dnes je 5.7.2022

Input:

Změny v povinnosti podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2015

13.1.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2016.1.4
Změny v povinnosti podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2015

Ing. Ivan Macháček

VYŠLO V ČÍSLE 1/2016

Podáním daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob se zabývá v zákonu o dani z příjmů samostatné ustanovení § 38g ZDP. Zákonem č. 267/2014 Sb. došlo v tomto ustanovení ke změnám v odstavci 4 tohoto ustanovení a dále došlo k zahrnutí nového odstavce 5 a odstavce 6 do tohoto ustanovení. K dalším změnám v souvislosti s daňovým přiznáním k dani z příjmů fyzických osob za rok 2015 došlo tímto zákonem v souvislosti s uplatněním § 4 odst. 3 ZDP u vyplácených důchodů a penzí, v § 36 odst. 7 ZDP, týkající se příjmů z autorských honorářů a v § 38ga ZDP, týkající se uplatnění daňové ztráty v daňovém přiznání u zůstavitele.

Solidární zvýšení daně u zaměstnanců – § 38g odst. 4 ZDP

Z ustanovení § 38g odst. 4 ZDP, ve znění účinném do 31.12.2014, vyplývalo, že pokud se u poplatníka daně z příjmů fyzických osob zvyšuje o solidární zvýšení daně daň nebo měsíční záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti, je povinen poplatník podat daňové přiznání. Pokud tedy bylo u poplatníka pouze s příjmy dle § 6 ZDP alespoň v jednom kalendářním měsíci uplatněno solidární zvýšení daně v rámci stanovení měsíční zálohy na daň, je povinen poplatník podat za zdaňovací období daňové přiznání a není možno u něho provést roční zúčtování daně zaměstnavatelem, i když má poplatník u svého zaměstnavatele podepsané prohlášení k dani.

Zákon č. 267/2014 Sb., s účinností od 1.1.2015, upravil ustanovení § 38g odst. 4 ZDP v tom smyslu, že daňové přiznání je povinen podat poplatník, u něhož se daň zvyšuje o solidární zvýšení daně. Dle upraveného znění poplatník musí podat daňové přiznání pouze v situaci, kdy se jeho daň za dané zdaňovací období zvyšuje o solidární zvýšení daně podle §16a ZDP. Tudíž tuto povinnost poplatník pouze s příjmy dle § 6 ZDP nemá, pokud se pouze jeho měsíční záloha, popř. zálohy zvýšily o solidární zvýšení daně podle § 38ha ZDP, avšak jeho daň za dané zdaňovací období se nezvyšuje o solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP. Ve smyslu bodu 48 přechodných ustanovení novely ZDP tento postup bylo možno použít již pro zdaňovací období roku 2014.

Pokud tedy má zaměstnanec podepsáno u svého zaměstnavatele prohlášení k dani na rok 2015 a bylo v jednom nebo více kalendářních měsících u něho uplatněno solidární zvýšení daně v rámci stanovení měsíční zálohy na daň, ale jeho daň za celé období roku 2015 se nezvyšuje o solidární zvýšení daně, pak poplatník může požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně za rok 2015 a nemusí podávat daňové přiznání k dani z příjmů.

Příklad

Příklad 1.

Poplatník má v roce 2015 pouze příjmy ze závislé činnosti. V  jednotlivých měsících je mu zúčtována mzda nepřevyšující částku 85 000 Kč. Pouze za měsíc září je mu zúčtována mzda ve výši 130 000 Kč z důvodu obdržení mimořádné prémie. Poplatník uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka.

Za měsíc září 2015 přesáhla mzda poplatníka limitní hranici pro uplatnění solidárního zvýšení daně 106 444 Kč, tedy se na poplatníka vztahuje uplatnění solidárního zvýšení daně při stanovení měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti.

Výpočet solidárního zvýšení daně:

(130 000 Kč – 106 444 Kč) x 0,07 = 1 648,92 Kč

O tuto částku byla zaměstnanci zvýšena měsíční záloha na daň za měsíc září.

Vzhledem k tomu, že celkový příjem dle § 6 ZDP nedosáhne za rok 2015 limitní hranice pro uplatnění solidárního zvýšení daně 1 277 328 Kč, nemusí poplatník ve smyslu změněného § 38g odst. 4 ZDP podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2015, ale může požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně. V tomto ročním zúčtování zaměstnavatel zohlední veškeré měsíční zálohy na daň včetně solidárního zvýšení daně za měsíc září 2015.

