dnes je 15.8.2022

Input:

Zvláštní kategorie zaměstnanců - 1. část

30.8.2007, , Zdroj: Verlag Dashöfer
ZAMĚSTNÁVÁNÍ ŽEN A POŽIVATELŮ DŮCHODŮ

     Zaměstnávání osob v pracovněprávních vztazích, tedy výkon závislé práce a s ním spojená práva a povinnosti, představuje předmět úpravy právních předpisů různých právních oborů. Kromě pracovního práva, kde základ právní regulace je obsažen v zákoníku práce a v zákoně o zaměstnanosti, se této oblasti významně dotýkají také předpisy práva sociálního zabezpečení (především zdravotního, nemocenského a důchodového pojištění) a práva finančního, zejména předpisy daňové.

     Zatímco u většiny zaměstnanců se uplatňuje obecná právní regulace, pro některé jejich skupiny (kategorie) jsou uvedeny odchylky nebo specifická úprava odůvodněná zpravidla intenzivnější ochranou těchto osob. Postupně Vás tedy seznámíme se specifickými podmínkami:

  • u absolventů a mladistvých,

  • u žen,

  • u osob se zdravotním postižením,

  • u poživatelů důchodů.

     Zmíníme se o zvláštní právní úpravě v oblasti pracovního práva, zdravotního a sociálního pojištění a daně z příjmů.

1. Zaměstnávání žen

1.2 Pracovní právo

     Pracovněprávní předpisy stanoví zvýšenou ochranu zaměstnaných žen, zejména těhotných zaměstnankyň, zaměstnankyň - matek do konce devátého měsíce po porodu a zaměstnankyň, které kojí.

     Všem ženám jsou zásadně zakázány práce pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol (s výjimkou výkonu nemanuálních prací, např. občasných kontrolních). Ženy nesmějí být zaměstnávány ani pracemi, které ohrožují jejich mateřství (srov. § 238 ZP).

     Těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním - matkám do konce devátého měsíce po porodu jsou zakázány práce a pracoviště uvedené ve vyhlášce č. 288/2003 Sb. a dále práce, pro které nejsou podle lékařského posudku zdravotně způsobilé. Těhotné zaměstnankyně a zaměstnankyně pečující o dítě mladší než jeden rok nesmějí vykonávat práci přesčas.

     Koná-li těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně - matka do konce devátého měsíce po porodu a zaměstnankyně, která kojí, práci, jež je těmto ženám zakázána, nebo podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, je zaměstnavatel povinen převést ji dočasně na jinou vhodnou práci, při níž může dosahovat stejného výdělku. Nemá-li pro ni vhodnou práci, je povinen platit zaměstnankyni náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku až do nástupu na mateřskou dovolenou.

     Pokud těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně - matka do konce devátého měsíce po porodu a kojící zaměstnankyně pracuje v noci a požádá zaměstnavatele o zařazení na denní práci, je povinen její žádosti vyhovět.

     V rámci zvláštních pracovních podmínek náleží zaměstnankyním zvýšená ochrana také v případě vysílání na pracovní cesty a přeložení. Těhotné zaměstnankyně a zaměstnankyně pečující o děti ve věku do 8 let smějí být vysílány na pracovní cestu mimo obvod obce svého pracoviště nebo bydliště jen se svým souhlasem; přeložit je může zaměstnavatel jen na jejich žádost. Jde-li o zaměstnankyni osamělou, vztahuje se na ní uvedená ochrana až do doby, kdy dítě, o které pečuje, dosáhne věku 15 let.

     Těhotná zaměstnankyně a zaměstnankyně pečující o dítě do 15 let věku má nárok na kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu pracovní doby (např. posunutí jejího začátku). Její žádosti o takovou úpravu je zaměstnavatel povinen vyhovět, nebrání-li mu v tom vážné provozní důvody.

     Významným nárokem těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň pečujících o děti je právo na mateřskou dovolenou (v délce 28 týdnů, u žen, které porodily najednou více dětí, v délce 37 týdnů) a rodičovskou dovolenou (do 3 let věku dítěte). Jde o omluvené pracovní volno bez náhrady mzdy, v jehož průběhu je hmotné zabezpečení žen řešeno dávkami nemocenského pojištění (peněžitá pomoc v mateřství) nebo státní sociální podpory (rodičovský příspěvek). Nástup na mateřskou dovolenou žena zaměstnavateli oznamuje, o poskytnutí rodičovské dovolené žádá.

