dnes je 29.11.2022

Input:

Vracení DPH ze zahraničí v rámci EU

18.6.2013, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Vracení DPH ze zahraničí v rámci EU

Ing. Ivan Bublík


  • § 82, § 82a a 82 b zákona č. 235/2004 Sb., v platném znění (dále jen ZDPH)


Pokud je pro někoho problematika vracení zahraniční DPH nová, odkazuji na § 82 ZDPH nebo na webovou stránku www.zahranicni-dph.cz , na které je systém vracení DPH ze zahraničí popsán z hlediska zájemce o vrácení DPH zjednodušeně. Smyslem tohoto příspěvku nejsou úplné citace výše uvedeného zákona, ale poskytnutí základních informací a dlouholetých praktických zkušeností z vracení zahraniční DPH.


Zjednodušený popis vracení DPH ze zahraničí.

Český plátce DPH (dále i osoba nebo subjekt) může zpětně, za uplynulý rok nebo jeho část, požádat prostřednictvím elektronické aplikace „VRACENÍ DPH V RÁMCI EU “ příslušný finanční úřad z jiného členského státu EU o vrácení DPH (dále jen daně), kterou uhradil v dané zemi v ceně za nakoupené služby nebo zboží.

Nárok na vrácení daně má osoba povinná k dani registrovaná k dani z přidané hodnoty, pokud během období pro vrácení daně neměla sídlo ani provozovnu v zemi, ze které žádá vrácení DPH, neuskutečnila v této zemi dodání zboží, převod nemovitosti ani poskytnutí služby s místem plnění v dané zemi, s výjimkou plnění osvobozeného od daně, viz citace § 51, 66, 68 a 69, ZDPH a dodání zboží nebo poskytnutí služby, u kterých byla povinna přiznat daň osoba (REVERSE CHARGE), které byla tato plnění poskytnuta nebo plnění podle § 17 (třístranný obchod) ZDPH, které uskutečnila jako prostřední osoba.

Nárok na vrácení daně je uplatňován za obdobných podmínek, které mají plátci DPH v zemích, ve kterých se žádá o vrácení DPH. Platí pravidlo, že pokud v dané zemi nemohou z některého druhu výdajů uplatnit nárok na odpočet daně tuzemské subjekty, nemohou si z těchto výdajů nárokovat vrácení DPH ani subjekty z jiných států. Rovněž se to týká i redukce nároků. Např. Dánsko redukuje nárok na ubytování na 50%.

Pokud má osoba nárok na odpočet tuzemské daně v poměrné výši, má nárok na vrácení DPH z jiných států rovněž pouze v této poměrné výši. Nárok na vrácení DPH se nevztahuje na částky DPH, které byly uplatněny v rozporu se zákony v zemi podání žádosti a u plnění, která jsou osvobozena od daně.

Podmínkou pro vrácení daně v jiném členském státě EU je podání žádosti o vrácení daně prostřednictvím elektronického Daňového portálu Finanční správy České republiky spravovaného Generálním finančním ředitelstvím (dále jen portál). Oprávnění k přístupu na elektronický portál přidělí příslušné osobě/subjektu místně příslušný správce daně do 15 dnů ode dne obdržení elektronické žádosti o přidělení oprávnění k přístupu podané ve formátu a struktuře zveřejněné Generálním finančním ředitelstvím a podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

Vrácená DPH z jiných států se českým finančním úřadům neodvádí, zúčtuje se s pohledávkou za finančním úřadem v jiném státě, popř. tvoří žadateli mimořádný zisk (pokud o pohledávce nebo dohadné pohledávce nebylo účtováno). Nárokovanou částku DPH je nutno zaúčtovat v okamžiku rozhodnutí o nárokování vrácení částky, popř. k rozvahovému dni účetního období, jako dohadnou položku, popř. pohledávku za finančním úřadem v jiném členském státě.

Období vrácení daně

Období pro vrácení daně, za které lze žádost podat, činí nejvýše jeden kalendářní rok a nejméně tři kalendářní měsíce, případně období kratší než tři měsíce, jde-li o zbytek kalendářního roku. Žádaná částka daně v žádosti nesmí být nižší, než je 400 EUR za období kratší než jeden kalendářní rok nebo 50 EUR za období jednoho kalendářního roku nebo období kratší než tři měsíce, jde-li o zbytek kalendářního roku. V některých zemích je za zbytkové období roku považován měsíc prosinec a v některých zemích měsíce listopad a prosinec.

