dnes je 29.3.2024

Input:

Uplatnění záloh v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2015

26.1.2016, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 12 minut

2016.2.3
Uplatnění záloh v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2015

Ing. Ivan Macháček

VYŠLO V ČÍSLE 2/2016

Příspěvek shrnuje problematiku placení záloh na daň z příjmů fyzických osob dle příslušných ustanovení zákona o daních z příjmů a daňového řádu a zabývá se započtením těchto záloh v rámci sestavení přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2015.

Zásady placení záloh na daň z příjmů vyplývající z § 38a ZDP

  • Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období.

  • Při stanovení výše a periodicity záloh se vychází z poslední známé daňové povinnosti.

  • Zálohovým obdobím je období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období.

  • Poslední známou daňovou povinností se rozumí částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém přiznání (řádném, opravném resp. dodatečném) za období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, s platností od následujícího dne po termínu pro podání daňového (dodatečného) přiznání, a bylo-li daňové (dodatečné) přiznání podáno opožděně, s platností od následujícího dne po dni jeho podání, do účinnosti další změny poslední známé daňové povinnosti.

  • Poplatník daně z příjmů fyzických osob vyloučí pro účely stanovení poslední známé daňové povinnosti příjmy a výdaje podle § 10 ZDP.

  • Zálohy na daň neplatí zůstavitel ode dne jeho smrti.

  • Poplatník daně z příjmů fyzických osob není povinen platit zálohy na daň z příjmů v případě, že ukončil činnost, z níž mu plynuly zdanitelné příjmy, anebo zanikl zdroj zdanitelných příjmů, a to od splátky následující po dni, v němž došlo ke změně rozhodných skutečností, přičemž tyto skutečnosti poplatník oznámí správci daně.

V § 16b ZDP se uvádí, že zdaňovacím obdobím daně z příjmů fyzických osob je kalendářní rok. Z toho vyplývá, že i v případě, kdy poplatník s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b) ZDP uplatní jako účetní období hospodářský rok, je u něho zdaňovacím obdobím kalendářní rok.

Příklad

Příklad 1.

Poplatník s příjmy dle § 7 ZDP podal za zdaňovací období roku 2014 daňové přiznání dne 20. 3. 2015, daňové přiznání za zdaňovací období roku 2015 hodlá podat prostřednictvím daňového poradce.

Pro poplatníka platí následující zdaňovací a zálohové období:

Zdaňovací období za rok 2014   od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014  
Podání daňového přiznání za rok 2014   20. 3. 2015  
Začátek nového zálohového období   2. 4. 2015  
Zdaňovací období za rok 2015   od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2015  
Podání daňového přiznání za rok 2015   do 1. 7. 2016  
Konec zálohového období   1. 7. 2016  
Začátek nového zálohového období   2. 7. 2016  
Zdaňovací období za rok 2016   od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2016  

Poplatník má zálohové období od 2. 4. 2015 do 1. 7. 2016 a platí v tomto zálohovém období zálohy na daň z příjmů ve výši a periodicitě vyplývající z poslední známé daňové povinnosti stanovené v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2014.

Výše záloh na daň z příjmů v návaznosti na poslední známou daňovou povinnost

Výše poslední známé daňové povinnosti   Výše záloh na daň z příjmů  
nepřesáhne 30 000 Kč   zálohy se neplatí  
přesáhne 30 000 Kč a nepřesáhne150 000 Kč   zálohy na daň na zdaňovací období ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti, přičemž první záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období a druhá jesplatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období  
přesáhne 150 000 Kč   zálohy na daň na zdaňovací období ve výši ¼ poslední známé daňové povinnosti, přičemž zálohy jsou splatné do 15. dne třetího, šestého,devátého a dvanáctého měsíce zdaňovacího období  

Dle § 38a odst. 5 ZDP neplatí výše uvedené zálohy na daň z příjmů poplatník daně z příjmů fyzických osob, u něhož je základ daně tvořen součtem dílčích základů daně, pokud je jedním z nich i dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti, ze kterého měl plátce povinnost srazit zálohy na daň dle § 38h ZDP, a tento dílčí základ daně je roven nebo činí více než 50 % z celkového základu daně. Pokud však činí dílčí základ daně ze závislé činnosti méně než 15 %, platí se zálohy dle výše uvedené tabulky z celkového základu daně. Pokud je dílčí základ daně ze závislé činnosti, ze kterého měl plátce povinnost srazit zálohy na daň 15 % a více, ale méně než 50 %, platí se zálohy vypočtené dle výše uvedené tabulky v poloviční výši.

