dnes je 26.9.2022

Input:

Zajištění daně

9.9.2011, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Zajištění daně

Ing. Pavel Kyselák

Předmět

Ke specifikům zdaňování příjmů nerezidentů ze zdrojů na území České republiky patří i povinnost plátců daně srazit zajištění daně upravená v ustanovení § 38e ZDP. Zajištění daně zde představuje zvláštní formu zabezpečení splnění daňové povinnosti, neboť u příjmů nerezidentů ze zdrojů na území ČR existuje reálné nebezpečí, že poplatník svou daňovou povinnost v ČR nesplní.

Okruh nerezidentů

Povinnost plátce daně srazit zajištění daně přichází v úvahu u 9 druhů zdanitelných příjmů nerezidentů v ČR, z nichž není daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (viz Nerezident daňový).

Okruh nerezidentů

Do množiny nerezidentů, tedy poplatníků podle § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 ZDP, u kterých přichází v úvahu zajištění daně podle § 38e odst. 1 až odst. 3 ZDP, nepatří daňoví rezidenti členských států Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor.

Státy EU a EHP

"Nezajišťování daně“ se tedy vztahuje na rezidenty 27 členských států Evropské unie.

Rada
Povinnost zajištění daně podle § 38e odst. 1 až odst. 3 ZDP se také nevztahuje na rezidenty států, které jsou součástí Evropského hospodářského prostoru, a to Island, Lichtenštejnsko a Norsko. Z hlediska smluv o zamezení dvojího zdanění jsou Island a Norsko smluvními státy, zatímco s Lichtenštejnskem nemá ČR smlouvu o zamezení dvojího zdanění uzavřenou, jde tedy o tzv. bezesmluvní vztah.

Evropský hospodářský prostor spojuje prostor EU se státy Evropského sdružení volného obchodu. Jde o oblast volného obchodu s průmyslovými výrobky a vztahuje se na všechny státy EU a tři zmíněné státy.

Problematiku si vysvětlíme na několika příkladech.

Příklad
Francouzská rezidentní společnost počínaje 1. únorem 2011 pronajímá české společnosti dům, který je na území ČR. Tento příjem rezidenta Francie podléhá v ČR zdanění podle domácího ZDP [§ 22 odst. 1 písm. e)] i podle prvního odstavce článku 6 - Příjmy z nemovitého majetku smlouvy s Francií (č. 79/2005 Sb.m.s.). Plátci daně (české společnosti) však nevzniká povinnost srazit zajištění daně.

Příklad
Příjmy z prodeje akcií, které prodává rezident Německa (právnická osoba) rezidentovi České republiky, podléhají v ČR zdanění podle § 22 odst. 1 písm. g) bod 7. ZDP a zároveň podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmů a z majetku mezi ČR a SRN (sbírka zákonů č. 18/1984), a to podle článku 13 odst. 3, podle něhož má stát zdroje (v daném případě ČR) právo na zdanění. Českému plátci daně však nevzniká povinnost srazit zajištění daně, a to podle ustanovení § 38e odst. 2 ZDP.

K danému příkladu nutno podotknout, že příjem rezidenta Německa může být však v ČR osvobozen od zdanění podle § 19 odst. 1 písm. ze) bod 2. ZDP za předpokladu splnění příslušných podmínek dalších ustanovení § 19 ZDP.

Příklad
Stálá provozovna ukrajinské právnické osoby umístěná na území ČR poskytla české společnosti stavební služby. K úhradě sjednané částky došlo dne 10. března 2011, kdy česká společnost zároveň zaúčtovala závazek a také úhradu. Při výplatě nastala české společnosti povinnost srazit zajištění daně ve výši 10 % podle ustanovení § 38e odst. 2 písm. b) ZDP.

