dnes je 6.7.2022

Input:

Sleva na dani u poplatníků pobírajících starobní důchod

10.5.2013, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     Novela zákona o daních z příjmů, tj. zákona č. 500/2012 Sb., novelizovala § 35ba odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“ nebo „zákon o daních z příjmů“) tak, že základní slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč nelze uplatnit u poplatníka, který k 1. lednu zdaňovacího období pobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu.

     V reakci na toto novelizované ustanovení ZDP pak na konci roku 2012 se řada pracujících starobních důchodců „odhlásila“ z pobírání starobního důchodu dne 1. 1. 2013 a starobní důchod počala pobírat až od 2. 1. 2013. Tito pracující důchodci požádali příslušnou správu sociálního zabezpečení o pozastavení výplaty starobního důchodu na jeden den, a to právě den 1. 1. 2013. Ve smyslu jazykového výkladu novelizovaného ustanovení ZDP pak tito důchodci, kteří pozastavili pobírání důchodu na jediný den, a to na 1. ledna 2013, splnili podmínku pro uplatnění základní slevy na dani na rok 2013, resp. splnili podmínku uvedenou v novele ZDP v § 35ba odst. 1 písm. a) pro případ možnosti tuto slevu uplatnit: k 1. lednu zdaňovacího období nepobírali starobní důchod.

     Zástupci Ministerstva financí a GFŘ se v médiích vyjádřili k výše uvedenému postupu velmi zdrženlivě a upozornili, že by se mohlo jednat o obcházení zákona, a naznačili, že správci daně mohou využít jiného výkladu zákona.

VÝKLAD ZÁKONA

     V České republice může vykládat zákon pouze soud. Nejvyšší správní soud i Ústavní soud již mnohokrát judikovaly, že jazykový výklad není jediným nástrojem výkladu právní normy. Soud tak není absolutně vázán doslovným zněním zákona, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit, pokud to vyžaduje účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů, jež mají svůj základ v ústavně konformním právním řádu. Spravedlivá interpretace zákona by měla být v souladu se smyslem a účelem zákona a současně pokud možno v souladu s intencí zákonodárce, je-li seznatelná a pokud našla v zákoně samotném dostatečně určitý výraz. Důležitým vodítkem k identifikaci intencí zákonodárce je důvodová zpráva.

     Důvodová zpráva k novele ZDP k zmiňovanému novelizovanému ustanovení uvádí: „Od roku 2008 je starobním důchodcům umožněno uplatňovat základní slevu na dani. V předchozích letech to nebylo možné především s ohledem na skutečnost, že základní sleva (či bývalá základní nezdanitelná část základu daně) má zajistit efektivní nezdanění životního minima, čehož bylo u důchodců dosaženo vyplácením důchodu, který nepodléhá do zákonem stanoveného limitu dani (tento limit činí v současné době 24 000 měsíčně). Navrhuje se po omezenou dobu (tj. pro zdaňovací období 2013 až 2015) návrat k obdobnému stavu platnému do konce roku 2007, tj. že by starobní důchodci se zdanitelnými příjmy neměli nárok na uplatnění základní slevy na dani. Pro přiznání základní slevy na dani na poplatníka bude rozhodující skutečnost, zda poplatník bude pobírat starobní důchod k počátku zdaňovacího období (k 1. lednu) či nikoliv.“

     Intencí zákonodárce tedy jednoznačně bylo zrušení možnosti aplikovat slevu na dani u starobních důchodců se zdanitelnými příjmy. Nicméně i důvodová zpráva zdůraznila, že pro přiznání slevy na dani bude rozhodující skutečností pobírání důchodu ke dni 1. ledna. I z důvodové zprávy lze tedy dedukovat, že záměr zákonodárce byl takový, že pokud poplatník nebude pobírat starobní důchod dne 1. ledna (např. starobní důchod začne pobírat až v průběhu kalendářního roku či z jakýchkoli důvodů nebude pobírat důchod začátkem zdaňovacího období), může slevu na dani v daném zdaňovacím období uplatnit.

ZNEUŽITÍ PRÁVA

     Nicméně formální respektování právních předpisů nemusí být v daňovém řízení vždy postačující podmínkou pro uznání správnosti postupu starobního důchodce se zdanitelnými příjmy, který bude uplatňovat slevu na dani. Správce daně může zvažovat obcházení zákona (in fraudem legis) či zneužití práva, anebo zcela zákonné konání v souladu s právem. Za obcházení zákona či zneužití práva by tedy mohlo být považováno jako dopředu naplánované a účelové jednání poplatníka se záměrem snížit daňovou povinnost, tzn. případ, pokud by starobní důchodce pozastavil pobírání důchodu na 1. ledna s cílem možnosti uplatnění slevy na dani a tím snížení jeho daňové povinnosti. Na základě judikatury NSS (např. rozhodnutí NSS č.j. 1 Afs 107/2004-48, 5 Afs 58/2011-85, 1 Afs 10/2012-38) i judikatury Evropského soudního dvora (C-255/02 - Halifax) mohou správci daně i v případě formálně bezchybné aplikace právních předpisů doměřit daň na základě tzv. institutu zneužití práva. Pro aplikaci zneužití práva je dle judikatury nezbytné splnění dvou podmínek:

  • hlavním účelem jednání daňového subjektu je získání daňového zvýhodnění, tento účel musí být buď jediným účelem

Nahrávám...
Nahrávám...