dnes je 14.10.2024

Input:

Účetní výkazy

11.9.2012, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 13 minut

Účetní výkazy

Ing. Jan Ambrož, Ing. Jaroslav Trávníček

Výklad navazuje na související texty Účetní závěrka, Výroční zpráva a také Účetní knihy.

V tomto textu se zabýváme obsahem základních dokumentů, když vycházíme zejména z platného znění zákona o účetnictví, Vyhlášky a Českých účetních standardů.

Komplexní účetní závěrka prezentuje údaje za sledované účetní období a skládá se z těchto výkazů:

  • rozvahy (bilance),

  • výkazu zisku a ztráty (výsledovka),

  • přílohy,

  • přehledů.

Přehledy

Nedílnou součástí účetní závěrky jsou přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. V praxi jsou samostatně sestavovány jen u účetních jednotek s povinným auditem.

Tento postup se odvozuje z § 18 odst. 1 ZoÚč, oba tyto dokumenty (výkazy) mohou, ale nemusí být zpracovány samostatně a potřebné údaje se začlení do přílohy k závěrce.

Vyhláška

Ve vyhlášce č. 500/2002 Sb. (dále jen "Vyhláška“) nalezneme popis uspořádání a označování položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, uspořádání, označování a obsahové vymezení nákladů, výnosů a výsledků hospodaření v účetní závěrce. Dále Vyhláška obsahuje uspořádání a obsahové vymezení položek v příloze, přehledu peněžních toků a přehledu o změnách vlastního kapitálu.

Cíl

Zákon o účetnictví předjímá správně situaci, že "uživatel“ je osobou, která posuzuje informace uvedené v účetní závěrce a požaduje, aby byly spolehlivé, srovnatelné a srozumitelné. Těmto osobám jsou účetní výkazy určeny.

Je tedy třeba posuzovat významnost (závažnost) informací; proto mohou být vyloučeny pouze ty informace, které by byly nesrozumitelné pro uživatele. Nelze je však vyloučit, jestliže by jejich neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek uživatele.

Účetní jednotka Alfa a Beta vykazují téměř shodné výsledky hospodaření, podnikají ve stejném oboru, proto se společnost Alfa právem cítí poškozena, když společnost Beta prezentuje lepší výsledky. Rozhodování nového potenciálního strategického partnera může být zkresleno.

Tato skutečnost je způsobena tím, že v účetnictví auditované společnosti Beta není v rozporu s účetními předpisy zachycen významný závazek, kterým je odložená daňová povinnost k dani z příjmů (účetní zůstatkové ceny výrazně převyšují daňové zůstatkové ceny - viz Odložená daň).

Nesmírně důležité je naplnění principu srovnatelnosti, kontinuity účetnictví - "going concern“. Zjednodušeně to znamená zabezpečení plynulé činnosti s časovým horizontem následujících dvanáct kalendářních měsíců.

Metodika výkazů

Základním pravidlem je zachování návazností, proto by se výkazy neměly jako takové měnit.

Uvedené lze upravit zcela nebo zčásti mezi jednotlivými účetními obdobími jen z důvodů změny předmětu podnikání nebo jiné činnosti. Důvodem může být zpřesnění vypovídací schopnosti účetní závěrky, ale každá taková úprava musí být s řádným zdůvodněním komentována v příloze.

NÚR

Problematice srovnatelnosti údajů se mimo jiné věnuje Národní účetní rada v Interpretaci I-11 Srovnatelnost informací za běžné a minulé účetní období v individuální účetní závěrce podnikatelů.

Rozvaha

Rozvaha (bilance) představuje důležitý informační zdroj pro posouzení finančně-majetkové struktury účetní jednotky a její hospodářské a finanční stability. Proto bilanční princip představuje jednu ze základních zásad účetnictví.

Metodika účetnictví operuje s některými základními pojmy. Například rozvahovou položkou rozumíme nejnižší stupeň rozvahy, tj. jednotlivý druh majetku či zdroj financování vykazovaný na samostatném řádku. Rozvahovým stavem nazýváme peněžní vyjádření rozvahové položky.

Rozvaha musí respektovat další obecné principy účetnictví, proto ocenění rozvahových položek vychází ze zásady oceňování v účetnictví.

Struktura

Struktura rozvahy v zásadě odráží následující principy:

  • aktiva se třídí podle charakteru majetku a likvidity jednotlivých složek majetku,

  • pasiva se člení na cizí a vlastní a v rámci tohoto členění ještě na další druhy (charakter, likvidita).

Uspořádání položek

V rozvaze (bilanci) jsou uspořádány položky majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv. Uspořádání a označování položek rozvahy vychází z přílohy č. 1 Vyhlášky.

V rozvaze se položky uvádějí odděleně a ve stanoveném pořadí; další podrobnější členění lze provést za podmínky, že zůstane zachováno stanovené uspořádání podle Vyhlášky. Uvedená pravidla platí beze zbytku i pro výkaz zisku a ztráty.

