dnes je 27.5.2024

Input:

§ 2 ZoR

20.7.2017, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 11 minut

6.1.2
§ 2 ZoR

Ing. Martin Gorčík

Úplné znění

Ustanovení související k § 2 ZoR

  • Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů (ZoR)

    • - § 5 – bankovní rezervy a opravné položky
    • - § 6 – rezervy v pojišťovnictví
    • - § 7 – rezervy na opravy hmotného majetku
    • - § 9 – rezerva na pěstební činnost
    • - § 10 – ostatní rezervy
    • - § 10a – peněžní prostředky ve výši rezerv ...
    • - § 11a až § 11c – rezerva na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů uvedených na trh do dne 1. ledna 2013
  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

    • - § 23 odst. 3 písm. a) bod 6 – o co se zvyšuje výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji
    • - § 23 odst. 3 písm. b) bod 1 – o co se snižuje výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji
    • - § 24 odst. 2 písm. y) – výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů
  • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ)

    • - § 514 až 544 – cenné papíry
    • - § 609 až 653 – promlčení
    • - § 2390 až 2394 – zápůjčka
Komentář

Komentář k § 2 ZoR

Jde o "vstupní" ustanovení, které vymezuje ty rezervy a opravné položky, jejichž tvorba a zúčtování je daňově účinná.

Komentář k § 2 odst. 1 ZoR

V souvislosti s rezervou na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů uvedených na trh do dne 1. ledna 2013 došlo rovněž k jejímu výslovnému doplnění do ustanovení § 2 ZoR, které upravuje taxativní výčet daňově účinných rezerv. Zákonnými rezervami se tedy rozumí:

  • bankovní rezervy,

  • rezervy v pojišťovnictví,

  • rezerva na opravy hmotného majetku,

  • rezerva na pěstební činnost,

  • rezerva na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů a

  • ostatní rezervy v rozsahu stanoveném ZoR.

Podmínky pro tvorbu a zúčtování těchto rezerv jsou následně upraveny v ustanoveních § 5, § 6, § 7, § 9, § 10, § 10a a § 11a až § 11c ZoR.

Komentář k § 2 odst. 2 ZoR

Podle ZoR lze vytvořit pouze opravné položky k pohledávkám. Poplatník, který tedy hodlá vytvořit na vrub daňových nákladů opravnou položku, musí nejprve testovat, zda samotná pohledávka je způsobilá k této daňové tvorbě. To tedy znamená, že ne ke každé pohledávce lze vytvořit na vrub daňových nákladů zákonné opravné položky. ZoR v ustanovení § 2 odst. 2 vymezuje základní podmínky, týkající se pohledávek, které musí být splněny, aby tvorba opravných položek k těmto pohledávkám byla daňově účinná. Pohledávky, jako základna pro tvorbu opravných položek na vrub daňových nákladů, musí projít následujícím testem:

  • jedná se o pohledávky tzv. nového bloku, tj. splatné po 31. 12. 1994

  • pohledávky musí být nepromlčené,

  • pohledávky musí být zaúčtované v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen "ZoÚ"),

  • pohledávky byly zaúčtovány ve prospěch výnosů a

  • tento výnos byl zdaněn v obecném základu daně z příjmů právnických osob.

Poslední dvě jmenované podmínky kladené na samotné pohledávky pro tvorbu zákonných opravných položek však již s účinností od 1. 1. 2015 neplatí absolutně. ZoR ve znění zákona č. 267/2014 Sb. totiž umožňuje, za splnění všech ostatních podmínek, aby poplatníci daně z příjmů právnických osob mohli vytvářet zákonné opravné položky také u pohledávek, o kterých:

  • bylo při jejich vzniku účtováno v souladu s právními předpisy upravujícími účetnictví snížením zaúčtovaných nákladů a takto vzniklý příjem byl zdaněn v obecném základu daně nebo

  • bylo v důsledku oprav minulých období v souladu s právními předpisy upravujícími účetnictví účtováno rozvahově a pro účely zjištění základu daně bylo nutné o celou jejich hodnotu zvýšit výsledek hospodaření.

Promlčení pohledávek

Nejprve je třeba upozornit na to, že promlčení pohledávek a závazků bylo do 31. 12. 2013 komplexně upraveno jak pro závazkové vztahy, řídící se zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem (viz § 100 až 114 ObčZ), tak pro obchodní závazkové vztahy, a to v ustanoveních § 387 až 408 NOZ.

Od 1. 1. 2014 je právní institut promlčení upraven pouze v občanském zákoníku, a to v ustanoveních § 609 až 653 NOZ. Promlčením sice pohledávka nezaniká, ale právo na straně věřitele je oslabeno tím, že v případném soudním sporu může dlužník uplatnit námitku promlčení. Pokud tedy věřitel v zákonem stanovené promlčecí lhůtě svoji pohledávku neuplatní, nevymáhá na dlužníkovi, pak se jeho pohledávka stane promlčenou. V praxi si však poplatníci mnohdy nevystačí se znalostí obecné promlčecí lhůty, která činí podle § 629 NOZ tři roky. Jednak existují takové pohledávky, které se promlčí dříve, než ve výše uvedené obecné promlčecí lhůtě, ale také v případě některých pohledávek mohlo dojít ke stavění či přetržení běhu promlčecí lhůty.

Stavění běhu promlčecí lhůty je spojeno s vymáháním pohledávky v rozhodčím či soudním řízení, kdy promlčecí lhůta neběží od podání žaloby do vydání pravomocného rozsudku ve věci dané pohledávky. Naproti tomu přetržení běhu promlčecí lhůty je svázáno například s uznáním dluhu. Pokud tedy dlužník uzná svůj dluh, pak původní běh promlčecí lhůty je právně bezvýznamný a promlčecí lhůta začne běžet znovu.

Dále je možno odkázat na ustanovení § 630 NOZ, ze kterého vyplývá, že smluvní strany si mohou ujednat kratší nebo delší promlčecí lhůtu, nejméně však v trvání jednoho roku a nejdéle v trvání patnácti let.

Lze tedy uzavřít, že pokud dojde k promlčení dané pohledávky, pak k ní nelze tvořit zákonné opravné položky podle ZoR a ani ji není možno odepsat do daňových nákladů podle § 24 odst. 2 písm. y) ZDP.

Pro úplnost je třeba dodat, že výše uvedené podmínky, kladené na testované pohledávky, musí být splněny kumulativně.

Dále je nutno zdůraznit, že ustanovení § 2 odst. 2 ZoR současně vymezuje taxativní výčet těch pohledávek, ke kterým není možno tvořit zákonné opravné položky. Opravné položky nelze tvořit k následujícím pohledávkám vzniklých z titulu:

  • cenných papírů a ostatních investičních nástrojů,

  • úvěrů,

  • zápůjček,

  • ručení,

  • záloh,

  • plnění ve prospěch vlastního kapitálu,

  • úhrady ztráty obchodní korporace,

  • smluvních pokut a úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů, dále

  • k pohledávkám nabytým bezúplatně a

  • k souboru pohledávek.

Pokud se týká cenných papírů a ostatních investičních nástrojů, pak jejich právní úprava je zakotvena jednak v ustanoveních § 514 až 544 NOZ,

Nahrávám...
Nahrávám...