Příklad
Firma se sídlem ve Vaduzu (rezident Lichtenštejnska) prodává rezidentovi ČR svůj podíl na společnosti s ručením omezeným se sídlem na území ČR. Příjem lichtenštejnské společnosti je v ČR zdanitelný podle ustanovení § 22 odst. 1 písm. h) ZDP. Českému plátci však nevzniká povinnost zajištění daně.

Švýcarsko

V některých informačních zdrojích byl bohužel tento stát uváděn v rámci států, které tvoří Evropský hospodářský prostor. Švýcarsko však mezi státy, které jsou součástí Evropského hospodářského prostoru, nepatří.

Pozor!
Pokud rezident Švýcarska dosahuje na území České republiky příjmů, které se považují podle tuzemského ZDP za příjmy ze zdrojů na území ČR a zároveň tyto příjmy umožňuje smlouva se Švýcarskem zdanit, potom v příslušných případech vzniká plátci daně povinnost zajištění daně tak, jak ji uvádí ustanovení § 38e ZDP. Smlouva mezi vládou České republiky a Švýcarskou spolkovou radou o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmů a z majetku byla publikována ve Sbírce zákonů pod č. 281/1996 Sb.

Sazba

ZDP stanoví základní sazbu zajištění daně u zdanitelných příjmů nerezidentů ve výši 10 %. Sazba ve výši 1 % se týká příjmů z prodeje investičních nástrojů podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a z příjmů z úhrad pohledávky nabyté postoupením.

Pozor!
Výjimku představují příjem společníka v.o.s. a podíl komplementáře k.s. na zisku společnosti, u nichž se sazba podle § 38e odst. 3 stanoví pro fyzické osoby podle § 16 ZDP a pro právnické osoby podle § 21 ZDP. Základnou pro zajištění daně je v tomto případě základ daně v.o.s. nebo k.s. připadající na společníka v.o.s. nebo komplementáře k.s.

"Osvobození“

Plátce daně neprovádí zajištění, když jde o:

  • úhradu za zboží či služby prováděné v maloobchodě,

  • úhradu nájemného placeného fyzickými osobami za bytové prostory užívané k bydlení a činnostem s ním spojeným,

  • peněžité plnění, poukázání nebo připsání úroků u bank v případě, kdy plátcem daně je banka (např. banka vyplácí stálé provozovně nerezidentní právnické osoby úrok z jejího běžného účtu).

Příklad
Kanadská společnost má v Praze stálou provozovnu, v rámci které provádí prodej svého zboží formou maloobchodu. Při úhradě za zakoupené zboží nemají zákazníci (plátci daně) povinnost provádět srážku zajištění daně. Zaplatí tedy celou požadovanou částku za zakoupené zboží.

Příklad
Americká společnost pronajímá v Praze několik bytů občanům Prahy, kteří je používají k bydlení a zároveň jsou zde trvale hlášeni. Při úhradě nájemného americké společnosti nemají nájemníci (rezidenti ČR - plátci daně) povinnost provádět srážku zajištění daně.

Termín

Rozhodný okamžik, kdy plátci vzniká povinnost srazit zajištění daně, je při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch nerezidenta, nejpozději v den, kdy o závazku účtuje v souladu s platnými účetními předpisy.

Rada
U příjmů společníka v.o.s. nebo komplementáře k.s. je ale hraniční termín povinnosti srazit zajištění daně stanoven speciálně takto: nenastane-li dříve žádná ze tří uvedených skutečností, plátce daně je povinen srazit zajištění daně nejpozději do 2 měsíců po uplynutí příslušného zdaňovacího období.

Zaokrouhlování

Částka zajištění daně se zaokrouhluje na celé koruny nahoru v návaznosti na § 38e odst. 5 ZDP.

Odvod

Zajištěnou daň odvádí plátce daně do konce měsíce za předchozí kalendářní měsíc, v němž nastala uvedená povinnost. Zajištění daně odvádí finančnímu úřadu, kde je sám zaregistrován. Příslušná částka se odvádí na účet, který má předčíslí 10030.

Nahrávám...
Nahrávám...