dnes je 26.9.2022

Input:

Zahájení činnosti

4.12.2013, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Zahájení činnosti

Ing. Pavel Novák

Úvod

Okamžik zahájení činnosti je pro poplatníky z daňových důvodů významný minimálně ze dvou hledisek:

  1. Zahájením činnosti vznikají poplatníkovi některé povinnosti podle daňových zákonů, předpisů o sociálním a zdravotním pojištění, účetních předpisů.

  2. Výdaje vzniklé předtím, než poplatník zahájil svou činnost, mohou mít z účetního a daňového hlediska jiný charakter, než kdyby byly vynaloženy až v průběhu činnosti samé.

V tomto textu se zaměříme především na druhý z obou aspektů.

Povinnosti fyzické osoby:

Právní úprava

Z hlediska daňových povinností fyzických osob při zahájení činnosti je důležitý daňový řád (zákon č. 280/2009 Sb., DŘ) a zákon o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb., ZDP). V § 125 a násl. DŘ jsou stanoveny povinnosti týkající se registrace daňových subjektů v obecné rovině, v §§ 39, 39a a 39b ZDP pak konkrétně pro daň z příjmů (pro FO, PO, zaměstnavatele jako plátce). Z pohledu zdravotního pojištění je důležitý zákon č. 357/1992 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Z pohledu sociálního pojištění je určující zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.

Další významné souvislosti ve věci povinností fyzické osoby při zahájení výdělečné činnosti lze odvodit především z předpisů živnostenskoprávních (zákon č. 455/1991 Sb. živnostenský zákon), předpisů účetních (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví) a jiných konkrétních zákonů vymezujících tu či onu konkrétní oblast podnikání (zákon o advokacii, zákon o auditorech a komoře auditorů apod.).

Povinnosti právnické osoby:

Pro právnické osoby jsou ve vztahu k daňovým povinnostem vyplývajícím ze zahájení činnosti klíčovými zákony také daňový řád a zákon o daních z příjmů, ale také zmíněné pojistné předpisy z pozice zaměstnavatele.

Související záležitosti jsou upraveny předpisy občanskoprávními [zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ)] a obchodněprávními [zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (ZOK), příp. do 31. 12. 2013 zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (ObchZ)], živnostenskoprávními (zákon č. 455/1991 Sb. živnostenský zákon) a účetními (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví).

Náklady při zahájení činnosti – společně pro FO a PO:

  • zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP), pro FO pak speciálně § 5 odst. 7

  • zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ZÚ)

  • prováděcí vyhláška k zákonu o účetnictví č. 500/2002 Sb. (PVZÚ)

Zahájení činnosti – související režim výdajů

Poplatník, který započne se svou činností, musí hned řešit – kromě výše zmíněných registračních a oznamovacích povinností – též věci týkající se účetního a daňového režimu výdajů. První, čím je nutné se zabývat, je režim výdajů vzniklých před samotným zahájením činnosti (resp. před získáním oprávnění k podnikání), ale s touto činností souvisejících.

Pokud se týká právnických osob, zde funkci vypořádání se s výdaji před zahájením podnikání plní zřizovací výdaje (blíže viz Zřizovací výdaje). Proto se v dalším textu budeme zabývat spíše fyzickými osobami, a to v návaznosti na ustanovení § 5 odst. 7 ZDP, které připouští některé výdaje uskutečněné před zahájením podnikání uplatnit jako daňově uznatelné náklady.

Samo znění zákona však používá velice nezvyklou formulaci, a to, že se u poplatníka s příjmy podle §§ 7 a 9 ZDP přihlédne i:

  • k zásobám pořízeným v kalendářním roce předcházejícím roku, v němž zahájil činnost,

  • totéž platí obdobně i pro jiné nezbytně vynaložené výdaje spojené se zahájením činnosti.

Použité slůvko "přihlédne“ lze v textu vykládat jakkoli a v souvislosti s tím je nutné se zamyslet i nad tím, zdali platí, že přihlédne = nezpochybní zařazení nákladu mezi daňově uznatelné, zdali i ostatní náklady (výdaje) lze uznat (např. pořízení zásob dříve než v předcházejícím roce), či zda je již uznat nelze.

Náklady lze uznat.

