dnes je 9.8.2022

Input:

Sestavení daňového přiznání a zaúčtování splatné daně z příjmů

15.2.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

9.2.2.10
Sestavení daňového přiznání a zaúčtování splatné daně z příjmů

prof. Ing. Libuše Müllerová, CSc.

Úprava výsledku hospodaření na základ daně

Pro zjištění základu daně z příjmů (resp. zisku) se vychází z výsledku hospodaření (zisk nebo ztráta) zjištěného z účetnictví, a to bez vlivu Mezinárodních účetních standardů (§ 23 odst. 2 ZDP), pokud poplatník má povinnost podle nich účtovat a sestavovat účetní závěrku (§ 19a ZoÚ). Výsledek hospodaření před zdaněním, zjištěný v účetnictví, není tedy ještě daňovým základem. Úprava výsledku hospodaření na základ daně se provádí v daňovém přiznání, jehož formulář poplatníka podrobně vede. V následujícím schématu je velmi zjednodušeně naznačeno, co je třeba vzít v úvahu při tvorbě základu daně úpravou účetního výsledku hospodaření před zdaněním.

VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ zjištěný z účetnictví před zdaněním
= rozdíl výnosů (6. účtová třída) a nákladů (5. účtová třída) 
– osvobozené výnosy (příjmy) 
– výnosy (příjmy) nezahrnované do základu daně
(včetně samostatných základů daně, které se nezahrnují do základu daně) 
+ částky neoprávněně zkracující výnosy (nepeněžní výnosy a mimoúčetní příjmy) 
+ účetní náklady, které nejsou uznanými daňovými náklady 
+ částky pojistného sociálního pojištění sražené zaměstnancům stejně jako částky pojistného, které za zaměstnance odvádí zaměstnavatel a zaúčtované v nákladech podniku avšak neodvedené ve lhůtě 
– náklady (výdaje) nezachycené ve výsledku hospodaření, které lze uznat pro účely daně z příjmů (tzv. mimoúčetní náklady) 
+ zrušení částek uplatněných v předešlých zdaňovacích obdobích při úpravě základu daně 
+ částky určitých zákonem stanovených neuhrazených závazků, od jejichž splatnosti uplynulo 30 měsíců 
= ZÁKLAD DANĚ  

Výnosy (příjmy) osvobozené od daně z příjmů právnických osob u podnikatelských subjektů (upravuje § 19 ZDP), vyjmenujme alespoň některé nejčastější příklady:

  • úroky z přeplatku na dani zaviněného správcem daně a z úroků z přeplatků zaviněných orgánem sociálního zabezpečení,

  • podíly na zisku vyplácené dceřinou společností, která je daňovým rezidentem v ČR mateřské společnosti v některém z členských států EU,

  • výnosy z prostředků rezerv uložených na zvláštním vázaném účtu v bance podle zákona o rezervách.

Výnosy (příjmy), které se nezahrnují do základu daně, jsou:

  • částky, které již byly u téhož poplatníka zdaněny podle zákona o daních z příjmů, např. výnosy zahrnuté v dodatečném daňovém přiznání, patřící do minulého účetního (a zdaňovacího) období, ale zaúčtované jako oprava minulých let v běžném účetním (a zdaňovacím) období,

  • výnosy, které jsou účtovány v běžném účetním období, avšak nejsou uhrazeny a do základu daně se zahrnují až při zaplacení; jedná se např. o předpis pohledávky za smluvní pokuty, nebo o poplatky a úroky z prodlení,

  • částky tvořící samostatné základy, které již byly zdaněny srážkou u zdroje,

  • částky související s účetními náklady, které (i v minulých obdobích) nebyly uznány jako daňové, např. čerpání účetních rezerv a účetních opravných položek (přesto, že čerpání rezerv a opravných položek je účtováno ve prospěch nákladů, z hlediska dopadu do základu daně mají tyto položky charakter výnosů).