     Zvýšená ochrana uvedených zaměstnankyň se projevuje i z hlediska omezení možnosti jednostranného rozvázání pracovního poměru s nimi. S těhotnou zaměstnankyní, zaměstnankyní, která čerpá mateřskou nebo rodičovskou dovolenou nemůže zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr. V průběhu těhotenství, čerpání mateřské a rodičovské dovolené je zaměstnankyně v ochranné době, kdy ji zásadně nelze dát výpověď. Tento zákaz však neplatí, jde-li o výpověď z důvodu zrušení či přemístění zaměstnavatele nebo jeho části [srov. § 52 písm. a) a b) ZP]. Ochrana se nevztahuje ani na výpověď z důvodu, pro který může zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr, pokud nejde o zaměstnankyni na mateřské dovolené. Byla-li dána zaměstnankyni z tohoto důvodu výpověď před nástupem mateřské dovolené tak, že by výpovědní doba uplynula v době mateřské dovolené, skončí výpovědní doba současně s mateřskou dovolenou.

     Zaměstnankyni, která kojí, je zaměstnavatel povinen poskytnout přestávky ke kojení. Ty náležejí na každé dítě do konce 1 roku věku v rozsahu dvou půlhodinových přestávek a v dalších 3 měsících v rozsahu jedné půlhodinové přestávky za směnu. Pracuje-li žena po kratší pracovní dobu, avšak alespoň polovinu stanovené týdenní pracovní doby, přísluší jí pouze jedna půlhodinová přestávka, a to na každé dítě do konce 1 roku jeho věku.

     Přestávky ke kojení se započítávají do pracovní doby a poskytuje se za ně náhrada mzdy (platu) ve výši průměrného výdělku.

1.2 Sociální zabezpečení

     Z důvodu těhotenství a mateřství se z nemocenského pojištění poskytují dvě dávky, a to vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (VPTM) a peněžitá pomoc v mateřství (PPM).

     VPTM náleží v případě převedení na jinou práci, pokud došlo ke snížení příjmu. Poskytuje se jen těm ženám, jejichž denní vyměřovací základ po převedení na jinou práci je nižší než 790 Kč a je nižší než denní vyměřovací základ vypočtený ke dni převedení.

     PPM náleží 6 až 8 týdnů před očekávaným dnem porodu; den, od něhož žena žádá o PPM, si určuje sama. V případě uplatnění nároku na PPM z ochranné lhůty platí pouze 6 týdnů před očekávaným dnem porodu.

     PPM činí 69 % z denního vyměřovacího základu. Poskytuje se po dobu 28 týdnů; osamělým a při vícečetných porodech po dobu až 37 týdnů. PPM se neposkytuje za dny, v nichž žena vykonávala výdělečnou činnost v tom zaměstnání, z něhož PPM je poskytována, a za dny dovolené čerpané v tomto zaměstnání. I když mateřská dovolená podle zákoníku práce činí 28 týdnů, náleží PPM i po dobu rodičovské dovolené navazující na mateřskou dovolenou, je-li nárok na PPM po dobu 37 týdnů.

2. Zaměstnávání poživatelů důchodů

2.1 Pracovní právo

     Dosažení důchodového věku nepředstavuje překážku, která by bránila dalšímu zaměstnávání. Jde pouze o skutečnost, která dává fyzické osobě právo požádat o dávku důchodového pojištění (starobní důchod), pokud už o jeho pobírání bude mít zájem. V této souvislosti je třeba také zdůraznit, že ani vznik nároku na částečný či plný invalidní důchod nepředstavuje automaticky existenci výpovědního důvodu [podle § 52 písm. e) ZP]. Výpověď lze dát pouze za předpokladu, že zaměstnanec vzhledem k svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného zařízením pracovnělékařské péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který jej přezkoumává, pozbyl dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci.

     Pokud zaměstnanec pobíral z důvodu náhrady škody kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (která náleží, pokud pracuje, až do věku 65 let), zaniká nárok na její výplatu odchodem do starobního důchodu (i předčasného).

     Při prvním skončení pracovního poměru po přiznání invalidního důchodu nebo po nabytí nároku na starobní důchod může zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci odměnu (§ 224 odst. 2 ZP). Bývalým zaměstnancům zaměstnavatele, kteří u něj pracovali do odchodu do starobního nebo invalidního důchodu, může být poskytováno cenově zvýhodněné stravování (pokud to bylo dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu).

