2016.2.3
Uplatnění záloh v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2015
Ing. Ivan Macháček
Příspěvek shrnuje problematiku placení záloh na daň z příjmů fyzických osob dle příslušných ustanovení zákona o daních z příjmů a daňového řádu a zabývá se započtením těchto záloh v rámci sestavení přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2015.
NahoruZásady placení záloh na daň z příjmů vyplývající z § 38a ZDP
-
Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období.
-
Při stanovení výše a periodicity záloh se vychází z poslední známé daňové povinnosti.
-
Zálohovým obdobím je období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období.
-
Poslední známou daňovou povinností se rozumí částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém přiznání (řádném, opravném resp. dodatečném) za období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, s platností od následujícího dne po termínu pro podání daňového (dodatečného) přiznání, a bylo-li daňové (dodatečné) přiznání podáno opožděně, s platností od následujícího dne po dni jeho podání, do účinnosti další změny poslední známé daňové povinnosti.
-
Poplatník daně z příjmů fyzických osob vyloučí pro účely stanovení poslední známé daňové povinnosti příjmy a výdaje podle § 10 ZDP.
-
Zálohy na daň neplatí zůstavitel ode dne jeho smrti.
-
Poplatník daně z příjmů fyzických osob není povinen platit zálohy na daň z příjmů v případě, že ukončil činnost, z níž mu plynuly zdanitelné příjmy, anebo zanikl zdroj zdanitelných příjmů, a to od splátky následující po dni, v němž došlo ke změně rozhodných skutečností, přičemž tyto skutečnosti poplatník oznámí správci daně.
V § 16b ZDP se uvádí, že zdaňovacím obdobím daně z příjmů fyzických osob je kalendářní rok. Z toho vyplývá, že i v případě, kdy poplatník s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b) ZDP uplatní jako účetní období hospodářský rok, je u něho zdaňovacím obdobím kalendářní rok.
Příklad 1.
Poplatník s příjmy dle § 7 ZDP podal za zdaňovací období roku 2014 daňové přiznání dne 20. 3. 2015, daňové přiznání za zdaňovací období roku 2015 hodlá podat prostřednictvím daňového poradce.
Pro poplatníka platí následující zdaňovací a zálohové období:
Poplatník má zálohové období od 2. 4. 2015 do 1. 7. 2016 a platí v tomto zálohovém období zálohy na daň z příjmů ve výši a periodicitě vyplývající z poslední známé daňové povinnosti stanovené v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2014.
NahoruVýše záloh na daň z příjmů v návaznosti na poslední známou daňovou povinnost
Dle § 38a odst. 5 ZDP neplatí výše uvedené zálohy na daň z příjmů poplatník daně z příjmů fyzických osob, u něhož je základ daně tvořen součtem dílčích základů daně, pokud je jedním z nich i dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti, ze kterého měl plátce povinnost srazit zálohy na daň dle § 38h ZDP, a tento dílčí základ daně je roven nebo činí více než 50 % z celkového základu daně. Pokud však činí dílčí základ daně ze závislé činnosti méně než 15 %, platí se zálohy dle výše uvedené tabulky z celkového základu daně. Pokud je dílčí základ daně ze závislé činnosti, ze kterého měl plátce povinnost srazit zálohy na daň 15 % a více, ale méně než 50 %, platí se zálohy vypočtené dle výše uvedené tabulky v poloviční výši.
Ve smyslu § 146 odst. 2 DŘ se záloha na daň zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru. Podle znění § 174 odst. 5 DŘ v odůvodněných případech stanoví správce daně zálohy jinak, popřípadě povolí výjimku z povinnosti daň zálohovat, a to i za celé zdaňovací období.
Příklad 2.
V daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob uvede poplatník celkový základ daně 385 000 Kč, který se skládá z dílčího základu daně ze závislé činnosti ve výši 196 000 Kč a dílčího základu daně ze živnostenského podnikání ve výši 189 000 Kč.
Dílčí základ daně ze závislé činnosti činí 50,91 % z celkového základu daně, a proto fyzická osoba platí pouze měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti srážené plátcem daně z příjmů (zaměstnavatel). Další zálohy na daň podle § 38a ZDP poplatník neplatí.
Příklad 3.
Na základě daňové povinnosti uvedené v daňovém přiznání za rok 2014 vyplývá pro OSVČ povinnost platit v zálohovém období od 2. 4. 2015 do 1. 4. 2016 čtvrtletní zálohy na daň z příjmů k 15. 6., k 15. 9. a k 15. 12. 2015 a dále k 15. 3. 2016 ve výši 38 500 Kč. V roce 2015 se podnikateli nedařilo, a za období od ledna do října 2015 dosáhl výrazně nižších příjmů než za stejné období rok 2014.
S odvoláním na znění § 174 odst. 5 DŘ poplatník může požádat svého správce daně v dostatečném předstihu před splatností zálohy na daň 15. 12. 2015 o stanovení nižší zálohy. V žádosti je nutno doložit negativní výsledky podnikání ve srovnání s předcházejícím zdaňovacím obdobím. Správce daně může rozhodnout o snížení zálohy nebo zrušení povinnosti platit zálohu splatnou k 15. 12. 2015, resp. k 15. 3. 2016.
Příklad 4.
Poplatník uvedl v přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2014 dílčí základ daně ze živnostenského podnikání ve výši 325 000 Kč a dílčí základ daně z ostatních příjmů (prodej bytové jednotky při porušení časového testu pro osvobození od daně dle § 4 odst. 1 písm. a) ZDP) ve výši 105 000 Kč. Po uplatnění základní slevy na dani na poplatníka vyčíslil v daňovém přiznání daňovou povinnost za rok 2014 ve výši 39 660 Kč.
Pro účely stanovení poslední známé daňové povinnosti za účelem stanovení zálohy na daň poplatník daně z příjmů fyzických osob vyloučí příjmy a výdaje podle § 10 ZDP. Z dílčího základu daně z podnikání 325 000 Kč vychází po odpočtu základní slevy na dani na poplatníka daňová povinnost 23 910 Kč, takže poplatník nemusel v zálohovém období od 2. 4. 2015 platit zálohy na daň.
NahoruZásady pro poplatníka daně z příjmů ze závislé činnosti vyplývající z § 38h a § 38ch ZDP
-
Základem pro výpočet měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti je úhrn příjmů ze závislé činnosti zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, s výjimkou příjmů zdanitelných daní vybíranou srážkou sazbou daně podle § 36 a příjmů, které nejsou předmětem daně, snížený o částky, které jsou od daně osvobozeny a zvýšený o povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem (34 % zdanitelných příjmů).
-
Základ pro výpočet měsíční zálohy na daň se zaokrouhluje do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru, záloha za kalendářní měsíc činí 15 % ze zaokrouhleného základu a zaokrouhluje se na celé koruny nahoru.
-
Vypočtenou měsíční zálohu plátce daně, u kterého poplatník podepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení podle § 38k odst. 4 ZDP, nejprve sníží o prokázanou částku měsíční slevy na dani podle § 35ba a následně o…