Žádost o vrácení zahraniční DPH musí být podána za uplynulý rok, jeho poslední čtvrtletí nebo za zbytkové období roku vždy do 30. září roku následujícího. Pokud se o vrácení DPH z jiného členského státu nepožádá do tohoto termínu, propadá vratka DPH ve prospěch příslušného státu.

Rozsah vracení

Přestože podmínky pro vrácení DPH v rámci EU by měly být ve všech zemích obdobné, existuje dosud řada odlišností, které jsou způsobeny tím, že zákony o DPH v jednotlivých zemích nejsou stejné. Některé země nevracejí DPH z ubytování, stravování, některé nevracejí z výdajů spojených s automobily s hmotností do 3500 kg nebo vratky z některých výdajů redukují. Některé země nevracejí DPH ze zjednodušených daňových dokladů (účtenek, paragonů, …), na kterých není název a adresa kupujícího apod.

Úplný seznam služeb a zboží, u kterých je nebo není nárok na vrácení DPH, značně přesahuje rozsah tohoto článku a je např. uveden na webu www.zahranicni-dph.cz => Jednotlivé země.

Je potřeba uvést na pravou míru zavádějící „představy“ některých „odborníků“, se kterými jsem se setkal. Není rozhodně pravda, že si vyplníte na Daňovém portálu Finanční správy České republiky žádost o vrácení DPH a po jejím odeslání do 4 měsíců dostanete vratku DPH na bankovní účet. Skutečnost je ve většině případů zcela jiná a ve skutečnosti nejde jen o podání žádosti, jde hlavně o následnou komunikaci s příslušným zahraničním finančním úřadem, potřebnou znalost zákonů o DPH daných zemí a značné riziko ztráty vratky DPH (viz závěr článku).

V podávaných žádostech se v rámci vlastní žádosti zasílají jako její součást údaje o žadateli, případně jeho zástupci, a údaje z každého daňového dokladu. Součástí elektronické žádosti jsou přílohy (.pdf, .jpg, .tif) s naskenovanými doklady za pohonné hmoty se základem daně nad 250 EUR, za ostatní výdaje nad 1000 EUR. Protože většina ustanovení českého zákona o DPH (§ 82a, § 82b) se většinou týká žadatelů ze zemí EU, kteří žádají o vrácení DPH z České republiky, cituji například příslušná ustanovení slovenského zákona o DPH, platného od 1. 1. 2010, která platí pro žadatele z jiných členských zemí EU, a tudíž i pro žadatele z České republiky.

Postup při vracení DPH na Slovensku

Slovenský zákon č. 222/2004 Z. z., o dani z pridanej hodnoty, platný od 2. 1. 2013

§ 55b

...

(5) Ak je základ dane vo faktúre alebo dovoznom doklade 1 000 eur a viac alebo vo faktúre o kúpi pohonných látok 250 eur a viac, je žiadateľ povinný spolu so žiadosťou o vrátenie dane elektronickými prostriedkami predložiť kópiu faktúry alebo dovozného dokladu.

§ 55d

  • § 55d

  1. Daňový úrad Bratislava oznámi žiadateľovi rozhodnutie o žiadosti o vrátenie dane do štyroch mesiacov odo dňa prijatia žiadosti s výnimkou podľa odsekov 5 a 6 (poznámka – odstavce 5 a 6 = dodatečné požadavky FÚ). Ak vzniknú odôvodnené pochybnosti o správnosti uplatňovaného nároku na vrátenie dane, Daňový úrad Bratislava môže v lehote podľa prvej vety elektronickými prostriedkami požiadať žiadateľa, príslušné orgány členského štátu, v ktorom má žiadateľ sídlo, miesto podnikania, prevádzkareň, bydlisko alebo v ktorom sa obvykle zdržiava, alebo inú osobu, o dodatočné informácie; ...