Pro úplnost dodejme, že uvedené platí i pro FO, která vede účetnictví, a nesouvisí to s režimem zřizovacích výdajů. (Podle vymezení zřizovacích výdajů v účetních předpisech nespadá do zřizovacích výdajů dlouhodobý majetek ani zásoby.)

Zásoby pořízené před zahájením podnikatelské činnosti

Uvedené ustanovení § 5 odst. 7 ZDP připouští jako daňově uznatelný náklad (výdaj) pořízení zásob v kalendářním roce předcházejícím roku, v němž podnikatel (FO) zahájil činnost.

Daňově uznatelný náklad
Pan Kostřáb získá oprávnění k podnikání (živnostenský list) v oblasti prodeje knih dne 15. 1. 201X+1. Avšak již v průběhu roku 201X nakoupil knihy za více než 60 000 Kč, aby při otevření obchodu neměl prázdné pulty.

V duchu § 5 odst. 7 ZDP jde o zboží nakoupené v roce předcházejícím roku zahájení činnosti, částka 60 000 Kč tedy bude nákladem na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Pokud je pan Kostřáb účetní jednotkou, přirozeně půjde o daňový náklad až v momentě prodeje těchto knih (po vyskladnění zásob, souběžně s výnosem z prodeje).

Daňově uznatelný náklad
Uvažujme o variantě, kdy pan Kostřáb získá oprávnění již v prosinci 201X. Zde je zřejmé, že § 5 odst. 7 ZDP již není možné použít, neboť se zde mluví o zboží nakoupeném v roce předcházejícím, a ne o zboží nakoupeném v tom samém roce. To však neznamená, že by uvedený náklad nebyl daňově uznatelný (v momentě prodeje knih).

Je však třeba "vložit“ uvedené zboží do podnikání zápisem MD 132/D 491. V souladu s § 25 ZÚ se ocení tyto zásoby pořizovacími cenami.

Daňově uznatelný náklad
Pan Kostřáb získal oprávnění v lednu 201X+1, ale protože měl velký zájem o knihy a literaturu vůbec, pořizoval si zásoby knih již šest let zpátky. Jelikož byl pečlivý, schovával si všechny paragony za nákup knih.

Je zřejmé, že i v tomto případě (opět nesouvisejícím s § 5 odst. 7 ZDP) bude nákup knih daňově uznatelný (v účetnictví v momentě prodeje knih). Zdůrazněme, že je důležité prokázání pořizovací ceny a i ten fakt, že je uvedený náklad uplatněn v roce zahájení podnikání.

Zásoby získané z dědictví

Až do 31. 12. 2013 připouštěl ZDP jako další možnost, ke které se přihlédne při zahájení podnikání, a to zásoby získané z dědictví po zůstaviteli, který měl příjmy podle § § 7 nebo 9 ZDP, pokud bude dědic pokračovat v činnosti zůstavitele nejpozději do šesti měsíců po jeho smrti. Od roku 2014 již však tuto úpravu zákon o daních z příjmů neobsahuje. Důvodem je skutečnost, že daňový řád v §§ 239a až 239d nově zavádí právní fikci, že na daňovou povinnost zůstavitele vzniklou ode dne jeho smrti do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti se hledí tak, jako by vznikala zůstaviteli. Pro daňové účely se do skončení řízení o pozůstalosti na právní skutečnosti hledí tak, jako by zůstavitel žil, osoba spravující pozůstalost má povinnost za zůstavitele podávat řádná (případně dodatečná) daňová přiznání, a to od úmrtí zůstavitele do skončení řízení o pozůstalosti. Obdrží-li dědic po skončení dědického řízení následně zásoby z dědictví s tím, že předmětné zásoby např. vloží do obchodního majetku a prodá, lze postupovat podle § 23 odst. 4 písm. e) ZDP, tj. příjem z prodeje do výše hodnoty zděděných zásob se do základu daně nezahrne.

Jiné nezbytně vynaložené výdaje

U jiných nezbytně vynaložených výdajů spojených se zahájením činnosti již § 5 odst. 7 ZDP neuvádí žádné omezující podmínky. Jde však v podstatě o položky, které z hlediska

Nahrávám...
Nahrávám...