Připomínáme, že solidární zvýšení daně se týká fyzických osob výlučně s příjmy ze závislé činnosti a s příjmy ze samostatné činnosti. Netýká se příjmů z nájmu, z kapitálového majetku a ostatních příjmů zdaňovaných dle § 10 ZDP. Toto zvýšení daně činí dle § 16a ZDP sedm procent z kladného rozdílu mezi:

  1. součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 (příjmy ze závislé činnosti) a dílčího základu daně podle § 7 (dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti) v příslušném zdaňovacím období a
  2. 48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.

Za průměrnou mzdu se podle § 15 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu.

Pro rok 2015 vychází limitní částka z vyhlášky č. 208/2014 Sb., ve které je stanoven všeobecný vyměřovací základ za rok 2013 ve výši 25 903 Kč a přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu 1,0273, takže průměrná mzda za rok 2013 činí 26 611 Kč. Limitní částka pro uplatnění solidárního zvýšení daně tak v roce 2015 činí 48 x 26 611 Kč = 1 277 328 Kč. Pokud součet příjmů dle § 6 ZDP a dílčího základu daně dle § 7 ZDP přesáhne za rok 2015 tuto limitní částku, uplatní se z rozdílu solidární zvýšení daně.

Zákon č. 267/2014 Sb. doplnil rovněž s účinností od 1.1.2015 ustanovení § 16a ZDP o nový odstavec 3, ve kterém stanoví, že vykáže-li poplatník u příjmů ze samostatné činnosti daňovou ztrátu, lze o ni pro účely odstavce 2 písm. a) snížit příjmy zahrnované do dílčího základu daně podle § 6. Dle znění bodu 15 přechodných ustanovení k novele zákona o daních z příjmů bylo možno tento postup použít již pro zdaňovací období roku 2014.

Příklad

Příklad 2.

Zaměstnanec pobírá v průběhu roku 2015 v zaměstnání mzdu v rozmezí 90 000 Kč až 130 000 Kč. Současně podniká na základě živnostenského oprávnění a za rok 2015 je jeho výsledkem podnikání daňová ztráta ve výši 60 000 Kč. Dle potvrzení zaměstnavatele pro účely daňového přiznání jeho příjmy ze závislé činnosti činí 1 298 000 Kč a povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem 441 320 Kč.

Vzhledem k tomu, že v některých měsících přesáhla mzda poplatníka limitní hranici pro uplatnění solidárního zvýšení daně 106 444 Kč, při výpočtu zálohy na daň v těchto měsících zaměstnavatel uplatnil u zaměstnance solidární zvýšení daně.

Ve smyslu novelizovaného § 16a ZDP může poplatník pro účely výpočtu solidárního zvýšení daně za rok 2015 odečíst daňovou ztrátu z podnikání od příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně dle § 6 ZDP. Pro účely solidárního zvýšení daně v našem případě poplatník dosáhne částky:

1 298 000 Kč – 60 000 Kč = 1 238 000 Kč

Tato částka je nižší než limitní výše 1 277 328 Kč, takže poplatník nemusí v daňovém přiznání za rok 2015 uplatnit solidární zvýšení daně.

Pro vlastní výpočet daně za rok 2015 však poplatník nemůže daňovou ztrátu z podnikání odečíst od dílčího základu daně z příjmů dle § 6 ZDP, takže poplatník bude vycházet pro zdanění z částky 1 298 000 Kč + 441 320 Kč = 1 739 320 Kč. Od této částky si uplatní nezdanitelné části základu daně dle § 15 ZDP a stanoví výslednou daň, od které uplatní příslušné slevy na dani. V daňovém přiznání si jako zaplacené zálohy na daň uplatní jednak měsíční zálohy na daň sražené zaměstnavatelem z příjmů ze závislé činnosti (včetně uplatněného solidárního zvýšení daně v jednotlivých měsících) na základě potvrzení zaměstnavatele a dále zálohy na daň zaplacené v rámci svého podnikání. Daňovou ztrátu z podnikání z roku 2015 může poplatník uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích.