     Právní předpisy neuvádějí zvláštní úpravu pro zaměstnávání důchodců, proto se na jejich pracovněprávní vztahy uplatní obecná regulace upravující vznik, změny a skončení těchto vztahů. Vzhledem k zásadě rovného zacházení a zákazu diskriminace mají také pracující důchodci nárok na stejné pracovní podmínky včetně nároku na dovolenou, odměňování apod. jako ostatní zaměstnanci. Pokud je sjednáván nový pracovní poměr, lze i s důchodci sjednat zkušební dobu. Specifická je pouze vazba na předpisy sociálního zabezpečení, podle nichž trvá nárok na výplatu starobního důchodu souběžně se mzdou (platem) pouze za podmínky, že pracovní poměr je sjednán na dobu určitou, maximálně na jeden rok. Na tuto kategorii zaměstnanců se proto vztahuje výjimka z pravidla, že pracovní poměr na dobu určitou mezi týmiž účastníky lze sjednat nebo dohodou prodlužovat nejvýše na dobu dvou let [srov. § 39 odst. 3 písm. a) ZP]. S pracujícím poživatelem starobního důchodu může stejný zaměstnavatel opakovaně uzavírat či na základě dohody prodlužovat pracovní poměr na dobu určitou tak dlouho, dokud to bude oběma stranám vyhovovat.

     Jak bylo výše uvedeno, mají pracující důchodci nárok na stejnou odměnu za práci stejnou nebo stejné hodnoty jako ostatní zaměstnanci. Výjimku představuje pouze nařízení vlády č. 567/2006 Sb., které připouští s přihlédnutím k míře vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance poskytování minimální (příp. nejnižší úrovně zaručené mzdy) pouze ve výši 75 %, jde-li o poživatele částečného invalidního důchodu, a 50 %, jde-li o poživatele plného invalidního důchodu (§ 4).

     Z hlediska předpisů o zaměstnanosti je třeba ještě připomenout, že pobírání starobního nebo částečného invalidního důchodu nebrání zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání vedené úřadem práce. Evidovaným uchazečem se však nemůže stát plně invalidní důchodce (ani osoba uznaná plně invalidní, i když jí důchod přiznán nebyl). Na podporu v nezaměstnanosti ani na podporu při rekvalifikaci ale poživatel starobního důchodu nárok nemá (§ 39 zákona o zaměstnanosti).

2.2 Sociální zabezpečení

     Pro poživatele starobních (dále jen „S“) a plných invalidních (dále jen „I“) důchodů platí výjimky v sociálním a zdravotním pojištění:

  • v délce podpůrčí doby u nemocenského,

  • v ochranné lhůtě,

  • plátcem pojistného na zdravotní pojištění je i stát.

Podpůrčí doba

     Nemocenské náleží poživateli S a I nejdéle po dobu 84 kalendářních dnů v tomtéž kalendářním roce nebo při téže pracovní neschopnosti.

Příklad č. 1

  1. Poživatel S byl zaměstnán v pracovním poměru od 1. 1. do 30. 6. u zaměstnavatele A, byl práce neschopným v únoru a březnu po dobu 50 kalendářních dnů. Od 1. 9. je zaměstnán u zaměstnavatele B, byl uznán práce neschopným v říjnu a listopadu po dobu 40 kalendářních dnů. Nemocenské ze zaměstnání u zaměstnavatele B náleží jen po dobu 34 kalendářních dnů. Poživateli S byl zaměstnavatel A povinen při skončení zaměstnání potvrdit na „zápočtovém listu“ trvání pracovní neschopnosti po dobu 50 dnů.

  2. Poživatel I má uzavřen pracovní poměr na dobu neurčitou. V červenci a srpnu 2007 byl uznán práce neschopným po dobu 60 dnů. Opět bude uznán práce neschopným od 11. prosince 2007 do 29. února 2008. Nemocenské náleží po celou dobu trvání pracovní neschopnosti. V roce 2007 netrvala pracovní neschopnost ani 84 dnů (trvala 81 dnů), a ani při téže pracovní neschopnosti netrvala 84 dnů (trvala 60 dnů a 81 dnů).

     Při vzniku pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání není podpůrčí doba omezena na 84 kalendářních dnů. Nemocenské se poskytuje za podmínek platných pro ostatní zaměstnance.

Ochranná lhůta

     Ochranná lhůta neběží u poživatele S. Poživatelé S mají nárok na dávky nemocenského pojištění, pokud nárok vznikl v době trvání účasti na nemocenském pojištění (v době trvání zaměstnání).