  2. Ak nie sú dodatočné informácie dostatočné, môže Daňový úrad Bratislava požiadať o ďalšie dodatočné informácie.

  3. Dodatočnými informáciami podľa odseku 1 a ďalšími dodatočnými informáciami podľa odseku 2 sú aj originál alebo kópia faktúry alebo dovozného dokladu, ktoré sa týkajú uplatňovaného nároku na vrátenie dane, a to aj takých, v ktorých základ dane je nižší ako základ dane podľa § 55b, ods. 5. (250/1000 EUR)

Správce daně (příslušný zahraniční finanční úřad) si může do 4 měsíců od data obdržení žádosti o vrácení daně vyžádat doplňující údaje, a to od žadatele, příslušného orgánu jiného členského státu nebo jiné osoby. Doplňující údaje musejí být správci daně poskytnuty do 1 měsíce ode dne doručení výzvy k doplnění údajů. Pokud má správce daně pochybnosti o správnosti konkrétního nároku, je oprávněn si vyžádat doplňující údaje v podobě předložení kopie nebo i originálu jakéhokoliv daňového dokladu, a to i s nižší hodnotou než 250/1000 EUR.

Elektronická aplikace „Vrácení DPH v rámci EU“

  • Žádosti o vrácení DPH se podávají prostřednictvím Daňového portálu Finanční správy České republiky (dále jen FSČR) v aplikaci „Vrácení DPH v rámci EU“ (dále jen aplikace „Vracení DPH“). Aby bylo možno žádost podat, je nutno napřed získat přístup do aplikace „Vracení DPH“. Přístup do aplikace „ Vracení DPH“ je umožněn na základě elektronicky podané a elektronicky podepsané „Žádosti o přidělení přístupu do Aplikace pro vracení daně z přidané hodnoty plátcům v jiných členských státech“.

Žádost je na http://adisspr.mfcr.cz/ nebo http://eds.mfcr.cz

  • => ELEKTRONICKÁ PODÁNÍ PRO DAŇOVOU SPRÁVU

  • => Elektronické daňové formuláře

  • => Žádost o přidělení přístupu do Aplikace pro vracení daně z přidané hodnoty plátcům v jiných členských státech

Žádost o přístup může podat jak žadatel, tak jeho zástupce (zprostředkovatel), viz dále.

Pro podání „Žádosti o přístup“ i pro vlastní podání žádosti je nutný uznávaný elektronický podpis a kvalifikovaný certifikát ve smyslu zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších předpisů.

  • Žádost bude místně příslušným správcem daně (FÚ žadatele) posouzena do 15 pracovních dnů.

  • Žadatel nebo jeho zástupce je o výsledku posouzení vyrozuměn prostřednictvím zaslané SMS-zprávy na mobilní telefon, který se uvede do žádosti o přidělení přístupu do aplikace „Vrácení DPH“. Vstup do aplikace bude umožněn jen osobě, která žádost podala a elektronicky podepsala.

Pokud pověříte vyřizováním vratek DPH zprostředkovatele (svého zástupce), potvrdíte mu písemnou plnou moc pro provádění styku s Vaším finančním úřadem ve věci „Podávání žádostí o vracení zahraniční DPH“ a dále se o vracení DPH nemusíte starat. Zprostředkovatel si sám následně podá žádost o vstup do aplikace „Vrácení DPH“ a bude za Vás komunikovat i se všemi příslušnými zahraničními finančními úřady. Pokud si zvolíte svého zástupce, elektronický podpis mít nemusíte.

Obsah elektronické žádosti

Registrační údaje žadatele, případného zástupce, jsou systémem automaticky vyplněny bez možnosti oprav v aplikaci tak, jak jsou aktuálně vedeny místně příslušným správcem daně. Pokud tyto údaje nejsou v souladu se skutečným stavem, žadatel musí kontaktovat místně příslušného správce daně a zjednat u něho nápravu.

Elektronická žádost o vrácení DPH obsahuje:

  1. úplný název a adresu sídla žadatele, DIČ žadatele, období, za které se žádá, popis ekonomické činnosti žadatele harmonizovanými NACE kódy, bankovní údaje pro zaslání vrácené DPH (BIC, IBAN, název a adresu banky, měnu),

  2. název a údaje zástupce žadatele, pověřeného „Plnou mocí“ k vyřizování vracení DPH,

  3. kontaktní údaje: telefony a elektronická adresu (e-mail),

  4. plnění v rámci EU – seznam daňových dokladů, ze kterých se žádá DPH,

  5. dovoz – seznam daňových dokladů,

  6. přílohy – skeny daňových dokladů,

  7. upřesnění koeficientu,

  8. závěr (protokol o chybách, uložení pracovního souboru, odeslání žádosti).

