dnes je 15.8.2022

Input:

Společnost s ručením omezeným - jednatelé, společníci a jejich odměňování - 3. část

11.8.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2015.17.2
Společnost s ručením omezeným – jednatelé, společníci a jejich odměňování – 3. část

Ing. Vlasta Martišková

VYŠLO V ČÍSLE 17/2015

Předcházející dvě části seriálu o s. r. o. si můžete pročíst zde:

Společnost s ručením omezeným (nová pravidla a rozdíly oproti dřívější úpravě) - 1. část

Společnost s ručením omezeným - daňová a účetní specifika - 2. část.

Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů. Nově může být jednatelem také právnická osoba a je-li jednatelů více, pak mohou vytvořit kolektivní orgán. Pokud je jednatelem právnická osoba, zmocní fyzickou osobu, aby ji při výkonu funkce zastupovala. Má-li společnost více jednatelů, kteří netvoří kolektivní orgán, vyžaduje se k rozhodnutí o obchodním vedení společnosti souhlas většiny z nich, pokud společenská smlouva neurčí jinak. Nepovinným orgánem s.r.o. je správní rada.

Statutárnímu orgánu náleží veškerá působnost, kterou zakladatelské právní jednání, zákon, nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu právnické osoby. Statutární orgán může zastupovat právnickou osobu ve všech záležitostech. Jednatel dbá na aktuálnost společenské smlouvy, případně zajistí vyhotovení jejího aktuálního znění a zajistí uložení do sbírky listin obchodního rejstříku. Jednatel také za společnost jedná navenek, vůči třetím osobám.

Nové povinnosti orgánů s.r.o.

  • Povinnost vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře – § 159 odst. 1 NOZ

    • loajalita, potřebné znalosti a pečlivost

    • domněnka porušení péče řádného hospodáře

  • Povinnost informovat o zániku funkce - § 155 odst. 1 NOZ

  • Důsledky porušení péče řádného hospodáře

    • povinnost hradit újmu – § 2913, 2951 až 2955 NOZ

      • nelze snížit nebo prominout škodu způsobenou úmyslně nebo z hrubé nedbalosti – § 2898 NOZ

    • ručení za dluhy věřitelům korporace, nebude-li újma uhrazena – § 159 odst. 3 NOZ

    • povinnost uhradit škodu na podílu společníkům nebo členům – § 213 NOZ

Dalšími povinnostmi jsou:

  • informační povinnost vůči společníkům o věcech společnosti,

  • povinnost podat insolvenční návrh v případech definovaných zákonem,

  • zajištění řádného vedení evidence a účetnictví,

  • vedení seznamu společníků,

  • svolávání valné hromady.

Co jednatel nesmí

Dle ust. § 199 odst. 1 ZOK platí, že bez svolení všech společníků jednatel nesmí:

a) podnikat v předmětu činnosti nebo podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného,

b) být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby s obdobným předmětem činnosti nebo podnikání nebo osobou v obdobném postavení, ledaže se jedná o koncern, nebo

c) účastnit se na podnikání jiné obchodní korporace jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti nebo podnikání.

Odpovědnost jednatele

ZOK se také snaží zvýšit odpovědnost jednatele za řádný výkon jeho funkce a tím také posílit ochranu věřitelů společnosti. S tím souvisí nová úprava vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace z výkonu funkce a nová úprava ručení člena orgánu při úpadku obchodní korporace. Dle ust. § 63 a násl. ZOK insolvenční soud vyloučí svým rozhodnutím z výkonu funkce takového jednatele, který byl ve funkci v době vydání rozhodnutí o úpadku společnosti nebo po něm, pokud v průběhu insolvenčního řízení zjistí, že výkon funkce tohoto jednatele vedl k úpadku společnosti nebo přispěl ke snížení majetkové podstaty a k poškození věřitelů.

Trestní odpovědnost jednatele

V případě, že jednatel při výkonu své funkce spáchal trestný čin, může být odpovědný také z trestněprávního hlediska; právní řád ČR již obsahuje úpravu trestní odpovědnosti právnických osob, ve kterém odpovědnost jednatele vyloučena není.

Porušování povinnosti při správě cizího majetku vymezuje ust. § 220 a 221 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen TZ). Dle ust. § 220 TZ se porušení povinnosti při správě cizího majetku dopustí ten, kdo poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek, a tím jinému způsobí škodu nikoli malou (nejméně 25 000 Kč). Přísnější trest pak hrozí, pokud pachatel způsobí značnou škodu (nejméně 500 000 Kč) nebo škodu velkého rozsahu (nejméně 5 000 000 Kč). K porušení povinnosti při správě cizího majetku může dojít také z nedbalosti. Dle ust. § 221 TZ se trestného činu dopustí ten, kdo z hrubé nedbalosti poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou důležitou povinnost při opatrování nebo správě cizího majetku, a tím jinému způsobí značnou škodu.

