dnes je 7.12.2022

Input:

SOUBĚH ZAMĚSTNÁNÍ A SAMOSTATNÉ VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI VE ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍ

6.12.2007, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     Zaměstnaná osoba, která se rozhodla současně i podnikat, musí splnit především oznamovací povinnost. To tedy znamená, že do osmi dnů po zahájení samostatné výdělečné činnosti je povinna přihlásit se u příslušné zdravotní pojišťovny, kde musí být pojištěna z titulu všech svých činností. S účinností od 1. srpna 2006 lze u osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění splnit oznamovací povinnost i prostřednictvím Centrálních registračních míst, zřízených při obecních živnostenských úřadech, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář.

Souběh činností a zaměstnání jako hlavní zdroj příjmů

     Osoba samostatně výdělečně činná, pro kterou je podnikání jejím hlavním zdrojem příjmů, platí v roce 2007 měsíční zálohy na pojistné v minimální zákonné výši 1 360 Kč (od ledna 2007), a to i v případě, že vykazuje ztrátu, nikoli zisk.

     Odlišný je pak způsob placení pojistného na zdravotní pojištění osobami provádějícími samostatnou výdělečnou činnost vedle svého zaměstnání, přičemž tato samostatná výdělečná činnost je pro ně vedlejším zdrojem příjmů. Výrazné zvýhodnění těchto podnikajících osob přinesla novela zákona platná od 1. 5. 1995. Tyto osoby již nemusejí platit měsíční zálohy na pojistné a pojistné na zdravotní pojištění mohou jednorázově doplatit do 8 dnů po podání daňového přiznání za uplynulý kalendářní rok, a to na základě Přehledu o zaplacených zálohách, příjmech a výdajích. Osoba podnikající při zaměstnání se může rozhodnout i pro druhou alternativu. Pokud tato osoba předpokládá vysoké příjmy a jednorázové zaplacení pojistného do 8 dnů po podání daňového přiznání by pro ni znamenalo neúměrnou finanční zátěž, může zvolit možnost platit pravidelně zálohy na pojistné dle vlastní úvahy a rozdíl mezi zaplacenými zálohami a vypočtenou výší pojistného pak ve zmíněné osmidenní lhůtě po podání daňového přiznání doplatit.

     Způsoby placení pojistného na zdravotní pojištění si předvedeme na následujících dvou příkladech:

Příklad č. 1

Zaměstnanec začal při zaměstnání podnikat dne 1. 6. 2007. Předpokládejme, že za rok 2007 dosáhl zisku, tj. rozdílu mezi příjmy a výdaji 62 000 Kč. Zálohy na pojistné v roce 2007 neplatil a do 8 dnů po podání daňového přiznání za rok 2007 bude povinen odvést příslušné zdravotní pojišťovně pojistné, které se vypočte následujícím způsobem:
62 000 x 0,5 x 0,135 = 4 185 Kč, kde:
62 000 = rozdíl mezi příjmy a výdaji
0,5 = 50 % příjmů po odpočtu výdajů (v roce 2007)
0,135 = 13,5 % sazby pojistného.

Příklad č. 2

Zaměstnanec začal při zaměstnání podnikat taktéž od 1. 6. 2007. Předpokládáme jeho zisk (neboli rozdíl mezi příjmy a výdaji) za rok 2007 ve výši 152 000 Kč. Pravidelně platil měsíční zálohy ve výši 600 Kč, na zálohách tedy zaplatil za období červen - prosinec 2007 částku 4 200 Kč (7 x 600). Do 8 dnů po podání daňového přiznání za rok 2007 bude povinen zaplatit zdravotní pojišťovně doplatek, který se vypočte následovně:
celkové pojistné činí 152 000 x 0,5 x 0,135 = 10 260 Kč.
Na zálohách bylo zaplaceno 4 200 Kč. Tento zaměstnanec, který současně podniká, bude povinen zaplatit v zákonem stanovené osmidenní lhůtě po podání daňového přiznání za rok 2007 doplatek pojistného ve výši 10 260 - 4 200 = 6 060 korun.

Souběh zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností

     V praxi se vyskytují případy, kdy příjem zaměstnance, který je současně osobou samostatně výdělečně činnou, nedosahuje minimální mzdy. Pokud je za této situace samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů a zaměstnanec z této své podnikatelské činnosti neplatí (minimální) zálohy na pojistné, musí být v zaměstnání pojistné odváděno alespoň z minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy), od 1. 1. 2007 tedy nejméně z částky 8 000 Kč. Musí být zájmem jak zaměstnavatele, tak zaměstnance, aby bylo pojistné za rozhodné období kalendářního měsíce (zaměstnání) nebo kalendářního roku (samostatná výdělečná činnost) odvedeno v souladu se zákonem, neboť nedodržení minimálního vyměřovacího základu lze ze strany zdravotní pojišťovny v rámci kontroly placení pojistného u zaměstnavatele snadno zjistit porovnáním výše příjmu v zaměstnání a zařazením takového zaměstnance jako osoby samostatně výdělečně činné. Naopak pokud takový pojištěnec odvádí ve své samostatné výdělečné činnosti měsíční zálohy na pojistné alespoň v minimální výši (tj. od ledna 2007 nejméně v částce 1 360 Kč), nemusí být v zaměstnání dodržen minimální vyměřovací základ a pojistné se odvádí ze skutečné výše příjmu.

Příklad č. 3

Příjem zaměstnance v zaměstnání činí 5 000 Kč a tento zaměstnanec je současně osobou samostatně výdělečně činnou. V takovém případě si musí pojištěnec z hlediska plnění jeho zákonných povinností při placení pojistného vybrat některou z těchto variant:

  • buď pověří zaměstnavatele doplatkem pojistného do minimálního vyměřovacího základu a ve své samostatné výdělečné činnosti pak nebude muset platit zálohy na pojistné, nebo

  • v zaměstnání bude zaměstnavatel odvádět pojistné ze skutečné výše příjmu a zaměstnanec pak bude muset platit zálohy na pojistné alespoň v minimální povinné výši, což zaměstnavateli potvrdí například čestným prohlášením.

„Střídání“ zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností

     V rámci kalendářního roku mohou nastat situace, kdy je pojištěnec po část roku zaměstnancem a po část roku osobou samostatně výdělečně činnou.

Příklad č. 4

Pojištěnec začal podnikat v dubnu 2007 a platil minimální zálohy 1 360 Kč. Současně nastoupil od 1. 6. 2007 do zaměstnání s pravidelným měsíčním příjmem 20

Nahrávám...
Nahrávám...