Plnění v rámci EU – seznam daňových dokladů

Do elektronické žádosti se dále navkládají údaje ze všech zahraničních daňových dokladů (dále jen daňových dokladů nebo i „DD“), ze kterých je žádáno vrácení DPH. Pro každý daňový nebo dovozní doklad je nutno napsat tyto údaje:

  1. jméno (název) a úplnou adresu dodavatele zboží nebo poskytovatele služeb, stát registrace dodavatele musí být vždy shodný se zadaným členským státem, ve kterém se žádá o vrácení DPH. Stát adresy dodavatele může být různý od uvedeného členského státu vrácení daně.

  2. jeho identifikační číslo k DPH. DIČ k DPH dodavatele, v příp. členského státu vrácení daně, má vždy na začátku písmena zkratky státu (např. DE=Německo) může být i TIN (TIN jsem zatím dosud na dokladech neviděl), max. délka 12 znaků. DIČ DPH může být uvedeno včetně předpony členského státu vrácení, nebo bez ní. Údaj není povinný u zadání zjednodušeného daňového dokladu. Všechny přípustné struktury DIČ v zemích EU je možno nalézt na webu www.zahranicni-dph.cz = > Pro naše klienty => Struktury DIČ v EU.

    Příklad: Německá společnost má sídlo v Německu, ale protože je registrovaná k DPH i v Polsku, vystavuje daňové doklady ze svých prodejů na území Polska s polským daňovým číslem. Tedy zkratka státu registrace dodavatele bude „PL“ a zkratka adresy (sídla) dodavatele bude „DE“. Jedná se ale o tzv. propustnou (informativní) chybu, se kterou lze žádost odeslat,

  3. evidenční číslo daňového dokladu.V rámci žádosti pro určitého dodavatele je uvedeno vždy pouze jednou. Stejný dodavatel nemůže mít dva doklady se stejným číslem.

  4. datum uskutečnění zdanitelného plnění,

  5. základ daně,

  6. celkovou výši nároku na vrácení daně, případný odpočitatelný podíl vyjádřený jako procentní podíl (viz dále),

  7. popis služby nebo zboží v členění podle kódů, uvedených v dalším odstavci. Pokud se zadají kódy č. 1–9, neuvádí se textový popis plnění ani jazyk. Pokud se zadá kód č. 10, uvede se textový popis, a to včetně jazyka. Aplikace Vám nabízí možnost předefinovaného výběru jazyka, ve kterém budete psát popis přijaté služby nebo nakoupeného zboží. Pokud se zadá jakýkoli subkód (viz dále), textový popis se již k subkódu nepíše.

Seznam kódů:

  1. pohonné hmoty,

  2. nájem dopravního prostředku,

  3. jiné výdaje související s dopravním prostředkem, než které jsou uvedené v bodu 1) a 2),

  4. mýtné a silniční poplatky,

  5. cestovní výlohy, jako např. taxi, veřejná doprava,

  6. ubytování,

  7. potraviny, nápoje a restaurační služby,

  8. vstup na veletrhy a výstavy,

  9. výdaje za luxusní zboží, zábavu a reprezentaci, jiné,

  10. ostatní. V případě použití kódu 10 je nutno uvést i slovní popis jazykem povoleným danou zemí.

Subkódy

Zahraniční finanční úřad má právo požadovat, aby v žádosti byly uváděny podrobnější kódy plnění, tzv. „subkódy“. Při vyplňování položky pro specifikaci druhu zboží/služeb aplikace nabízí předdefinovaný seznam „subkódů“, které daný stát vyžaduje. Pokud je na dokladu více služeb, aplikace „Vracení DPH“ umožňuje vkládat více „subkódů“ k jednomu dokladu. Přehled „subkódů“ je vydán Evropskou komisí a je dostupný na webové stránce:

http://adisspr.mfcr.cz nebo http://eds.mfcr.cz

  • => Dokumentace (vpravo na obrazovce)

  • => Další související informace k vracení DPH ve smyslu § 82 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů

  • => Členské státy používající sub-kódy pro popis zboží definované Prováděcím Nařízením Komise (EU) č. 79/2012

Dovoz do daného členského státu vrácení:

Položky se specifikují obdobně, jako je tomu u „plnění v rámci EU“ s tím, že dodavatel je specifikován místo DIČ k DPH – názvem/jménem (příp. zkráceným). Číslo dokladu je uvedeno v rámci žádosti vždy pouze jednou.

