dnes je 29.11.2022

Input:

Zvířata v oběžném majetku

1.1.2011, , Zdroj: Verlag Dashöfer

12.7.2.1
Zvířata v oběžném majetku

Ing. Dana Dvořáková

Zvířata jsou v oběžném majetku sledována v rámci zásob – v účtové skupině 12 – Zásoby vlastní výroby. Pro zvířata je obvykle zakládán samostatný syntetický účet 124 – Zvířata, zvířata určená k prodeji (v obchodním podniku) jsou sledována na účtu 132 – Zboží, pokusná zvířata jsou sledována na účtu 112 – Materiál.

V rámci zásob jsou evidována mladá zvířat, zvířata ve výkrmu, plemenná a užitková dospělá zvířata, která nesplňují parametry pro zařazení do dlouhodobého majetku. V oběžném majetku se na účtu 124 – Zvířata sledují například dospělá kožešinová zvířata, hejna slepic, kachen apod. Na vrub účtu 124 – Zvířata se účtují nákupy zvířat i příchovky zvířat z vlastního chovu a jejich přírůstky. Ve prospěch tohoto účtu se účtují veškeré úbytky zvířat.

OCEŇOVÁNÍ ZVÍŘAT V OBĚŽNÉM MAJETKU

Nakoupená zvířata

Nakoupená zvířata jsou oceňována pořizovací cenou, tedy včetně vynaložených vedlejších pořizovacích nákladů.

Zvířata z vlastního chovu

Oceňování příchovků a přírůstků zvířat z vlastního chovu je poměrně obtížnou záležitostí. V průběhu chovu je třeba rozlišit tzv. příchovek a přírůstek – na tyto jednotky potom probíhá kalkulace vlastních nákladů chovu (výroby).

Příchovek

Jako příchovek je označováno právě narozené mládě, které je evidováno na účtu 124 – Zvířata v rámci zásob. V současné účetní metodice není evidována v živočišné výrobě nedokončená výroba – nejsou oddělena zvířata dospělá a zvířata mladá, s výjimkou násadových vajec v líhni, viz dále. Zákon o účetnictví připouští dvě varianty ocenění: buď vlastní náklady, nebo reprodukční pořizovací cenu.

Reprodukční pořizovací cena je používána tam, kde jsou vlastní náklady obtížně zjistitelné nebo pokud jsou vyšší než reprodukční pořizovací cena. Vzhledem k tomu, že oddělit náklady na ještě nenarozené mládě od nákladů, které jsou vynaloženy na matku mláděte, je většinou problematické, dá se říci, že je převážně využíváno reprodukčních pořizovacích cen. Ani zjištění reprodukční pořizovací ceny není bez problémů. Právě narozená zvířata totiž nejsou většinou předmětem obchodování a jsou prodávána až po odstavení od matky. V praxi je východiskem pro ocenění příchovku tržní cena odstaveného mláděte. Při narození se příchovek ocení polovinou ceny odstaveného mláděte, druhá polovina se ocení po odstavení mláděte (tento způsob se používá zejména u zvířat s vysokou hodnotou, například u telat apod.). Narozená selata, jsou-li po narození zvážena, se ocení podle hmotnosti cenou 1 kg, za kterou se prodává odstavené sele. Pokud se vrh neváží, použije se pro ocenění každého selete právě cena jednoho kg odstaveného selete. Při odstavu se vrh zváží a vyčíslí se rozdíl mezi hmotností zjištěnou při odstavu a hmotností již zaúčtovanou při narození selat. Při tomto postupu je nutno alespoň odhadem určit hmotnost neodstavených selat ke konci účetního období a ocenění zpřesnit.

Přírůstky

Mladá zvířata a zvířata ve výkrmu rostou a přibírají na váze. Tato skutečnost se v účetnictví zachycuje jako růst hodnoty zvířete prostřednictvím zjišťování tak zvaných přírůstků. Přírůstky rozdělujeme podle způsobu jejich zjišťování na přírůstky hmotnostní a na vzrůstové přírůstky.

– hmotnostní

Hmotnostní přírůstky se zjišťují pravidelným vážením. Pro zjištění hmotnostních přírůstků u zvířat na pastvě je možno nahradit v průběhu účetního období vážení měřením objemu zvířete a následným odhadem hmotnostního přírůstku. Zvýšení hodnoty zvířat je pak v účetnictví zachyceno prostřednictvím operativní, častěji však plánové kalkulace vlastních nákladů na jeden kilogram hmotnostního přírůstku, která je stanovena ve vnitropodnikovém ceníku a ověřena minimálně v jednom zúčtovacím období. Zvířata se obvykle nesledují individuálně, ale společně v

Nahrávám...
Nahrávám...