Příklad č. 2

Pracovní poměr poživatele S skončil 30. 6. Jestliže byl uznán práce neschopným

  1. od 28. 6. do 15. 7., má nárok na nemocenské až do 15. 7., pokud již nevyčerpal podpůrčí dobu 84 kalendářních dnů. Dne 28. 6. byl účasten nemocenského pojištění.

  2. od 1. 7. do 20. 7., nemá nárok na nemocenské. Dne 1. 7. není účasten nemocenského pojištění a nemá ochrannou lhůtu.

     Ochranná lhůta končí přiznáním S, I, a částečného invalidního důchodu (IČ).

Příklad č. 3

Zaměstnanec skončil pracovní poměr 31. 12., od 2. 1. mu byl přiznán S (I nebo IČ). Ochranná lhůta by u něho trvala 42 dnů, avšak přiznáním důchodu končí. Trvala v tomto případě pouze jeden den (1. ledna).

     U ženy, jíž skončilo zaměstnání v době, kdy byla těhotná, nezaniká ochranná lhůta přiznáním IČ pro PPM.

Příklad č. 4

Pracovní poměr skončil zaměstnankyni, která byla těhotná, 31. 12. Ochranná lhůta měla plynout do 30. 6. Této ženě byl od 1. 4. přiznán IČ. Šestý týden před očekávaným dnem porodu připadá na 10. 6. Jestliže by tato žena byla uznána práce neschopnou z důvodu rizikového těhotenství:

  1. od 10. 3., náleželo by jí nemocenské po celou dobu trvání pracovní neschopnosti (až do přiznání PPM),

  2. od 10. 4., nenáleželo by jí nemocenské, ochranná lhůta skončila 31. 3. PPM bude náležet od 10. 6., tento den jí pro PPM trvá ochranná lhůta.

2.3 Zdravotní pojištění

     Za poživatele důchodu je plátcem pojistného i stát. Znamená to, že neplatí pojistné na zdravotní pojištění, jestliže nejsou zároveň zaměstnanci nebo OSVČ. Mají-li příjem z výdělečné činnosti jako zaměstnanci a jsou-li účastni z této činnosti nemocenského pojištění, platí pojistné pouze ze zúčtovaných započitatelných příjmů (neplatí pro ně minimální vyměřovací základ ve výši minimální mzdy) a nevztahuje se na ně povinnost platit pojistné za dobu neplaceného volna.

Poživatel důchodu

     Pro účely nemocenského pojištění se za poživatele důchodu považuje osoba, které byl důchod přiznán a má nárok na výplatu důchodu (důchod se vyplácí). Pro účely zdravotního pojištění se za poživatele důchodu považuje osoba, které byl důchod přiznán, nárok na něj trvá, ale nemusí být vyplácen.

Příklad č. 5

Zaměstnanec skončil pracovní poměr 31. 12., od 1. 1. mu byl přiznán předčasný starobní důchod. Od 1. 6. do 31. 8. byl zaměstnán v pracovním poměru, výplata předčasného S za tyto tři měsíce nenáležela. Z hlediska zdravotního pojištění je v červnu, červenci i srpnu poživatelem S. Z hlediska nemocenského pojištění není v těchto 3 měsících poživatelem S. Jestliže by byl uznán práce neschopným od 10. 7. do 31. 12., náleželo by mu nemocenské po celou dobu trvání pracovní neschopnosti, od 1. září by mu ale nemohla být obnovena výplata předčasného S. Zaměstnanec by mohl písemně požádat, aby mu nemocenské bylo vypláceno jen do 31. 8., potom by od 1. 9. opět pobíral předčasný S.

2.4 Daň z příjmů

     Předně je nutno zmínit osvobození od daně až do výše 198 000 Kč ročně všech druhů důchodů ze státního systému důchodového pojištění. Stanovuje to § 4 odst. 1 písm. h) ZDP následovně:
„Od daně z příjmů fyzických osob je osvobozen příjem získaný ve formě dávek důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění (odkaz na zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění) a plnění ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu, jde-li však o příjmy ve formě pravidelně vyplácených důchodů (penzí), je od daně osvobozena z úhrnu těchto příjmů pouze částka ve výši 198 000 Kč ročně, do níž se však nezahrnuje výše příplatku příspěvku) k důchodu podle zvláštních právních předpisů (odkaz na např. nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd

Nahrávám...
Nahrávám...