Seznam daňových dokladů

Žádost o vrácení DPH rovněž tvoří všechny povinné údaje ze všech zjednodušených i řádných zahraničních daňových dokladů, dále jen „seznam daňových dokladů“. Zjednodušený daňový doklad nemusí obsahovat název a adresu kupujícího, jeho DIČ a nemusí být uveden rozpis DPH. Musí ale být uvedena sazba DPH a informace, že zjednodušený daňový doklad obsahuje DPH.

Odpočitatelný podíl vyjádřený jako procentní podíl

Každý členský stát EU může aplikovat snížení nároku na vrácení daně DPH použitím koeficientu, který je shodný jako poměrný odpočet viz § 72 českého zákona o DPH. Vrácení daně může být tedy nárokováno jen v poměrné výši. V podávané žádosti o vrácení daně je potom žadatel povinen označit uplatňování koeficientu pro poměrný nárok na vrácení daně a uvést do žádosti aktuálně známou hodnotu tohoto koeficientu. Jedná se o podíl zdanitelných plnění, u kterých lze uplatnit odpočet DPH, a zdanitelných plnění, u kterých odpočet daně uplatnit nelze. Nárok na vrácení má tedy žadatel jen v poměrné výšce daně, která se vypočítá podle pravidel platných v členském státě, kde uskutečňuje zdanitelné plnění nebo kde má sídlo, místo podnikání, nebo provozovnu, bydliště nebo ve kterém se obvykle zdržuje.

Pokud dojde ke změně výše koeficientu pro poměrný nárok na vrácení daně po podání žádosti o vrácení daně, provede plátce opravu částky daně prostřednictvím aplikace „Vrácení DPH“. Tuto opravu provede v následující žádosti o vrácení daně nebo opravu příslušného období provede plátce na samostatném prohlášení o upřesnění koeficientu pro poměrný nárok na vrácení, pokud v období vypořádání nároku na odpočet daně nepodá žádnou žádost o vrácení daně.

Samostatné prohlášení o upřesnění koeficientu pro poměrný nárok na vrácení daně

Pokud dojde po podání žádosti o vrácení daně ke změně výše koeficientu, je žadatel povinen uvědomit členské státy o změně koeficientu pro poměrný nárok na vrácení prostřednictvím aplikace „Vrácení DPH“ – viz dále. Hlášení podává žadatel pro dané období POUZE jednou. Toto hlášení je vždy současně rozesláno do všech členských států EU.

Vracení DPH ze zjednodušených daňových dokladů (účtenek, paragonů, …)

Řádný a zjednodušený daňový doklad

Daňové doklady s vyšší celkově uhrazenou částkou než dále uváděné limity (100,150, 250, .. EUR) se již v daných zemích považují za řádné daňové doklady a musí mít všechny předepsané náležitosti:

  1. název a adresu prodejce (dodavatele),

  2. jeho DIČ,

  3. číslo dokladu, které mu přidělí prodejce,

  4. popis plnění,

  5. datum plnění,

  6. jednotkovou cenu,

  7. množství,

  8. cenu za celkové plnění bez DPH, sazbu DPH, výši DPH a cenu celkem,

  9. rovněž musí obsahovat údaje o odběrateli, a to hlavně název a adresu odběratele – příjemce služby nebo zboží.

Daňové doklady pro vrácení DPH, na kterých jsou uvedeny nesprávné údaje nebo povinné údaje chybí, jsou finančními úřady považovány za nevhodné pro vrácení DPH s důsledkem zamítnutí nároku. Je ale vždy možnost jejich opravy vystavitelem v souladu s pravidly pro opravy daňových dokladů v dané zemi.