Oprava chyb na dani zaviněním zaměstnance - § 38g odst. 5 ZDP

Zákonem č. 267/2014 Sb. je s účinností od 1.1.2015 rozšířeno ustanovení § 38g ZDP o nový odstavec 5, týkající se povinnosti podat daňové přiznání z důvodu dluhu na dani nebo neoprávněně vyplaceného daňového bonusu. V tomto ustanovení se uvádí, že daňové přiznání je povinen podat poplatník, jehož plátce daně oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle § 38i odst. 5 písm. b) ZDP.

S účinností od 1.1.2015 je stanoven nový postup při opravě chyb vzniklých zaviněním zaměstnance, kdy zaměstnavatel (plátce daně) tuto situaci bude řešit pouhým oznámením správci daně, přičemž dluh na dani bude muset uhradit zaměstnanec, který bude muset za tím účelem podat daňové přiznání. K této změně se v důvodové zprávě k zákonu č. 267/2014 Sb. uvádí, že za účelem zajištění nového postupu při opravě chyb vzniklých zaviněním poplatníka, které bude mít plátce daně možnost řešit tím způsobem, že pouze podá oznámení správci daně a tuto dlužnou částku bude mít povinnost uhradit poplatník, se povinnost podat daňové přiznání tímto poplatníkem, zakotvuje přímo do ustanovení § 38g ZDP, ve kterém jsou upraveny obecné podmínky, za kterých má poplatník fyzická osoba povinnost daňové přiznání podat. Správce daně tak již může k podání daňového přiznání poplatníka v těchto případech vyzvat. V tomto případě se neuplatní pokuta za opožděné tvrzení daně, pokud bude daňové přiznání podáno nejpozději ve lhůtě stanovené správcem daně ve výzvě k podání daňového přiznání.

Daňové přiznání v souvislosti s porušením podmínek soukromého životního pojištění - §38g odst. 6 ZDP

Podle nového odstavce 6 doplněného do § 38g ZDP zákonem č. 267/2014 Sb. je povinen podat daňové přiznání poplatník, u kterého došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění, v důsledku kterých došlo ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti. Dodanění příspěvků na soukromé životní pojištění z výše uvedených důvodů porušení zákonných podmínek neprovádí tedy plátce daně (zaměstnavatel), ale dodanění provádí přímo zaměstnanec v daňovém přiznání, a to jako příjmy dle § 6 ZDP. V tomto případě nemůže zaměstnavatel provést u zaměstnance roční zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti, ale zaměstnanec musí podat za zdaňovací období daňové přiznání. V daňovém přiznání uvede zaměstnanec ke zdanění dle § 6 ZDP veškeré příspěvky zaměstnavatele, které byly osvobozeny od daně z příjmů, a to poskytnuté v roce výplaty příslušné částky a v uplynulých 10 letech, ale pouze počínaje rokem 2015. Tento příjem však nepodléhá odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnanec je povinen oznámit svému zaměstnavateli nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala, že nárok na daňové osvobození příspěvků hrazených zaměstnavatelem za jeho soukromé životní pojištění zanikl.

Příklad

Příklad 3.

Občan uzavřel v roce 2013 smlouvu na soukromé životní pojištění, na které mu přispívá zaměstnavatel pravidelně měsíčně 1 200 Kč. Jsou splněny zákonné podmínky stanovené v § 6 odst. 9 písm. p) bod 3 ZDP pro osvobození těchto příspěvků od daně z příjmů. Do 31.3.2015 uzavřel občan dodatek smlouvy, ve kterém je uvedeno, že nebude možno v rámci smlouvy vybírat finanční prostředky. V roce 2016, kdy dosáhne zaměstnanec 55 let, je uzavřen s pojišťovnou dodatek smlouvy a občan si část naspořených prostředků v tomto roce vybere k soukromému použití.

Zaměstnanec musí oznámit svému zaměstnavateli nejpozději poslední den kalendářního měsíce, ve kterém uzavře s pojišťovnou dodatek ke smlouvě, že nárok na daňové osvobození příspěvků hrazených zaměstnavatelem na jeho soukromé životní pojištění zanikl. Příspěvky vyplácené zaměstnavatelem od doby uzavření tohoto dodatku ke smlouvě bude zaměstnavatel u zaměstnance zdaňovat společně se mzdou včetně odvodu pojistného na

Nahrávám...
Nahrávám...