Slevy

Slevy

Ing. Jiří Nigrin

V obchodní praxi jsou zcela běžné případy, kdy dodavatelé poskytují svým obchodním partnerům nebo svým zákazníkům různé slevy, a to nejen při prodeji zboží, ale také při poskytování nejrůznějších služeb. K těmto slevám je vede jednak snaha získat nebo udržet si zákazníka v boji s konkurencí a jednak snaha o obměnu sortimentu [např. v případě sezónních výprodejů, kdy by bylo nákladnější stahovat zboží z obchodní sítě a dále ho skladovat do příští sezony a kdy by navíc zboží (především v oblasti oděvů) vyšlo z módy]. Slevy se poskytují i v případě, že jde o výprodej těžko prodejných zásob apod.

Tyto slevy mohou mít, jak již z výše uvedeného vyplývá, nejrůznější podobu, např.:

• slevy při sezónním výprodeji zboží,

• slevy poskytované při různých náborových akcích (např. při otevření nové prodejny, při zavádění nového výrobku na trh apod.),

• množstevní rabaty závislé na množství odebraného zboží,

• dodatečné slevy poskytnuté z důvodu uznané reklamace,

• slevy při prodeji zboží s vadami nebo prošlou záruční lhůtou,

• slevy poskytované zákazníkům prostřednictvím slevových karet,

• slevy poskytované na základě členství (např. Knižní klub),

• snížení ceny při splnění platebních podmínek, které může být poskytnuto jako platební podmínka (skonto) nebo sleva, za předem stanovených podmínek (bonus).

• ZDP
  ZDP problematiku poskytování slev žádným speciálním způsobem neřeší. Ekonomická ztráta z prodeje se promítne do účetnictví, čímž dojde také ke snížení základu daně pro daň z příjmů. To znamená, že účetní výsledek hospodaření, v tomto případě ztráta, se z hlediska daňového stává i ztrátou daňovou. Pokud je tedy prodávané zboží deklarováno jako zlevněné zboží, je prodejní cenou již cena snížená, která se promítne v této podobě ve výnosech jako snížení obchodního rozpětí.

Pozor je třeba dávat na slevy z cen v případech, kdyby se jednalo o prodej spojené osobě (viz Spojené osoby). V případě, že slevy z ceny jsou poskytovány pouze těmto osobám, je nutné pro stanovení výše slev aplikovat tzv. cenu obvyklou, tedy cenu, za kterou je zpravidla zboží prodáváno nebo služby poskytovány nezávislým osobám (viz Cena obvyklá), anebo musí být poskytovatel slevy schopen v souladu s ustanovením § 23 odst. 7 ZDP případné rozdíly uspokojivě doložit.

• ZDPH
  Zákon o DPH č. 235/2004 Sb. řeší otázku slev v ustanovení § 36 odst. 5, kde je stanoveno, že základ daně je snížen (upraven) o poskytnutou slevu, pokud je tato poskytnuta do dne uskutečnění zdanitelného plnění. Později poskytovaná sleva se již řeší jinak – opravou základu daně podle §§ 42 až 44 ZDPH a opravným daňovým dokladem.

ČÚS č. 19 v čl. 4.1.1 k účtové třídě 6 – Výnosy uvádí, že slevy a srážky jsou u dodavatele součástí tržeb, mohou však být pro ně zřízeny samostatné analytické účty. Za slevy a srážky se považují všechny položky bez zřetele k tomu, zda zákazník měl předem na slevu nárok, či zda jde o slevu dodatečně uznanou, např. pro špatnou jakost.

Podle zákona o účetnictví účtují účetní jednotky o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí. Sleva se tak zaúčtuje jako snížení výnosů v období, kdy byla poskytnuta (např. kdy byla uznána reklamace, pokud je sleva poskytnuta na základě kladného vyřízení reklamace). Tuto zásadu ctí i zákon o DPH, když snížení ceny v tomto případě považuje za samostatné plnění, které se považuje za uskutečněné až v období, kdy opravný daňový doklad obdržel plátce, kterému byla sleva poskytnuta [§ 42 odst. 3 písm. b) ZDPH].

Sleva je pro poskytujícího v podstatě nákladem, i když je o ní účtováno jako o snížení výnosů. Nejde však o daňový náklad výslovně uvedený v § 24 odst. 2 ZDP, proto je nutná zvýšená pozornost na zdůvodnění poskytnutých slev a jejich obhájení před správcem daně.

Dodavatel může mít ve svých dodacích podmínkách uvedeno, že pokud odběratel zaplatí fakturu za zboží před lhůtou splatnosti, bude mu poskytnuto tzv. skonto. Pokud je poskytnutí skonta považováno za cenovou podmínku, musí být chápáno jako poskytnutí slevy z ceny zdanitelného plnění. Pokud je tato cenová podmínka – sleva z ceny uplatněna před uskutečněním zdanitelného plnění, sníží se základ daně o poskytnutou slevu. Pokud je sleva poskytnuta až po uskutečnění zdanitelného plnění, bude provedena oprava základu daně podle § 42 odst. 1 ZDPH a vystaven opravný daňový doklad podle § 45 ZDPH. Pro úplnost je třeba uvést, že takovéto obchodní případy nelze realizovat tak, že dodavatel uvede na daňový doklad alternativně (ve vazbě na rychlost úhrady) dvě ceny za zdanitelné plnění; takový doklad by odporoval platnému znění § 26 ZDPH.

Dodavatelé mohou poskytnout svým odběratelům také tzv. finanční bonusy za to, že v určitém časovém období od nich nakoupili zboží v hodnotě převyšující stanovenou částku. Takové finanční zvýhodnění dobrých a věrných zákazníků nemá přímou vazbu na jednotlivá plnění, ale pouze na celkovou hodnotu odebraného zboží.

Daňový náklad u poskytovatele bonusu je třeba obhájit z hlediska obecného § 24 odst. 1 ZDP, tj. že jde o náklad na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a to např. tím, že vyhlášená finanční motivace vedla odběratele ke zvýšeným odběrům zboží.

Podle znění ZDPH platného do 31. 3. 2011 mohl (nikoliv "musel“) plátce daně opravit výši daně při snížení základu daně na základě sjednaných podmínek u zdanitelného plnění, tedy oprava výše daně nebyla v tomto případě povinná. Změnou zákona od 1. 4. 2011 byla dána plátci povinnost provést opravu základu a výše daně při snížení, popřípadě při zvýšení základu daně, ke kterému dojde po dni uskutečnění zdanitelného plnění.

Z metodické informace GFŘ z dubna 2011 pak vyplývá, že pokud jsou bonusy či skonta poskytovány ve vazbě na již uskutečněné zdanitelné plnění nebo soubor uskutečněných zdanitelných plnění za určitou část uplynulého období, je plátce vždy povinen provést opravu základu a výše daně. Opravný daňový doklad musí plátce vystavit do 15 dnů ode dne zjištění skutečností rozhodných…