Některé země vůbec nepřijímají v žádostech zjednodušené daňové doklady (dále jen ZJDD), na kterých není název a adresa příjemce služby nebo zboží. Některé země ZJDD přijímají. Např. SRN a Rakousko mají stanoven limit pro cenu celkem včetně DPH, pro přijímání zjednodušených daňových dokladů 150 EUR, Lucembursko 100 EUR, Francie cca 250 EUR, Velká Británie 250 GBP, Slovensko 1659 EUR, Dánsko 3000 DKK,... . V těchto zemích, do výše uvedených limitů, není tedy nutné, aby na zjednodušeném daňovém dokladu byl název a adresa kupujícího, a obvykle může chybět i DIČ poskytovatele služby nebo zboží.

U řady žadatelů částky z těchto „zjednodušených“ daňových dokladů dosahovaly v součtu i tisíce EUR. Při novém elektronickém způsobu podávání žádostí je nutné pro každý doklad uvést všechny povinné údaje. Podávání těchto zjednodušených dokladů je tedy časově náročné.

Funkce aplikace „Vrácení DPH v rámci EU“

Po přihlášení do aplikace je žadateli nabídnut výběr odkazů:

  • Nová žádost o vrácení DPH

  • Opravná žádost o vrácení DPH

  • Samostatné prohlášení o upřesnění koeficientu pro poměrný nárok na vrácení daně

  • Informace o podaných žádostech (přehled)

  • Informace o podaných upřesněních koeficientu pro poměrný nárok na vrácení daně (přehled)

  • Všeobecné informace

  • Načíst soubor, podat, nebo vytisknout znovu opis potvrzení

Podání nové žádosti

Ve formuláři žádosti o vrácení DPH bude žadatel vyplňovat záložky:

  • Záhlaví:

    • - stát – výběr z předdefinovaného číselníku,
    • - období pro vrácení – datum začátku a konce,
    • - potvrzení Prohlášení žadatele, že splnil podmínku dle článku 8, odst. 1, písm. e) směrnice Rady 2008/9/ES, že během uvedeného období pro vrácení daně nedodal zboží ani neposkytl služby, které se považují za dodané nebo poskytnuté v členském státě vrácení daně. Prohlášení se netýká poskytnutí přepravní služby nebo související vedlejší služby osvobozené od daně podle článku 144, 146, 148, 149, 151, 153, 159 nebo 160 směrnice 2006/112/ES a dodání zboží nebo poskytnutí služby osobě, která je osobou povinnou odvést daň,
    • - koeficient pro poměrný nárok na vrácení,
    • - ekonomická činnost dle výběru harmonizovaných kódů NACE.
  • Informace o žadateli

    • - Daňové identifikační číslo
    • - Typ daňového subjektu
    • - Obchodní jméno
    • - Sídlo daňového subjektu
  • Zástupce

    • - Identifikační číslo zástupce
    • - Název nebo jméno zástupce
    • - Adresa zástupce
    • - Sídlo nebo bydliště zástupce
  • Kontaktní údaje:

    • - e-mail žadatele nebo jeho zástupce. Vložení elektronické adresy je nutno věnovat velkou pozornost, protože informace o vyřízení žádosti budou zasílány z některých zemí elektronicky na e-mail uvedený do žádostí s tím, že v některých případech je aktem odeslání elektronické pošty informace považována za doručenou.
    • - telefonické spojení,
    • - údaje k bankovnímu účtu.
  • Plnění v rámci EU/Dovoz: zde žadatel specifikuje jednotlivá plnění, pro která uplatňuje nárok na vrácení:

    • - plnění v rámci daného členského státu vrácení,
    • - dovoz do daného členského státu vrácení,
    • - hodnota plnění je vždy uvedena v měně státu vrácení, platné ke dni vystavení dokladu,
    • - popis jednotlivých plnění uvedením kódů (subkódů) – viz výše uvedený text týkající se seznamu kódů/subkódů.
  • Přílohy: Naskenované doklady se základem daně nad 250/1000 EUR (nafta/ostatní), případně další písemné doplňující informace k žádosti apod.

    • vložení příloh z lokálního PC, ve formátu .pdf, .jpg, .tif. Celková velikost všech příloh může být maximálně 5 MB (i po zazipování). Každý stát EU si stanoví svůj přesný limit pro celkovou velikost příloh žádosti. Směrnice 2008/9/ES neřeší situaci, pokud by byly přílohy větší než 5 MB. Ve skutečnosti mohou být přílohy o něco málo větší než 5 MB, ale pokud jsou větší, než je povolený limit daného státu, nejde žádost odeslat. Je pak nutno provést úpravu žádosti, např. naskenovat doklady v menším rozlišení nebo přílohy komprimovat nebo žádost rozdělit na více období. Pokud je přesto žádost tak velká, že ji nelze odeslat, je možnost některé doklady zaslat poštou jako doplnění žádosti.