Odměňování jednatelů

Jednatel vykonává svoji činnost zpravidla na základě smlouvy o výkonu funkce dle § 59 ZOK. Výkon funkce jednatele může vykonávat i bez uzavřené smlouvy, ale v tomto případě svoji činnost vykonává bezplatně. Smlouva o výkonu funkce jednatele by měla být uzavřena v písemné podobě a musí být schválena valnou hromadou.

Aby byly nároky jednatele platné, musí dle § 60 ZOK obsahovat také následující údaje o odměňování.

Smlouva o výkonu funkce jednatele s.r.o. povinně obsahuje zejména následující údaje o odměňování:

a)  vymezení všech složek odměn, které náleží nebo mohou náležet členovi orgánu,

b)  určení výše odměny nebo způsobu jejího výpočtu a její podoby,

c)  určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku pro člena orgánu.

Odměna bývá obvykle sjednána pevnou částkou za každý kalendářní měsíc, odměna náleží jednateli i v případě, kdy funkci nevykonává, např. z důvodu pracovní neschopnosti. Cestovní náhrady se vyplácí podle stejných pravidel jako u zaměstnanců a náleží i jednatelům, kteří svoji činnost vykonávají bezplatně.

Dalšími požitky jsou např. – služební vozidlo k dispozici i pro soukromé účely (zdanění stejné jako u zaměstnanců), příspěvek na stravování (pro daňovou účinnost je nutno odpracovat alespoň 3 hodiny v kalendářním dni), příspěvek na penzijní připojištění, příspěvek na rekreace atd.

Zdanění a pojištění

Odměny jednatele a společníka, ať již individuálního nebo kolektivního orgánu s.r.o., jsou zahrnuty v § 6 odst. 1 písm. c) ZDP bod 1. Jsou zdaňovány obdobně jako příjmy zaměstnanců a podléhají zdravotnímu a sociálnímu pojištění.

Zdravotní pojištění se odvádí z jakékoliv odměny, nezávisí na výši. U sociálního pojištění je nutný měsíční příjem alespoň ve výši 2 500 Kč.

Odměna jednatele je daňově uznatelným nákladem.

Solidární zvýšení daně ve výši 7 % se týká příjmů, které v součtu s dílčím základem daně dle § 7 ZDP přesahují v roce 2015 částku 1 277 328 Kč.

Souběh funkcí

ZOK nepřipouští souběh funkcí, kdy jednatel nesmí mít uzavřenou pracovní smlouvu na svoji činnost jednatele. Pracovní smlouva může být uzavřena na jinou činnost, která nebude totožná s výkonem funkce jednatele

Daňový rezident a daňový nerezident

Poplatníci daně z příjmů – fyzické osoby se pro účely daně z příjmů dělí na dvě skupiny, tzv. daňové rezidenty a daňové nerezidenty.

  • Daňovými rezidenty jsou podle § 2 odst. 2 ZDP poplatníci, kteří mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují. Tito poplatníci mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.

  • Oproti tomu daňovými nerezidenty jsou podle § 2 odst. 3 ZDP poplatníci, kteří nemají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle nezdržují anebo poplatníci, o nichž to stanoví mezinárodní smlouvy. Tito poplatníci mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tj. na příjmy uvedené v § 22 ZDP.

ZDP dále stanoví, že poplatníci, kteří se na území České republiky zdržují pouze za účelem studia nebo léčení, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky i v případě, že se na území České republiky obvykle zdržují.

Podle § 2 odst. 4 ZDP poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích; do lhůty 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu. Bydlištěm na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat.