Ve smyslu § 146 odst. 2 DŘ se záloha na daň zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru. Podle znění § 174 odst. 5 DŘ v odůvodněných případech stanoví správce daně zálohy jinak, popřípadě povolí výjimku z povinnosti daň zálohovat, a to i za celé zdaňovací období.

Příklad

Příklad 2.

V daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob uvede poplatník celkový základ daně 385 000 Kč, který se skládá z dílčího základu daně ze závislé činnosti ve výši 196 000 Kč a dílčího základu daně ze živnostenského podnikání ve výši 189 000 Kč.

Dílčí základ daně ze závislé činnosti činí 50,91 % z celkového základu daně, a proto fyzická osoba platí pouze měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti srážené plátcem daně z příjmů (zaměstnavatel). Další zálohy na daň podle § 38a ZDP poplatník neplatí.

Příklad

Příklad 3.

Na základě daňové povinnosti uvedené v daňovém přiznání za rok 2014 vyplývá pro OSVČ povinnost platit v zálohovém období od 2. 4. 2015 do 1. 4. 2016 čtvrtletní zálohy na daň z příjmů k 15. 6., k 15. 9. a k 15. 12. 2015 a dále k 15. 3. 2016 ve výši 38 500 Kč. V roce 2015 se podnikateli nedařilo, a za období od ledna do října 2015 dosáhl výrazně nižších příjmů než za stejné období rok 2014.

S odvoláním na znění § 174 odst. 5 DŘ poplatník může požádat svého správce daně v dostatečném předstihu před splatností zálohy na daň 15. 12. 2015 o stanovení nižší zálohy. V žádosti je nutno doložit negativní výsledky podnikání ve srovnání s předcházejícím zdaňovacím obdobím. Správce daně může rozhodnout o snížení zálohy nebo zrušení povinnosti platit zálohu splatnou k 15. 12. 2015, resp. k 15. 3. 2016.

Příklad

Příklad 4.

Poplatník uvedl v přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2014 dílčí základ daně ze živnostenského podnikání ve výši 325 000 Kč a dílčí základ daně z ostatních příjmů (prodej bytové jednotky při porušení časového testu pro osvobození od daně dle § 4 odst. 1 písm. a) ZDP) ve výši 105 000 Kč. Po uplatnění základní slevy na dani na poplatníka vyčíslil v daňovém přiznání daňovou povinnost za rok 2014 ve výši 39 660 Kč.

Pro účely stanovení poslední známé daňové povinnosti za účelem stanovení zálohy na daň poplatník daně z příjmů fyzických osob vyloučí příjmy a výdaje podle § 10 ZDP. Z dílčího základu daně z podnikání 325 000 Kč vychází po odpočtu základní slevy na dani na poplatníka daňová povinnost 23 910 Kč, takže poplatník nemusel v zálohovém období od 2. 4. 2015 platit zálohy na daň.

Zásady pro poplatníka daně z příjmů ze závislé činnosti vyplývající z § 38h a § 38ch ZDP

  • Základem pro výpočet měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti je úhrn příjmů ze závislé činnosti zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, s výjimkou příjmů zdanitelných daní vybíranou srážkou sazbou daně podle § 36 a příjmů, které nejsou předmětem daně, snížený o částky, které jsou od daně osvobozeny a zvýšený o povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem (34 % zdanitelných příjmů).

  • Základ pro výpočet měsíční zálohy na daň se zaokrouhluje do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru, záloha za kalendářní měsíc činí 15 % ze zaokrouhleného základu a zaokrouhluje se na celé koruny nahoru.

  • Vypočtenou měsíční zálohu plátce daně, u kterého poplatník podepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení podle § 38k odst. 4 ZDP, nejprve sníží o prokázanou částku měsíční slevy na dani podle § 35ba a následně o prokázanou částku měsíčního daňového zvýhodnění

Nahrávám...
Nahrávám...