  • Upřesnění koeficientu pro poměrný nárok na vrácení:

    • - pokud má být podáno spolu se žádostí o vrácení.

Opravná žádost o vrácení daně

  • Pokud žadatel zjistí, že uvedl v žádosti, kterou již podal, určité údaje v rozporu se správným, nebo aktuálním stavem, má možnost podat tzv. „Opravnou žádost o vrácení daně“. Slovenský FÚ např. běžně vyzývá k podání opravné žádosti s uvedením správných údajů – např. pokud se do žádosti uvedlo neexistující DIČ dodavatele. V Informacích o podaných žádostech (přehled) se zobrazí přehled všech podaných žádostí a z něj si žadatel kliknutím vybere příslušnou žádost, kterou chce opravit. Opravy lze provádět u těchto údajů:

  • záhlaví,

  • kontaktní údaje,

  • plnění v rámci EU,

  • dovoz,

  • přílohy.

Oprava se provede přepsáním původních údajů. Rušit existující plnění příslušného daňového dokladu je možné, zrušený nárok (doklad) znovu uplatnit nelze. Opravná žádost nesmí obsahovat nově přidaný nárok na vrácení. Zřejmě je v žádosti „skrytá“ informace o počtu původních dokladů, a tedy nelze další doklad do opravné žádosti přidat. Přidání dalších „opomenutých“ dokladů je možno řešit ve zbytkovém období roku, viz text „Období vrácení daně“. Pokud je potřeba celou původní žádost, včetně k ní podané opravné žádosti zrušit, je to možné podáním opravné nebo další opravné žádosti k původní žádosti, která neobsahuje ani jeden doklad. Všechny doklady v žádosti je možno zrušit (tlačítko křížek u daného dokladu) a je v tom případě nutné rovněž odstranit všechny přílohy. Opravná žádost s tzv. nulovým plněním zruší nejen samotnou původní žádost, ale i všechny k ní podané opravné žádosti. Bohužel neexistují stejná pravidla pro všechny země EU pro podávání opravných žádostí a navíc některé země opravné žádosti vůbec nepřijímají. V některých zemích nelze měnit v opravné žádosti období uvedené v původní žádosti, nelze, aby se překrývala období částí roku, a to nejen u opravné, ale i řádné žádosti apod. Obecně lze říci, že lze měnit jen některé údaje daňových dokladů v původní žádosti, ale žádaná částka DPH v opravné žádosti nesmí být vyšší než v žádosti původní. Pokud žadatel zjistí, že neuvedl určitá plnění vztahující se k již podané žádosti, měl by tato plnění uvést do žádosti o vrácení daně podané za zbytkové období příslušného kalendářního roku. Podle směrnice 2008/9 by měla být možnost je zařadit i do žádostí za další období, ale to neplatí ve všech zemích EU.

Přijetí nebo případné nepřijetí opravné žádosti se řídí podle legislativních postupů daného členského státu vrácení daně, a jak jsem již uvedl, některé státy vůbec opravné žádosti nepřijímají.

Upřesnění koeficientu pro poměrný nárok na vrácení daně

V případě, že žadatel podává prostřednictvím aplikace pouze samostatné prohlášení o upřesnění koeficientu pro poměrný nárok na vrácení, bude vyplňovat záložky:

  • Samostatné prohlášení o upřesnění koeficientu pro poměrný nárok na vrácení daně:

    • - koeficient,
    • - období jeho platnosti,
    • - výslovný souhlas s jeho podáním (odesláním).
  • Kontaktní údaje:

    • - e-mail žadatele,
    • - telefonické spojení,
    • - údaje k bankovnímu účtu.

Registrační údaje žadatele jsou i v tomto případě automaticky vyplněny a nelze je modifikovat. Pokud tyto údaje nejsou v souladu se skutečným stavem, žadatel musí kontaktovat místně příslušného správce daně a zjednat nápravu zde.

Kontrola před odesláním žádosti/samostatného

Nahrávám...
Nahrávám...