Podle stanoviska Generálního finančního ředitelství zveřejněného v pokynu D–22 se stálým bytem rozumí byt, který je poplatníkovi kdykoliv k dispozici podle jeho potřeby, ať již vlastní či pronajatý. Tento byt může být poplatníkem pronajat jiné osobě formou, která umožňuje podle potřeby poplatníka obnovení jeho užívání poplatníkem bez prodlevy. Úmysl poplatníka zdržovat se trvale ve stálém bytě se posuzuje vzhledem k okolnostem jeho osobního a rodinného stavu, tj. žije-li v něm rovněž např. s manželkou, dětmi, rodiči, či zda byt je využíván v návaznosti na jeho ekonomické aktivity (samostatnou činnost, zaměstnání apod.). Dojde-li u poplatníka ke změně v rozsahu povinnosti vůči České republice (§ 2 odst. 2 nebo odst. 3 ZDP) v průběhu zdaňovacího období v důsledku změny bydliště, posuzuje se jeho statut za příslušné části roku samostatně. V případě vzniku neomezené daňové povinnosti v České republice (§ 2 odst. 2 ZDP) v důsledku skutečnosti, že se zde poplatník obvykle zdržuje, uplatní se tento statut pro celé zdaňovací období. Je-li členem orgánu právnické osoby daňový rezident, musí z uvedených odměn, zvýšenýchpovinné pojistné, plátce daně, tj. příslušná právnická osoba (např. obchodní společnost, družstvo, společenství vlastníků jednotek), srazit zálohu na daň. Výše zálohy na daň závisí na skutečnosti, zda člen orgánu právnické osoby, tj. z hlediska daně z příjmů zaměstnanec, podepsal nebo nepodepsal u plátce daně prohlášení k dani podle § 38k ZDP. Jsou-li splněny zákonné podmínky, může na konci zdaňovacího období zaměstnanec, resp. člen orgánu právnické osoby, požádat zaměstnavatele, tj. příslušnou právnickou osobu, o roční zúčtování záloh. Má-li člen orgánu právnické osoby i další příjmy, nebo jde o skutečnosti uvedené v § 38g ZDP, uvede příslušné příjmy do daňového přiznání.

Nerezident – shrnutí

Mezinárodní zdanění příjmů je komplikovanější, a to zejména z těchto důvodů:

  • vždy je nutno začít pohledem do případné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění (§ 37 ZDP), jestli v konkrétním případě České republice umožňuje tyto odměny zdanit (zpravidla to smlouvy umožňují),

  • je-li nerezident ČR rezidentem jiného státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, může podle § 36 odst. 8 ZDP takto zdaněnou odměnu zahrnout do daňového přiznání, uplatnit odpočty, slevy a daňové zvýhodnění a sraženou daň započíst na svou celkovou daň, a přeplatek mu bude vrácen,

  • pokud by šlo o rezidenta "daňového ráje", s nímž ČR nemá daňovou smlouvu ani dohodu o výměně informací apod., podléhal by podle § 36 odst. 1 písm. c) ZDP příjem zvýšené sazbě srážkové daně 35 %.

Daňoví nerezidenti ČR mají složitější přístup k daňovým odpočtům, slevám (s výjimkou slevy základní a na studenta) a daňovému zvýhodnění. Tyto výhody jsou od roku 2014 dostupné jen rezidentům jiných členských států EU, Norska a Islandu, a navíc za podmínky, že jejich příjmy ze zdroje na našem území činí nejméně 90 % všech jejich příjmů.

Rezident – shrnutí

  • jeho odměna podléhá vždy záloze na daň z příjmů ze závislé činnosti podle § 38h ZDP (superhrubý základ daně pro výpočet výše zálohy, zvýšení o pojistné),

  • důležitá je skutečnost, zda podepsal prohlášení k dani dle § 38k odst. 4 ZDP; pokud ano, nárokuje slevy na dani a daňové zvýhodnění,

  • nikdy se neuplatní srážková daň dle § 6 odst. 4 a § 36 ZDP.

Příklad

Příklad 1:

Pan Ctibor, jednatel s.r.o., obdržel odměnu za výkon funkce ve výši 5 000 Kč a kromě toho se stejnou obchodní společností uzavřel dohodu o provedení práce na odlišnou činnost, za kterou dostal ve stejném měsíci odměnu ve výši 4 000 Kč. Zaměstnanec – jednatel společnosti nepodepsal prohlášení k dani. Je v souladu se zákonem pro výpočet daně sečíst oba příjmy na mzdovém listu, vypočítat a odvést zálohu na daň z příjmů, i když celkový měsíční příjem nedosáhl výše 10 000 Kč.

Řešení:

Výše uvedené příjmy sečíst pro účely stanovení daně nelze. Z hlediska daně z příjmů je odměna jednatele příjmem podle § 6 odst. 1 písm. c) ZDP a odměna na základě dohody o provedení práce na odlišnou činnost je příjmem podle § 6 odst. 1 písm. a) ZDP. Vzhledem ke skutečnosti, že zaměstnanec

Nahrávám...
Nahrávám...