dani do 15. února po uplynutí zdaňovacího období, a to i v případě, kdy byla z příjmů ze závislé činnosti vybrána daň srážkou zvláštní sazbou daně, ale pouze tehdy, pokud zaměstnanec zároveň požádá u tohoto zaměstnavatele o roční zúčtování. Není tedy možné dodatečně podepsat prohlášení k dani u zaměstnavatele předcházejícího.

     Zaměstnanec tak vedle toho, že v oddíle III. tiskopisu Prohlášení k dani požádá o roční zúčtování za rok 2013 a potvrdí pravdivost a úplnost údajů zde uvedených svým podpisem, zároveň vyplní v oddíle II. tiskopisu (v části „Potvrzuji pravdivost a úplnost údajů uvedených v tomto prohlášení“) kolonku, ve které za zdaňovací období 2013 dodatečně prohlášení k dani podepíše.

     K tomu připomínáme, že jedná-li se o zaměstnance, z jehož příjmů byla sražena daň zvláštní sazbou a tento zaměstnanec zpětně podepíše prohlášení k dani i na tyto měsíce, pak je nutné v tiskopise „Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických osob“ částky původně správně sražené daně uvést do sloupce č. 6 označeného „Částka odvedené daně, k níž se váže dodatečně podepsané prohlášení podle § 38k zákona“. Zde se uvede srážková daň, která byla sražena zaměstnanci za měsíce, za které zpětně podepsal prohlášení. Na této dani ale nevznikne z tohoto titulu žádný přeplatek a sloupec č. 6 slouží pouze jako informace. Pokud budeme vracet tuto daň na základě provedeného ročního zúčtování, bude uvedena ve Vyúčtování zálohové daně za plátce ve sloupečku č. 4, a to jako vrácený přeplatek z ročního zúčtování.

Příklad na zpětné podepsání prohlášení poplatníka k dani:

Správně vyplněná 2. a 4. strana prohlášení

Kliknutím otevřete obrázek v novém okně
Kliknutím otevřete obrázek v novém okně


6. TERMÍNY PRO PROVEDENÍ ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ A K PŘEDLOŽENÍ DOKLADŮ

     Zaměstnanec může požádat o provedení ročního zúčtování písemně do 15. února po uplynutí zdaňovacího období, tj. za rok 2013 do 17. února 2014 (15. je sobota).

     Roční zúčtování za rok 2013 (tj. výpočet daně a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění) provede zaměstnavatel do 31. března 2014 z úhrnu mezd zúčtovaných poplatníkovi všemi plátci postupně (a vyplacených nejpozději do 31. ledna po uplynutí roku). Poplatníkovi vrátí zaměstnavatel přeplatek na dani (pokud činí alespoň 50 Kč) a doplatek na daňovém bonusu nejpozději při zúčtování mzdy za březen, tedy v průběhu měsíce dubna. K tomu upozorňujeme, že výše daňového bonusu musí být alespoň 100 Kč.

     Ke dni 1. 1. 2014 nabylo účinnosti ZOS, kterým došlo mj. v § 38ch ZDP ke zkrácení lhůty pro provedení ročního zúčtování záloh na 15. března a ke zkrácení lhůty pro vrácení přeplatků na dani a doplatků na daňovém bonusu z ročního zúčtování, a to nejpozději do 31. března po uplynutí zdaňovacího období. Poprvé se takto bude postupovat ale až při ročním zúčtování za rok 2014, tedy počátkem roku 2015. V přechodných ustanoveních ZOS je totiž uvedeno, že „pro daňové povinnosti u daní z příjmů za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, se použije ještě zákon o daních z příjmů, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření.“

     Pro roční zúčtování za rok 2013 se tedy dosavadní lhůty nemění. To potvrzuje také Generální finanční ředitelství ve sdělení ze dne 8. 11. 2013 „Upozornění pro plátce daně ze závislé činnosti“.


7. SLEVA NA MANŽELA (MANŽELKU), UPLATŇOVANÁ AŽ V ROČNÍM ZÚČTOVÁNÍ A PODMÍNKY JEJÍHO UPLATNĚNÍ

     Slevu na manžela (manželku) ve výši 24 840 Kč lze uplatnit, pokud příjem manžela žijícího ve společné domácnosti nepřesáhl v daném zdaňovacím období 68 000 Kč. Je-li manžel držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se sleva na dvojnásobek. Slevu zatím nelze uplatnit na registrovaného partnera. Tato novinka se uplatní poprvé až v příštím roce, tedy v rámci ročního zúčtování za rok 2014. Zaměstnanci často chybují při posouzení, které příjmy se do příjmu manžela započítávají a které nikoliv.

     Do vlastního příjmu manžela se zahrnují zejména:

  • příjmy z podnikání i ze zaměstnání (včetně práce vykonávané na základě dohody o pracovní činnosti či dohody o provedení práce a náhrady mzdy za dovolenou),

  • mzdy za prosinec 2013 vyplacené v lednu 2014 se zahrnou do příjmů roku 2013,

  • příjmy z prodeje movitých i nemovitých věcí (které nepatří do SJM),

  • dávky nemocenského pojištění, včetně peněžité pomoci v mateřství („mateřské“),

  • důchody z důchodového pojištění (starobní, invalidní i vdovský),

  • počínaje rokem 2013 i odměna pěstouna,

  • podpora v nezaměstnanosti,

  • výživné manžela (nikoli však dítěte) po rozvodu,

  • dědictví,

  • hodnota získaných darů atd.

Nezahrnují se naopak dle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP:

  • dávky státní sociální podpory,

  • dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna,

  • dávky osobám se zdravotním postižením,

  • dávky pomoci v hmotné nouzi,

  • příspěvek na péči,

  • sociální služby,

  • státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem,

  • státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření,

  • státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření,

  • stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,

  • příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách.

     Pokud manželství netrvalo celý rok, lze uplatnit slevu ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky splněny (manželství trvalo). Při posuzování vlastního příjmu druhého z manželů je však třeba započítat příjmy za celý rok, tedy i za dobu, kdy manželem (manželkou) nebyl (nebyla).

Prokazování: Zaměstnanec je povinen kromě

Nahrávám...
Nahrávám...