dnes je 6.10.2022

Input:

Spolupracující osoby

11.12.2012, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Spolupracující osoby

Ing. Roman Landgráf

Úvod

V této kapitole se budeme zabývat otázkou daňové uznatelnosti výdajů spolupracujících osob. Jedná se o spolupracující osobu, tak jak ji pro účely daně z příjmů fyzických osob definuje § 13 ZDP. Dle tohoto ustanovení je možno na spolupracující osobu (osoby) rozdělovat zdanitelné příjmy a daňové výdaje při dodržení určitých pravidel.

Právní úprava

Vycházíme z těchto právních předpisů:

  • ZDP, zejména § 13 a § 24 odst. 2 písm. f) a k)

  • ObčZ, zejména § 115

  • pokyn GFŘ D-6, zejména body k § 13

Definice spolupracující osoby

Pro účely daně z příjmů fyzických osob je v § 13 ZDP vytvořena definice tzv. spolupracující osoby. Obecně lze říci, že spolupracující osobou se může stát osoba, která žije s poplatníkem v domácnosti a spolupracuje s poplatníkem při výkonu jeho samostatné výdělečné činnosti.

Pojem domácnost určuje ustanovení § 115 ObčZ tak, že domácnost tvoří občané, kteří spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Musí tedy jít o spotřební společenství, neboť jinak by osoby neuhrazovaly společné náklady na své potřeby. O spotřební společenství jde tehdy, jestliže určité osoby hospodaří společně se svými příjmy. Přitom se nevyžaduje, aby mezi těmito osobami existovaly ještě nějaké další vztahy ať příbuzenské, nebo založené manželstvím. Dalším pojmovým znakem domácnosti je - trvalost tohoto společenství. Trvalost je tu tehdy, jestliže jde o takové okolnosti, z nichž lze usuzovat, že osoby společně hospodařící nezamýšlejí toto společenství jen na přechodnou dobu.

Způsob rozdělení na spolupracující osobu

Podle § 13 ZDP lze na spolupracující osobu (či osoby) rozdělovat příjmy z podnikání a ze samostatné výdělečné činnosti, čili příjmy podle § 7 ZDP, s výjimkou podílů společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku.

Ustanovení § 13 ZDP vymezuje v podstatě dva základní typy spolupracujících osob:

  • manžel (manželka)

  • ostatní osoby žijící v domácnosti s poplatníkem (např. děti či rodiče)

Pro další výklad je vhodné rozdělit v souladu s § 13 ZDP způsob rozdělování na spolupracující osobu na tyto základní formy:

1. spolupráce pouze manžela (manželky) po celé zdaňovací období či po jeho část

Spolupráce manžela

V takovém případě se příjmy a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení rozdělují tak, aby podíl připadající na spolupracujícího manžela (manželku) nečinil více než 50 %; přitom částka připadající na spolupracujícího manžela (manželku), o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše:

  • 540 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo

  • 45 000 Kč za každý i započatý měsíc této spolupráce.

Příklad
Podnikatel pan Jiří dosáhl zdanitelné příjmy ve výši 2 000 000 Kč a daňové náklady ve výši 1 500 000 Kč. Celý rok vykonával činnost za spolupráce manželky.

Na konci roku se rozhodl, že ve smyslu § 13 ZDP převede na manželku příjmy a výdaje ve výši 50 %. Spolupracující manželka tedy ve svém přiznání k dani z příjmů uvedla jako jeden z druhů příjmů z podnikání příjmy ve výši 1 000 000 Kč a výdaje ve výši 750 000 Kč, tedy základ daně ve výši 250 000 Kč.

Příklad
Podnikatel pan Karel dosáhl zdanitelné příjmy také ve výši 2 000 000 Kč a daňové náklady ve výši 1 500 000 Kč. Spolupráce manželky byla vykonávána ovšem jen v období 2–5, tj. po dobu 4 měsíců.

Na konci roku se rozhodl, že ve smyslu § 13 ZDP převede na manželku příjmy a výdaje ve výši 50 %. Na spolupracující manželku by tedy měl převést příjmy ve výši 1 000 000 Kč a výdaje ve výši 750 000 Kč, tedy základ daně ve výši 250 000 Kč. Dle § 13 ZDP je ovšem možné rozdělit na manželku za každý měsíc spolupráce příjmy po odpočtu výdajů (tedy daňový základ) maximálně ve výši 45 000 Kč, za 4 měsíce tedy maximálně 180 000 Kč. Spolupracující manželka tedy ve svém přiznání k dani z příjmů uvedla jako jeden z druhů příjmů z podnikání příjmy pouze ve výši 720 000 Kč a výdaje ve výši 540 000 Kč, tedy základ daně ve výši 180 000 Kč.

2. spolupráce manžela (manželky) a ostatních osob žijících v domácnosti s poplatníkem

Spolupráce ostatních osob

V tomto případě se příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti rozdělují na spolupracující osoby tak, aby jejich podíl na společných příjmech a výdajích činil v úhrnu nejvýše 30 %; přitom částka připadající v úhrnu na spolupracující osoby, o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše:

  • 180 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo

  • 15 000 Kč za každý i započatý měsíc spolupráce.

U spolupracujícího manžela (manželky) a dalších spolupracujících osob musí být přitom výše podílu na společných příjmech a výdajích stejná.

Obdobně se bude postupovat i v případě spolupráce jen ostatních osob (tj. kromě manželky). Opět musí jít o osoby žijící ve společné domácnosti s poplatníkem.

Příklad
Podnikatel pan Petr měl zdanitelné příjmy také ve výši 2 000 000 Kč a daňové náklady ve výši 1 500 000 Kč. Celý rok vykonával činnost za spolupráce manželky a syna, který s ním žije v domácnosti.

Na

Nahrávám...
Nahrávám...