Vykazování

Vyhláška popisuje přesný postup vykazování údajů. Položky rozvahy se označují kombinací velkých písmen latinské abecedy, římských číslic, arabských číslic a názvem položky; položky lze členit na podpoložky. Výpočtové položky se označují znaménky "+“ a "*“. Současně platí, že položky rozvahy, které jsou vpředu označeny arabskou číslicí, mohou být sloučeny:

  • pokud nejde o významnou částku ve vztahu k povinnosti věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky,

  • nebo pokud jejich sloučení přispívá k větší srozumitelnosti informace a za podmínky, že sloučené položky budou uvedeny jednotlivě v příloze.

V rozvaze za běžné účetní období se uvádí výše aktiv podle jednotlivých položek neupravená o opravné položky a oprávky (brutto), výše opravných položek a oprávek k nim se vážících (korekce) a výše aktiv snížená o opravné položky a oprávky (netto).

Hodnoty

Účetní závěrka se sestavuje v české měně, jednotlivé položky jsou v celých tisících Kč. Má-li účetní jednotka výši aktiv celkem (netto) deset miliard Kč a vyšší, může vykazovat údaje v celých milionech. Tato skutečnost musí být uvedena ve všech částech účetní závěrky.

Minulá období

Zajištění srovnatelnosti prezentovaných údajů se dosahuje tím, že každá z položek rozvahy obsahuje též informaci o výši této položky uvedené za bezprostředně předcházející účetní období (tj. minulé účetní období), avšak v rozvaze se výše jednotlivých položek aktiv za minulé účetní období uvádí snížená o opravné položky a oprávky (netto).

V případě, že informace uváděné za minulé a běžné účetní období nejsou srovnatelné, upraví se informace za minulé účetní období s ohledem na významnost podle § 19 odst. 6 ZoÚč. Každá úprava informací za minulé účetní období, popřípadě ponechání nesrovnatelných informací, se odůvodní v příloze. Položky rozvahy v nulové výši za minulé i běžné účetní období se neuvádějí.

Účetní jednotky, které zahájí svoji podnikatelskou činnost nebo vstoupí do likvidace v běžném účetním období, a účetní jednotky v úpadku uvádějí místo informací za minulé účetní období údaje zahajovací rozvahy.

Uvedené pravidlo platí též v případě přeměn společností.

Bilanční kontinuita

V praxi se mohou objevit problémy s bilanční kontinuitou, jejímž úkolem je dodržet zásadu, že rozvaha by měla být sestavena tak, aby počáteční zůstatky účtů navazovaly na konečné zůstatky za předcházející účetní období.

Společnost Alfa, a.s., splnila v roce 2011 kritéria pro povinný audit, neboť se výrazně rozšířila činnost společnosti. Za účetní období 2010 audit nebyl povinný. K datu 1. 1. 2011 byl upraven účtový rozvrh, proto byl též sestaven převodový můstek, aby bylo zřejmé, že nedošlo k porušení principu bilanční kontinuity. Změny jsou mimo jiné popsány v příloze k závěrce za rok 2011.

Časový horizont

Ve výkazech je třeba důsledně respektovat přiřazení podle doby splatnosti na:

  • krátkodobé a

  • dlouhodobé

pohledávky či závazky k okamžiku, ke kterému je účetní závěrka sestavena.

Pro účetnictví je rozhodující, zda sjednaná doba splatnosti v době vzniku pohledávky či závazku je delší nebo kratší než jeden rok. To znamená, že je rozhodující historická sjednaná doba splatnosti.

Snadno se může stát, že v účetních knihách figurují pohledávka či závazek jako dlouhodobé, zatímco v účetních výkazech figurují jako krátkodobé. Už to je důvod, proč nemůže sestavení účetních výkazů probíhat jako prosté převzetí údajů účetnictví.

Účetní jednotka Beta eviduje pohledávku, která vznikla 1. 10. 2010 a je splatná v listopadu 2011. V účetní závěrce sestavené k 31. 12. 2011 jde o pohledávku krátkodobou, i když byla správně účtována k okamžiku účetního případu jako dlouhodobá.

Kompenzace

Je nutné dodržovat zákaz kompenzace a vzájemného zúčtování, některé výjimky jsou povoleny § 58 Vyhlášky. Jde například o posouzení správné pozice v případě opravných daňových dokladů.

Účetní jednotka Gama uhradila dodavateli v listopadu 2011 za služby částku 400 000 Kč. Následně na základě reklamačního řízení obdržela dobropis (opravný DD), který byl zaúčtován: –MD 518/–D 321 ve výši 100 000 Kč. Ve skutečnosti společnost Gama eviduje pohledávku, protože dodavatel jí dluží částku 100 000 Kč; vhodným je aktivní účet 315, nikoliv záporný závazek.

Častou chybou je vykazování "celkové“ pohledávky nebo závazku vůči státnímu rozpočtu. Například je-li evidována splatná daňová povinnost k dani z příjmů a současně nadměrný odpočet DPH, v rozvaze zachytíme správně zvlášť pohledávku a závazek. Uveďme si jednoduchý příklad.

Společnost Delta eviduje "pohledávku“ - nadměrný odpočet u DPH na účtu 343 - a současně závazek vůči státnímu rozpočtu z daně z převodu nemovitostí na účtu 345. Údaje neslučujeme a vykážeme v aktivech pohledávku (DPH), v pasivech závazek (daň z převodu nemovitostí).

Novela Vyhlášky

Zákazem kompenzace nově není

Nahrávám...
Nahrávám...