• § 101 ZDPH, a § 104 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění (dále jen ZDPH),
• § 33 DŘ, § 247, § 248, § 249, § 250, § 251, § 252 a § 253 daňového řádu (dále jen DŘ)
• § 25 ZDP
Na základě porušení podmínek stanovených daňovým řádem a zákonem o dani z přidané hodnoty správce daně v některých případech může a v některých případech je povinen uplatnit vůči plátci daně finanční postih, který je zkráceně uveden pod pojmem sankce. Vlastní uplatnění sankcí je vázáno na důvody porušení podmínek, které jsou dále podrobně rozvedeny.
Správce daně může uplatnit vůči plátci:
• pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy podle § 247-249 DŘ.
Správce daně je povinen uplatnit:
• pokutu za opožděné tvrzení daně podle § 250 DŘ,
• penále podle § 251 DŘ,
• úrok z prodlení podle § 252-253 DŘ,
• úrok z prodlení z nesprávného uvedení daňové povinnosti do jiného zdaňovacího období § 104 ZDPH,
• úrok z posečkání s placením daně či placením daně ve splátkách podle § 157 DŘ.
Do konce roku 2012 bylo nesplnění zákonem stanovené registrační povinnosti k DPH sankcionováno náhradou daně podle § 98 ZDPH. S účinností od 1.1.2013 byl tento institut zrušen a v případě porušení registrační povinnosti je vyměřena daň a běžné sankce za pozdní úhradu daně a pozdní podání daňového přiznání.
Ve smyslu ustanovení § 2 odst. 5 DŘ se příslušenstvím daně rozumějí úroky, penále, pokuty a náklady řízení, jsou-li ukládány nebo vznikají-li podle daňového zákona. Úroky, penále a pokuta za opožděné tvrzení daně sledují osud daně.
Sankce uplatněné správcem daně nejsou daňově účinné ve vztahu k dani z příjmů podle § 25 odst. 1 písm. f) ZDP.
Pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy
Podle § 247 DŘ může správce daně uplatnit vůči plátci pořádkovou pokutu až do výše 50 tis. Kč při neplnění povinnosti nepeněžité povahy.
Jedná se o situace, kdy plátce závažně ztěžuje nebo maří správu daní tím, že bez dostatečné omluvy nevyhoví ve stanovené lhůtě výzvě ke splnění procesní povinnosti nepeněžité povahy, která mu byla stanovena zákonem o dani z přidané hodnoty nebo správcem daně (nestanoví-li daňový řád jiný důsledek).
Rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty lze vydat pouze při jednání vedeném správcem daně, při kterém vznikly důvody k jejímu uložení, a to nejpozději do 1 roku ode dne, ve kterém k jednání došlo.
Pokuta nesmí být v hrubém nepoměru k významu porušené povinnosti a k závažnosti následku pro správu daní a lze ji ukládat opakovaně, nevedlo-li dosavadní uložení pokuty k nápravě a protiprávní stav trvá.
Pokuta může být například uplatněna, pokud správce daně uloží plátci vedení záznamní povinnosti podle § 97 DŘ týkající se jeho ekonomické činnosti a plátce tuto uloženou povinnost nerespektuje. Dalším případem může být zahájení postupu k odstranění pochybností k podanému přiznání podle § 89 DŘ, kdy správce daně výzvou určí přiměřenou lhůtu k odpovědi a plátce ve lhůtě na výzvu nereaguje.
Pokuta za pozdní podání daňového přiznání
Povinnost podání daňového přiznání je vymezena v ustanovení § 101 ZDPH do 25 dnů po skončení zdaňovacího období. Tato lhůta je rovněž uložena § 136 odst. 4 DŘ. Pokud termín podání připadne na sobotu, neděli nebo státem uznaný svátek, posouvá se v souladu s ustanovením § 33 odst. 4 DŘ na nejblíže následující pracovní den. Plátci s měsíčním zdaňovacím obdobím podávají daňová přiznání za kalendářní měsíc, a to ve lhůtě do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce. Plátci se čtvrtletním zdaňovacím obdobím podávají daňová přiznání za kalendářní čtvrtletí, a to ve lhůtě do 25 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí.
Lhůta pro podání dodatečného přiznání je upravena ustanovením § 141 odst. 1 a 2 DŘ.
Pokud plátce zjistí, že daň má být vyšší nebo nižší než poslední známá daň, lhůta pro podání dodatečného přiznání je stanovena do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém tyto důvody pro podání zjistil.
Ustanovení § 101 ZDPH upravuje i specifické situace, kdy vzniká povinnost podat přiznání při splnění konkrétních podmínek (rozhodnutí o úpadku, nástupce zemřelého plátce, právní nástupce za zaniklého plátce, společníka společnosti – před zavedením nového občanského zákoníku účastníka sdružení, osob identifikovaných k dani).
Sankci v podobě pokuty za opožděné tvrzení daně, tj. opožděné podání řádného nebo dodatečného daňového přiznání k DPH, je správce daně podle § 250 odst. 1 DŘ oprávněn uplatnit až v případě, že toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů. Daňové přiznání k DPH nebo dodatečné daňové přiznání k DPH je proto možné podat bez rizika stanovení pokuty za „opožděné tvrzení daně”, pokud je podáno nejpozději 5. pracovní den ode dne, kdy mělo být řádné, popř. dodatečné, daňové přiznání k DPH podáno.
Výše pokuty za pozdní podání daňového přiznání činí 0,05 % stanovené daně nebo daňového odpočtu za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanové daně nebo daňového odpočtu. Pokud by částka pokuty za opožděné podání vypočtená podle § 250 DŘ byla nižší než 500 Kč, stanoví správce daně pokutu ve výši 500 Kč.
Pokuta podle § 250 DŘ se vztahuje nejen na vlastní daňovou povinnost, ale i na nadměrný odpočet.
Penále z dodatečně vyměřené daně správcem daně
Podle § 251 DŘ daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit penále z částky doměřené daně tak, jak byla stanovena oproti poslední známé dani, ve výši
• 20 %, je-li daň zvyšována,
• 20 %, je-li snižován daňový odpočet, nebo
• 1 %, je-li snižována daňová ztráta.
Penále tedy představuje sankci, kterou správce daně vždy uplatní, pokud dodatečně vyměří daňovou povinnost DPH na základě kontroly u plátce. V tomto případě je penále vždy 20 % z dodatečně vyměřené daně z přidané hodnoty nebo snížení nároku na odpočet daně. Toto penále je součástí platebního výměru na dodatečně doměřenou daň. Plátci kromě penále však vzniká povinnost uhradit další sankci v podobě úroku z prodlení, jak je uvedeno dále.
Pokud je dodatečně vyměřován základ daně a daň podle dodatečného daňového přiznání, penále z částky, která je v něm uvedena, nevzniká.
Úrok z prodlení z pozdní úhrady daňové povinnosti
Splatnost daně vykázané v řádném nebo opravném daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období je upravena v § 101 odst. 1 ZDPH, ze kterého vyplývá, že daň z přidané hodnoty je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání. V případě podání dodatečného přiznání je tomu obdobně, splatnost je nastavena v § 141 odst. 1 DŘ k poslednímu dni zákonné lhůty pro podání dodatečného přiznání, tj. do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém plátce zjistil důvody po podání dodatečného…