Nepeněžní výnosy (příjmy) jsou položky, o které je nutno zvýšit výsledek hospodaření před zdaněním. Zpravidla se jedná o částky, o které byly neoprávněně sníženy výnosy. To platí pro převážnou většinu nepeněžních výnosů (příjmů), které v rozporu s účetními pravidly nebyly zahrnuty do výnosů. Neoprávněné zkrácení výnosů a tedy i základu daně se může týkat i použitého nebo sjednaného ocenění. I v tomto případě musí poplatník dbát na to, aby nedocházelo ke krácení daně. V optimálním případě by mělo platit, že byly použity ceny, které by byly dosaženy mezi nezávislými osobami. Nejvyšší riziko, že budou použity odlišné ceny, a tím i snížen základ daně (nebo zvýšena daňová ztráta), hrozí mezi osobami, resp. poplatníky daní z příjmů, kteří mezi sebou mají úzký vztah. Proto správce daně věnuje pozornost cenám, za něž byly provedeny transakce u osob, které jsou s poplatníkem spojeny osobně nebo kapitálově. Tyto osoby se nazývají kapitálově a jinak spojené (viz § 23 odst. 7 ZDP).

Kapitálově spojené osoby

Kapitálově spojenými osobami jsou osoby, které se přímo nebo nepřímo podílejí na kapitálu nebo na hlasovacích právech druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob, a přitom tento podíl představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob, jsou všechny tyto osoby vzájemně osobami kapitálově spojenými.

Jinak spojenými osobami jsou osoby, kdy se jedna osoba podílí na vedení nebo kontrole jiné osoby, kdy se shodné osoby nebo osoby blízké podílejí na vedení nebo kontrole jiných osob, tyto jiné osoby jsou vzájemně osobami jinak spojenými. Za jinak spojené osoby se nepovažují osoby, kdy je jedna osoba členem dozorčích rad obou osob. Dále to jsou ovládající a ovládaná osoba a také osoby ovládané stejnou ovládající osobou, osoby blízké a osoby, které vytvořily právní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty.

Jestliže rozdíl mezi cenou skutečně použitou a cenou, která by byla sjednána za obvyklých obchodních podmínek, není poplatníkem dostatečně zdůvodněn, správce daně je oprávněn základ daně zvýšit a doměřit daň.

Příklad č. 1

Obchodní společnost ABC, a. s., která je mateřskou společností společnosti XYZ, s. r. o., která se zabývá výrobou nábytku, nakoupila od společnosti XYZ pro vybavení svého sídla kancelářský nábytek za výrobní cenu 200.000 Kč bez DPH. Obchodní společnost XYZ zaúčtovala tuto transakci následovně:

Č.  Operace  Kč  MD 
  Zůstatek výrobků na skladě  200.000  123   
1.  Faktura za prodané výrobky vystavená na společnost ABC, z toho: 242.000  311   
– základ daně 200.000    601 
– DPH 21 %  42.000    343 
2.  Vyskladnění a odeslání prodaných výrobků  200.000  583  123 

Správce daně při následné kontrole zjistil, že výrobky nebyly prodány za cenu obvyklou, za kterou je nábytek prodáván na trhu, která činí 300.000 Kč, a zvýšil společnosti XYZ základ daně za sledované zdaňovací období o částku 100.000 Kč. Kromě toho doměřil z této částky DPH ve výši 21.000 Kč a z obou částek pak penále ve výši 0,1 % z nedoplatků na dani za každý den prodlení.

Mimoúčetními výnosy (příjmy), o které je nutno zvýšit výsledek hospodaření při úpravě na základ daně, jsou částky přijatých smluvních pokut, poplatků a úroků z prodlení, o které byl v předešlých zdaňovacích obdobích snížen výsledek hospodaření při stanovení základu daně, jestliže tyto hospodářské sankce byly v daném zdaňovacím období uhrazeny. Což souvisí se skutečností, že v účetním výsledku hospodaření se zobrazí předpis sankcí ze závazkových vztahů, avšak pro základ daně jsou rozhodující až zaplacené smluvní pokuty a úroky z prodlení.

Účetní náklady, které nejsou uznanými daňovými náklady, jsou položky, které zákon o daních z příjmů (§ 25 ZDP) neuznává za náklady (výdaje) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Příkladem těchto položek jsou např. náklady na reprezentaci, účetní odpisy přesahující daňové odpisy, tvorba rezerv a opravných položek nad rámec zákona o rezervách, manka a škody (s výjimkami stanovenými zákonem), hrazené cestovné nad limit stanovený zákoníkem práce apod.

Nahrávám...
Nahrávám...